Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika si připomněla výročí 17. listopadu 1989, kdy komunistická policie násilně potlačila pochod studentů Prahou. Událost odstartovala pád komunismu v bývalém Československu. K památníku událostí 17. listopadu 1989 do podloubí Kaňkova domu na pražské Národní třídě přicházeli ve středu se svíčkou či květinou obyčejní lidé i politici. Někteří si prohlíželi vystavené velkoplošné fotografie, které zachycují dramatické události večera před 15 lety. Z politiků přišli například premiér Stanislav Gross, bývalý prezident Václav Havel a večer i prezident Václav Klaus. S věncem a svíčkou přišel také předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.

Tisíce lidí přilákaly večer na pražskou Národní třídu oslavy výročí pádu totalitního režimu v někdejším Československu. Kulturní show s vystoupením řady hudebníků uspořádali organizátoři proto, aby se události 17. listopadu 1989 nepřipomínaly pouze kladením věnců. Na rohu Národní a Spálené ulice vyrostlo pódium, jako první se svými rockovými skladbami snažil rozhýbat publikum Ondřej Hejma a jeho Žlutý pes. Následovali písničkář Pavel Půta a rocker Aleš Brichta s kytarou. Potom účastníky pozdravil primátor Pavel Bém, který jim popřál šťastné narozeniny. "Jsou to narozeniny všech svobodných občanů této země," podotkl. V předtočených pozdravech pak lidi oslovili například zpěvačka Marta Kubišová a exprezident Václav Havel.

Na Národní třídu dorazil i prezident Václav Klaus s manželkou Livií. Z pódia přítomným řekl, že přichází s plnou pokorou vůči tomu, co se zde 17. listopadu odehrálo. Zdůraznil, že je povinností na tehdejší události nezapomínat a dělat co nejvíc pro svobodu a volnost. Poté se prezident odebral položit věnec k pamětní desce, která listopadové události připomíná.

Exprezident Václav Havel a většina poslanců opoziční ODS a vládní Unie svobody-DEU bojkotovali ve středu projev předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka při slavnostním shromáždění v Poslanecké sněmovně. Grebeníček jako jediný ze zástupců parlamentních stran neskrýval výhrady k vývoji v Česku po listopadu 1989. Havel a většina pravicových poslanců opustili zasedací sál sněmovny v době Grebeníčkova projevu, vrátili se do něj až po něm. Ostatní účastníci včetně prezidenta Václava Klause zůstali i v době jeho projevu na svých místech.

Bojkot Grebeníčkova vystoupení byl jediným viditelným politickým gestem, jež provázelo dnešní shromáždění. Kromě Grebeníčka promluvili i šéf sněmovny Lubomír Zaorálek, prezident Václav Klaus a šéfové ostatních stran zastoupených ve sněmovně. V jejich projevech zaznělo hodnocení vývoje v Česku po listopadu 1989 a perspektivy dalšího vývoje, ale i politické proklamace.

Grebeníček řekl, že se nemůže ztotožnit s vývojem, který zmařil šance, jež se před 15 lety nabízely. "Často se zamýšlím nad tím, co vlastně zůstalo z ideálů, které se vznášely nad listopadem 1989. Nevzpomínám si, že by se tehdy mluvilo o dravém kapitalismu, o nadbíhání sudetským Němcům, o rozdávání národního bohatství zahraničnímu kapitálu, církevním prelátům a šlechtě," řekl. Pravda a láska, jako symboly listopadové revoluce, podle něj skončily kádrováním a kriminalizováním živých i mrtvých. "Proud lží a nenávisti nevyschl, bohužel, dodnes," řekl.

Předseda sněmovny Zaorálek uvedl, že politici by měli být součástí veřejné debaty k listopadovým událostem. "Politici zde naopak dluží své názory, své líčení výher i proher, svůj pohled na to, co se podařilo a co ne. Měli by pomáhat formulovat a vyprávět příběh, ve kterém nakonec sami vystupují," řekl. Zastává názor, že je nejvyšší čas se do debat o listopadových událostech pustit. "Z médií se na nás valí proud vzpomínek i revoluční nostalgie, mozaika bulvárních postřehů a panoptikum historek. Vzpomínky se překrývají a zkreslují. Někdy to vypadá, že události před 15 lety byl jen povedený happening," poznamenal.

Předseda vlády a ČSSD Stanislav Gross poznamenal, že země od roku 1989 urazila velký kus cesty a hlavní vytyčené cíle se podařilo zvládnout. "Ale nesmíme se zastavit. Naší povinností je především myslet na budoucnost," řekl. Ve svém projevu se věnoval především bilancování uplynulých 15 let. Upozornil přitom, že v poslední době se ale míra ochoty veřejnosti spoluúčastnit se veřejného rozhodování a veřejných procesů snižuje. "Toto je problém, kterému se musíme věnovat," řekl.

Středeční shromáždění ve sněmovně k výročí sametové revoluce bylo první svého druhu v historii. Někteří poslanci naznačovali, že by se z něho mohla zrodit tradice.

Vláda na svém úterním zasedání nepodpořila poslanecký návrh na omezení nočního prodeje v super- a hypermarketech. Ministři návrh z dílny komunistických a sociálnědemokratických poslanců zamítli, sněmovna se jím přesto bude zabývat. Kabinet v úterý také zahájil privatizaci většinového podílu ve firmě Vítkovice Steel, odložil jednání o způsobu privatizace Českého Telecomu a odsunul rozhodnutí o výstavbě dvou sporných jezů na dolním toku Labe. Poslanci v návrhu na omezení prodejní doby navrhovali, aby velké obchody nesměly prodávat v noci ani o státních svátcích. S tím ale nesouhlasili provozovatelé řetězců, kteří namítali, že by kvůli zákazu prodeje přišli o zákazníky a museli by propustit část zaměstnanců. Podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana jde návrh proti zájmům zákazníků, což bylo pro vládu nepřijatelné.

O způsobu prodeje 51,1 procenta státního podílu v Telecomu bude vláda jednat za 14 dnů. Odklad si vyžádal ministr financí Bohuslav Sobotka, který chce na pátečním semináři přesvědčit ministry o výhodách jím navrhované varianty prodeje přes kapitálový trh. Návrh pro vládu obsahuje tři možné způsoby prodeje. Ministerstvo financí prosazuje rychlý prodej akcií v jedné vlně na kapitálových trzích. Druhou možností je nabídka ve výběrovém řízení jednomu investorovi a třetí varianta počítá s nabídkou jednomu investorovi a v případě neúspěchu s prodejem přes trh.

Vláda naopak zahájila privatizaci většinového podílu ve firmě Vítkovice Steel. Ministr Sobotka navrhl prodat podíl ve dvoukolovém výběrovém řízení, kde rozhodujícími podmínkami bude nabídnutá cena a podnikatelský záměr. "Podmínkou účasti v soutěži bude také vypořádání všech sporů se společností Osinek (vlastník Vítkovice Steel) nebo Vítkovice Steel. Hlavním a jediným kritériem ve druhém kole soutěže bude výše nabídnuté kupní ceny," upřesnil mluvčí ministerstva financí Marek Zeman.

Kabinet odsunul i rozhodnutí o výstavbě dvou sporných jezů na dolním toku Labe. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Karolíny Šůlové by se měl k problému jezů vrátit za 30 dnů. Do té doby má vládní legislativní rada doporučit další právní postup. Ekologové tvrdí, že by se stavba dotkla ohrožených druhů rostlin a živočichů, které se vyskytují v doprovodných ekosystémech řeky, a nenávratně by poškodila unikátní říční nivu.