Zprávy | Z archivu rubriky


Pátrání v archivech, studium historických pramenů, ale i rozhovory s pamětníky má za sebou řada účastníků literární a historické soutěže Daniel, jejímž tématem byl holocaust. Své práce do soutěže poslalo téměř 140 dětí, většina z nich si zvolila literární zpracování tohoto tématu. Autory nejlepších prací ocenila ministryně školství Petra Buzková. Ceny převzali v den, kdy se slaví 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim a na který připadá Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

O osud Židů z vesnice Vranov nad Dyjí se zajímala studentka osmiletého gymnázia ve Znojmě Martina Mühlbergerová. Za svou práci získala první místo v kategorii nad 15 let. Podklady hledala zejména ve znojemském archivu, ale také v pamětních knihách z Terezína, které měla půjčené, řekla ČTK. Setkala se také s pamětnicí druhé světové války. Z jejího vyprávění se například dozvěděla, že vranovští Židé vycházeli se zdejšími německými obyvateli o něco lépe než s Čechy, což ji překvapilo. První místo v historické části soutěže v kategorii do 15 let získali čtyři žáci deváté třídy Tylovy Základní školy v Písku. Jejich učitelka dějepisu Kateřina Raabová na ně prozradila, že je velmi zajímá druhá světová válka, a soutěžní práci se věnovali i ve svém volném čase. "Hledali jsme informace na internetu, chodili jsme do knihovny, byli jsme i v archivu. Svědky holocaustu jsme ale bohužel v Písku nenašli," uvedl jeden ze spoluautorů vítězné práce Radek Košatka.

Znalosti dětí o událostech druhé světové války, ale i novějších dějinách, nejsou většinou příliš dobré. Učitelé dějepisu často tvrdí, že nezvládnou ve svých hodinách probrat s dětmi tolik látky. "O druhé světové válce jsme se už trochu učili a měli bychom ji probírat ještě podrobněji. Na řadu věcí není ale při hodinách čas," uvedla Mühlbergerová.

Česká republika má ze všech 25 členských zemí EU nejhorší skóre v přejímání unijní legislativy, sdělila ve čtvrtek Evropská komise. V pravidelné zprávě o harmonizaci práva v oblasti jednotného vnitřního trhu oznámila, že český deficit na začátku roku 2005 činí 151 směrnic EU, které nebyly převedeny do národního právního řádu. "Česká republika je na poslední příčce a zbývá jí převést ještě více než 150 směrnic. Lze však předpokládat, že její výkon se brzo zlepší," píše se ve zprávě předložené komisařem pro vnitřní trh Charliem McCreevym. Komise vychází z toho, že ČR od minulého hodnocení loni v červenci stihla převést kolem 150 směrnic a snížit manko z 23,6 procenta předpisů v oblasti vnitřního trhu na dnešních 9,6 procenta. Daleko rychleji se ovšem zlepšovala například Malta, které ve stejné době sladila 522 směrnic. Z nejhoršího místa se posunula na čtvrtou příčku od konce s deficitem šest procent. "Česká strana není na svou bilanci hrdá a slibuje do letošního jara radikální zlepšení," řekl ČTK Gerard de Graaf z generálního ředitelství EK pro vnitřní trh. Komise si je podle něj vědoma průtahů při schvalování zákonů v českém parlamentu, ale i českých slibů, že legislativa bude sladěna sice později, ale zato kvalitně. Právě v tomto duchu reagovalo i české stálé zastoupení při EU. "Procedury v ČR jsou delší, ale velmi pečlivé. Jde nám především o kvalitu transpozice. Uznáváme ovšem, že se proces musí urychlit," řekla jeho mluvčí Petra Mašínová. Poukázala na to, že se tempo v poslední době zvýšilo, i když ne tak, jako třeba na Maltě.

Komise rozeslala novým členským zemím v prosinci 754 varovných dopisů kvůli zpoždění při přejímání směrnic; několik desítek z nich směřovalo do Prahy. Je to první etapa procedury pro porušení práva, na jejímž konci jsou žaloby k Evropskému soudnímu dvoru. Do této fáze dospěje zhruba deset procent případů. "Jde o normy, které ČR měla mít ve svém právním řádu ke dni vstupu, tedy k 1. květnu 2004, ale v prosinci tam ještě nebyly," řekl De Graaf. Jako příklad uvedl směrnice o obchodování s elektřinou nebo plynem na vnitřním trhu EU, o registračních dokumentech pro motorová vozidla, o elektronických komunikačních sítích či o nežádoucích látkách v krmivech pro zvířata. Upozornil, že mezitím vstoupily v platnost další předpisy, takže břemeno nedodělků by mohlo narůstat.

Zatímco silničáři v Libereckém kraji ve středu bojovali s větrem o každý metr sjízdné vozovky, v Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku se radovali. V obci totiž stojí dvě větrné elektrárny. "Čím silnější je vítr, tím víc peněz elektrárny vydělávají," řekl ČTK starosta Petr Pávek. Od začátku ledna už zařízení vyrobila energii za více než 700.000 korun. "Tolik běžně vydělají za tři měsíce," dodal Pávek. Dvě pětašedesátimetrové elektrárny společnosti Enercon postavili v Jindřichovicích před dvěma lety. Výstavba stotunových kolosů o společném výkonu 1200 kilowatthodin přišla na 62 milionů korun, z toho 53 milionů korun poskytl ve formě dotace a půjčky fond životního prostředí, zbytek zajistila obec. Návratnost projektu se odhaduje na devět let. "Bez dotace bychom si to ale nemohli dovolit," řekl Pávek. Od poloviny roku 2003 dodávají větrné elektrárny energii do sítě. "Loni jsme za ekologickou elektřinu utržili 3,685 milionu korun," řekl Pávek. Většinu vydělaných prostředků použila obec na splácení úvěru, pojistky a provozní náklady, do obecní kasy šlo loni 955.000 korun. "To ale zvýšilo náš rozpočet téměř o třetinu, běžně totiž hospodaříme se zhruba třemi miliony," dodal starosta.

Jindřichovice jsou malá obec se 600 obyvateli v blízkosti česko-polské hranice. Elektrárny nejsou v obci jediným ekologickým počinem. Radnici, školu a další budovy zásobuje teplem kotelna na biomasu, v závěru loňského roku začala výstavba prvního z deseti energeticky úsporných domů. Podobné projekty si podle Pávka může obec dovolit právě díky příjmů z elektráren.