Zprávy | Z archivu rubriky

Členové sněmovního branného výboru se na středečním jednání neshodli na tom, zda byla existence policejního týmu Mlýn, který podle tisku sbíral informace pro bývalého ministra vnitra Stanislava Grosse, v souladu se zákony. Zatímco ministr vnitra František Bublan řekl, že Gross tým neřídil a že jeho existence byla naprosto legální, poslanci ODS s takovým hodnocením nesouhlasili. Výbor nakonec projednávání věci na několik týdnů přerušil a nestanovil přesný termín, kdy bude diskuse pokračovat. Je možné, že to bude v únoru. Bublana totiž poslanci požádali, aby jim do konce ledna předložil písemnou informaci o týmu Mlýn včetně reakcí na dotazy poslanců. Předseda branného výboru Jan Vidím a jeho místopředsedové se dohodnou, koho kvůli kauze na jednání výboru ještě pozvou. Měli by to být zástupci policie, ale možná i státní zástupci a přímo členové týmu Mlýn.

Podle Bublana se tým Mlýn měl zabývat tím, že při vyšetřování hospodářských kauz unikaly informace k vyšetřovaným lidem. Existovalo podezření, že za úniky stojí policisté. Bublan popřel, že se tým věnoval například kauze Investiční a Poštovní banky nebo televize Nova. Případy, jimiž se tým zabýval, však nechtěl na základě žádosti státního zástupce jmenovat.

Poslanci ODS, kteří patří k hlavním kritikům existence týmu, nebyli po jednání branného výboru s ministrovým vysvětlením spokojeni. Mimo jiné se dožadovali dalších právních analýz, které by umožnily jasně říci, zda existence týmu byla v souladu se zákony. Kritizovali i to, že ani přes výzvy výboru se jeho jednání nezúčastnili zástupci policie. Výbor pozval policejního prezidenta Jiřího Koláře, ten je ale prý v zahraničí.

Slibný rozmach kongresové turistiky by v příštím roce mohla ohrozit změna DPH, která po stravovacích službách zdraží v roce 2006 i služby ubytovací. České ceny by se tím dostaly již na úroveň obvyklou v EU, a domácí pořadatelé by tak ztratili největší konkurenční výhodu. Loňské odhady počítají s 550 000 až 580 000 účastníky kongresů, což je meziročně zhruba o osm procent více. Uvádí to oborová studie, kterou zveřejnily Veletrhy Brno. Brněnská veletržní správa již řadu let považuje turistiku tohoto typu za jednu z nejlukrativnějších. Zatímco návštěvníci v zemi běžně utrácejí na hlavu a den v průměru 2500 až 3000 korun, kongresoví asi dvakrát tolik. Odhady jejich loňské útraty se tak pohybují od osmi do 14 miliard korun.

Budoucnost české kongresové turistiky vidí odborníci zejména ve využití hradů a zámků, usedlostí či starých klášterů. Mají jak ojedinělou atmosféru, tak i vynikající podmínky pro menší akce. V ČR jsou atraktivní nejen nízké ceny, ale i památky. Nejpočetnější klientela přijíždí z Německa, zatímco Slováků bývá asi o polovinu méně.

Dva sněmovní výbory, pro obranu a bezpečnost a zahraniční, ve středu dolní komoře doporučily, aby podpořila prodloužení mise českých vojenských policistů v Iráku do konce roku. Prodloužení mise podpořili podle očekávání zástupci všech stran kromě komunistů, kteří se zdrželi. Očekává se, že podobně dopadne i hlasování celé sněmovny, která má o prodloužení mise rozhodnout v pátek 21. ledna. Senát se pravděpodobně vyjádří do konce ledna. K prodloužení mise je nezbytný souhlas obou komor parlamentu.

O prodloužení mise požádala vláda. Čeští vojenští policisté cvičí irácké kolegy od loňska. Původně to měli dělat do konce prosince, ale parlament prodloužil jejich mandát do konce letošního února kvůli zvýšeným bezpečnostním rizikům, jež se čekají při lednových parlamentních volbách v zemi. Británie a Irák ale Prahu požádaly, aby instruktory po těchto volbách nestahovala. Vláda se proto obrátila na poslance a senátory se žádostí o souhlas s prodloužením mise. Kromě českých vojenských policistů bude po únoru v Iráku i desetičlenný armádní chirurgický tým, jehož vyslání parlament schválil už v prosinci.

Policejní kontingent bude podřízen Výcvikové misi NATO v Iráku. Prodloužení mise bude stát asi 175 milionů korun. Zástupci ministerstva obrany poslance informovali, že zhruba 150 milionů korun chtějí nalézt ve vlastních zdrojích, hlavně v provozních výdajích. Zbytek pokryjí peníze, které byly vyčleněny na výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil v Česku. Výcvik se ale letos neuskuteční a nahradí ho prodloužení mise. Předseda branného výboru Jan Vidím vyzval ministerstvo, aby výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil formálně zrušilo nebo o to požádalo parlament, který ho loni schválil. Branný výbor si od ministerstva vyžádal informaci o tom, kde konkrétně resort získá zmíněných 150 milionů korun na prodloužení mise. Nekonkrétní výroky zástupců ministerstva poslance neuspokojily.

Praha je podle expertů britského ekonomického ústavu CEBR v Evropské unii nejvíce perspektivním regionem pro investice. CEBR uvádí, že většina nadprůměrných příležitostí je nyní právě v nových členských zemích. Po Praze následují Budapešť na druhém a Bratislava na třetím místě. Na konci je Korsika. Experti CEBR při hodnocení vycházeli z ukazatele, který pojmenovali Index EU pro regionální investice a který vycházel z hospodářského růstu oblastí, jejich vyhlídek, vzdělání populace, velikosti trhu a možnosti získat fondy z unie. Mezi starými členy unie patří k nejlépe postaveným regiony Británie, která je jako celek nad Německem, Francií či Itálií.

Ministři financí Evropské unie schválili v úterý aktualizovaný český makroekonomický program. Zprávu Evropské komise na toto téma schválili ministři financí 25 zemí bez debaty, stejně jako programy stability čtyř zemí eurozóny - Rakouska, Nizozemska, Švédska a Lucemburska. Obdobně hladce byla schválena opatření, která přijaly Česká republika, Polsko, Slovensko, Kypr a Malta pro odstranění nadměrného rozpočtového deficitu. Ministři se ztotožnili s prosincovým hodnocením Evropské komise, že tato opatření zatím postačují pro dosažení hranice tříprocentního schodku veřejných financí ve lhůtách, které si tito noví členové EU vytyčili. ČR chce stlačit deficit pod tři procenta HDP do roku 2008, aby mohla vstoupit do eurozóny do roku 2010.

Rada EU se ve shodě s komisí domnívá, že ČR tohoto cíle dosáhne, pokud vláda skutečně provede plánované škrty ve veřejných výdajích. Za riskantní považuje vývoj ve vzdálenější perspektivě, pokud nebudou zavedeny reformy, které vezmou v úvahu zvýšené náklady na zdravotnictví a důchody spojené s očekávaným stárnutím obyvatelstva. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky jsou to obvyklé výtky, jejichž naléhavost se nemění. Za hlavní sdělení považuje souhlas Rady EU s českým konvergenčním programem. Zdůraznil, že výsledky české ekonomiky budou letos výrazně lepší, než tento program předpokládal. Ani pak nepočítá s jeho výraznější změnou. "Je lepší mít seriozní a konzervativní program, než nějaký revoluční, který nebudeme schopni už za dva roky plnit," uvedl a poukázal na maďarskou zkušenost. "Ambice jsou dobrá věc, ale je třeba slibovat jen to, co můžeme dodržet," dodal ministr.

Ministři souhlasili s návrhem EK pokračovat v proceduře pro překročení povoleného deficitu vůči Maďarsku. V tomto případě dospěla komise k závěru, že opatření vlády nestačí, aby byly splněny cíle vytyčené v maďarském makroekonomickém programu, a tudíž vznikly v roce 2008 podmínky pro zavedení eura.

Ministerstvo dopravy nepodporuje návrh ministra Jaroslava Bureše na dočasné zavedení výkonových známek pro nákladní vozidla nad 7,5 tuny. Podle ministra dopravy Milana Šimonovského je návrh nerealizovatelný. Šimonovského překvapilo, že Bureš prezentoval v tisku svůj záměr, aniž by ho konzultoval s odborníky, řekla mluvčí MD Marcela Švejnohová.

Podle Bureše by si přepravci s vozy nad 7,5 tuny již od poloviny letošního roku museli místo dosavadních dálničních nálepek koupit výkonové známky, jejichž hodnota by odpovídala ročnímu počtu ujetých kilometrů. Má jít o přechodné opatření do doby, než stát zavede elektronické mýtné, tedy v podstatě do roku 2007. Za kilometr by dopravci podle Bureše zaplatili asi čtyři koruny.

Na základě usnesení vlády z minulého týdne připravuje ministerstvo dopravy návrh možných principů zpoplatnění dálnic v přechodném období do zavedení elektronického mýtného. Vládě ho předloží po meziresortních konzultacích začátkem února. Česká republika usilovala o zdražení jednodenní tranzitní známky, což jí nepovolila Evropská unie. Diskutovalo se také o zrušení jednodenní a zavedení dražší třídenní známky. Ve hře je také systém, podle kterého by dopravci předem deklarovali ujeté kilometry a podle toho by platili.

Školáci by mohli od příštího roku vedle dotovaného mléka dostávat i dotované ovoce od českých zemědělců. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to zpravodaji ČTK řekl ministr zemědělství Jaroslav Palas. Náklady na dotované ovoce pro školy by podle něj měly být nižší než na mléko, které stát ročně podporuje zhruba 80 miliony korun. "Podobně jako mléko je ovoce prospěšné pro zdraví mladé generace," řekl ministr. Zemědělcům by podle něj projekt pomohl při propagaci jejich produkce a tím, že by mladá generace získala návyk na konzumaci ovoce. Ovocnáři projekt školního ovoce přivítali. "Dodávka by se týkala zejména jablek a ročně by mohlo jít řádově o několik tisíc tun. Znamenalo by to pro nás také jistotu odbytu určité části produkce," řekl ČTK tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Rozhodující část dodávky do škol by podle něj měla tvořit jablka, v menší míře hrušky a švestky.

Aby se projekt školního ovoce mohl rozběhnout, musí se k němu jako k druhu národní podpory kladně vyslovit Evropská komise. "Jsme přesvědčeni, že bychom uspěli, protože podobné projekty v některých zemích Evropské unie fungují," řekl Palas s tím, že celý projekt ještě musí ministerstvo podrobně propočítat včetně objemu ovoce i peněz.

Na 40 už vzrostl počet lidí stíhaných za vraždy a loupeže na bohatých podnikatelích, které má údajně na svědomí gang kolem Davida Berdycha spolčený s elitními policisty. V rámci třetí fáze operace Uniforma policie v neděli zadržela a obvinila čtyři další muže, u jednoho z nich našla nelegálně držený samopal. Týž muž pak při výslechu v noci na úterý vyhrožoval státnímu zástupci i policistům fyzickou likvidací. Pátý se šestým nově obviněným pobývají ve vězení za předchozí kriminální činnost. Při zatýkání jednoho z podezřelých zasahovali kvůli obavě z toho, že je ozbrojen, vedle detektivů pro boj s organizovaným zločinem i příslušníci Útvaru rychlého nasazení, sdělila ČTK mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Obava se nakonec při domovní prohlídce u obviněného potvrdila. "Našly se legálně držené zbraně, nelegálně držený samopal, větší počet nábojů různých ráží, padělky amerických dolarů a další důkazní předměty a materiály," vypočetla mluvčí.

Zadržením ale potíže s devětadvacetiletým mužem neskončily. Při následném výslechu začal obviněný s postavou kulturisty hrozit přítomnému státnímu zástupci i policistům fyzickou likvidací. "Advokáti začali okamžitě požadovat ukončení výslechu," řekla Kosinová s tím, že z bezpečnostních důvodů byli ihned přivoláni příslušníci Útvaru rychlého nasazení. Obviněného dopravili ještě v noci do cely a v úterý k soudu, který rozhodoval o návrhu na uvalení vazby. Teď už je ve vazební věznici, dodala.

Kauza je zcela ojedinělá zejména podezřením, že se tentokrát s podsvětím spolčili i bývalí elitní detektivové, kteří možná dokonce gangu šéfovali. Důstojníci Josef Opava, Petr Koňařík, Jiří Kaňka a Jiří Žofčín, kteří měli u policie bojovat s organizovaným zločinem, dopravní policista Jiří Železný a expolicista Karel Suchomel, který je ve vězení. Opava s Koňaříkem jsou ve vazbě.

Ze 40 lidí stíhaných za vraždy, loupeže, drogové delikty, nedovolené ozbrojování a další trestnou činnost je nyní ve vazbě přes 20 osob. "Jeden podezřelý čeká ve španělské vydávací vazbě," uvedla Kosinová. Většině obviněných hrozí až patnáctiletý trest vězení, mužům stíhaným za vraždu dokonce trest výjimečný.

Členové gangu se podle policie trestnou činností v letech 1996 až 2002 obohatili o desítky milionů korun. Díky napojení na detektivy při ní využívali znalostí policejní taktiky, používali policejní výstroj, výzbroj a padělané doklady. Zpočátku byl za hlavního organizátora považován jednatřicetiletý Berdych, kterému v prosinci prvoinstanční soud vyměřil v jiné kauze 11 let vězení. Postupně se ale začaly karty obracet v neprospěch stíhaných policistů. Z organizátorství je totiž obviněn i Opava. Kdo z nich byl ale opravdu hlavou celého gangu, nelze v této fázi vyšetřování jednoznačně říci.

Nejen úskalí rumunského a tureckého vstupu do Evropské unie, íránský jaderný program či vztahy s Ruskem a Ukrajinou, ale i problémy s tlumočením do češtiny se dostaly na pořad úterního zasedání zahraničního výboru Evropského parlamentu. "Nerespektují se tu lidská práva!" postěžoval si na absenci českého překladu ve sluchátkách europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM) během seznamovací debaty výboru s lucemburskými ministry Jeanem Asselbornem a Nicolasem Schmitem. Marně. Zatímco šéf lucemburské diplomacie Asselborn pominul Kohlíčkův apel, aby předsedající země zjednala v europarlamentu pořádek, předseda výboru Elmar Brok vykázal "jazykovou otázku" z pořadu.

Že protest byl spíše "teatrální", připustil po zasedání i Kohlíček. ČTK ale současně řekl, že "je třeba se ozvat", i proto, že ani na písemnou stížnost, sepsanou pro jistotu v češtině i ve francouzštině, dosud od vedení EP odpověď nedostal. "Netlumočí se pouze čeština! Dokonce i slovenština tu je, i maltšina, dánština, finština, estonština či litevština. Je to opravdu skandál, diskriminace," rozhořčil se Kohlíček; na rozdíl od jiných zasedání byl jednací sál vybaven dostatkem tlumočnických kabinek pro všech dvacet úředních řečí. "Jestli uvnitř EU, která se ohání lidskými právy na každém kroku, jsou takové poměry, jak to má vypadat v zahraniční politice?"

Poslanec se sice domluví anglicky, francouzsky, německy či italsky, ale za mateřštinu se míní zasazovat z principu. "Jestli se nebudu prát za svá práva, můžeme tu zanedlouho mít dva tři oficiální jazyky...," vysvětlil.

Chmurné myšlenky už přepadaly členy posádky kamionu Karla Lopraise, když se museli vypořádat s více než dvoudenním nuceným pobytem v africké poušti. Jejich tatře minulý týden v pondělní desáté etapě praskl homokinetický kříž u přední nápravy a jen s náhonem na zadní kola byl vůz schopen ujet kolem třiceti kilometrů vstříc pomoci. Už o dva dny dříve však měl Loprais velké potíže, když zapadl do soliska a vyprošťování kamionu zabralo pět hodin. "Vyhrabávali jsme to takřka po centimetru," řekl novinářům Loprais po úterním návratu z Afriky. "Byla to velmi náročná práce," vzpomínal šestinásobný vítěz závodu. Potíže jim dělal hlavně vítr a všudypřítomný písek. "Vysušoval nás a byl strašně slaný," vyprávěl závodník přezdívaný 'Monsieur Dakar'. Další problém potkal jeho kamion právě v desáté etapě. Znamenal nejen konečnou pro letošní ročník, ale hlavně velký problém, jak vůz opravit a dostat do Dakaru. "Mohli jsme počkat na sběrný vůz a kamion tam nechat. Ale to jsme nechtěli," řekl navigátor Josef Kalina. Pro něj to byl s velkou pravděpodobností poslední ročník Dakaru. "Je to spíš pro mladé, kteří mají víc rozumu," usmíval se Kalina. K tomuto rozhodnutí dospěl v poušti, kde kvůli poruše zůstali tři členové posádky dva a půl dne pouze se čtyřmi litry vody. "Už jsme si představovali, jak se plazíme vedle kostí mršin a vidíme fatu morgánu. A báli jsme se, že by nás nakonec Karel v noci snědl," snažil se Kalina vtipkovat při vzpomínce na nepříjemný zážitek.

Ani zdánlivě bezvýchodná situace tým nezlomila. "Už jsme zažili na Dakaru hodně, ale dva a půl dne v poušti takřka bez vody jsme tedy ještě nebyli. Bylo to složité, ale zvládli jsme to," řekl s úlevou Loprais. Rozhodně to pro něj neznamená stop pro další ročníky. "Dá se to znova vyhrát, ale musíme zapracovat na technice," shodli se všichni členové týmu. Už letos chtěla Tatra nasadit do dakarské rallye dva kamiony, ale plán byl odložen na další sezonu. "Ale závisí to na technice a financích," prohlásil Loprais. "Rusové měli v závodu tři kamiony, jeden asistenční, šestikolku s náhradními díly, další šestikolku, na které měli karavan se sprchou a třemi pokoji a dvě osobní auta s osmi mechaniky. Bylo jich tam sto padesát," srovnal Kalina.