Zprávy | Z archivu rubriky

Někteří hoteliéři v Beskydech a Jeseníkách nejsou spokojeni s nastupujícím trendem, kdy lidé přijíždějí na silvestrovské oslavy jen na jednu noc. "Byli jsme zvyklí, že si silvestrovským turnusem vylepšíme slabší podzimní tržby. Letos ale většina zájemců požadovala ubytování jen na jednu noc, aby se mohli opít, vyspat a odjet," řekl ČTK majitel Penzionu U řeky v Karlovicích na Bruntálsku Libor Pavézka. Podobné zkušenosti mají podle ankety ČTK i další hoteliéři.

Stát loni hospodařil se schodkem 93,5 miliardy korun. To je o 21,5 miliardy korun méně, než byl deficit schválený Poslaneckou sněmovnou. Vládě pomohl především vyšší výběr daní; kabinet zároveň ušetřil v plánovaných výdajích. Podle ekonomů je výsledek vládního hospodaření překvapivě dobrý. Stejně jako opozice však kabinetu vytýkají, že nedokáže více šetřit. Celkové příjmy rozpočtu činily 769,3 miliardy korun a výdaje 862,8 miliardy Kč, uvedlo ministerstvo financí. Státu loni pomohlo zejména dvojí zvyšování daní. Do státní pokladny tak přiteklo o 15,3 miliardy korun více, než vláda předpokládala. Jen na dani z přidané hodnoty stát získal o sedm miliard korun více, uvedlo MF. Loni se zvýšily daně u pohonných hmot, cigaret, alkoholu nebo telefonování, lidé si připlatili rovněž u kadeřníka, v čistírně, v restauraci a u většiny dalších služeb. Do rozpočtu podle expertů proudilo více daní i kvůli rychlejšímu růstu ekonomiky.

Turecko zrušilo s příchodem nového roku vízovou povinnost pro české občany, řekl novinářům ministr zahraničí Cyril Svoboda. Čeští turisté nyní mohou bez víza v Turecku pobývat maximálně tří měsíce, a to již od tohoto měsíce. Turkům cestujícím do ČR vízová povinnost zůstává, ale celý systém podle Svobody alespoň usnadněn. Případné budoucí zrušení víz z české strany bude záležet na postupu celé Evropské unie, uvedl ministr. Česká republika je teď podle Svobody jednou z osmi zemí EU, vůči nimž Ankara neuplatňuje vízový režim. Vízová povinnost mezi oběma zeměmi byla zavedena v roce 1991. Původně mohli Češi vízum získávat přímo na tureckých hranicích. V roce 2002 ale nastala změna, na jejímž základě museli o vstupní doklady žádat na tureckém velvyslanectví v Praze ještě před svým odjezdem. Na internetových stránkách ministerstva zahraničí je vyjma států Evropské unie uvedeno ještě přes 40 zemí, s nimiž má Česká republika bezvízový styk. V loňském roce se například rozšířil počet jihoamerických zemí, které neuplatňují vůči Čechům vízovou povinnost. Bez víz tak lze cestovat do Kolumbie, Hondurasu, Panamy, Paraguaye či Salvadoru.

Novoroční projev, který prezident Václav Klaus letos přednesl na obrazovkách Novy a České televize, zhlédlo 2,49 milionu dospělých diváků. To je zhruba o 100.000 méně než v loňském roce, kdy současný prezident absolvoval novoroční projev poprvé. Na Nově sobotní projev vidělo 1,43 milionu diváků, na ČT 1,06 milionu, vyplývá z údajů, které ČTK televize poskytly. Prezidentův projev ve čtvrthodinovém přímém přenosu z jeho pracovny na Pražském hradě tak sledovalo 78 procent dospělých diváků, kteří v tu dobu měli zapnutou obrazovku. Asi 33 procent z nich sledovalo televizi veřejnoprávní, zhruba 45 diváků z každé stovky zhlédlo projev na Nově. Televizní přenos letos poprvé na rozdíl od předchozích let, kdy projev natáčela veřejnoprávní televize, pořídila komerční stanice. Obě televize se totiž předloni domluvily na tom, že se v natáčení prezidentských novoročních projevů budou střídat - jako první přišla loni na řadu ČT, letos tedy Nova. Letošní přenos projevu svým posluchačům nabídl také Český rozhlas a poprvé i regionální Rádio Blaník. Ve svém projevu se Klaus dotknul například vstupu České republiky do Evropské unie. Květnový vstup se podle něj nestal pro život občanů žádným viditelným předělem. "Probíhající změny, a nejsou malé, byly a jsou plynulé. Leckdy je proto ani nevnímáme, ale vědomi bychom si jich být měli," řekl mimo jiné. Prezident se zmínil i o odposleších telefonních hovorů a "blamáži" se jmenováním českého kandidáta na funkci evropského komisaře. Ekonomika podle něj sice rostla solidním tempem, ale nedostatečným pro to, aby se Česká republika v dohledné době přiblížila výkonností zemím západní Evropy.

Lidé vzali útokem obchody, které zahájily novoroční výprodej zboží. Velkému náporu zákazníků hned od rána čelily například hypermarkety společnosti Carrefour, která vybrané zboží prodává až s 95procentní slevou. V některých částech Ostravy či Ústí nad Labem kvůli nákupní horečce zkolabovala doprava. Dopravní kolaps způsobily v Plzni tisíce lidí, kteří auty přijeli k nákupnímu centru Borská pole. Stovky aut už dlouho před otevírací dobou obchodu blokovaly všechny příjezdové cesty. Podobná situace panovala téměř celé dopoledne. Odpoledne se situace postupně uklidňovala a navečer byl už téměř klid, řekl ČTK operační důstojník plzeňské policie. Obdobná situace byla byla i v Ostravě, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Zlíně. "Zájem zákazníků o slevy je obrovský. Všechny naše obchody jsou plné lidí. Je tam doslova tělo na tělo," řekla ČTK mluvčí společnosti Carrefour Jana Havlíčková. Dodala, že ceny šly dolů u více než 10.000 výrobků. Zlevněné dnes byly například dětské, dámské i pánské oděvy, obuv, sportovní náčiní, domácí potřeby, hračky, elektronika, foto-kino či papírenské zboží. Některého zboží, které je zařazeno do novoročního výprodeje, ale hypermarkety Carrefour nemají příliš mnoho na skladech. Například rotopedů, jejichž cena spadla z 2990 korun na 690 korun, bude mít Carrefour v celé ČR k dispozici 900. Do ostravského hypermarketu Carrefour od rána spěchaly tisíce lidí z Moravskoslezského kraje. Výprodej provázely tlačenice, rvačky a chaos. Mnozí přitom vůbec nenakoupili, protože zboží bylo údajně málo, anebo nebylo k dostání vůbec. Až o 50 procent snížily v těchto dnech část zboží také obchodní domy Ikea, do kterých se po Novém roce vydalo za výhodnými nákupy nábytku a bytových doplňků velké množství lidí. Spokojené je také vedení obchodů s elektronikou Datart, které odstartovaly sezónní slevy 30. prosince. Slevy se pohybují mezi 30 až 60 procenty a u některých výrobků jsou ještě vyšší.

Češi dokazují, že jsou nejen národ solidární, ale také "mobilní". Na pomoc katastrofou postiženým oblastem jihovýchodní Asii prozatím poslali více než půl milionu dárcovských textových zpráv. Obětem zemětřesení tak svými mobilními telefony přispěli částkou téměř 14 milionů korun. Celkově se na kontech veřejných sbírek shromáždilo téměř 40 milionů korun. Podle Vítězslava Vursta z Nadace ADRA, která si SMS sbírku na pomoc Asii zaregistrovala, přichází každou vteřinu jedna textová zpráva. Během jedné hodiny tak na kontě přibude přibližně 100.000 korun. Z každé dárcovské zprávy zaslané z mobilního telefonu dostanou postižené oblasti 27 korun.

Brněnský biskup Vojtěch Cikrle ve svatopetrské katedrále požehnal desítkám kolednických skupinek, které se účastní Tříkrálové sbírky České katolické charity. Do charitativní akce se letos na jihu Moravy zapojí rekordních 7000 koledníků, kteří budou vybírat peníze na řadu sociálních projektů i na zahraniční humanitární pomoc. Charita vyzývá Jihomoravany nejen ke štědrosti, ale i k obezřetnosti. Rok co rok se totiž objevují případy falešných koledníků, kteří se jménem charity pouze zaštiťují. Charita proto dárcům radí, aby si dobře prohlédli průkaz vedoucího koledníků i kasičku, která musí být zapečetěna, opatřená logem charity a razítkem příslušného obecního či městského úřadu nebo magistrátu, řekla ČTK mluvčí Diecézní charity Brno Lucie Kolářová. Koledující děti musí být navíc vždy v doprovodu nejméně patnáctileté osoby. Sbírka má celostátní charakter, její výtěžek slouží k financování sociálních projektů v Česku i v zahraničí. Loni sbírka vynesla na 45 milionů korun, Jihomoravané byli druzí nejštědřejší dárci v Česku, do sbírky přispěli téměř deseti miliony korun. Část peněz ze sbírky každoročně putuje i na humanitární pomoc do zahraničí. Charita už přispěla pěti miliony korun na pomoc zemím v jihovýchodní Asii postižených nedávnou přírodní katastrofou. Pomáhají i lidé, například předposlední den minulého roku přineslo do sídla brněnské diecézní charity na tyto účely několik dárců téměř 40.000 korun.

Česká měna bude i letos vůči euru a dolaru posilovat, ale mírnějším tempem než loni, shoduje se většina analytiků oslovených ČTK. Pevnější koruna podle nich zlevňuje dovezené zboží v obchodech, benzin i zahraniční dovolenou, tuzemským vývozcům však zároveň snižuje zisky. Silná koruna také tlumí inflaci a odsouvá potřebu dalšího růstu úroků. "Předpokládáme, že koruna bude po většinu roku k euru nadále posilovat," řekla analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Nejprve ale podle většiny ekonomů přijde korekce zisků z konce loňského roku, což bude korunu v prvním čtvrtletí tlačit směrem k 31 Kč za euro. Na konci letošního roku analytici vesměs odhadují kurz na úrovni 30 Kč za euro, tedy o padesátník silnější než nyní. Domácí měně bude hrát do karet zlepšování obchodní bilance, nižší odliv dividend do zahraničí než loni, psychologický efekt privatizace, poměrně silný hospodářský růst a o něco vyšší úroky proti eurozóně. Silná koruna v rozmezí 30 až 31 Kč za euro by neměla být pro české exportéry zásadním problémem, míní Miroslav Plojhar z České spořitelny. V horší situaci jsou vývozci do dolarových oblastí; dolar loni na světových trzích zažil prudký pád, a tuzemská měna tak vůči němu zpevnila zhruba o pět korun. Zatímco v prognóze vývoje kurzu koruny vůči euru se ekonomové víceméně shodují, odhad vývoje k dolaru je podle nich sázkou do loterie. Podle většiny z nich dolar nadále zůstane pod nepříznivým vlivem dvojího deficitu americké ekonomiky. Koruna tak může během roku posílit pod 22 Kč za dolar, zatímco dnes se obchoduje kolem 22,55 Kč/USD.

České velvyslanectví v Bagdádu by i v letošním roce měli chránit policisté z Útvaru rychlého nasazení (URNA). Předpokládá to návrh ministerstva vnitra, o kterém bude ve středu jednat vláda. Důvodem je špatná bezpečnostní situace v Iráku, která se podle materiálu bude i nadále zhoršovat. Počet policistů, kteří by měli v Bagdádu být, odmítlo ministerstvo vnitra zveřejnit z bezpečnostních důvodů. Podle návrhu by měla vláda na ochranu pracovníků českého zastoupení v Bagdádu v letošním roce vyčlenit téměř 24 milionů korun. Irák patří podle materiálu k zahraničněpolitickým prioritám České republiky, a proto je nutné zde udržet diplomatické zastoupení v co největším rozsahu. Neznámí ozbrojenci zaútočili loni v září na obrněnou toyotu českého velvyslance. Klepetko ve voze nebyl, jeli v něm dva muži z URNA. Vůz zasáhlo 30 střel, nikdo nebyl zraněn. Šéf URNA Libor Lochman krátce po události označil útok za předem připravenou léčku. V době incidentu zajišťovalo ochranu českých diplomatů v Bagdádů 18 policistů.

Z jihovýchodní Asie se ozvalo dalších sedm Čechů, čímž klesl počet českých turistů pohřešovaných po zemětřesení na 25. ČTK to řekl náměstek ministra zahraničí Pavel Svoboda. Podle něj o sobě dali vědět dva Češi, kteří pobývali v Thajsku, a pět lidí, kteří byli na ostrově Srí Lanka. Z 25 nezvěstných by většina mohla být naživu, protože podle diplomatů nebyla v nejhůře zaplavených oblastech. V případě sedmi lidí jsou ale podle náměstka Svobody stále vážné obavy, že nepřežili. Největší počet lidí, kteří zatím nezavolali svým blízkým, je v Thajsku, a to 17. Z nich u šesti panuje podezření, že katastrofu nepřežili, řekl ČTK telefonicky z Bangkoku český velvyslanec Jiří Šitler. K tomu tři Češky zůstávají v péči thajských lékařů: dvě leží v nemocnici v Bangkoku, jedna je mimo nemocniční zařízení.

Na Srí Lance jsou momentálně nezvěstní dva, přičemž u jednoho pohřešovaného člověka je vážné podezření, že nežije. V Indonésii jsou pohřešovány dvě osoby, podle českého velvyslance Jaroslava Veselého je však velmi pravděpodobné, že v době neštěstí byly v nezaplavené části země. Na Nikobarských ostrovech je nezvěstný jeden Čech, stejně jako na indické pevnině. V Barmě se stále neví o dvou lidech. Ministr zahraničí Cyril Svoboda dnes ráno uvedl, že čeští diplomaté nevědí o dalších úmrtích českých občanů. Nadále evidují jednu oběť české národnosti.