Zprávy | Z archivu rubriky


O zmrazení mezd ústavních činitelů a prodloužení mise českých vojenských policistů v Iráku by Poslanecká sněmovna měla jednat na mimořádné schůze v pátek 21. ledna. Zmrazení mezd ústavních činitelů navrhla vláda již koncem loňského roku. Její novela má vrátit tyto platy na úroveň před jejich listopadovým zvýšením a pak je zmrazit. Výjimkou by měly být soudci a státní zástupci, kterým by zvýšené platy zůstaly. Do roku 2007 by se ale již zvyšovat neměly. O prodloužení irácké mise požádá obě komory parlamentu vláda. Pokud je zákonodárci schválí, mohla by bezmála stovka českých vojenských policistů působit v Iráku až do konce letošního roku. Původně měli odejít v únoru. Prodloužení mise si vyžádá asi 175 milionů korun, které ministerstvo obrany pokryje ze svého rozpočtu. Předseda horní komory Přemysl Sobotka řekl, že senátoři by o prodloužení mise mohli jednat 27. ledna. Sněmovna by 21. ledna mohla hlasovat i o předlohách, které jí od prosince vrátil Senát. Bude mezi nimi i kontroverzní předloha, v níž levice prosazuje zákaz přeměny nemocnic na obchodní společnosti. Tato věc proti sobě postavila levici a pravici a před listopadovými krajskými volbami byla předmětem ostrého sporu. Mimořádná sněmovní schůze 21. ledna bude prvním jednáním dolní komory v tomto roce. Původně neměla v lednu jako celek zasedat a sejít se měla až v první polovině února.

Stát má šanci, že od rodiny Colloredo-Mansfeldů znovu získá východočeský zámek Opočno. Ústavní soud ve čtvrtek zrušil verdikty Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a královéhradeckého krajského soudu, které zámek potomkům šlechtické rodiny navrátily. Podle rozhodnutí ÚS soudy nižších instancí chybně posoudily, zda se Josef Colloredo-Mansfeld přihlásil k německé národní příslušnosti a zda tak byly splněny podmínky pro konfiskaci jeho majetku v roce 1945. Ústavní soudce Jan Musil upozornil, že verdikt je precedenční i pro obdobné restituční spory - znovu totiž potvrdil hranici pro vydávání majetku až od nástupu komunistického režimu. Před 25. únorem 1948 lze majetek vydávat jen v úzce omezených případech, jako byla rasová genocida či holocaust. Nelze tedy pokračovat v přezkumu takzvaných Benešových dekretů, zdůraznil Musil. Rozhodnutí ÚS uvítali památkáři, zmocněnkyně šlechtického rodu jej odmítla. "Budeme se znovu soudit od začátku. Nesmíříme se s tím. Když někdo někomu něco ukradl, měl by to vrátit," řekla zmocněnkyně Colloredo-Mansfeldů Růžena Valášková. Advokát rodu Vlastimil Nedomlel po vyhlášení řekl, že chce verdikt napadnout u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. O rodový majetek u různých soudů dědička šlechtického roku usiluje přes deset let. Vede další spory o pozemky či o cenný kočár rodu Colloredo-Mansfeldů. Domáhá se i vydání zhruba 13.000 předmětů z mobiliáře zámku. Památkový ústav jejich hodnotu odhaduje na více než miliardu korun.