Zprávy | Z archivu rubriky

Šéf softwarového gigantu Microsoft Bill Gates ve středu v Praze na konferenci představil novou iniciativu EuroScience, která by měla urychlit evropské inovace ve vědě a výpočetní technice. V příštích pěti letech chce Gates na výzkum ve výpočetní technice uvolnit 40 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun), uvedla společnost Microsoft v tiskové zprávě. Gates se také dopoledne na Pražském Hradě setkal s českým prezidentem Václavem Klausem. "Bylo to neoficiální přátelské setkání," řekla ČTK Alena Veliká z tiskového odboru prezidenta. Večer se nejbohatší muž světa setkal s premiérem Stanislavem Grossem.

Iniciativu EuroSicence představil Gates před 500 zástupci vlád a veřejných činitelů na konferenci Government Leaders Forum, kterou Microsoft pořádá. Iniciativa je zaměřená na spolupráci mezi univerzitami, podniky a vládou v oblastech, kde dochází k propojení vědy a výpočetní techniky. Microsoft chce tuto oblast v příštích pěti letech uvolnit 40 milionů eur na investice do výzkumu ve výpočetní technice. Peníze půjdou mimo jiné na různé stáže, stipendia, oceňovací programy a vědecké semináře. "Tím, že se snaží o užší propojení technologie a vědy, urychlí iniciativa EuroScience rozvoj v takových oblastech, jako jsou přírodní a fyzikální vědy, strojírenství a zemědělství," řekl Gates.

Bill Gates podepsal s Národním bezpečnostním úřadem smlouvu, která české vládě umožní zvýšit bezpečnost informačních systémů. ČTK to řekl mluvčí české pobočky Microsoftu Jiří Grund. Smlouva, která je uzavřena na tři roky, nabude účinnosti po projednání vládou. Po uplynutí platnosti může být smlouva prodloužena, řekl Grund. Dodal, že program umožňuje vybraným vládám ve světě lépe chránit jejich informační systémy před únikem dat a současně vyvíjet nové systémy, které jsou bezpečnější. Program poskytuje i osobní spolupráci s vývojáři společnosti Microsoft.

Téměř 1,6 milionu korun vynesla do konce ledna senátní sbírka pro jihovýchodní Asii, kterou postihla přírodní katastrofa. ČTK to řekl tiskový tajemník Kanceláře Senátu Petr Kostka. Výtěžek sbírky má pomoci financovat českou dětskou mobilní nemocnici na Srí Lance, ke které se koncem ledna připojili gynekologové a porodníci. Náklady na původně tříměsíční misi pořádající společnost Hand for Help odhadovala na šest milionů korun. Nemocnice má ale na Srí Lance působit půl roku a náklady se kvůli tomu zřejmě zvýší.

O pomoci asijským zemím, které v prosinci zasáhlo podmořské zemětřesení a hlavně ničivé mořské vlny, hovořili ve středu v Praze místopředsedové českého a thajského Senátu Edvard Outrata a Sahas Pintusení. "Nechtějí (Thajci) vládní pomoc, protože to zvládají sami v tomto smyslu. Za to jsou velice vděčni za pomoc neziskových organizací," řekl po setkání ČTK Outrata. Thajští senátoři podle něho přijeli do Česka v rámci své cesty po Evropě.

Největší český výrobce autobusů Karosa z Vysokého Mýta loni prodal přes 1700 vozů, což je nejvyšší počet v historii společnosti. Proti roku 2003 jde zhruba o dvanáctiprocentní nárůst, řekl ČTK po prezentaci nového nízkopodlažního autobusu v Havířově obchodní ředitel Karosy Petr Rusek. Největší vliv na meziroční nárůst podle něj měl pokračující prodej na trzích západní Evropy, kde loni skončily dvě třetiny nových autobusů z Karosy. Podle obchodního ředitele se dařilo prodejům zejména ve Francii a Itálii, rozběhl se dobře prodej v zemích Beneluxu, firma prý zabodovala i ve Finsku. "Podařilo se nám rovněž vyhrát výběrové řízení na tři roky v dopravním podniku v Reykjavíku, to znamená, že jsme prakticky obsadili trh městských autobusů na Islandu," dodal.

Karosa v Havířově představila nový typ nízkopodlažního autobusu Iveco Agora s pohonem na zemní plyn. Dosud firma prodala 2500 plynových autobusů, všechny v zahraničí. Tato vozidla směřují zejména na francouzský a italský trh a do Řecka. Podle Ruska je momentálně pořízení a provoz plynového autobusu ekonomicky výhodný.

Prezident Václav Klaus žádá od Ústavního soudu vyjádření, zda je evropská ústava v souladu s českou. Klaus napsal ve středu dopis šéfovi soudu Pavlu Rychetskému, v němž žádá odpověď na otázku, zda ratifikaci evropské ústavy mají předcházet změny české ústavy. Klaus dále napsal, že euroústavu považuje za vůbec nejvýznamnější mezinárodní smlouvu od vzniku samostatné České republiky. Poté, co mezinárodní smlouvy ratifikuje parlament, nebo lidé v referendu, musí dokument stvrdit svým podpisem ještě hlava státu. "V tomto případě, který je svým dopadem zcela výjimečný, vás proto žádám o vyjádření, zda podle názoru Ústavního soudu je možné ratifikaci provést, nebo zda jí mají předcházet změny platné ústavy, které jednoznačně vyloučí vzájemný rozpor obou dokumentů," napsal Klaus v dopise zveřejněném na jeho osobních internetových stránkách.

Prezident v minulosti uvedl, že je stoprocentně proti přijetí ústavy. Podle prezidenta omezuje suverenitu národních států. Ústavu kritizují také občanští demokraté a komunisté. Podporují ji strany vládní koalice. Dosud nebylo rozhodnuto o tom, kdy a jakým způsobem se o ratifikaci smlouvy v Česku rozhodne. Pravděpodobně se k ní Češi vyjádří v referendu.

Napomoci integraci Romů ze střední a východní Evropy do většinové společnosti je hlavním cílem mezinárodního projektu Dekáda Romů 2005-2015, který ve středu v Sofii zahájili vysocí vládní představitelé osmi zemí regionu. Českou delegaci vedl vicepremiér Pavel Němec. Země zastoupené na konferenci - Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko a Srbsko - se v prohlášení zavázaly "usilovat o zrušení diskriminace a překonání nepřijatelné propasti, která odděluje Romy od zbytku obyvatelstva". Rovněž přislíbily konkrétní opatření ke zlepšení situace Romů ve čtyřech prioritních oblastech: školství, zdravotnictví, zaměstnanosti a bydlení. Prohlášení bylo symbolicky předáno sedmileté romské holčičce Božidaře, která slíbila, že si bude psát deník o hlavních událostech svého života, aby mohla v roce 2015 porovnat dnešní sliby vlád se skutečnou integrací Romů do společnosti.

Dekáda Romů je projekt Světové banky a Institutu otevřené společnosti (OSI - Open Society Institute), v němž se osm států střední a východní Evropy zavazuje ke zlepšování podmínek Romů v letech 2005 až 2015.

Premiér a šéf ČSSD Stanislav Gross už přes dva týdny čelí v médiích kritice kvůli nejasnému původu peněz na pořízení svého bytu. Příští týden se případ přesune ze stránek novin na parlamentní půdu. Poslanci opoziční ODS se chystají premiéra v této věci interpelovat a žádat o vysvětlení. Také česká pobočka Transparency International, která sleduje korupci v zemi, už vyzvala premiéra k věrohodnému vysvětlení, kde vzal peníze na bydlení. Předseda vlády zatím nereagoval.

Očekává se také, že o Grossových příjmech se bude ve sněmovně mluvit při projednávání návrhu předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska na zrušení a omezení některých výhod zákonodárců. Když totiž Gross zveřejnil své čisté příjmy za poslední roky, aby dokázal, kolik si vydělal, započítal do nich i poslanecké náhrady na dopravu, stravné či reprezentaci.

Firmy možná budou od příštího roku moci využívat své zaměstnance tehdy, kdy pro ně budou mít zrovna práci. Umožnit by jim to mohla takzvaná konta pracovní doby, s jejichž zavedením počítá nový zákoník práce. Návrh pracovního kodexu představil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). Zaměstnanec by pracoval podle potřeby firmy někdy déle. V době, kdy by bylo zakázek méně, by měl pracovní dobu kratší. Celkový odpracovaný čas by se sčítal, nepřesáhl by ale obvyklé množství.

K návrhu pracovního kodexu měli výhrady zástupci zaměstnavatelů. Podle nich stojí příliš na straně pracovníků, zájmy firem v potaz vždy nebere. Odboráři naopak tvrdí, že nová norma snižuje ochranu před propuštěním. Návrh nepočítá totiž s tím, že by zaměstnavatelé propouštěným pomáhali s hledáním či zajištěním nové práce, jako je tomu podle nynějšího zákoníku.

Dvaadvacetiletý Petr Blajze půjde za hajlování před azylovým domem v Jeseníku definitivně na sedm měsíců do vězení. Podle obžaloby mladíci před azylovým domem v Jeseníku na konci prosince loňského roku brzy ráno kopali a bouchali do dveří, zvedali ruce a křičeli nacistická hesla Sieg heil a před budovou také slovně vyhrožovali Romům. Petr Blajze se dopouštěl rasově motivovaných trestných činů již dříve. Před soudem se v jiném případě zodpovídá z brutálního útoku na manželský pár z Jeseníku. Podle soudců dostal nepodmíněný trest kvůli tomu, že se jednání dopustil ve zkušební době podmíněného odsouzení.

Česká pobočka mezinárodní organizace Transparency International (TIC) vyzvala premiéra Stanislava Grosse, aby věrohodně vysvětlil původ peněz na koupi svého bytu. Nejasnosti a spekulace kolem případu podle této nevládní organizace přispívají ke vnímání vysoké míry korupce v Česku. Transparency International ČR, která sleduje míru korupce v zemi, zarazil i malý zájem opozice, koaličních partnerů a ČSSD o případ Grossova bytu. Absence veřejné rozpravy na půdě parlamentu podle organizace svědčí o nezralosti české politické scény, která klade nedostatečné nároky na své nejvyšší představitele.

Na nejasný původ peněz upozornil deník Mladá fronta Dnes (MfD). Gross nejdříve řekl, že mu 1,2 milionu na koupi luxusního bytu na pražském Barrandově půjčil jeho strýc František Vik. Poté, co se ukázalo, že na to strýc nemohl našetřit, přišel Vik s verzí, že i on si musel půjčit, a to u příbuzných z ciziny. Jména skutečných věřitelů ale Gross zveřejnit nechce. Navíc hodlá žalovat MfD. Deník podle předsedy vlády a ČSSD podhodnotil jeho finanční situaci, když dokazoval, že si nemohl z legálních příjmů našetřit na část zálohy na byt, která činila 1,3 milionu korun, a zároveň ještě platit vybavení bytu za minimálně 750.000 korun. Gross tvrdí, že jeho příjmy za sledované období přesáhly 3,5 milionu korun, zatímco v článku se uvádějí necelé dva miliony. Premiér ovšem do svých příjmů započítal i poslanecké náhrady na dopravu, stravné či reprezentaci.

Evropská komise zahájí proti České republice řízení kvůli tomu, že země porušuje směrnice o zpoplatnění silniční dopravy. Ministrovi Milanu Šimonovskému to sdělil komisař pro dopravu Jacques Barrot. Zároveň vyjádřil pochopení pro vážné problémy na českých silnicích a ochotu jednat o změnách, které si česká strana přeje. Komise Praze vyčte, že nedodržuje předepsaný poměr mezi cenou jednodenní a roční známky pro kamiony. Vadí jí také, že v rozporu s příslušnou směrnicí nemá Česko týdenní a měsíční známku, ale 15denní a dvouměsíční. Procedura pro porušení práva začne zasláním varovného dopisu a může vést po zhruba dvou letech k žalobě u Evropského soudního dvora.

Praha podle Šimonovského nemíní v nejbližší době na praxi zpoplatňování cokoli měnit. Doufá zejména, že se do konce příštího roku povede zavést místo nynějšího časového zpoplatnění systém výkonového mýtného podle počtu ujetých kilometrů. Ten již má být slučitelný s předpisy EU. Do té doby chce prosadit přechodný režim, kdy by si jednodenní časové známky kupovali za zhruba osm eur řidiči kamionů nejen na dálničních přechodech, ale také na silnicích první třídy. Cílem je dosáhnout toho, aby se platilo nejen asi za 900 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací, ale celkem zhruba za 2100 kilometrů silnic do té doby, než bude zaveden nový systém. "Barrot nevyloučil, že to bude podle stávajících směrnic možné, a souhlasil s tím, aby o tom začali záhy jednat experti," potvrdil ČTK zdroj komise. Cílem podle Šimonovského je rozjet povinné nakupování známek na dalších přechodech od druhého pololetí. Přispěje to podle něj aspoň k vyšším příjmům na údržbu a zmírní to diskriminaci českých dopravců.