Zprávy | Z archivu rubriky


Štěstí, odvahu a lásku prý přinášejí křehké větvičky jmelí, které je proto rostlinou vánočních i silvestrovských oslav. Ty mají vrcholit líbáním pod jmelím, k němuž jsou zpravidla vybírána nejhezčí děvčata ze silvestrovské společnosti. Tento zvyk přišel z Anglie a má zajistit šťastný rok. Stále zelenými větvičkami s bílými bobulkami lze tak nahradit tradiční čtyřlístky, podkovy či prasátka.

Zvyk rozvěšovat jmelí se datuje už z pohanských dob. I keltští druidové mu přičítali léčivé a kouzelné vlastnosti. V římské říši byla rostlina považována za posvátnou a směli ji trhat ze stromů pouze kněží. Ve středověku se věřilo, že jmelí pomáhá proti bleskům, nemocem a čarodějné moci. Jeho větévky visely ve stájích, kde měly chránit dobytek před uřknutím, či na dveřích stavení. Po vypuknutí mrazů se zelené větve jmelí nosily dovnitř, aby se lesní duchové, kteří v nich žili, uchránili před chladem. Platilo také za rostlinu lásky - čerstvě rozemleté větve měly nosit štěstí novomanželům.

Jmelí má mnoho léčivých účinků. Šťáva z něj dovede mimo jiné snižovat vysoký krevní tlak, mast z čerstvých bobulek a sádla úspěšně zasahuje proti omrzlinám a léky vyrobené na bázi jmelí mají protirakovinné účinky.

O málokteré rostlině existuje tolik legend jako o tomto stále zeleném poloparazitickém keříku rostoucím v korunách stromů. Podle jedné byl kdysi sám stromem, z jehož dřeva byl zhotoven Kristův kříž. Strom pak hanbou seschl a z původce zla se změnil v rostlinu zahrnující dobrem všechny, kteří pod ní projdou. Jmelí čerpá svými kořínky z hostitelského stromu vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Bílé bobule přenášejí ptáci na jiné stromy, kde se uchytí a vyklíčí. Roste po celé Evropě kromě severních oblastí. V Česku se jmelí sbírá na borovicích a jedlích, ale i na listnáčích, jako jsou lípy, topoly a javory.

Slovenská republika má podle washingtonského arbitrážního soudu zaplatit Československé obchodní bance (ČSOB) 24,7 slovenských korun (19,5 miliardy Kč) za nesplacenou půjčku, kterou banka před jedenácti lety poskytla státní firmě Slovenská inkasní. ČSOB v arbitráži požadovala vyšší částku; téměř pět miliard tak bude muset bance doplatit zřejmě i český stát, který nad pohledávkou převzal garance. Peníze by mělo Slovensko podle středečního výroku arbitrů zaplatit do 28. ledna, poté se začnou přičítat úroky. Pro Slovensko i Česko jsou to přitom nečekané výdaje.

Rozhodnutí arbitráže přirovnal slovenský ministr financí Ivan Mikloš "k výbuchu časované miny, kterou tu zanechaly předchozí Mečiarovy vlády". Nevěnovaly se prý restrukturalizaci ČSOB a přijaly horší podmínky proti Česku. Česká inkasní podle ministra převzala kvalitnější pohledávky než slovenská společnost a mohla je snadněji splatit, tvrdí Mikloš. Pokud by se Slovensko rozhodlo uvedenou sumu zaplatit, podle Mikloše by to znamenalo zvýšení letošního schodku veřejných financí o 1,9 procenta hrubého domácího produktu. Nárůst by byl jednorázový a neohrozí plnění rozpočtových kritérií pro přijetí eura v roce 2009, uvedl ministr.

Případ vznikl v roce 1993, kdy ČSOB poskytla slovenské státní firmě Slovenská inkasní úvěr na odkup špatných úvěrů z let socialismu. Slovenská inkasní splatila 1,5 miliardy korun a roku 1996 splácet přestala. Následující rok banka Slovensko vyzvala, aby rychle splatilo celou dlužnou sumu 13,7 miliardy Sk. ČSOB se poté obrátila na arbitráž. Požadovala 32,4 miliardy slovenských korun, arbitři ji přisoudili 24,7 miliardy Sk.

Snahy Slovenska o mimosoudní dohodu s Českem zkomplikovala státní záruka české vlády vůči ČSOB. Český stát totiž v roce 1998 bance slíbil, že jí v případě prohraného sporu zaplatí zhruba 30 miliard korun. Pokud se Slovensko neodvolá, bude muset Česká republika ČSOB příští rok zaplatit 4,8 miliardy korun. Rozpočet na příští rok s tímto výdajem nepočítá, řekl první náměstek ministra financí Eduard Janota. Česká vláda proto bude muset rozhodnout, kde potřebné miliardy korun vezme. Část peněz může získat z rozpočtové rezervy, další prostředky bude muset pravděpodobně získat škrty ve výdajích.

Vojenský speciál, který veze z České republiky na indonéský ostrov Sumatra humanitární pomoc, míří po více než pětihodinovém zdržení v Indii k cíli. Na letišti v jihoindickém Madrasu čekal stroj na povolení k dalšímu letu. Na ostrov postižený katastrofálním zemětřesením posílá Česká republika balenou vodu, léky, tablety na čištění vody a vaky na zemřelé. "Jsme nepravidelný let, takže se musí nejprve vyřídit záležitosti na místní celnici a místním imigračním úřadu. Ta procedura je závislá na místních zvycích," komentoval zdržení jeden z členů posádky vojenského Tu-154 Martin Gruber.

Letoun, který odstartoval z Prahy ve čtvrtek odpoledne, přistál v Madrasu zhruba ve 04:00 SEČ, předtím měl mezipřistání v Larnace na Kypru a v ománském hlavním městě Maskatu. V Medanu na Sumatře by měl přistát v 13:00 SEČ. Zde vyloží humanitární pomoc a po cestě zpět do České republiky naloží české turisty v Thajsku, na Srí Lance a Maledivách. V Praze by letadlo mělo přistát v neděli večer. Na palubě letounu jsou vojenský lékař, zdravotní setra a psycholog.

Nedělní zemětřesení a následné ničivé přílivové vlny v jihovýchodní Asii podle posledních bilancí připravily o život přes 120.000 obětí. Dvě třetiny mrtvých jsou v Indonésii, podle odhadů se ale jen v této zemi může počet obětí vyšplhat na 120.000. Na Srí Lance přišlo podle nejnovějších údajů o život přes 27.000 osob, v Indii počet mrtvých a nezvěstných přesáhl 13.000 lidí, v Thajsku 10.000 osob. Další desítky obětí jsou hlášeny ze Somálska, Barmy, Malediv, Malajsie a Tanzanie. V oblasti trávila dovolenou asi tisícovka českých turistů.