Zprávy | Z archivu rubriky


Návrh na omezení některých výhod poslanců a senátorů, který vypracoval předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, má podporu kabinetu. Rozhodující nicméně bude postoj zákonodárců. Kalousek navrhuje zrušit bezplatnou leteckou dopravu po republice a přiznat členům parlamentu stejné diety, na jaké mají nárok ostatní zaměstnanci při cestách do zahraničí. Dosud zákonodárci dostávají 2,5násobek běžných diet. Další omezení by se týkalo funkcionářů parlamentních komor, kteří využívají služební automobil s kartou na benzin a současně berou cestovní náhrady, které se podle vzdálenosti bydliště pohybují od 18.600 do 27.900 korun měsíčně. Podle Kalouskova návrhu by si museli vybrat - buď budou dál používat kartu a z cestovních náhrad jim zůstane jen 15 procent, nebo si nechají plné náhrady a vzdají se karty.

Zrušení bezplatné letecké dopravy by se dotklo zejména poslanců a senátorů ze severní Moravy. Vnitrostátní letenky by si měli platit z běžných cestovních náhrad, které mají k platu. Například Poslanecká sněmovna by uspořila asi čtyři miliony korun ročně. Zatímco souběžné proplácení cestovného a benzinu či zrušení bezplatných letů většina poslanců podporuje, ke zkrácení diet mají mnozí výhrady. Soudí, že v zahraničí reprezentují stát a s tím jsou spojeny i vyšší výdaje. Někteří poslanci už dali najevo, že návrh šéfa lidovců a sněmovního rozpočtového výboru je populistický a nesystémový.

Zatímco silničáři v Libereckém kraji ve středu bojovali s větrem o každý metr sjízdné vozovky, v Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku se radovali. V obci totiž stojí dvě větrné elektrárny. "Čím silnější je vítr, tím víc peněz elektrárny vydělávají," řekl ČTK starosta Petr Pávek. Od začátku ledna už zařízení vyrobila energii za více než 700.000 korun. "Tolik běžně vydělají za tři měsíce," dodal Pávek. Dvě pětašedesátimetrové elektrárny společnosti Enercon postavili v Jindřichovicích před dvěma lety. Výstavba stotunových kolosů o společném výkonu 1200 kilowatthodin přišla na 62 milionů korun, z toho 53 milionů korun poskytl ve formě dotace a půjčky fond životního prostředí, zbytek zajistila obec. Návratnost projektu se odhaduje na devět let. "Bez dotace bychom si to ale nemohli dovolit," řekl Pávek. Od poloviny roku 2003 dodávají větrné elektrárny energii do sítě. "Loni jsme za ekologickou elektřinu utržili 3,685 milionu korun," řekl Pávek. Většinu vydělaných prostředků použila obec na splácení úvěru, pojistky a provozní náklady, do obecní kasy šlo loni 955.000 korun. "To ale zvýšilo náš rozpočet téměř o třetinu, běžně totiž hospodaříme se zhruba třemi miliony," dodal starosta.

Jindřichovice jsou malá obec se 600 obyvateli v blízkosti česko-polské hranice. Elektrárny nejsou v obci jediným ekologickým počinem. Radnici, školu a další budovy zásobuje teplem kotelna na biomasu, v závěru loňského roku začala výstavba prvního z deseti energeticky úsporných domů. Podobné projekty si podle Pávka může obec dovolit právě díky příjmů z elektráren.