Zprávy | Z archivu rubriky


Šéf softwarového gigantu Microsoft Bill Gates ve středu v Praze na konferenci představil novou iniciativu EuroScience, která by měla urychlit evropské inovace ve vědě a výpočetní technice. V příštích pěti letech chce Gates na výzkum ve výpočetní technice uvolnit 40 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun), uvedla společnost Microsoft v tiskové zprávě. Gates se také dopoledne na Pražském Hradě setkal s českým prezidentem Václavem Klausem. "Bylo to neoficiální přátelské setkání," řekla ČTK Alena Veliká z tiskového odboru prezidenta. Večer se nejbohatší muž světa setkal s premiérem Stanislavem Grossem.

Iniciativu EuroSicence představil Gates před 500 zástupci vlád a veřejných činitelů na konferenci Government Leaders Forum, kterou Microsoft pořádá. Iniciativa je zaměřená na spolupráci mezi univerzitami, podniky a vládou v oblastech, kde dochází k propojení vědy a výpočetní techniky. Microsoft chce tuto oblast v příštích pěti letech uvolnit 40 milionů eur na investice do výzkumu ve výpočetní technice. Peníze půjdou mimo jiné na různé stáže, stipendia, oceňovací programy a vědecké semináře. "Tím, že se snaží o užší propojení technologie a vědy, urychlí iniciativa EuroScience rozvoj v takových oblastech, jako jsou přírodní a fyzikální vědy, strojírenství a zemědělství," řekl Gates.

Bill Gates podepsal s Národním bezpečnostním úřadem smlouvu, která české vládě umožní zvýšit bezpečnost informačních systémů. ČTK to řekl mluvčí české pobočky Microsoftu Jiří Grund. Smlouva, která je uzavřena na tři roky, nabude účinnosti po projednání vládou. Po uplynutí platnosti může být smlouva prodloužena, řekl Grund. Dodal, že program umožňuje vybraným vládám ve světě lépe chránit jejich informační systémy před únikem dat a současně vyvíjet nové systémy, které jsou bezpečnější. Program poskytuje i osobní spolupráci s vývojáři společnosti Microsoft.

Česká pobočka mezinárodní organizace Transparency International (TIC) vyzvala premiéra Stanislava Grosse, aby věrohodně vysvětlil původ peněz na koupi svého bytu. Nejasnosti a spekulace kolem případu podle této nevládní organizace přispívají ke vnímání vysoké míry korupce v Česku. Transparency International ČR, která sleduje míru korupce v zemi, zarazil i malý zájem opozice, koaličních partnerů a ČSSD o případ Grossova bytu. Absence veřejné rozpravy na půdě parlamentu podle organizace svědčí o nezralosti české politické scény, která klade nedostatečné nároky na své nejvyšší představitele.

Na nejasný původ peněz upozornil deník Mladá fronta Dnes (MfD). Gross nejdříve řekl, že mu 1,2 milionu na koupi luxusního bytu na pražském Barrandově půjčil jeho strýc František Vik. Poté, co se ukázalo, že na to strýc nemohl našetřit, přišel Vik s verzí, že i on si musel půjčit, a to u příbuzných z ciziny. Jména skutečných věřitelů ale Gross zveřejnit nechce. Navíc hodlá žalovat MfD. Deník podle předsedy vlády a ČSSD podhodnotil jeho finanční situaci, když dokazoval, že si nemohl z legálních příjmů našetřit na část zálohy na byt, která činila 1,3 milionu korun, a zároveň ještě platit vybavení bytu za minimálně 750.000 korun. Gross tvrdí, že jeho příjmy za sledované období přesáhly 3,5 milionu korun, zatímco v článku se uvádějí necelé dva miliony. Premiér ovšem do svých příjmů započítal i poslanecké náhrady na dopravu, stravné či reprezentaci.

Evropská komise zahájí proti České republice řízení kvůli tomu, že země porušuje směrnice o zpoplatnění silniční dopravy. Ministrovi Milanu Šimonovskému to sdělil komisař pro dopravu Jacques Barrot. Zároveň vyjádřil pochopení pro vážné problémy na českých silnicích a ochotu jednat o změnách, které si česká strana přeje. Komise Praze vyčte, že nedodržuje předepsaný poměr mezi cenou jednodenní a roční známky pro kamiony. Vadí jí také, že v rozporu s příslušnou směrnicí nemá Česko týdenní a měsíční známku, ale 15denní a dvouměsíční. Procedura pro porušení práva začne zasláním varovného dopisu a může vést po zhruba dvou letech k žalobě u Evropského soudního dvora.

Praha podle Šimonovského nemíní v nejbližší době na praxi zpoplatňování cokoli měnit. Doufá zejména, že se do konce příštího roku povede zavést místo nynějšího časového zpoplatnění systém výkonového mýtného podle počtu ujetých kilometrů. Ten již má být slučitelný s předpisy EU. Do té doby chce prosadit přechodný režim, kdy by si jednodenní časové známky kupovali za zhruba osm eur řidiči kamionů nejen na dálničních přechodech, ale také na silnicích první třídy. Cílem je dosáhnout toho, aby se platilo nejen asi za 900 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací, ale celkem zhruba za 2100 kilometrů silnic do té doby, než bude zaveden nový systém. "Barrot nevyloučil, že to bude podle stávajících směrnic možné, a souhlasil s tím, aby o tom začali záhy jednat experti," potvrdil ČTK zdroj komise. Cílem podle Šimonovského je rozjet povinné nakupování známek na dalších přechodech od druhého pololetí. Přispěje to podle něj aspoň k vyšším příjmům na údržbu a zmírní to diskriminaci českých dopravců.