Zprávy | Z archivu rubriky

Praha je podle expertů britského ekonomického ústavu CEBR v Evropské unii nejvíce perspektivním regionem pro investice. CEBR uvádí, že většina nadprůměrných příležitostí je nyní právě v nových členských zemích. Po Praze následují Budapešť na druhém a Bratislava na třetím místě. Na konci je Korsika. Experti CEBR při hodnocení vycházeli z ukazatele, který pojmenovali Index EU pro regionální investice a který vycházel z hospodářského růstu oblastí, jejich vyhlídek, vzdělání populace, velikosti trhu a možnosti získat fondy z unie. Mezi starými členy unie patří k nejlépe postaveným regiony Británie, která je jako celek nad Německem, Francií či Itálií.

Členové sněmovního branného výboru se na středečním jednání neshodli na tom, zda byla existence policejního týmu Mlýn, který podle tisku sbíral informace pro bývalého ministra vnitra Stanislava Grosse, v souladu se zákony. Zatímco ministr vnitra František Bublan řekl, že Gross tým neřídil a že jeho existence byla naprosto legální, poslanci ODS s takovým hodnocením nesouhlasili. Výbor nakonec projednávání věci na několik týdnů přerušil a nestanovil přesný termín, kdy bude diskuse pokračovat. Je možné, že to bude v únoru. Bublana totiž poslanci požádali, aby jim do konce ledna předložil písemnou informaci o týmu Mlýn včetně reakcí na dotazy poslanců. Předseda branného výboru Jan Vidím a jeho místopředsedové se dohodnou, koho kvůli kauze na jednání výboru ještě pozvou. Měli by to být zástupci policie, ale možná i státní zástupci a přímo členové týmu Mlýn.

Podle Bublana se tým Mlýn měl zabývat tím, že při vyšetřování hospodářských kauz unikaly informace k vyšetřovaným lidem. Existovalo podezření, že za úniky stojí policisté. Bublan popřel, že se tým věnoval například kauze Investiční a Poštovní banky nebo televize Nova. Případy, jimiž se tým zabýval, však nechtěl na základě žádosti státního zástupce jmenovat.

Poslanci ODS, kteří patří k hlavním kritikům existence týmu, nebyli po jednání branného výboru s ministrovým vysvětlením spokojeni. Mimo jiné se dožadovali dalších právních analýz, které by umožnily jasně říci, zda existence týmu byla v souladu se zákony. Kritizovali i to, že ani přes výzvy výboru se jeho jednání nezúčastnili zástupci policie. Výbor pozval policejního prezidenta Jiřího Koláře, ten je ale prý v zahraničí.

Slibný rozmach kongresové turistiky by v příštím roce mohla ohrozit změna DPH, která po stravovacích službách zdraží v roce 2006 i služby ubytovací. České ceny by se tím dostaly již na úroveň obvyklou v EU, a domácí pořadatelé by tak ztratili největší konkurenční výhodu. Loňské odhady počítají s 550 000 až 580 000 účastníky kongresů, což je meziročně zhruba o osm procent více. Uvádí to oborová studie, kterou zveřejnily Veletrhy Brno. Brněnská veletržní správa již řadu let považuje turistiku tohoto typu za jednu z nejlukrativnějších. Zatímco návštěvníci v zemi běžně utrácejí na hlavu a den v průměru 2500 až 3000 korun, kongresoví asi dvakrát tolik. Odhady jejich loňské útraty se tak pohybují od osmi do 14 miliard korun.

Budoucnost české kongresové turistiky vidí odborníci zejména ve využití hradů a zámků, usedlostí či starých klášterů. Mají jak ojedinělou atmosféru, tak i vynikající podmínky pro menší akce. V ČR jsou atraktivní nejen nízké ceny, ale i památky. Nejpočetnější klientela přijíždí z Německa, zatímco Slováků bývá asi o polovinu méně.

Dva sněmovní výbory, pro obranu a bezpečnost a zahraniční, ve středu dolní komoře doporučily, aby podpořila prodloužení mise českých vojenských policistů v Iráku do konce roku. Prodloužení mise podpořili podle očekávání zástupci všech stran kromě komunistů, kteří se zdrželi. Očekává se, že podobně dopadne i hlasování celé sněmovny, která má o prodloužení mise rozhodnout v pátek 21. ledna. Senát se pravděpodobně vyjádří do konce ledna. K prodloužení mise je nezbytný souhlas obou komor parlamentu.

O prodloužení mise požádala vláda. Čeští vojenští policisté cvičí irácké kolegy od loňska. Původně to měli dělat do konce prosince, ale parlament prodloužil jejich mandát do konce letošního února kvůli zvýšeným bezpečnostním rizikům, jež se čekají při lednových parlamentních volbách v zemi. Británie a Irák ale Prahu požádaly, aby instruktory po těchto volbách nestahovala. Vláda se proto obrátila na poslance a senátory se žádostí o souhlas s prodloužením mise. Kromě českých vojenských policistů bude po únoru v Iráku i desetičlenný armádní chirurgický tým, jehož vyslání parlament schválil už v prosinci.

Policejní kontingent bude podřízen Výcvikové misi NATO v Iráku. Prodloužení mise bude stát asi 175 milionů korun. Zástupci ministerstva obrany poslance informovali, že zhruba 150 milionů korun chtějí nalézt ve vlastních zdrojích, hlavně v provozních výdajích. Zbytek pokryjí peníze, které byly vyčleněny na výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil v Česku. Výcvik se ale letos neuskuteční a nahradí ho prodloužení mise. Předseda branného výboru Jan Vidím vyzval ministerstvo, aby výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil formálně zrušilo nebo o to požádalo parlament, který ho loni schválil. Branný výbor si od ministerstva vyžádal informaci o tom, kde konkrétně resort získá zmíněných 150 milionů korun na prodloužení mise. Nekonkrétní výroky zástupců ministerstva poslance neuspokojily.

Vláda by měla prodat svůj většinový podíl v největší hnědouhelné společnosti Severočeské doly dominantnímu výrobci elektřiny ČEZ. Zahraničním novinářům to podle agentury Reuters řekl místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn. Ten tak podpořil návrh svého kolegy, ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana. "ČEZ potřebuje Severočeské doly ze strategických důvodů," řekl Jahn. Dodal, že o tomto návrhu se nyní diskutuje a že názory směřují ke všeobecné shodě. Návrh by mohl přijít do vlády v první polovině roku, řekl Jahn.

Loňský pád cen ovoce připravil podle Ovocnářské unie ČR české ovocnáře na tržbách zhruba o 180 milionů korun. Snížení příjmů se v příštích letech odrazí v menších investicích do obnovy sadů, ve zhoršení jejich věkové struktury, a tím útlumu produkce. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda unie Jaroslav Muška. Celkový objem sklizně v peněžním vyjádření ovocnáři odhadují na 1,25 miliardy korun.

Největší propad cen loni postihl višně, a to ze 14 na šest korun za kilogram, a červený rybíz, který se propadl z 22 Kč na šest korun za kilo. Výrazné snížení cen postihlo i meruňky a broskve, jež se loni ani ze všech ploch vůbec nesklidily. Zvýšení cen loni zaznamenaly jen třešně. Pád cen má podle Mušky na svědomí neexistence českého zpracovatelského průmyslu, tlak obchodních řetězců na cenu a jen čtyřicetiprocentní organizovanost pěstitelů v odbytových organizacích. K větší organizovanosti dnes pěstitele vyzval ministr zemědělství Jaroslav Palas. "Také finanční podpora Evropské unie v sektoru ovoce a zeleniny jde výhradně přes producentské organizace," upozornil Palas.

Loňská sklizeň ovoce z českých sadů loni vzrostla o deset procent na nadprůměrných 202.354 tun. Byla tak nejvyšší od rekordního roku 2000, kdy se sklidilo 229.000 tun. S výjimkou broskví vzrostla sklizeň všech ovocných druhů.

Ve vládní koalici nepanuje shoda, zda je třeba kvůli takzvanému švarcsystému nutné měnit zákon o zaměstnanosti. Problémem se proto bude ve středu zabývat předsednictvo vlády, tedy premiér a jeho místopředsedové. Po úterním jednání koaličních lídrů to ČTK řekl místopředseda KDU- ČSL Jan Kasal. Zákon zakazuje firmám zaměstnávat živnostníky na práce, jež mohou vykonávat zaměstnanci firem. Lidovci stejně jako opoziční občanští demokraté soudí, že současná podoba zákona o zaměstnanosti komplikuje život desítkám tisíc drobných podnikatelů. ODS chce kvůli tomu v Senátu prosadit změnu do zákona o státní sociální podpoře, KDU-ČSL se chystá ve sněmovně předložit stručnou novelu zákona o zaměstnanosti. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) ale trvá na tom, že změn není třeba. Cílem zákona je podle jeho úřadu eliminovat švarcsystém, nikoli likvidovat živnostníky.

Česká společnost ornitologická a sdružení Arnika poslaly v úterý Evropské komisi stížnost na vládu kvůli vyhlašování ptačích oblastí Natura 2000. Bruselu oznamují, že kabinet Stanislava Grosse v rozporu s názorem expertů a ministerstva životního prostředí nevyhlásil ptačí oblast na severu Moravy Heřmanský stav kvůli plánované výstavbě průmyslové zóny Nová Lutyně. "Očekáváme, že komise zahájí přestupkové řízení a vyzve českou vládu, aby uvedla věc do pořádku," informoval ČTK mluvčí Arniky Marek Jehlička. Připomněl, že komise může podat na stát žalobu k Evropskému soudnímu dvoru a že sankce za nenaplnění směrnic o ochraně přírody mohou dosáhnout až 100.000 eur (přes tři miliony korun) denně. Už při projednávání návrhů čtyř desítek ptačích oblastí, které jsou na seznamu schváleném Bruselem, ministerstvo životního prostředí upozorňovalo, že jednou navržená oblast nesmí být zamítnuta z politických nebo ekonomických důvodů. "Česká vláda tak zjevně porušila evropské směrnice a my doufáme, že komise podnikne odpovídající kroky," uvedl Jehlička. "Riziko sankcí tady hrozí," potvrdila jeho slova mluvčí ministerstva Karolína Šůlová.

Závody v americké série formulových vozů IRL budou v letošním roce hlavní náplní pro Tomáše Engeho. Jediný český pilot, který se kdy zúčastnil mistrovství světa formule 1, bude hájit barvy týmu Panther Racing. Na úterní tiskové konferenci v Praze to oznámil jeho manažer Antonín Charouz.

Osmadvacetiletý liberecký rodák tak zůstává v prestižní zámořské sérii i přesto, že sešlo z jeho působení v týmu Patrick Racing. Hlavní partner této stáje automobilový koncern General Motors se totiž rozhodl IRL opustit a Charouz musel pro svého svěřence shánět nové angažmá.

Místopředseda ČSSD a kandidát na jejího šéfa Zdeněk Škromach si myslí, že kromě něj a Stanislava Grosse by se mohli objevit ještě další kandidáti na nejvyšší stranickou funkci. "Jenom by to zpestřilo celou tu záležitost," řekl novinářům při příchodu na úterní jednání poslaneckého klubu ČSSD. Žádné jméno dalšího možného kandidáta ale neuvedl. Nového předsedu strany by měl vybrat jarní sjezd ČSSD.

Dosavadní krajské konference v drtivé většině podpořili nynějšího úřadujícího šéfa strany Grosse. V reakci na některé novinové titulky, které s odkazem na dosavadní krajské konference ČSSD a jejich podporu oběma kandidátům převedly souboj Grosse a Škromacha do sportovního skóre 5:0, dnes Škromach upozornil, že před více než rokem vedl tehdejší předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda nad vyzyvatelem Miroslavem Kalouskem 8:0. "A dopadlo to jinak," poznamenal k tomu, že volbu šéfa lidovců nakonec vyhrál Kalousek.