Zprávy | Z archivu rubriky


Sněmovní rozpočtový výbor doporučil sněmovně schválit navržené příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Předlohou by se měla tento týden zabývat sněmovna. Schvalovat bude právě jen uvedené parametry. O definitivní podobě předlohy budou poslanci hlasovat zřejmě až koncem listopadu, případně v týdnu od 13. prosince.

Rozpočet počítá se schodkem 83,6 miliardy korun při příjmech 824,8 miliardy a výdajích 908,4 miliardy korun. Výdaje na vědu a výzkum vzrostou o 1,8 miliardy na 16,5 miliardy korun. Na vysoké školy stát vynaloží meziročně o deset procent více. Čistý příjem České republiky z rozpočtu Evropské unie by měl v příštím roce dosáhnout 16 miliard korun, tedy o miliardu méně než letos.

Výdaje rozpočtu překračují o 2,5 miliardy korun limit stanovený tzv. konvergenčním programem, v němž se vláda zavazuje Evropské komisi k rozpočtové disciplíně. Podle předsedy rozpočtového výboru Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) i ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) je však překročení limitu nepatrné a nebude znamenat žádný problém.

Rozpočtový výbor ale dnes v rámci projednávání tohoto klíčového zákona diskutoval především o chystaném vysokém zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek. Kalousek prohlásil, že hlavní rozpočtovou prioritou není školství a věda, ale zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek.

Zákon s výrazným nárůstem platů od Nového roku prosadil již dříve nynější premiér Stanislav Gross. Účinnost takzvaného služebního zákona je naplánována na 1. leden 2005. Kalousek ale navrhuje účinnost odložit až na 1. leden 2007. Pokud se tak stane, nevyužité peníze v rozpočtu (jde asi o osm miliard korun) bude možné podle Kalouska rozdělit mezi ostatní tak, aby nebyl porušen princip sociální soudržnosti. "V čase, který získáme odložením návrhu tohoto zákona, dohodneme koncepci vývoje platů ve státní správě," řekl. Odložení účinnosti zákona přitom podporují také unionisté a zřejmě i ODS.

Kalousek ale upozornil i na to, že pokud nebude nový zákon odložen, vzrostou pro státní rozpočet povinné, takzvané mandatorní výdaje, a to díky výsluhovým příspěvkům a sociálnímu zabezpečení. Výsluhový příspěvek a sociální zabezpečení se totiž bude vypočítávat z navýšené mzdy. "Mandatorní výdaje pak poletí jako raketa," varoval Kalousek.

Zavedení tzv. elektronického mýtného před rokem 2006 není podle ministerstva dopravy reálné. Premiér Stanislav Gross přitom v sobotu uvedl, že Česko možná zavede elektronické mýtné v roce 2005, tedy o rok dříve oproti původním plánům.

Stát chce pro tranzitní kamionovou dopravu co nejrychleji zavést podobné podmínky, jako jsou v Rakousku, které již elektronické mýtné zavedlo, a Německu, kde začne mýtné platit od příštího roku. Jinak by Česká republika byla pro projíždějící kamiony výrazně levnější a hrozil by jí další nárůst tranzitní dopravy.

Zavedení mýtného ale musí předcházet řada kroků, které zaberou určitý čas, vysvětlila mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová. Například veřejná soutěž na dodavatele bude podle pravidel Evropské unie trvat minimálně 3,5 až čtyři měsíce, po ní musejí následovat lhůty pro odvolání uchazečů. Kromě samotné soutěže, kterou chce MD vyhlásit začátkem příštího roku, budou několik měsíců trvat stavební úpravy a další opatření před samotným spuštěním systému.

Celkem se počítá se zpoplatněním 3000 kilometrů dálnic a vybraných silnic prvních tříd. V současnosti platí známky na dálnicích o celkové délce 712 kilometrů.

Ve hře jsou pořád oba dosud existující systémy monitorování ujetých kilometrů, podle kterých by dopravci za skutečné použití silnic platili. Je tedy možné, že se v ČR bude nakonec využívat podobný systém jako v Rakousku, kde se pohyb kamionů monitoruje pomocí mikrovlnné technologie. Ta je sice stavebně náročnější, protože vyžaduje vybudovat brány na všech nájezdech a výjezdech ze zpoplatněných úseků, v Rakousku ale funguje bez větších problémů.

Je také možné, že ČR zvolí modernější systém monitorování ujetých kilometrů pomocí satelitu, který zavádí Německo. Tam však měl původně začít fungovat k 31. srpnu loňského roku, jeho start byl ale kvůli technickým problémům dosud nevyzkoušené technologie několikrát odložen. Nakonec by provoz měl začít příští rok v lednu.

Ministr dopravy Milan Šimonovský však již dříve zmiňoval možnost, že ČR přistoupí na nějaký odlišný systém, který by se ještě mohl objevit. Je také možné, že Česko zvolí pro zavedení systému jednu z technologií a pak postupně v souladu s rozhodnutím celé EU přejde na jinou.