Zprávy | Z archivu rubriky


Vítězstvím v desetiboji na olympiádě v Aténách se Romanu Šebrlemu dostalo nejvyššího možného svěcení: stal se Herkulem v zemi potomků Dia, píše francouzská agentura AFP. Poklonu českému desetibojaři vysekl i olympijský vítěz v desetiboji z Atlanty Dan O'Brien, který aténské atletické soutěže komentuje pro americkou zpravodajskou stanici CNN.

"Šebrle je šampionem zaslouženě. Je pravděpodobně desetibojařem s dlouhodobě nejvyrovnanějšími výkony, zřejmě i všech dob," píše na internetových stránkách CNN bývalý světový rekordman, který dominoval světovému desetiboji hlavně v první polovině 90. let a letos v červenci kvůli zdravotním problémům ukončil kariéru.

"Tak jako Herkules zahnal strach a paniku, aby dokončil svých 12 hrdinských činů, odolal Šebrle náporu Američana Bryana Claye a Kazacha Dmitrije Karpova. A pouhých 12 let poté, co udělal první atletické krůčky, vstoupil do análů olympijských her," píše AFP. Agentura připomíná, jak se Šebrle učil a zlepšoval ve stínu svého krajana Tomáše Dvořáka, trojnásobného mistra světa. "V pravý čas se mu však podařilo z jeho stínu vystoupit a uspět tam, kde jeho mentor selhal" - stal se v květnu 2001 prvním mužem, který překonal hranici 9000 bodů, připomíná AFP. Podle ní se nelze divit tomu, že Šebrle, který tak toužil po olympijském zlatě, nakonec možná zklamal některé fanoušky tím, že neútočil v závěru desetiboje na svůj světový rekord a "spokojil se" s pátým nejlepším výkonem historie. "Hlavní bylo vyhrát. Rekord může ještě vylepšit, třeba hned na dalším mítinku," píše AFP. Podle ní by se tak mohlo stát například na tradičním mítinku ve francouzském Talence, kde se Šebrle znovu setká se svými "následníky trůnu" z Atén - Clayem a Karpovem.

Zákony přijímané v souvislosti s trestnou činností mládeže jsou dobré, ale úřady při jejich uplatňování málo spolupracují. Vyplývá to ze zprávy o účinnosti této legislativy, kterou ve středu schválila vláda premiéra Stanislava Grosse.

Ministři se touto problematikou zabývají několik hodin poté, co policie dopadla nezletilého mladíka podezřelého z vraždy čtyřiaosmdesátileté důchodkyně v obci Písty na Nymbursku. Chlapec se k vraždě přiznal. V srpnu je to druhá vražda, z níž je podezřelý nezletilý pachatel. Královehradečtí kriminalisté obvinili v pondělí dvanáctiletého chovance výchovného ústavu v Kostelci nad Orlicí z toho, že na útěku 12. srpna nůžkami ubodal jednaosmdesátiletou ženu z Olešnice u Čestic na Rychnovsku.

Na počátku letošního roku začal platit nový zákon, který upravuje stíhání mladistvých a soudy s nimi. Zákon počítá s větším množstvím alternativních trestů výchovné povahy. Speciální soudy mohou mladistvým pachatelům, tedy lidem ve věku od 15 do 18 let, například nařídit, aby se podrobili výchovným, terapeutickým, vzdělávacím či rekvalifikačním programům. Jako trest jim mohou uložit pokutu od 1000 do půl milionu korun, zákaz různých činností a podmíněné či nepodmíněné vězení v délce od jednoho roku do pěti let. V případě skutků, za které dospělému hrozí výjimečný trest, to může být podle trestního zákona až deset let. Při projednávání tohoto zákona navrhovali někteří poslanci i snížení věkové hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. Nová legislativa také zvýšila sociálně-právní ochranu dětí.

Tisíce lidí zaplnily ve středu v poledne areál hřbitova v Litvínově, kam se přišly poklonit památce trenéra hokejové reprezentace a svého nejoblíbenějšího spoluobčana Ivana Hlinky. Smrt čtyřiapadesátiletého charismatického kouče, který zemřel 16. srpna po autonehodě u Karlových Varů, zarmoutila nejen jeho blízké a přátele, ale i všechny hokejové fanoušky.

S pohledy do země, ale často i tvářemi mokrými od slzí, účastníci pohřbu vyslechli hymnu v podání pěvce Národního divadla Františka Černého i smuteční řeč obránce Jiřího Šlégra a herce Josefa Vinkláře. Kaple byla ozvučena, reproduktory tak zprostředkovaly obřad všem přítomným na hřbitově.

Ne každý emotivní atmosféru unesl. Už během obřadu se lidé museli postarat o dívku a chlapce, o něž se pokoušely mdloby. Později strážníci přivolali záchranáře k muži s podezřením na infarkt.

Mezi osobnostmi, které vyprovodily slavného litvínovského patriota na poslední cestě, byl mimo jiné premiér Stanislav Gross, lídr hudební skupiny Olympic Petr Janda, topmodelka Eva Herzigová původem z Litvínova či Josef Ulrich a Jiří Bubla ze slavné litvínovské pětky, v níž byl Hlinka centrem. Předseda vlády přiletěl do Litvínova vrtulníkem, jímž se záhy po obřadu opět vrátil do Prahy. Nechyběli ani odchovanci litvínovského hokeje. Reprezentanti Robert Reichel, Martin Ručinský a Jiří Šlégr kvůli pohřbu vynechali přípravný zápas před Světovým pohárem v Německu.

"Ivana Hlinku jsem znal od pěti let. Byl něco jako můj druhý táta. Měl veliký vliv nejen na mou hokejovou kariéru, ale i na normální život. Hodně jsem se od něj učil. V životě na něj nemohu zapomenout," řekl novinářům Martin Ručinský. Připomněl, že ve Světovém poháru bude Čechy reprezentovat mužstvo, které Hlinka sestavil. Zesnulý kouč si proto podle Ručinského zaslouží důstojný výkon každého hráče, nejlépe ozdobený vítězstvím v turnaji.

"Lidí v této zemi je o kus méně. Jsem dlouho na světě, takže už něco o životě vím. Musím však říci, že Ivan byl jeden z nejlepších lidí, jaké jsem kdy v životě poznal bez ohledu na jeho slávu a úspěch. Byl obyčejný jako krajíc chleba a hrnek čerstvého mlíka. Byl to Čech až na půdu, byl to kamarád jako zvon," řekl o Hlinkovi Josef Vinklář.

Velmi oblíben byl Hlinka i mezi spoluobčany. Komplikovanou cestu na hřbitov, který je od okraje města dosti vzdálen, proto tisíce z nich ani na okamžik neváhaly podstoupit. "Ivan Hlinka pro mě znamenal jako pro každého správného Litvíňáka reprezentanta města, odborníka na hokej. Slyšeli jsme o něm vždy jen to dobré. Stala se velká tragédie, je ho hrozná škoda," prohlásil dvaasedmdesátiletý Otto Lebeda.

Už ve čtvrtek projednají litvínovští radní návrh pojmenovat po Ivanu Hlinkovi areál zimního stadionu. Z jejich dřívějšího vyjádření vyplynulo, že budou jednoznačně pro.

Rakouský prezident Heinz Fischer, který byl ve středu v Praze na jednodenní pracovní návštěvě, se v otázce takzvaných Benešových dekretů shoduje se svým českým protějškem Václavem Klausem pouze částečně. Oba prezidenti však po jednání na Pražském hradě souhlasili s tím, že minulost nesmí zatížit vztahy Rakouska a Česka. Zdůraznili také, že otázky dekretů a Temelína nebyly hlavním tématem jejich debaty.

"Shodujeme se v tom, že společně odsuzujeme to, co těmto událostem předcházelo, tedy celou epochu hitlerismu a nacismu," řekl Fischer novinářům. Dodal, že v některých věcech týkajících se dekretů se s Klausem neshoduje, konkrétní příklady však neuvedl.

Dotazy, které prezidentům pokládali čeští i rakouští novináři, se nejčastěji týkaly právě témat Benešových dekretů a jaderné elektrárny Temelín. "Domnívám se, že naše pohledy jsou společné i v tom, že zde docházelo k bezpráví a přivítali jsme některé výroky (z české strany), které k tomuto zazněly," uvedl Fischer. Dodal, že na minulost je třeba pohlížet objektivně a čestně. Domnívá se, že "určitá slova nebo gesta by v této oblasti činily své".

Podle Klause nemůže minulost zatěžovat vztahy obou států, které jsou podle obou hlav států velmi dobré. "Tato návštěva by měla vydat jasný signál, že máme, oba prezidenti, maximální zájem na co nejlepších sousedských vztazích," prohlásil Klaus. "Všichni se kriticky díváme na svou minulost, jsme si vědomi toho, co se v ní odehrálo," uvedl. Zatímco minulost nelze změnit, je důležité soustředit se na to, "co udělat s naším dneškem, aby se taková minulost nikdy neopakovala", soudí Klaus.