Zprávy | Z archivu rubriky


Český obchodník se zbraněmi Dalibor Kopp, který byl v západoafrické Libérii zatčen v polovině prosince loňského roku, je na útěku. Podle agentury AFP to v sobotu oznámil zvláštní vyslanec OSN v Libérii Abú Músá. České ministerstvo spravedlnosti požádalo před týdnem o Koppovo vydání. Dvaačtyřicetiletý podnikatel prý zmizel poté, co dostal povolení zřejmě od zkorumpovaného úředníka opustit na 24 hodin vězení, aby se mohl setkat s manželkou a dítětem.

Kopp v sobotu telefonicky Českému rozhlasu tvrdil, že nikam neprchá a že byl normálně propuštěn. Mluvčí resortu spravedlnosti Petr Dimun v první reakci řekl, že ministerstvo opět požádá o Koppovo vydání, pokud se dozví, že byl znovu zatčen.

Músá odmítl sdělit jméno úředního činitele, který takové povolení podepsal. Řekl pouze, že hned, jak se v noci na sobotu o záležitosti dozvěděl, dal příkaz k jeho okamžitému zatčení. Koppa s rodinou ale policie už nenašla. "Pátráme po něm od (pátečního) večera. Tento muž představuje nebezpečí pro celou západní Afriku. Aktivně se účastní vyostřování konfliktů v oblasti tím, že prodává zbraně různým ozbrojeným skupinám. Pustit takového muže na svobodu je samo o sobě nebezpečím pro mírový proces v Libérii," citovala AFP abú Músu.

Podle Radiožurnálu se Kopp chystal v Libérii a v dalších afrických zemích podléhajících zbrojnímu embargu prodat linku na výrobu těžkého kulometu a několik tisíc nábojů do lehkého děla.

Koppa zadržely v Libérii jordánské mírové složky OSN na základě mezinárodního zatykače, který na něj v září loňského roku vydal Městský soud v Brně pro tři různé trestné činy týkající se nelegálního obchodování s vojenským materiálem. Hrozilo mu desetileté vězení. Policie a státní zastupitelství požadovaly již v dubnu, aby byl vzat do vazby. Poté, co soud ale odmítl vydat zatykač, uprchl podnikatel do zahraničí.

Zřízení policejního týmu Mlýn umožnilo nařízení bývalého ministra vnitra Jindřicha Vodičky (ODS). Dokument ministerstva vnitra z roku 1997 byl tajný. Informuje o tom sobotní Právo, které má kopii dokumentu k dispozici. Podle deníku je v textu Vodičkova nařízení stanoveno, že mohou takový tým zřídit ředitelé útvaru policie, policejní prezident nebo ministr vnitra. Specializovaný tým se podle nařízení zřizuje "k zabezpečení odhalování a objasňování trestných činů, které je vzhledem k jejich rozsahu a složitosti obtížné, vyžádá si značné úsilí a nelze je náležitě provést běžnými kriminalistickými postupy a prostředky". Týmu má podle Práva velet policista, který je na odhalování dané trestné činnosti specializován. Vedoucí je podřízený "pouze tomu, kdo svým rozhodnutím tým zřídil, a jemu podává informace o činnosti týmu".

Tým Mlýn zřídil premiér Stanislav Gross v době, kdy byl ministrem vnitra. Podle tisku pro něj policejní skupina sbírala informace. Gross to však odmítá a ve čtvrtek navrhl, aby byly zveřejněny případy, kterými se Mlýn zabýval. Spolek na podporu nezávislé justice Šalamoun podal v úterý kvůli existenci utajovaného policejního týmu Mlýn trestní oznámení. Chystá i další, tentokráte pro podezření ze zločinného spolčení.

Podle čtvrtečního vyjádření ministra vnitra Františka Bublana se tým věnoval podezření, že někteří policisté předávají citlivé informace lidem vyšetřovaným v hospodářských kauzách. Kauzy Investiční a Poštovní banky či televize Nova, o kterých spekuloval tisk, však prý podle ministra nešetřil. Důvod, proč Mlýn vznikl a proč se kauzami nezabývala Inspekce ministra vnitra, vysvětlil Bublan tím, že inspekce nebyla v roce 2002 na dobré úrovni. Neměla prý specialisty na šetření hospodářských kauz. O tom, zda policejní tým existoval v souladu se zákony, jednali ve čtvrtek členové sněmovního branného výboru. Neshodli se.

Asi nejšťastnější den za poslední rok a půl zažili v sobotu kubánští manželé, kteří dostali v prosinci 2003 azyl v České republice. Na Kubě museli nechat své dvě děti. Po 18 měsících vyjednávání devítiletý Yancarlos a dvouletá Ivana přiletěli za svými rodiči do Prahy. Uvítání na pražském ruzyňském letišti se neobešlo bez slziček dojetí. "Cítím se velmi dobře. Celkově jsme byli optimisté, že kubánské úřady naše děti nakonec za námi pustí, chvilkami jsme ale už ztráceli naději," řekla novinářům matka obou dětí, dvaatřicetiletá Mayda Arguellesová. Nejvíc se teď těší na to, že budou žít normální život a dál bojovat za svobodu na Kubě.

Saborit a Arguellesová přijeli do Česka asi před půldruhým rokem. Saborit musel na Kubě opustit univerzitu kvůli diplomové práci analyzující současnou kubánskou společnost. Práce byla označena za kontrarevoluční. Jeho žena byla propuštěna z práce. Měli strach z represí, a tak se rozhodli odcestovat. Nyní žijí v Brně. Jejich dětem ale kubánské úřady bránily vycestovat. Loni v prosinci proto na podporu jejich vydání demonstrovaly před kubánským velvyslanectvím asi tři desítky lidí. Rodiče byli dokonce připraveni zahájit i protestní hladovku. "V tuto chvíli se Kuba snaží o normalizaci vztahů s Evropskou unií a nerada by viděla, když by se příliš vytahovaly na světlo případy porušování lidských práv, které se tam dějí. Takže díky tomu si myslím, že děti nakonec pustili," dodala Arguellesová.

V kauze bývalého šéfa kuponové privatizace Jaroslava Liznera se objevil další důkaz, výpověď podnikatele Luboše Sotony. Podle ní byla nejznámější korupční aféra 90. let údajně vyvolána policejní provokací. Informuje o tom sobotní Právo.

Lizner byl v roce 1996 odsouzen za zneužití pravomoci veřejného činitele a úplatkářství k šesti letům vězení. O dva roky dříve totiž převzal policií nastrčený osmimilionový úplatek. V prosinci 1998 byl podmíněně propuštěn z věznice v Českých Budějovicích, kde včetně vazby strávil více než polovinu vyměřeného trestu. Stále trvá na nevině, a proto žádal nový proces, který by ho očistil. Loni v prosinci s žádostí o obnovu procesu neuspěl, na místě si však proti verdiktu podal stížnost.

Podle Práva je novým důkazem v celé kauze paradoxně výpověď podnikatele Sotony, který Liznera z korupčního jednání usvědčil. Zatímco Lizner tvrdil, že osm milionů vzal od Sotony jako zálohu na privatizaci Mlékáren Klatovy, podle podnikatele si šéf kuponové privatizace řekl o úplatek. Liznerův advokát Ivan Krutský však tvrdí, že za jiných okolností vypovídal Sotona o případu odlišně. A to v kauze, ve které byl sám stíhán a nepravomocně odsouzen za podvod a další majetkové delikty, píše Právo. Podle Liznerova advokáta tato Sotonova výpověď poukazuje na svědectví bývalého policejního agenta Ondřeje Hrocha, který byl v 90. letech nasazen na Sotonu a u soudu tvrdil, že celá kauza byla policejní provokací. Kriminalisté však jeho verzi popřeli.