Zprávy | Z archivu rubriky


Státní podpora hypoték na koupi staršího bydlení od úterý zřejmě na rok končí. Ministerstvo pro místní rozvoj zrušilo příspěvek ke splátkám úvěru kvůli nízkým úrokovým sazbám na trhu. Podle ekonomů oslovených ČTK je však podpora hypoték účinnější a spravedlivější formou podpory než například zvýhodněné půjčky na bydlení a měla by pokračovat. Podpora hypoték skončila proto, že úrokové sazby na trhu loni klesly v průměru pod pět procent. Stát podporu podle současných pravidel vyplácí jen nad tuto hranici. Výši příspěvku oznamuje vždy jednou ročně k 1. únoru. Od loňského února vyplácelo ministerstvo pro místní rozvoj procento k úrokům z úvěru na koupení bydlení staršího dvou let lidem do 36 let. U milionové hypotéky s úrokem pět procent a dobou splatnosti deset let tak činily měsíční splátky zhruba 10.120 Kč. Nyní vzrostou asi o 480 korun. "Bylo by lepší, kdyby stát dotoval hypotéky třeba až na nulové úroky a místo toho zrušil jiné podpory, například půjčky pro mladé," řekla ČTK hlavní ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová. Podpora hypoték je podle ní spravedlivější, protože není omezen druh ani velikost nemovitosti, které si lidé chtějí pořídit, ani zde není věkový limit žadatele. U státem poskytovaných nízkoúročených půjček navíc podle ní hrozí, že stát bude muset za lidi, kteří nebudou moci půjčku splácet, ručit. Lidé si v loňském roce koupili pomocí státní podpory hypoték přes 7240 bytů, což je o 460 bytů méně než v roce 2003. Klesl také objem těchto hypotečních úvěrů o více než dvě miliardy na 8,9 miliardy korun. Celkem stát od roku 1996 do konce loňského roku podpořil koupi více než 41.600 bytů. Do konce loňského roku se objem hypoték podpořených státem zvedl zhruba na 50,7 miliardy korun.

Vládní priority ČSSD do voleb v příštím roce, které si tato strana vytkla na sobotním jednání, zástupci opoziční ODS a KSČM nepovažují za věrohodné. Představitelé koaličních stran - KDU-ČSL a US-DEU - je označili spíše za volební program. Jak dnes řekli ČTK, jsou ale ochotni o návrzích ČSSD jednat. ČSSD chce podle svého vesměs obecně formulovaného akčního programu prosadit například snížení daní pro lidi s nižšími příjmy, důchodovou reformu se zachováním průběžně financovaného solidárního systému, zákon o regulaci nájemného nebo program Angličtina pro všechny. Nejvíce kritizoval dokument místopředseda ODS Petr Nečas. Přirovnal jej k dortu, který vařili pejsek s kočičkou. "Obávám se, že Česká republika by dopadla úplně stejně, když by ho pozřela, to znamená s velkým bolením břicha," uvedl Nečas. Ani novým slibům ČSSD nelze podle něj důvěřovat. "Sociální demokracie něco hlásala před půl rokem, něco hlásá teď a kdo ví, co bude hlásat za půl roku," dodal Nečas. Akční program ČSSD má podle předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska spíš charakter mediální programové záležitosti než propracovaného projektu. Má pomoci voličům ČSSD představit si, kam tato strana bude směřovat. "Poslední dny a týdny to nebylo moc jasné, a nejsem si jist, jestli to bude jasné i v následujících dnech a týdnech," poznamenal Kalousek. Lidovci jsou nicméně podle něj "připraveni dohodnout jakoukoli změnu, která jde směrem k programu křesťanských demokratů". KDU-ČSL byla a bude podle svého předsedy pro snížení přímých daní.

V posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl počet nezaměstnaných o 3 200 osob, práci tak hledalo 420 200 lidí. Na vývoji se podepsalo zejména zvýšení počtu dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí 8,2 procenta, což je stejný výsledek jako ve třetím čtvrtletí. Meziročně se ale zvýšila o desetinu procentního bodu. Čtvrtletní míra registrované nezaměstnanosti, kterou počítá ministerstvo práce a sociálních věcí, dosáhla podle původní metodiky platné do loňského června deset procent. Zůstala tak na úrovni posledního čtvrtletí roku 2003. Podle nového výpočtu činila devět procent. Počet dlouhodobě nezaměstnaných přesahuje polovinu všech osob, které hledají práci. Déle než jeden rok hledá práci 219 200 lidí, což je proti stejnému období předchozího roku o 14 000 lidí více. Počet nezaměstnaných déle než čtyři roky vzrostl o deset tisíc na 62 600 osob. Celkový počet lidí bez práce se v meziročním srovnání zvýšil o 5 700. Růst nezaměstnanosti se projevil zejména mezi muži, zatímco počet nezaměstnaných žen se meziročně snížil o 5 700. Převážná část nezaměstnaných jsou osoby se středním vzděláním bez maturity a se základním vzděláním. Nižší míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci a lidé s maturitou. Statistici rovněž upozornili, že koncem roku začal stoupat počet zaměstnaných lidí. Proti třetímu čtvrtletí jich přibylo dva tisíce. Jedno nebo hlavní zaměstnání má 4,733 milionu lidí, což je téměř o osm tisíc více než před rokem. Své uplatnění našli lidé především ve zdravotnictví a sociální péči, dále ve stavebnictví a obchodu. S prací se naopak rozloučili někteří lidé pracující v zemědělství, nemovitostech a ve veřejné správě. Převážnou část zaměstnaných, a to 3,930 milionu osob, představují zaměstnanci. Podnikatelů meziročně ubylo 35 900, celkem jich bylo 779 000.

Bývalý senátor Václav Fischer dluží dalších nejméně 100 milionů korun plus úroky, uvedl dnes Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Pohledávka se vztahuje k úvěru firmy Fischer Air. Fischer, který se údajně za tuto půjčku zaručil směnkou, přitom již čelí exekuci na majetek kvůli dluhům dosahujícím téměř 400 milionů korun. První část směnky byla splatná před dvěma lety a druhá část 31. března 2003. Směnky do dneška splaceny nebyly, řekl Radiožurnálu David Tumpach, ředitel společnosti Rex Invest, která Fischerovu směnku vlastní. Podle Tumpacha jde o směnky vlastní, které vznikly na základě ručení k úvěru od Dresdner Bank. "V současné době jsme podali k soudu žádost o vydání platebního rozkazu, ten byl vydaný k začátku ledna, ale pan Fischer podal odpor," uvedl Tumpach. Fischer Radiožurnálu potvrdil, že po něm Rex Invest požaduje splacení 100 milionů Kč. O zabavení Fischerova majetku již požádaly firmy Atlantik IB a K&K Capital Group ze skupiny podnikatele Karla Komárka. Ta před časem ovládla Fischerovu cestovní kancelář. Komárek se na Fischerovi domáhá téměř 400 milionů korun. Sám Fischer však v pátek ČTK řekl, že s důvodem exekuce nesouhlasí a proti rozhodnutí soudu se odvolal. Fischer osobně ručil Komerční bance za úvěry pro společnosti Fischer Air a Fischer s.r.o., které do podzimu 2003 většinově vlastnil. Dohody s Komárkem, jemuž své firmy prodal, však podle Fischera slibovaly zrušení všech jeho osobních ručení a garancí. Společnosti ovládané Komárkem nyní podle vyjádření Fischera úvěry nesplácejí. Fischera jako bývalého ručitele tak Komárkova skupina vyzvala ke splacení. V létě 2003 po první exekuci na Fischerův majetek pronikly na veřejnost informace o finančních problémech cestovní kanceláře Fischer a letecké společnosti Fischer Air. Tehdy Václav Fischer dlužil Komerční bance asi 400 milionů korun a dalším velkým věřitelům - ČSA a České správě letišť - asi 50 milionů. Menší pohledávky měli za Fischerovými firmami i prodejci zájezdů. Pohledávky nakonec odkoupila skupina Atlantik, a na podzim 2003 se tak stala většinovým vlastníkem skupiny Fischerových cestovatelských firem. CK Fischer je přitom jednou z největších cestovních kanceláří na trhu.