Zprávy | Z archivu rubriky

Slibný rozmach kongresové turistiky by v příštím roce mohla ohrozit změna DPH, která po stravovacích službách zdraží v roce 2006 i služby ubytovací. České ceny by se tím dostaly již na úroveň obvyklou v EU, a domácí pořadatelé by tak ztratili největší konkurenční výhodu. Loňské odhady počítají s 550 000 až 580 000 účastníky kongresů, což je meziročně zhruba o osm procent více. Uvádí to oborová studie, kterou zveřejnily Veletrhy Brno. Brněnská veletržní správa již řadu let považuje turistiku tohoto typu za jednu z nejlukrativnějších. Zatímco návštěvníci v zemi běžně utrácejí na hlavu a den v průměru 2500 až 3000 korun, kongresoví asi dvakrát tolik. Odhady jejich loňské útraty se tak pohybují od osmi do 14 miliard korun.

Budoucnost české kongresové turistiky vidí odborníci zejména ve využití hradů a zámků, usedlostí či starých klášterů. Mají jak ojedinělou atmosféru, tak i vynikající podmínky pro menší akce. V ČR jsou atraktivní nejen nízké ceny, ale i památky. Nejpočetnější klientela přijíždí z Německa, zatímco Slováků bývá asi o polovinu méně.

Dva sněmovní výbory, pro obranu a bezpečnost a zahraniční, ve středu dolní komoře doporučily, aby podpořila prodloužení mise českých vojenských policistů v Iráku do konce roku. Prodloužení mise podpořili podle očekávání zástupci všech stran kromě komunistů, kteří se zdrželi. Očekává se, že podobně dopadne i hlasování celé sněmovny, která má o prodloužení mise rozhodnout v pátek 21. ledna. Senát se pravděpodobně vyjádří do konce ledna. K prodloužení mise je nezbytný souhlas obou komor parlamentu.

O prodloužení mise požádala vláda. Čeští vojenští policisté cvičí irácké kolegy od loňska. Původně to měli dělat do konce prosince, ale parlament prodloužil jejich mandát do konce letošního února kvůli zvýšeným bezpečnostním rizikům, jež se čekají při lednových parlamentních volbách v zemi. Británie a Irák ale Prahu požádaly, aby instruktory po těchto volbách nestahovala. Vláda se proto obrátila na poslance a senátory se žádostí o souhlas s prodloužením mise. Kromě českých vojenských policistů bude po únoru v Iráku i desetičlenný armádní chirurgický tým, jehož vyslání parlament schválil už v prosinci.

Policejní kontingent bude podřízen Výcvikové misi NATO v Iráku. Prodloužení mise bude stát asi 175 milionů korun. Zástupci ministerstva obrany poslance informovali, že zhruba 150 milionů korun chtějí nalézt ve vlastních zdrojích, hlavně v provozních výdajích. Zbytek pokryjí peníze, které byly vyčleněny na výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil v Česku. Výcvik se ale letos neuskuteční a nahradí ho prodloužení mise. Předseda branného výboru Jan Vidím vyzval ministerstvo, aby výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil formálně zrušilo nebo o to požádalo parlament, který ho loni schválil. Branný výbor si od ministerstva vyžádal informaci o tom, kde konkrétně resort získá zmíněných 150 milionů korun na prodloužení mise. Nekonkrétní výroky zástupců ministerstva poslance neuspokojily.

Praha je podle expertů britského ekonomického ústavu CEBR v Evropské unii nejvíce perspektivním regionem pro investice. CEBR uvádí, že většina nadprůměrných příležitostí je nyní právě v nových členských zemích. Po Praze následují Budapešť na druhém a Bratislava na třetím místě. Na konci je Korsika. Experti CEBR při hodnocení vycházeli z ukazatele, který pojmenovali Index EU pro regionální investice a který vycházel z hospodářského růstu oblastí, jejich vyhlídek, vzdělání populace, velikosti trhu a možnosti získat fondy z unie. Mezi starými členy unie patří k nejlépe postaveným regiony Británie, která je jako celek nad Německem, Francií či Itálií.

Členové sněmovního branného výboru se na středečním jednání neshodli na tom, zda byla existence policejního týmu Mlýn, který podle tisku sbíral informace pro bývalého ministra vnitra Stanislava Grosse, v souladu se zákony. Zatímco ministr vnitra František Bublan řekl, že Gross tým neřídil a že jeho existence byla naprosto legální, poslanci ODS s takovým hodnocením nesouhlasili. Výbor nakonec projednávání věci na několik týdnů přerušil a nestanovil přesný termín, kdy bude diskuse pokračovat. Je možné, že to bude v únoru. Bublana totiž poslanci požádali, aby jim do konce ledna předložil písemnou informaci o týmu Mlýn včetně reakcí na dotazy poslanců. Předseda branného výboru Jan Vidím a jeho místopředsedové se dohodnou, koho kvůli kauze na jednání výboru ještě pozvou. Měli by to být zástupci policie, ale možná i státní zástupci a přímo členové týmu Mlýn.

Podle Bublana se tým Mlýn měl zabývat tím, že při vyšetřování hospodářských kauz unikaly informace k vyšetřovaným lidem. Existovalo podezření, že za úniky stojí policisté. Bublan popřel, že se tým věnoval například kauze Investiční a Poštovní banky nebo televize Nova. Případy, jimiž se tým zabýval, však nechtěl na základě žádosti státního zástupce jmenovat.

Poslanci ODS, kteří patří k hlavním kritikům existence týmu, nebyli po jednání branného výboru s ministrovým vysvětlením spokojeni. Mimo jiné se dožadovali dalších právních analýz, které by umožnily jasně říci, zda existence týmu byla v souladu se zákony. Kritizovali i to, že ani přes výzvy výboru se jeho jednání nezúčastnili zástupci policie. Výbor pozval policejního prezidenta Jiřího Koláře, ten je ale prý v zahraničí.

Chmurné myšlenky už přepadaly členy posádky kamionu Karla Lopraise, když se museli vypořádat s více než dvoudenním nuceným pobytem v africké poušti. Jejich tatře minulý týden v pondělní desáté etapě praskl homokinetický kříž u přední nápravy a jen s náhonem na zadní kola byl vůz schopen ujet kolem třiceti kilometrů vstříc pomoci. Už o dva dny dříve však měl Loprais velké potíže, když zapadl do soliska a vyprošťování kamionu zabralo pět hodin. "Vyhrabávali jsme to takřka po centimetru," řekl novinářům Loprais po úterním návratu z Afriky. "Byla to velmi náročná práce," vzpomínal šestinásobný vítěz závodu. Potíže jim dělal hlavně vítr a všudypřítomný písek. "Vysušoval nás a byl strašně slaný," vyprávěl závodník přezdívaný 'Monsieur Dakar'. Další problém potkal jeho kamion právě v desáté etapě. Znamenal nejen konečnou pro letošní ročník, ale hlavně velký problém, jak vůz opravit a dostat do Dakaru. "Mohli jsme počkat na sběrný vůz a kamion tam nechat. Ale to jsme nechtěli," řekl navigátor Josef Kalina. Pro něj to byl s velkou pravděpodobností poslední ročník Dakaru. "Je to spíš pro mladé, kteří mají víc rozumu," usmíval se Kalina. K tomuto rozhodnutí dospěl v poušti, kde kvůli poruše zůstali tři členové posádky dva a půl dne pouze se čtyřmi litry vody. "Už jsme si představovali, jak se plazíme vedle kostí mršin a vidíme fatu morgánu. A báli jsme se, že by nás nakonec Karel v noci snědl," snažil se Kalina vtipkovat při vzpomínce na nepříjemný zážitek.

Ani zdánlivě bezvýchodná situace tým nezlomila. "Už jsme zažili na Dakaru hodně, ale dva a půl dne v poušti takřka bez vody jsme tedy ještě nebyli. Bylo to složité, ale zvládli jsme to," řekl s úlevou Loprais. Rozhodně to pro něj neznamená stop pro další ročníky. "Dá se to znova vyhrát, ale musíme zapracovat na technice," shodli se všichni členové týmu. Už letos chtěla Tatra nasadit do dakarské rallye dva kamiony, ale plán byl odložen na další sezonu. "Ale závisí to na technice a financích," prohlásil Loprais. "Rusové měli v závodu tři kamiony, jeden asistenční, šestikolku s náhradními díly, další šestikolku, na které měli karavan se sprchou a třemi pokoji a dvě osobní auta s osmi mechaniky. Bylo jich tam sto padesát," srovnal Kalina.

Školáci by mohli od příštího roku vedle dotovaného mléka dostávat i dotované ovoce od českých zemědělců. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to zpravodaji ČTK řekl ministr zemědělství Jaroslav Palas. Náklady na dotované ovoce pro školy by podle něj měly být nižší než na mléko, které stát ročně podporuje zhruba 80 miliony korun. "Podobně jako mléko je ovoce prospěšné pro zdraví mladé generace," řekl ministr. Zemědělcům by podle něj projekt pomohl při propagaci jejich produkce a tím, že by mladá generace získala návyk na konzumaci ovoce. Ovocnáři projekt školního ovoce přivítali. "Dodávka by se týkala zejména jablek a ročně by mohlo jít řádově o několik tisíc tun. Znamenalo by to pro nás také jistotu odbytu určité části produkce," řekl ČTK tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Rozhodující část dodávky do škol by podle něj měla tvořit jablka, v menší míře hrušky a švestky.

Aby se projekt školního ovoce mohl rozběhnout, musí se k němu jako k druhu národní podpory kladně vyslovit Evropská komise. "Jsme přesvědčeni, že bychom uspěli, protože podobné projekty v některých zemích Evropské unie fungují," řekl Palas s tím, že celý projekt ještě musí ministerstvo podrobně propočítat včetně objemu ovoce i peněz.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch nazval program Občanské demokratické strany Modrá šance "vlnou cunami" pro zaměstnance. Kdyby ODS prosadila rovnou daň, doplatily by na ni dvě třetiny lidí s nižšími a středními příjmy, tvrdil na setkání s novináři odborový předák, který je rovněž sociálnědemokratickým senátorem. Na Slovensku, které rovnou daň zavedlo, se podle Štěcha zvýšilo procento chudých z 21 na 26. Odbory nestojí o to, aby v Česku stoupl počet chudých, kterých je nyní jen osm procent, což je méně než průměr Evropské unie, uvedl.

Ve vládní koalici nepanuje shoda, zda je třeba kvůli takzvanému švarcsystému nutné měnit zákon o zaměstnanosti. Problémem se proto bude ve středu zabývat předsednictvo vlády, tedy premiér a jeho místopředsedové. Po úterním jednání koaličních lídrů to ČTK řekl místopředseda KDU- ČSL Jan Kasal. Zákon zakazuje firmám zaměstnávat živnostníky na práce, jež mohou vykonávat zaměstnanci firem. Lidovci stejně jako opoziční občanští demokraté soudí, že současná podoba zákona o zaměstnanosti komplikuje život desítkám tisíc drobných podnikatelů. ODS chce kvůli tomu v Senátu prosadit změnu do zákona o státní sociální podpoře, KDU-ČSL se chystá ve sněmovně předložit stručnou novelu zákona o zaměstnanosti. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) ale trvá na tom, že změn není třeba. Cílem zákona je podle jeho úřadu eliminovat švarcsystém, nikoli likvidovat živnostníky.

Stížnost rodičů na novou podobu systému přijímacích zkoušek na střední školy by měla být Ústavnímu soudu odeslána do konce tohoto týdne. ČTK to řekl advokát Jiří Kovanda, zástupce rodičů, jimž se změna nelíbí. Nové opatření podle nich porušuje právo dětí na vzdělání.

Letos poprvé se v prvním kole zkoušek budou děti hlásit jen na jednu školu, zatímco dříve se mohly přihlásit na jednu veřejnou a libovolný počet soukromých a církevních. Oficiálně se bude konat jedno kolo zkoušek, vyhlášení druhého bude záviset na řediteli střední školy. Změnu umožnil nový školský zákon. Kovanda uvedl, že nový systém přihlášek omezuje volbu střední školy. Druhé kolo zkoušek bude podle něj například v Praze pořádat jen jedno gymnázium. Rodiče to vede k tomu, aby pro své dítě volili spíš průměrnou nebo podprůměrnou školu, kde bude mít větší šanci na přijetí, uvedl.

K ústavní stížnosti rodičů se v úterý připojila i ODS. Chce také předložit novelu zákona, která by nový systém změnila. Navrhují, aby se žáci mohli hlásit na libovolný počet škol a bylo více termínů pro pořádání přijímacích zkoušek.

Odvětví legálního hazardu by mělo být mnohem průhlednější a mělo by přinášet méně rizik. Návrh novely loterijního zákona, se kterým v úterý přišlo ministerstvo financí, zpřísní podmínky pro nové žadatele o licenci a bude mít dopad i na současné provozovatele. Novou podobu normy by měla dostat po veřejné diskusi vláda v březnu, s platností se počítá od 1. ledna 2006.

"Nelíbí se nám, že do toho byznysu není vidět. Veřejnost nemůže kontrolovat, kdo se v tom byznysu pohybuje. Není jasné, kam se odvádí peníze na veřejně prospěšné účely," řekl při představení návrhu náměstek ministra financí Tomáš Prouza. Ten nepopírá, že přepracování norem pro loterie a sázky urychlil i prázdninový výbuch před kasinem v centru Prahy, který naznačil spojení se zločinem. "Řada nových opatření zajistí lepší bezpečnost a vyloučení nežádoucích živlů z podnikání v oblasti sázkových her," doplnil.