Zprávy | Z archivu rubriky

Dva sněmovní výbory, pro obranu a bezpečnost a zahraniční, ve středu dolní komoře doporučily, aby podpořila prodloužení mise českých vojenských policistů v Iráku do konce roku. Prodloužení mise podpořili podle očekávání zástupci všech stran kromě komunistů, kteří se zdrželi. Očekává se, že podobně dopadne i hlasování celé sněmovny, která má o prodloužení mise rozhodnout v pátek 21. ledna. Senát se pravděpodobně vyjádří do konce ledna. K prodloužení mise je nezbytný souhlas obou komor parlamentu.

O prodloužení mise požádala vláda. Čeští vojenští policisté cvičí irácké kolegy od loňska. Původně to měli dělat do konce prosince, ale parlament prodloužil jejich mandát do konce letošního února kvůli zvýšeným bezpečnostním rizikům, jež se čekají při lednových parlamentních volbách v zemi. Británie a Irák ale Prahu požádaly, aby instruktory po těchto volbách nestahovala. Vláda se proto obrátila na poslance a senátory se žádostí o souhlas s prodloužením mise. Kromě českých vojenských policistů bude po únoru v Iráku i desetičlenný armádní chirurgický tým, jehož vyslání parlament schválil už v prosinci.

Policejní kontingent bude podřízen Výcvikové misi NATO v Iráku. Prodloužení mise bude stát asi 175 milionů korun. Zástupci ministerstva obrany poslance informovali, že zhruba 150 milionů korun chtějí nalézt ve vlastních zdrojích, hlavně v provozních výdajích. Zbytek pokryjí peníze, které byly vyčleněny na výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil v Česku. Výcvik se ale letos neuskuteční a nahradí ho prodloužení mise. Předseda branného výboru Jan Vidím vyzval ministerstvo, aby výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil formálně zrušilo nebo o to požádalo parlament, který ho loni schválil. Branný výbor si od ministerstva vyžádal informaci o tom, kde konkrétně resort získá zmíněných 150 milionů korun na prodloužení mise. Nekonkrétní výroky zástupců ministerstva poslance neuspokojily.

Praha je podle expertů britského ekonomického ústavu CEBR v Evropské unii nejvíce perspektivním regionem pro investice. CEBR uvádí, že většina nadprůměrných příležitostí je nyní právě v nových členských zemích. Po Praze následují Budapešť na druhém a Bratislava na třetím místě. Na konci je Korsika. Experti CEBR při hodnocení vycházeli z ukazatele, který pojmenovali Index EU pro regionální investice a který vycházel z hospodářského růstu oblastí, jejich vyhlídek, vzdělání populace, velikosti trhu a možnosti získat fondy z unie. Mezi starými členy unie patří k nejlépe postaveným regiony Británie, která je jako celek nad Německem, Francií či Itálií.

Členové sněmovního branného výboru se na středečním jednání neshodli na tom, zda byla existence policejního týmu Mlýn, který podle tisku sbíral informace pro bývalého ministra vnitra Stanislava Grosse, v souladu se zákony. Zatímco ministr vnitra František Bublan řekl, že Gross tým neřídil a že jeho existence byla naprosto legální, poslanci ODS s takovým hodnocením nesouhlasili. Výbor nakonec projednávání věci na několik týdnů přerušil a nestanovil přesný termín, kdy bude diskuse pokračovat. Je možné, že to bude v únoru. Bublana totiž poslanci požádali, aby jim do konce ledna předložil písemnou informaci o týmu Mlýn včetně reakcí na dotazy poslanců. Předseda branného výboru Jan Vidím a jeho místopředsedové se dohodnou, koho kvůli kauze na jednání výboru ještě pozvou. Měli by to být zástupci policie, ale možná i státní zástupci a přímo členové týmu Mlýn.

Podle Bublana se tým Mlýn měl zabývat tím, že při vyšetřování hospodářských kauz unikaly informace k vyšetřovaným lidem. Existovalo podezření, že za úniky stojí policisté. Bublan popřel, že se tým věnoval například kauze Investiční a Poštovní banky nebo televize Nova. Případy, jimiž se tým zabýval, však nechtěl na základě žádosti státního zástupce jmenovat.

Poslanci ODS, kteří patří k hlavním kritikům existence týmu, nebyli po jednání branného výboru s ministrovým vysvětlením spokojeni. Mimo jiné se dožadovali dalších právních analýz, které by umožnily jasně říci, zda existence týmu byla v souladu se zákony. Kritizovali i to, že ani přes výzvy výboru se jeho jednání nezúčastnili zástupci policie. Výbor pozval policejního prezidenta Jiřího Koláře, ten je ale prý v zahraničí.

Slibný rozmach kongresové turistiky by v příštím roce mohla ohrozit změna DPH, která po stravovacích službách zdraží v roce 2006 i služby ubytovací. České ceny by se tím dostaly již na úroveň obvyklou v EU, a domácí pořadatelé by tak ztratili největší konkurenční výhodu. Loňské odhady počítají s 550 000 až 580 000 účastníky kongresů, což je meziročně zhruba o osm procent více. Uvádí to oborová studie, kterou zveřejnily Veletrhy Brno. Brněnská veletržní správa již řadu let považuje turistiku tohoto typu za jednu z nejlukrativnějších. Zatímco návštěvníci v zemi běžně utrácejí na hlavu a den v průměru 2500 až 3000 korun, kongresoví asi dvakrát tolik. Odhady jejich loňské útraty se tak pohybují od osmi do 14 miliard korun.

Budoucnost české kongresové turistiky vidí odborníci zejména ve využití hradů a zámků, usedlostí či starých klášterů. Mají jak ojedinělou atmosféru, tak i vynikající podmínky pro menší akce. V ČR jsou atraktivní nejen nízké ceny, ale i památky. Nejpočetnější klientela přijíždí z Německa, zatímco Slováků bývá asi o polovinu méně.

Školáci by mohli od příštího roku vedle dotovaného mléka dostávat i dotované ovoce od českých zemědělců. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to zpravodaji ČTK řekl ministr zemědělství Jaroslav Palas. Náklady na dotované ovoce pro školy by podle něj měly být nižší než na mléko, které stát ročně podporuje zhruba 80 miliony korun. "Podobně jako mléko je ovoce prospěšné pro zdraví mladé generace," řekl ministr. Zemědělcům by podle něj projekt pomohl při propagaci jejich produkce a tím, že by mladá generace získala návyk na konzumaci ovoce. Ovocnáři projekt školního ovoce přivítali. "Dodávka by se týkala zejména jablek a ročně by mohlo jít řádově o několik tisíc tun. Znamenalo by to pro nás také jistotu odbytu určité části produkce," řekl ČTK tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Rozhodující část dodávky do škol by podle něj měla tvořit jablka, v menší míře hrušky a švestky.

Aby se projekt školního ovoce mohl rozběhnout, musí se k němu jako k druhu národní podpory kladně vyslovit Evropská komise. "Jsme přesvědčeni, že bychom uspěli, protože podobné projekty v některých zemích Evropské unie fungují," řekl Palas s tím, že celý projekt ještě musí ministerstvo podrobně propočítat včetně objemu ovoce i peněz.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch nazval program Občanské demokratické strany Modrá šance "vlnou cunami" pro zaměstnance. Kdyby ODS prosadila rovnou daň, doplatily by na ni dvě třetiny lidí s nižšími a středními příjmy, tvrdil na setkání s novináři odborový předák, který je rovněž sociálnědemokratickým senátorem. Na Slovensku, které rovnou daň zavedlo, se podle Štěcha zvýšilo procento chudých z 21 na 26. Odbory nestojí o to, aby v Česku stoupl počet chudých, kterých je nyní jen osm procent, což je méně než průměr Evropské unie, uvedl.

Ve vládní koalici nepanuje shoda, zda je třeba kvůli takzvanému švarcsystému nutné měnit zákon o zaměstnanosti. Problémem se proto bude ve středu zabývat předsednictvo vlády, tedy premiér a jeho místopředsedové. Po úterním jednání koaličních lídrů to ČTK řekl místopředseda KDU- ČSL Jan Kasal. Zákon zakazuje firmám zaměstnávat živnostníky na práce, jež mohou vykonávat zaměstnanci firem. Lidovci stejně jako opoziční občanští demokraté soudí, že současná podoba zákona o zaměstnanosti komplikuje život desítkám tisíc drobných podnikatelů. ODS chce kvůli tomu v Senátu prosadit změnu do zákona o státní sociální podpoře, KDU-ČSL se chystá ve sněmovně předložit stručnou novelu zákona o zaměstnanosti. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) ale trvá na tom, že změn není třeba. Cílem zákona je podle jeho úřadu eliminovat švarcsystém, nikoli likvidovat živnostníky.

Stížnost rodičů na novou podobu systému přijímacích zkoušek na střední školy by měla být Ústavnímu soudu odeslána do konce tohoto týdne. ČTK to řekl advokát Jiří Kovanda, zástupce rodičů, jimž se změna nelíbí. Nové opatření podle nich porušuje právo dětí na vzdělání.

Letos poprvé se v prvním kole zkoušek budou děti hlásit jen na jednu školu, zatímco dříve se mohly přihlásit na jednu veřejnou a libovolný počet soukromých a církevních. Oficiálně se bude konat jedno kolo zkoušek, vyhlášení druhého bude záviset na řediteli střední školy. Změnu umožnil nový školský zákon. Kovanda uvedl, že nový systém přihlášek omezuje volbu střední školy. Druhé kolo zkoušek bude podle něj například v Praze pořádat jen jedno gymnázium. Rodiče to vede k tomu, aby pro své dítě volili spíš průměrnou nebo podprůměrnou školu, kde bude mít větší šanci na přijetí, uvedl.

K ústavní stížnosti rodičů se v úterý připojila i ODS. Chce také předložit novelu zákona, která by nový systém změnila. Navrhují, aby se žáci mohli hlásit na libovolný počet škol a bylo více termínů pro pořádání přijímacích zkoušek.

Odvětví legálního hazardu by mělo být mnohem průhlednější a mělo by přinášet méně rizik. Návrh novely loterijního zákona, se kterým v úterý přišlo ministerstvo financí, zpřísní podmínky pro nové žadatele o licenci a bude mít dopad i na současné provozovatele. Novou podobu normy by měla dostat po veřejné diskusi vláda v březnu, s platností se počítá od 1. ledna 2006.

"Nelíbí se nám, že do toho byznysu není vidět. Veřejnost nemůže kontrolovat, kdo se v tom byznysu pohybuje. Není jasné, kam se odvádí peníze na veřejně prospěšné účely," řekl při představení návrhu náměstek ministra financí Tomáš Prouza. Ten nepopírá, že přepracování norem pro loterie a sázky urychlil i prázdninový výbuch před kasinem v centru Prahy, který naznačil spojení se zločinem. "Řada nových opatření zajistí lepší bezpečnost a vyloučení nežádoucích živlů z podnikání v oblasti sázkových her," doplnil.

Nejen úskalí rumunského a tureckého vstupu do Evropské unie, íránský jaderný program či vztahy s Ruskem a Ukrajinou, ale i problémy s tlumočením do češtiny se dostaly na pořad úterního zasedání zahraničního výboru Evropského parlamentu. "Nerespektují se tu lidská práva!" postěžoval si na absenci českého překladu ve sluchátkách europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM) během seznamovací debaty výboru s lucemburskými ministry Jeanem Asselbornem a Nicolasem Schmitem. Marně. Zatímco šéf lucemburské diplomacie Asselborn pominul Kohlíčkův apel, aby předsedající země zjednala v europarlamentu pořádek, předseda výboru Elmar Brok vykázal "jazykovou otázku" z pořadu.

Že protest byl spíše "teatrální", připustil po zasedání i Kohlíček. ČTK ale současně řekl, že "je třeba se ozvat", i proto, že ani na písemnou stížnost, sepsanou pro jistotu v češtině i ve francouzštině, dosud od vedení EP odpověď nedostal. "Netlumočí se pouze čeština! Dokonce i slovenština tu je, i maltšina, dánština, finština, estonština či litevština. Je to opravdu skandál, diskriminace," rozhořčil se Kohlíček; na rozdíl od jiných zasedání byl jednací sál vybaven dostatkem tlumočnických kabinek pro všech dvacet úředních řečí. "Jestli uvnitř EU, která se ohání lidskými právy na každém kroku, jsou takové poměry, jak to má vypadat v zahraniční politice?"

Poslanec se sice domluví anglicky, francouzsky, německy či italsky, ale za mateřštinu se míní zasazovat z principu. "Jestli se nebudu prát za svá práva, můžeme tu zanedlouho mít dva tři oficiální jazyky...," vysvětlil.