Zprávy | Z archivu rubriky


Policejní prezident Jiří Kolář se v nedělním diskusním pořadu České televize přímo nevyjádřil k tomu, zda je pro něj směrodatný názor prezidenta Václava Klause, že by měl ze své funkce odejít. Několikrát pouze zopakoval, že policejního prezidenta jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Klaus žádá Kolářův odchod kvůli jeho výroku, že lidem s čistým svědomím by neměly vadit telefonické odposlechy.

Den po prezidentově žádosti ministru vnitra, aby zvážil Kolářův odchod, napsaly Lidové noviny, že policie nepřímo odposlouchávala i samotného Klause. Několik měsíců totiž policisté monitorovali telefonické hovory jeho přítele Ranka Peciče, který si v té době s Klausem několikrát volal. S případem údajného uplácení poslance US-DEU Zdeňka Kořistky je zase spojen údajný odposlech šéfa ODS Mirka Topolánka. Prezidentův mluvčí poznamenal, že pokud je monitorování Klausových telefonátů pravda, je to "děsivá a dosti hrozná představa, že je odposlouchávána hlava státu, aniž by o tom věděla".

Kolář v České televizi zdůrazňoval, že odposlechy smí policisté použít za přesně stanovených podmínek. "Týká se jen těch nejzávažnějších trestných činů spáchaných formou zvlášť závažného úmyslného trestného činu," vysvětlil. Druhou možností jsou závazky vyplývající z mezinárodních smluv. Návrh na odposlechy podává státní zástupce, někdy z podnětu policie, musí jej akceptovat soudce a přikázat zahájení odposlechů. "Přísněji to nejde," myslí si policejní prezident. Nedokázal však odpovědět na otázku, zda předseda ODS do takové kategorie spadá.

Předseda ODS Mirek Topolánek je přesvědčen, že policejní odposlechy ohrožují slušné a poctivé občany a také regulérnost politické soutěže. Premiér a šéf ČSSD Stanislav Gross ale tvrdí, že kritikou policejního sboru a nátlakem na jeho vedení občanští demokraté jen nahrávají pachatelům závažných trestných činů. Předsedové dvou nejsilnější stran se v neděli střetli v diskusním pořadu televize Nova. "Vytváříte dojem, že policie je nejhorší orgán v tomto státě. Jsem přesvědčen, že kromě slušných poctivých lidí, kteří vám jako ODS fandí, a je jich nepochybně většina, tak jestli někomu dnes tleskají všichni kriminálníci v této zemi, tak je to bohužel Občanská demokratická strana," řekl Gross Topolánkovi.

"To byla velmi ošklivá věta," reagoval Topolánek a zdůraznil, že on i jeho strana mají zájem tvrdě potírat klientelismus a organizovaný zločin. Policie ale podle něj nesmí být zneužívána k politickému boji. "Vrací se doba minulá, já nechci nikoho děsit, chci ten problém vyřešit," řekl lídr nejsilnější opoziční strany.

Gross míní, že tlaky na policii přicházejí i z takzvané šedé zóny. "Řada lidí, kteří vědí, proč se bojí, ten strach má a vyvíjí velký tlak. Ti lidé jsou vesměs poměrně vlivní a poměrně mocní," řekl premiér. Připustil, že kredit policie snižují i některé chyby policistů, například když řídí opilí.

ODS chce zřídit parlamentní vyšetřovací komisi kvůli tomu, že policie zřejmě v případu údajného pokusu uplatit unionistického poslance Zdeňka Kořistky vyslechla i Topolánkovy telefonáty a nahlédla do jeho konta. Žádá demisi ministra vnitra Františka Bublana i policejního prezidenta Jiřího Koláře, pro jehož odchod je i prezident Václav Klaus.

Topolánek považuje za alarmující rostoucí počet odposlechů a tvrdí, že v České republice je nejvyšší počet odposlechů na počet obyvatel. Gross to označil za lež. Rostoucí počet odposlechů podle něj souvisí se vzrůstajícím počtem mobilních telefonů v zemi, navíc někteří lidé zapojení do organizovaného zločinu jich mají třeba třicet i padesát. Topolánek si také stěžoval na úniky z policejních spisů včetně záznamů odposlechů do médií, problém vidí i ve skartaci spisů. Odposlechy podle Grosse nemohou být tajné, protože musí být přístupné široké skupině lidí, například obhájcům.

Na nejbližší schůzce předsedů stran vládní koalice by se podle představ nejmenší vládní strany Unie svobody-DEU mělo hovořit o reformě českého zdravotnictví. Stanovisko předsednictva US-DEU ČTK tlumočil Petr Dimun, mluvčí ministra spravedlnosti a předsedy této strany Pavla Němce. Předsedové stran vládní koalice, tedy ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody, se setkávají většinou jednou za dva týdny na společné snídani. Vedení Unie svobody zdůraznilo, že odmítá návrhy na opětovné zestátnění zdravotnických zařízení. "Takové neuvážené návrhy v době, kdy se tento systém potýká s rozsáhlými problémy, nepřispívají k jeho stabilizaci," stojí v jeho prohlášení.

S návrhem na zestátnění ordinací přišli v pátek sociální demokraté Julius Müler, tajemník stranické odborné komise a její bývalý předseda a náměstek na ministerstvu zdravotnictví Milan Šilhan. Ani jejich mateřská strana se však za ně nepostavila. Předsednictvo Unie svobody také podle Dimuna odmítá "socializační tendence, které vedou buď k neuváženému plýtvání s veřejnými prostředky, anebo ve svém důsledku způsobí krach zdravotního systému".

Unionisté také žádají, aby novomanželské půjčky sloužily výhradně na pořízení bydlení a neměly charakter spotřebních úvěrů. V době, kdy ministerstvo financí tvrdí, že nejsou prostředky na potřebné investice do vzdělání a infrastruktury, nemůže podle US-DEU na druhé straně jiné ministerstvo připravovat plán na rozsáhlé výdaje, které mají ve své podstatě spotřební charakter a primárně neslouží k původnímu cíli, totiž k lepší dostupnosti bydlení.