Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr zemědělství Jaroslav Palas obvinil předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Jiřího Bednáře, že instituce, kterou vede, zvýhodnila podnikání jeho ženy. Jak uvedla ve středu večer Česká televize, Palas tak reagoval na informace, že Danuše Bednářová je spolumajitelkou dřevařské firmy Ekobbena, ve které má čtvrtinový podíl. Tato společnost patří mezi podniky, jimž chce státní podnik Lesy ČR vypovědět smlouvu. Toto rozhodnutí však antimonopolní úřad dočasně pozastavil. Vedení Ekobenny přitom přiznává, že firma je existenčně závislá na smlouvě s podnikem Lesy ČR. ÚOHS však nedávno Lesům přikázal, aby zatím neomezovaly smlouvy se současnými partnery, tedy ani s Ekobbenou. "Jestli je to pravda, tak by to znamenalo, že antimonopolní úřad v podstatě rozhodl ve prospěch pana Bednáře, který řídí tento úřad," řekl Palas.

Mluvčí úřadu Kristián Chalupa televizi sdělil, že 25procentní podíl Bednářové v Ekobbeně není v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Sama Bednářová nechtěla o činnosti firmy mluvit. Televize dodala, že kromě Bednářové je další společnicí ve firmě také manželka bývalého lidoveckého ministra Stanislava Bělehrádka. Jednatel firmy Jindřich Kocour dokonce předsedá lesnické subkomisi KDU-ČSL. "Úvaha o tom, že by antimonopolní úřad byl ovlivňován politicky, je úvaha nesmyslná," odmítl možnou spojitost lidovecký předseda Miroslav Kalousek.

Farmáři mají od letošního roku možnost po dosažení 55 let ukončit zemědělskou činnost a předat hospodářství s tím, že budou pobírat dávky financované státem a EU. Příslušné nařízení schválila ve středu vláda. Zemědělec, který předčasně skončí, může při splnění podmínek dostat ročně paušál 75.000 korun a k tomu 4500 Kč za každý hektar půdy, který převedl na svého nástupce, nejvíce však za 30 hektarů. Horní limit renty je 210.000 korun ročně.

Dotace na předčasné ukončení zemědělské činnosti jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova, který ze čtyř pětin financuje EU, zbytek platí stát. Letos je celkově vyčleněno 95 milionů korun. Podle ministerstva zemědělství má opatření usnadnit přechod zemědělského hospodaření z generace na generaci a pomoci udržet lidi na venkově. "Horentní zájem ale neočekáváme, spíš půjde o desítky lidí," uvedl Hugo Roldán z MZe.

Nárok na podporu trvá do 75 let, poté farmář dostane starobní důchod. Při současném nároku na důchod i dávku se vyplácí dávka, jen pokud důchod převyšuje, a to ve výši rozdílu.

Aby zemědělec podporu dostal, musí mimo jiné ukončit komerční zemědělskou činnost, při které obhospodařoval nejméně pět hektarů. Jeho aktivní hospodaření musí mít nejméně desetiletou historii, přičemž zemědělství pro něj představovalo aspoň 50 procent příjmu z podnikání. Nástupce musí být mladší než 40 let a musí přijmout závazek hospodařit na převzaté farmě nejméně pět let.

Zatímco silničáři v Libereckém kraji ve středu bojovali s větrem o každý metr sjízdné vozovky, v Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku se radovali. V obci totiž stojí dvě větrné elektrárny. "Čím silnější je vítr, tím víc peněz elektrárny vydělávají," řekl ČTK starosta Petr Pávek. Od začátku ledna už zařízení vyrobila energii za více než 700.000 korun. "Tolik běžně vydělají za tři měsíce," dodal Pávek. Dvě pětašedesátimetrové elektrárny společnosti Enercon postavili v Jindřichovicích před dvěma lety. Výstavba stotunových kolosů o společném výkonu 1200 kilowatthodin přišla na 62 milionů korun, z toho 53 milionů korun poskytl ve formě dotace a půjčky fond životního prostředí, zbytek zajistila obec. Návratnost projektu se odhaduje na devět let. "Bez dotace bychom si to ale nemohli dovolit," řekl Pávek. Od poloviny roku 2003 dodávají větrné elektrárny energii do sítě. "Loni jsme za ekologickou elektřinu utržili 3,685 milionu korun," řekl Pávek. Většinu vydělaných prostředků použila obec na splácení úvěru, pojistky a provozní náklady, do obecní kasy šlo loni 955.000 korun. "To ale zvýšilo náš rozpočet téměř o třetinu, běžně totiž hospodaříme se zhruba třemi miliony," dodal starosta.

Jindřichovice jsou malá obec se 600 obyvateli v blízkosti česko-polské hranice. Elektrárny nejsou v obci jediným ekologickým počinem. Radnici, školu a další budovy zásobuje teplem kotelna na biomasu, v závěru loňského roku začala výstavba prvního z deseti energeticky úsporných domů. Podobné projekty si podle Pávka může obec dovolit právě díky příjmů z elektráren.