Zprávy | Z archivu rubriky

Bezpečnostní opatření přijatá v České republice po nedávných teroristických útocích na Spojené státy připraví rozpočty příslušných resortů o několik set miliónů korun. V nedělním diskusním pořadu televize Nova to řekl ministr financí Jiří Rusnok. Nyní jde podle ministra o částku, která nepřesahuje půl miliardy korun. Přesně se to dá těžko určit, některá opatření trvají, jiná nikoli, vysvětlil Rusnok s tím, že je nutno vyčkat na celkové vyúčtování jednotlivých resortů. S tím souhlasil i předseda sněmovního rozpočtového výboru Vlastimil Tlustý (ODS). Podle něj je nutno odlišovat krátkodobá a dlouhodobá opatření. Tlustý je přesvědčen, že v budoucnu bude celosvětově posílena bezpečnost například na letištích a hraničních přechodech. Česká vláda se podle Rusnoka nechystá po vzoru německé vyčlenit z rozpočtu určitou sumu na posílení vnější a vnitřní bezpečnosti. "Naše resorty jsou schopny finančně zajistit bezpečnostní opatření," prohlásil. V Německu si armáda, policie a prokuratura rozdělí z rozpočtu tři miliardy marek (kolem 54 miliard korun). Náklady pokryje zvýšení daní z cigaret a pojistného, vztahovat se ale nebude na životní pojištění.

Jedním z požadavků na případnou pomoc státu Českým aeroliniím, které kvůli přerušení provozu po útocích v USA zaznamenaly v minulém týdnu ztrátu zhruba 30 miliónů korun, je možnost nesplacení části půjčky, jež má firma od státu v řádu několika desítek miliónů korun. V diskusním pořadu televize Nova to uvedl ministr financí Jiří Rusnok. Prozatím však jednání o kompenzaci označil za předčasná. "Já bych byl nakloněn vyhovět požadavkům ČSA, pokud by byly průkazné," dodal Rusnok s tím, že je nutné vyčkat výsledků hospodaření. Naznačil zároveň, že je nakloněn hovořit o nepřímých formách odškodnění. Partner v diskusi, stínový ministr financí Vlastimil Tlustý, řadí škody leteckých společností do kategorie krátkodobých nákladů. Očekává totiž, že se poptávka po letecké dopravě během několika měsíců vrátí na původní úroveň.

Otázka platnosti tzv. Benešových dekretů, které po druhé světové válce vedly mimo jiné k odsunu německy mluvícího obyvatelstva z území tehdejšího Československa, se musí vyjasnit ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Na nedělním shromáždění k Sudetoněmeckým dnům vlasti v Klosterneuburgu u Vídně to prohlásila státní tajemnice rakouské spolkové vlády zodpovědná za cestovní ruch Maries Rossmannová. Poznamenala rovněž, že morální odsouzení dekretů, jak to podle jejích slov udělal český prezident Václav Havel při nedávné návštěvě Vídně, nestačí. "Česká vláda a stát musí konečně udělat právní rozhodnutí," zdůraznila státní tajemnice.

Hlavní řečník, hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer, ocenil práci sudetských Němců, kteří našli v alpské republice novou vlast. "Bez vás by bylo Rakousko mnohem chudobnější," řekl Pühringer. "Vaše domovina vám byla protiprávně odebrána," zdůraznil hornorakouský zemský hejtman s tím, že nucený odchod sudetských Němců patří mezi největší protiprávní akty v Evropě za poslední období. Pühringer, který se v neděli stal čestným členem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku, nepřímo vyzval k pokračování procesu rozšiřování Evropské unie. "Musíme budovat Evropu, aby se podařilo zabezpečit mír," zdůraznil. Podobně jako Rossmanová ani Pühringer však nevyslovil požadavek na podmínění vstupu Prahy do EU zrušením tzv. Benešových dekretů.

Více než dvě třetiny lidí se obávají, že události spojené s teroristickými útoky na Spojené státy mohou přerůst ve světový válečný konflikt. Strach z války má 69 procent Čechů. Vojenskou odvetu za činy teroristů podporuje 45 procent lidí, 30 procent s ní nesouhlasí. Přesně 57 procent Čechů se domnívá, že teroristické útoky budou v nejbližší době pokračovat. Vyplynulo to z bleskového průzkumu agentury STEM pro Český rozhlas a Českou televizi.

Obavy, že by po leteckých atentátech na New York a Washington mohla vypuknout světová válka, mají častěji ženy než muži a především stoupenci KSČM. Ozbrojeného konfliktu se bojí 74 procent žen a 62 procent mužů. S vojenskou odvetou proti teroristům souhlasí častěji lidé ve věku do 45 let, voliči ODS, ČSSD a čtyřkoalice a lidé, kteří ze žádnou politickou stranou nesympatizují. Zhruba dvě třetiny dotázaných připouštějí, že jednou z příčin teroristického útoku na USA byla údajně necitlivá zahraniční politika Spojených států. Myslí si to zejména lidé starší 29 let a příznivci KSČM a ČSSD. V zahraniční politice USA nevidí příčinu teroristických útoků občané mezi 18 a 29 lety a voliči čtyřkoalice a ODS.

Přesně polovina dotázaných souhlasí s vysláním českých vojáků do boje proti mezinárodnímu terorismu. Tento názor zastávají častěji vysokoškolsky a středoškolsky vzdělání lidé, příznivci ODS, čtyřkoalice a občané, kteří nejsou stoupenci žádné politické strany. Naopak s rostoucím věkem respondentů ubývá lidí, kteří by s účastí českých vojáků souhlasili. Tyto údaje se liší od zjištění agentury TNS Factum z minulého týdne. Tehdy se pro účast českých vojáků vyslovilo 81 procent Čechů, proti bylo 12 procent dotázaných. Čtyři lidé z pěti si podle STEM myslí, že teroristické útoky na USA jsou událostí, která se dotýká každého občana České republiky. Mimořádný dosah přičítají agresi proti civilním cílům v USA všechny skupiny české populace s výjimkou stoupenců KSČM.

Podpora pokrokových a humanistických směrů v islámu je podle odborníků cestou, jak lze zabránit narůstajícím teroristickým tendencím některých muslimů. Podle účastníků konference "Kontrastní hodnoty a multikulturní společnost", která v sobotu skončila v Praze, by Západ neměl dopustit sjednocení liberálních muslimů s extremisty. Sjednocení islámského světa však hrozí v případě útoku USA na Afghánistán," řekl ČTK ředitel Střediska pro výzkum sociálně kulturní plurality Filozofického ústavu Akademie věd ČR Jaroslav Krejčí. "Nesmíme přijmout, že je to válka proti islámu, to je proti výstředníkům, kteří jsou sami proti islámu," uvedl. Islám podle něj není jednotný, ale jakmile USA zaútočí na Afghánistán, afghánští muslimové z útoku udělají panislámskou záležitost. Účastníci konference z Česka, Velké Británie, Nizozemska, Německa, Japonska a Ruska jednali od středy o problematice vyplývající ze soužití lidí odlišných kulturních tradic. Pod vlivem teroristického útoku na Spojené státy se konference zaměřila především na soužití Západu s islámským světem.

Česká republika se v sobotu připojila k usnesení a akčnímu plánu Evropské unie proti terorismu schváleným nejvyššími představiteli "patnáctky" v pátek večer v Bruselu. Plnou podporu těmto závěrům vyslovil při setkání s belgickým ministrem zahraničí Louisem Michelem jménem české vlády velvyslanec ČR při EU Libor Sečka. "Naprosto jasně a zřetelně se připojujeme ke stanovisku Evropské unie, které vyjadřuje solidaritu se Spojenými státy a podporu jejich cíleným opatřením, jež budou v souladu s rezolucí OSN," řekl Sečka ČTK. O plnění konkrétních kroků, na nichž se EU dohodla, nejednou s přesnými termíny, budou kandidáti podle něj s unií dál jednat. První příležitostí bude koncem příštího týdne společné zasedání ministrů vnitra a spravedlnosti členských a přidružených zemí, na které přijede český ministr Jaroslav Bureš. "Zatím bych netvrdil, že musíme všechno splnit stoprocentně v termínech, jaké si unie vytyčila. V této chvíli bylo stěžejní vyjádřit jednoznačnou politickou podporu," uvedl Sečka.

Velení české armády změnilo rozmístění jednotek protivzdušné obrany státu. ČTK to v sobotu řekl mluvčí ministerstva obrany Milan Řepka. Nepotvrdil však páteční neoficiální informace, podle nichž měl základnu taktického letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku posílit protiletadlový raketový pluk ze Žatce. Velitel náměšťské základny Jan Vachek ČTK řekl, že tam dopoledne pluk nedorazil. Zatím nemá informace, že by základna měla sloužit pro ubytování žateckých vojáků. Změnu v rozmístění obrany Řepka nechtěl upřesnit. Podle neoficiálních informací se měl protiraketový pluk do Náměště přesunout v pátek, aby chránil letiště, připravené poskytnout servis letounům NATO, a také nedalekou jadernou elektrárnu Dukovany. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík v pátek oznámil, že v současné době jsou proti teroristickým útokům chráněna všechna krizová místa v České republice. Uvedl, že v pohotovosti zůstávají jednotky protivzdušné obrany. Rozmístění protiletadlové techniky v blízkosti strategických objektů, jako jsou například jaderné elektrárny, však ministr ani velení armády nechtěli komentovat.

Zpoždění procesu z Melku není způsobeno rakouskou, ale českou stranou, řekl v sobotu komisaři Günteru Verheugenovi v Bruselu rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Před novináři zopakoval, že česká strana dluží nebo dlouho dlužila řadu odpovědí na otázky kladené v rámci procesu vyhodnocování dopadů Temelína na životní prostředí. Některé odpovědi, jež měly být předány v červnu, přišly teprve ve čtvrtek, uvedl kancléř, a to jen v češtině. Nyní bude třeba čas na jejich vyhodnocení. Další důležité otázky nebyly zodpovězeny vůbec. Komisaře se zeptal, co bude Evropská komise dělat s podnětem obsaženým v rezoluci Evropského parlamentu ze začátku září, která požaduje svolání mezinárodní konference o Temelínu. Dostalo se mu odpovědi, že komise tuto věc posoudí. Verheugen však už dříve řekl, že nemá cenu uvažovat o konferenci o elektrárně na území země, která s jejím svoláním nesouhlasí a nechce se jí účastnit.

Na 51 klesl počet českých občanů, kteří se od leteckých útoků na Spojené státy 11. září neozvali svým příbuzným a známým. Od pátku se počet pohřešovaných Čechů, pobývajících v době tragédie v USA, snížil o čtyři. Příbuzným 11 vytipovaných lidí již byly kvůli dalšímu pátrání zaslány faxem nebo poštou k vyplnění formuláře amerických úřadů, řekl v sobotu ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Ivan Záleský. Pohřešované české občany rozdělilo ministerstvo zahraničí do tří skupin. První čítá 11 lidí, kteří se zřejmě v době atentátů nacházeli na území New Yorku, a mohli se tedy stát oběťmi tragédie. Proto mají příbuzní vyplnit formulář krizového newyorského štábu, který pomůže při dalším pátrání. "Momentálně se chystáme kontaktovat obeslané příbuzné a nabídnout jim pomoc s vyplněním dotazníků v angličtině," uvedl Záleský. Pokud jde o další část pohřešovaných, nemá ministerstvo přesné informace o jejich pohybu. "Příbuzní ale říkají, že mohli být v tu dobu v New Yorku," podotkl ředitel. Třetí skupinu tvoří Češi, kteří při útoku nepobývali v New Yorku, Washingtonu ani jejich okolí. V jejich případě je podle ministerstva malá pravděpodobnost, že se jim mohlo něco stát.

Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš požádal nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou, aby svolala poradu krajských a vrchních státních zástupců s cílem sjednotit postup v případech propagace mezinárodního terorismu. Jde o to, aby tentýž čin, který se stane na různých místech, nehodnotili státní zástupci odlišnými způsoby, řekl v pátek novinářům Bureš. Porada se bude konat 2. října v Brně. Příkladem propagace terorismu je podle Bureše případ předsedy ultrapravicového Národně sociálního bloku Jana Kopala, stíhaného v souvislosti se schvalováním útoků na New York a Washington, za nimiž podle USA stojí terorista Usáma bin Ládin. Kopal na demonstraci v Mostě řekl, že USA si útok zasloužily a že činy bin Ládina jsou hodny ocenění. Ministr zdůraznil, že v tomto případě jde o propagaci terorismu, protože není pochyb, že bin Ládin stojí za mnohými teroristickými činy.