Zprávy | Z archivu rubriky


Rakousko by u příležitosti letošních oslav 60. výročí konce války uvítalo smířlivé gesto české vlády vůči příslušníkům německé menšiny. Během své čtvrteční návštěvy Prahy to naznačil rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Připomněl, že i Rakousko se ještě nyní učí na základě vlastních zkušeností z druhé světové války, že ne každý příslušník národnostní menšiny musí být nutně vinen. Stejný přístup by ocenil i u České republiky. "Věřím, že tento rok, když slavíme 60. výročí konce druhé světové války, ... najde Česká republika odpovídající způsob," prohlásil Schüssel.

Gross se k této otázce na tiskové konferenci nevyjádřil. Podotkl jen, že bolavé momenty společné historie nesmí zatěžovat společnou budoucnost obou zemí, i když k některým věcem je nutné se vracet. Již dříve řekl, že na české politické scéně ani ve veřejnosti zatím není shoda, zda by stát měl učinit symbolické gesto usmíření vůči příslušníkům německé menšiny.

Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) má za to, že Česko k takovému gestu v určitém historickém čase dospěje bez výzev. "Víme sami nejlépe, co jsme především sami sobě a i ostatním dlužni. Jde spíš o to, abychom měli možnost sami zvolit okamžik a formu (gesta)," řekl ČTK po setkání se Schüsselem.

S šéfem vídeňské vlády se na Pražském hradě sešel i prezident Václav Klaus. "Během přátelského setkání si oba prezidenti vyměnili názory na ratifikaci evropské ústavní smlouvy ve svých zemích a na reformu daňového a sociálního systému v Rakousku," popsal schůzku Klausův mluvčí Petr Hájek. Čeští politici již několik let hovoří o určité finanční náhradě či humanitárním gestu vůči Němcům žijícím v České republice, kteří za války bojovali proti Hitlerovi. Po válce se za to dočkali málo uznání, mnozí z nich v rámci protiněmecké atmosféry ve společnosti zažili ústrky, byli nuceně přesídleni uvnitř státu a měli srážky z platu. Nikdy se ale pro takový návrh nenašla dostatečná podpora. Rakouští i němečtí politici čekají, že gesto usmíření se dotkne nejen Němců v Česku, ale i lidí, kteří po válce museli opustit Československo.

Vyhnání sudetských Němců na základě takzvaných Benešových dekretů zůstává i 60 let od konce války stínem česko-rakouských vztahů. Rakouská agentura APA ze Schüsselova rozhovoru pro čtvrteční Hospodářské noviny dospěla k závěru, že Vídeň nepodpoří individuální žaloby sudetských Němců u štrasburského soudu. Schüssel ale takovou možnost jen naznačil, zatímco německý kancléř Gerhard Schröder to prohlásil zcela jasně a opakovaně.

Česká mobilní nemocnice na jihu Srí Lanky je téměř připravena, lékaři čekají jen na zbytek jejího vybavení. Fungovat začne v pátek, řekl v pátek ČTK v telefonickém rozhovoru vedoucí liberecké lékařské mise na ostrově Jaromír Dolanský. Zdravotnické zařízení nahradí původní nemocnici, kterou po Vánocích smetla vlna cunami.

"Stany i všechno ostatní je postavené, čekáme jen na kamiony, které mají dovézt zbytek vybavení. Zdržení zavinil obrovský chaos, který tady panuje," řekl Dolanský. V oblasti města Gálla na jihu země je kromě něj dalších 20 členů mise včetně lékařů, zdravotních sester, techniků a kuchařů. Většina z nich přiletěla speciálem ČSA v úterý, průzkumná část je na ostrově již přes týden. Lékaři se mají na tropickém ostrově s vysokou vlhkostí a teplotami kolem 35 stupňů Celsia střídat po měsíci, další členové výpravy budou sloužit v delších turnusech.

Podle Dolanského bude zřejmě nejprve zprovozněna dětská část nemocničního zařízení, po ní bude následovat ambulance a gynekologické oddělení. Na konci ledna zřejmě ještě přiletí lékaři z Hradce Králové s provizorní porodnicí. Celý komplex se podobá vojenským polním nemocnicím. Hlavní organizátor mise, nadace Helping hand, původně počítala s tříměsíčním pobytem na ostrově. Těsně před odletem výpravy ji však srílanské úřady požádaly, aby misi prodloužila na půl roku. Nyní se podle Dolanského mluví dokonce o ročním působení. Počítá se prý i se spoluprácí s místními lékaři. "Chceme zatáhnout jejich lékaře do této činnosti, abychom celou záležitost poněkud zlevnili," dodal šéf mise. Hand for help původně počítala s tím, že samotná akce bez dalších výdajů vyjde na šest milionů korun, nyní je však zřejmé, že účet bude mnohem vyšší. Kromě soukromých sponzorů se na jejím financování podílí i český Senát. Mobilní nemocnice sice začne fungovat v pátek, slavnostně však bude za přítomnosti srílanského ministra zdravotnictví Nimaly Siripaly De Silva otevřena až v sobotu, protože v pátek byl na ostrově muslimský svátek.

Společnost Diag Human si hodlá stěžovat u Ústavního i u evropského soudu na sněmovní vyšetřovací komisi, která zkoumá postup státu ve sporu s tímto obchodníkem s krevní plazmou. Důvodem je údajné opakované porušení mandátu komise. "Nezávislá parlamentní komise nevystupuje jako nezávislá a snad ani jako vyšetřovací, možná jako komise," řekl právní zástupce Diagu Jan Kalvoda. Šéfka komise Hana Šedivá (ČSSD) jeho vyjádření odmítla. Bere je spíše jako "nátlak proti vyšetřovací komisi". Podle advokáta komise odmítá důkazy, které jí Diag nabídl, dělá zaujaté závěry a podněcuje policejní vyšetřování proti žalobci státu. "Stát nemá co mimo proces zasahovat do práva žalobce. Je to nátlak na nezávislost rozhodování v tomto sporu a je to zásah do práva žalobce na spravedlivý proces," vysvětlil Kalvoda to, proč se Diag chce obrátit na Ústavní a evropský soud.

Komise podle Šedivé vyšetřuje případ tak, jak jí umožňuje její jednací řád. "To, jestli jsme nezávislá a vyšetřovací komise, posoudí celý parlament po předložení závěrečné zprávy (komise)," řekla ČTK Šedivá. Dodala, že komise má právo podat návrh na stíhání, zatím to ale neudělala. Současná ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) nemá podle svých slov o zjištěních sněmovní komise zatím žádné informace. "Různé parlamentní komise - zřízené za jiným účelem - byly dílem úspěšné, dílem neúspěšné, dílem třeba nevyřešily vůbec nic. Záleží případ od případu," řekla ministryně. Očekává, že výsledky se dozví při jejich představení ve sněmovně.

Pře se společností Diag Human, která v ČR obchodovala s krevní plazmou, začala v 90. letech. Po nepříznivém vyjádření tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara z obchodu sešlo. Za poškození dobrého jména musel stát firmě zaplatit téměř 327 milionů. Od roku 1998 se spor týká náhrady škody, která mohla Diagu kvůli stopnutí obchodu vzniknout. Podle Kalvody se "správně uvažuje" o miliardách korun, sumu neupřesnil. Za šest let podle Diagu vzrostly úroky z žalované částky o víc než dvě miliardy.

Až do poslední možné chvíle hodlá vedení fotbalového svazu tajit kandidáty, kteří se budou oficiálně ucházet o post předsedy ČMFS na valné hromadě, jež se uskuteční 15. dubna. Po pátečním jednání výkonného výboru to oznámil předseda svazu Jan Obst. Ten poprvé prohlásil, že nehodlá kandidovat nejen na předsednický post, ale ani na žádnou další funkci. Podle Obsta budou jména kandidátů v přísném utajení až do 25. března proto, aby všichni měli rovnocenné podmínky v přípravě na volbu. V čem spočívá výhoda či nevýhoda těch, kteří ohlásí kandidaturu dříve, však nevysvětlil. "Jen chceme, aby všichni kandidáti byli známi veřejnosti najednou. Pokud ale některý z nich podání oficiální kandidatury oznámí veřejně, nemůžeme mu bránit," reagoval první muž českého fotbalu na námitky, že rozhodnutí může být chápáno jako další pokus svazu tajit důležité informace.

Generální sekretář svazu Petr Fousek uvedl, že se o celé záležitosti široce diskutovalo. "Na jednání bylo jednomyslné mínění, že se jména zatím zveřejňovat nebudou," uvedl funkcionář. Jenže účastníci jednání to tak jednoznačně netvrdí: o návrhu ohledně zveřejnění kandidatur se údajně vůbec nehlasovalo. I proto zřejmě Obst se svým zástupcem Pavlem Mokrým ještě během páteční tiskové konference připustili, že rozhodnutí nemusí být konečné. "Možná, že celou věc ještě přehodnotíme," prohlásil Obst, jenž hodlá celou věc předložit svým kolegům na dalším únorovém zasedání.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zakázal Lesům ČR, aby jakkoliv omezovaly či znemožňovaly výkon podnikatelské činnosti svých smluvních partnerů. Vyplývá to z předběžného opatření, které úřad vydal dnes v rámci správního řízení se státním podnikem. Lesy ČR musí podnikatele také o tomto verdiktu neprodleně a průkazně informovat. "Proti rozhodnutí lze podat rozklad, ten však nemá odkladný účinek," řekl ČTK Kristián Chalupa z tiskového odboru ÚOHS.

Antimonopolní úřad současně Lesům uložil, aby bez předchozího projednání s ním neuzavíraly nové smlouvy na provádění pěstebních činností a prodejů i nákupů dříví. Podnik minulý týden oznámil, že smlouvy jsou neplatné kvůli rozporům některých pasáží se soutěžním právem, ÚOHS s ním však zahájil správní řízení ve věci možného zneužití dominantního postavení. Lesnické společnosti tak budou zatím pracovat ve státních lesích podle smluv, které uzavřelo bývalé vedení státního podniku Lesy ČR. Podle mluvčího firmy Lubomíra Šálka rozhodne o platnosti dohod soud, lesnické a dřevařské firmy však stále trvají na tom, že se nic na smlouvách nezměnilo. Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství se již na pokračování prací v lesích podle stávajících smluv dohodla i s ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem.

Lesy ČR chtěly změnit obchodní vztahy tak, aby kontrolovaly větší část obchodu se dřevem. Firma spravuje asi polovinu lesů v zemi a ročně vytěží zhruba 7,5 milionu metrů krychlových dřeva. Změny ale vyvolaly nevoli lesnických firem a také odborů, které kritizují údajně chaotický postup Lesů ČR a nevýhodnost nových smluv. Ministr Palas ve snaze uklidnit situaci ve středu odvolal generálního ředitele LČR Kamila Vyslyšela a předsedu dozorčí rady LČR, lidoveckého poslance Jana Grůzu.

Členové sněmovního branného výboru se na středečním jednání neshodli na tom, zda byla existence policejního týmu Mlýn, který podle tisku sbíral informace pro bývalého ministra vnitra Stanislava Grosse, v souladu se zákony. Zatímco ministr vnitra František Bublan řekl, že Gross tým neřídil a že jeho existence byla naprosto legální, poslanci ODS s takovým hodnocením nesouhlasili. Výbor nakonec projednávání věci na několik týdnů přerušil a nestanovil přesný termín, kdy bude diskuse pokračovat. Je možné, že to bude v únoru. Bublana totiž poslanci požádali, aby jim do konce ledna předložil písemnou informaci o týmu Mlýn včetně reakcí na dotazy poslanců. Předseda branného výboru Jan Vidím a jeho místopředsedové se dohodnou, koho kvůli kauze na jednání výboru ještě pozvou. Měli by to být zástupci policie, ale možná i státní zástupci a přímo členové týmu Mlýn.

Podle Bublana se tým Mlýn měl zabývat tím, že při vyšetřování hospodářských kauz unikaly informace k vyšetřovaným lidem. Existovalo podezření, že za úniky stojí policisté. Bublan popřel, že se tým věnoval například kauze Investiční a Poštovní banky nebo televize Nova. Případy, jimiž se tým zabýval, však nechtěl na základě žádosti státního zástupce jmenovat.

Poslanci ODS, kteří patří k hlavním kritikům existence týmu, nebyli po jednání branného výboru s ministrovým vysvětlením spokojeni. Mimo jiné se dožadovali dalších právních analýz, které by umožnily jasně říci, zda existence týmu byla v souladu se zákony. Kritizovali i to, že ani přes výzvy výboru se jeho jednání nezúčastnili zástupci policie. Výbor pozval policejního prezidenta Jiřího Koláře, ten je ale prý v zahraničí.

Dva sněmovní výbory, pro obranu a bezpečnost a zahraniční, ve středu dolní komoře doporučily, aby podpořila prodloužení mise českých vojenských policistů v Iráku do konce roku. Prodloužení mise podpořili podle očekávání zástupci všech stran kromě komunistů, kteří se zdrželi. Očekává se, že podobně dopadne i hlasování celé sněmovny, která má o prodloužení mise rozhodnout v pátek 21. ledna. Senát se pravděpodobně vyjádří do konce ledna. K prodloužení mise je nezbytný souhlas obou komor parlamentu.

O prodloužení mise požádala vláda. Čeští vojenští policisté cvičí irácké kolegy od loňska. Původně to měli dělat do konce prosince, ale parlament prodloužil jejich mandát do konce letošního února kvůli zvýšeným bezpečnostním rizikům, jež se čekají při lednových parlamentních volbách v zemi. Británie a Irák ale Prahu požádaly, aby instruktory po těchto volbách nestahovala. Vláda se proto obrátila na poslance a senátory se žádostí o souhlas s prodloužením mise. Kromě českých vojenských policistů bude po únoru v Iráku i desetičlenný armádní chirurgický tým, jehož vyslání parlament schválil už v prosinci.

Policejní kontingent bude podřízen Výcvikové misi NATO v Iráku. Prodloužení mise bude stát asi 175 milionů korun. Zástupci ministerstva obrany poslance informovali, že zhruba 150 milionů korun chtějí nalézt ve vlastních zdrojích, hlavně v provozních výdajích. Zbytek pokryjí peníze, které byly vyčleněny na výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil v Česku. Výcvik se ale letos neuskuteční a nahradí ho prodloužení mise. Předseda branného výboru Jan Vidím vyzval ministerstvo, aby výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil formálně zrušilo nebo o to požádalo parlament, který ho loni schválil. Branný výbor si od ministerstva vyžádal informaci o tom, kde konkrétně resort získá zmíněných 150 milionů korun na prodloužení mise. Nekonkrétní výroky zástupců ministerstva poslance neuspokojily.