Zprávy | Z archivu rubriky


Dva sněmovní výbory, pro obranu a bezpečnost a zahraniční, ve středu dolní komoře doporučily, aby podpořila prodloužení mise českých vojenských policistů v Iráku do konce roku. Prodloužení mise podpořili podle očekávání zástupci všech stran kromě komunistů, kteří se zdrželi. Očekává se, že podobně dopadne i hlasování celé sněmovny, která má o prodloužení mise rozhodnout v pátek 21. ledna. Senát se pravděpodobně vyjádří do konce ledna. K prodloužení mise je nezbytný souhlas obou komor parlamentu.

O prodloužení mise požádala vláda. Čeští vojenští policisté cvičí irácké kolegy od loňska. Původně to měli dělat do konce prosince, ale parlament prodloužil jejich mandát do konce letošního února kvůli zvýšeným bezpečnostním rizikům, jež se čekají při lednových parlamentních volbách v zemi. Británie a Irák ale Prahu požádaly, aby instruktory po těchto volbách nestahovala. Vláda se proto obrátila na poslance a senátory se žádostí o souhlas s prodloužením mise. Kromě českých vojenských policistů bude po únoru v Iráku i desetičlenný armádní chirurgický tým, jehož vyslání parlament schválil už v prosinci.

Policejní kontingent bude podřízen Výcvikové misi NATO v Iráku. Prodloužení mise bude stát asi 175 milionů korun. Zástupci ministerstva obrany poslance informovali, že zhruba 150 milionů korun chtějí nalézt ve vlastních zdrojích, hlavně v provozních výdajích. Zbytek pokryjí peníze, které byly vyčleněny na výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil v Česku. Výcvik se ale letos neuskuteční a nahradí ho prodloužení mise. Předseda branného výboru Jan Vidím vyzval ministerstvo, aby výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil formálně zrušilo nebo o to požádalo parlament, který ho loni schválil. Branný výbor si od ministerstva vyžádal informaci o tom, kde konkrétně resort získá zmíněných 150 milionů korun na prodloužení mise. Nekonkrétní výroky zástupců ministerstva poslance neuspokojily.

Členové sněmovního branného výboru se na středečním jednání neshodli na tom, zda byla existence policejního týmu Mlýn, který podle tisku sbíral informace pro bývalého ministra vnitra Stanislava Grosse, v souladu se zákony. Zatímco ministr vnitra František Bublan řekl, že Gross tým neřídil a že jeho existence byla naprosto legální, poslanci ODS s takovým hodnocením nesouhlasili. Výbor nakonec projednávání věci na několik týdnů přerušil a nestanovil přesný termín, kdy bude diskuse pokračovat. Je možné, že to bude v únoru. Bublana totiž poslanci požádali, aby jim do konce ledna předložil písemnou informaci o týmu Mlýn včetně reakcí na dotazy poslanců. Předseda branného výboru Jan Vidím a jeho místopředsedové se dohodnou, koho kvůli kauze na jednání výboru ještě pozvou. Měli by to být zástupci policie, ale možná i státní zástupci a přímo členové týmu Mlýn.

Podle Bublana se tým Mlýn měl zabývat tím, že při vyšetřování hospodářských kauz unikaly informace k vyšetřovaným lidem. Existovalo podezření, že za úniky stojí policisté. Bublan popřel, že se tým věnoval například kauze Investiční a Poštovní banky nebo televize Nova. Případy, jimiž se tým zabýval, však nechtěl na základě žádosti státního zástupce jmenovat.

Poslanci ODS, kteří patří k hlavním kritikům existence týmu, nebyli po jednání branného výboru s ministrovým vysvětlením spokojeni. Mimo jiné se dožadovali dalších právních analýz, které by umožnily jasně říci, zda existence týmu byla v souladu se zákony. Kritizovali i to, že ani přes výzvy výboru se jeho jednání nezúčastnili zástupci policie. Výbor pozval policejního prezidenta Jiřího Koláře, ten je ale prý v zahraničí.

Chmurné myšlenky už přepadaly členy posádky kamionu Karla Lopraise, když se museli vypořádat s více než dvoudenním nuceným pobytem v africké poušti. Jejich tatře minulý týden v pondělní desáté etapě praskl homokinetický kříž u přední nápravy a jen s náhonem na zadní kola byl vůz schopen ujet kolem třiceti kilometrů vstříc pomoci. Už o dva dny dříve však měl Loprais velké potíže, když zapadl do soliska a vyprošťování kamionu zabralo pět hodin. "Vyhrabávali jsme to takřka po centimetru," řekl novinářům Loprais po úterním návratu z Afriky. "Byla to velmi náročná práce," vzpomínal šestinásobný vítěz závodu. Potíže jim dělal hlavně vítr a všudypřítomný písek. "Vysušoval nás a byl strašně slaný," vyprávěl závodník přezdívaný 'Monsieur Dakar'. Další problém potkal jeho kamion právě v desáté etapě. Znamenal nejen konečnou pro letošní ročník, ale hlavně velký problém, jak vůz opravit a dostat do Dakaru. "Mohli jsme počkat na sběrný vůz a kamion tam nechat. Ale to jsme nechtěli," řekl navigátor Josef Kalina. Pro něj to byl s velkou pravděpodobností poslední ročník Dakaru. "Je to spíš pro mladé, kteří mají víc rozumu," usmíval se Kalina. K tomuto rozhodnutí dospěl v poušti, kde kvůli poruše zůstali tři členové posádky dva a půl dne pouze se čtyřmi litry vody. "Už jsme si představovali, jak se plazíme vedle kostí mršin a vidíme fatu morgánu. A báli jsme se, že by nás nakonec Karel v noci snědl," snažil se Kalina vtipkovat při vzpomínce na nepříjemný zážitek.

Ani zdánlivě bezvýchodná situace tým nezlomila. "Už jsme zažili na Dakaru hodně, ale dva a půl dne v poušti takřka bez vody jsme tedy ještě nebyli. Bylo to složité, ale zvládli jsme to," řekl s úlevou Loprais. Rozhodně to pro něj neznamená stop pro další ročníky. "Dá se to znova vyhrát, ale musíme zapracovat na technice," shodli se všichni členové týmu. Už letos chtěla Tatra nasadit do dakarské rallye dva kamiony, ale plán byl odložen na další sezonu. "Ale závisí to na technice a financích," prohlásil Loprais. "Rusové měli v závodu tři kamiony, jeden asistenční, šestikolku s náhradními díly, další šestikolku, na které měli karavan se sprchou a třemi pokoji a dvě osobní auta s osmi mechaniky. Bylo jich tam sto padesát," srovnal Kalina.