Zprávy | Z archivu rubriky


Stanice pražského metra, které leží v záplavovém území, by měly být před polovinou příštího roku chráněny nad výšku hladiny katastrofálních záplav ze srpna 2002. Pouze stanice Invalidovna odolá i po úpravách jen stoleté vodě. Florenc na trase C by se zase v případě velké povodně zřejmě musela částečně zaplavit. Jinak by hrozilo, že by se mohla tlakem podzemní vody pohnout. Venkovní zábrany proti velké vodě u ohrožených stanic jsou nyní podle ředitele dopravního podniku Milana Houfka hotové zhruba ze dvou třetin. "Do konce května příštího roku by měly být hotovy všechny," řekl ředitel. Náklady na lepší ochranu stanic budou zhruba 750 milionů korun. Nyní je metro chráněno na úroveň stoleté povodně. Předloňská pětisetletá povodeň vyřadila z provozu asi polovinu z pěti desítek stanic, 16 z nich zcela nebo částečně zaplavila. Opravy stály sedm miliard korun. Voda se v metru šířila hlavně netěsnými otvory pro kabely, které jsou u tlakových vrat. Otvory i vrata jsou už opraveny, stálo to asi 100 milionů korun. Až budou dokončeny zábrany na povrchu, povodeň už by podzemní dráhu údajně neměla ohrozit. Podle nového povodňového plánu by se metro přesto uzavíralo dřív, než tomu bylo v srpnu 2002. Dopravní podnik se tehdy zjevně řídil návrhem náhradního dopravního systému v případě stoleté vody, podle něhož bylo prioritou zachování provozu podzemní dráhy v plném rozsahu.

Letošní produkce vína v České republice dosáhla podle posledních odhadů zhruba 400.000 hektolitrů, v porovnání s loňským rokem je úroda přibližně o pětinu nižší. Podle tajemníka Svazu vinařů České republiky Martina Půčka lze letošní nižší úrodu přičíst mimořádně dobrému roku 2003 a vlivu počasí. Letošní ročník se přitom podle něj vyznačuje vysokou cukernatostí. Domácí produkce vína pokrývá českou spotřebu zhruba ze 40 procent. Vinaři se zaměřují především na pokrytí domácí spotřeby, v posledních letech však roste export. Podle ředitele Vinařského fondu ČR Jaroslava Machovce by se měli zaměřit především na kvalitnější vína. "Vínem nejnižší kvality - stolním vínem - by se naši vinaři ve větším rozsahu zabývat neměli. Naprostou většinu tohoto trhu bychom měli přenechat dovozu," uvedl Machovec. V České republice je v současné době 18.700 hektarů vinic, dalších 500 hektarů tvoří rezervy po starších vyklučených vinicích. V posledních letech rozloha vinic stoupla o téměř polovinu, protože po vstupu do Evropské unie již není možné rozlohu vinic rozšiřovat. Stát prostřednictvím dotací a investic do vinohradnictví v posledních šesti letech vynaložil podle Machovce více než 2,5 miliardy korun. Poslední výsadby skončily letos na jaře. Zhruba na 65 procentech tuzemských vinic jsou bílé odrůdy vína, na zbylých modré. Roční spotřeba vína v České republice je zhruba 16 litrů na hlavu a v posledních letech stoupá. Průměrná spotřeba v Evropské unii je zhruba 30 až 32 litrů na osobu.

V České republice se vyškolilo 12 iráckých restaurátorů archiválií, kteří nyní budou pomáhat při obnově válkou poničených kulturních pamětihodností ve své zemi. Kurz trval dva měsíce v Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli, peníze na jeho konání letos v létě uvolnila vláda. Školení bylo ve čtvrtek slavnostně ukončeno v Praze. Čeští restaurátoři zároveň předali Iráčanům několik vzácných rukopisů z bagdádské knihovny, které byly předtím v Česku usušeny a dezinfikovány. Na jejich záchraně se podíleli i účastníci kurzu. Další archiválie budou restaurovány již v iráckých laboratořích, což však vzhledem k situaci v zemi bude zřejmě pomalý proces.

"Nekladli jsme si za cíl naučit je (účastníky kurzu) profesionálně restaurovat. Chtěli jsme, aby uměli metodicky přistoupit k problémům, které je čekají," řekl na slavnostním zakončení školení v pražském Klementinu Michal Ďurovič ze Státního ústředního archivu. Podle něj se studenti budou muset do Česka zřejmě ještě vrátit, aby své znalosti v oblasti restaurátorství dále prohloubili.

Na pomoci při obnově iráckých kulturních památek se podílela česká ministerstva kultury a zahraničí, Národní knihovna, Státní ústřední archiv a soukromá společnost. Stát na projekt uvolnil deset milionů korun. Česká republika pomohla irácké straně také s rekonstrukcí mikrografického pracoviště bagdádské národní knihovny. Při návštěvě českého ministra obrany Karla Kühnla v jižním Iráku na počátku prosince byla do země dopravena první část zařízení této laboratoře. V Basře si ji vyzvedl irácký ministr kultury Mufíd Džazajrí.