Zprávy | Z archivu rubriky


Česko se podle ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) nehodlá nechat svázat dohodou členských států Evropské unie ke změně svého postoje ke kubánským disidentům. Ministr bude usilovat o to, aby EU nepřijala závazek, že přestane dočasně zvát kubánské disidenty na národní recepce svých diplomatických misí v Havaně. Zástupci členských států EU mají o kubánské otázce jednat na pondělním zasedání Evropské rady. Naprostá většina členských zemí je pro přijetí závazku jako gesta kvůli tomu, že režim Fidela Castra propustil většinu disidentů uvězněných v roce 2003 a oznámil obnovení diplomatických styků se zeměmi unie. Česko s Polskem jsou ale proti jakémukoli zmírnění tvrdého stanoviska vůči kubánskému režimu.

Evropský poslanec Miloslav Ransdorf z opoziční KSČM obvinil Svobodu z "pokryteckého prosazování dvojího standardu". Kuba podle něj sice není ideální stát, ale její vypichování jako země, kde je situace katastrofální, neobstojí. Česká politika by podle Ransdorfa měla mít pochopení i pro většinový názor EU. Svobodův postoj naopak v sobotu podpořil šéf delegace českých europoslanců a stínový ministr zahraničí opoziční ODS Jan Zahradil.

Ministr Svoboda v televizní debatě dále naznačil, že čeští vojenští policisté, kteří budou se souhlasem parlamentu školit své kolegy v Iráku do konce letošního roku, by v této zemi mohli možná působit i v příštím roce. Český policejní kontingent pracuje na britské základně Šaíba. Bude podřízen Výcvikové misi NATO v Iráku.

Současný systém vyšetřování trestných činů a přestupků policistů Inspekcí ministra vnitra není podle Ligy lidských práv objektivní a měl by být změněn. Liga požaduje zřízení nezávislého orgánu, který by nepodléhal ministerstvu vnitra. Dopis, který sdružení zaslalo ministru spravedlnosti Pavlu Němcovi, obsahuje tři možné varianty řešení a vyzývá Němce, aby jednu z nich zakomponoval do připravovaného trestního řádu. Hlavní problém vyšetřování trestné činnosti a přestupků u policistů podle Jiřího Kopala z ligy spočívá v tom, že prohřešky policistů vyšetřují jejich kolegové. Další chybou je časté překvalifikování možného trestného činu policisty na přestupek, který pak dostane na starost skupina kontroly a stížností, píše liga v dopise.

"Návrhy mají oporu v zahraničních modelech a je pravda, že kontrola má být nezávislá na subjektu, který je kontrolován," reagoval na iniciativu mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Poslední události podle něj naznačují, že by bylo vhodné uvažovat o jiném než současném modelu. V roce 2003 objasnila inspekce 599 trestných činů spáchaných policisty, kterých je v celé republice asi 46.000. Proti roku 2002 je to asi o 32 procent více. Nový ředitel inspekce Miroslav Borník zvýšení objasněnosti prezentuje jako potvrzení kvality svého týmu a odmítá verzi, že je spíše důkazem o rostoucí kriminalitě mezi policisty.