Zprávy | Z archivu rubriky


Společnost Diag Human si hodlá stěžovat u Ústavního i u evropského soudu na sněmovní vyšetřovací komisi, která zkoumá postup státu ve sporu s tímto obchodníkem s krevní plazmou. Důvodem je údajné opakované porušení mandátu komise. "Nezávislá parlamentní komise nevystupuje jako nezávislá a snad ani jako vyšetřovací, možná jako komise," řekl právní zástupce Diagu Jan Kalvoda. Šéfka komise Hana Šedivá (ČSSD) jeho vyjádření odmítla. Bere je spíše jako "nátlak proti vyšetřovací komisi". Podle advokáta komise odmítá důkazy, které jí Diag nabídl, dělá zaujaté závěry a podněcuje policejní vyšetřování proti žalobci státu. "Stát nemá co mimo proces zasahovat do práva žalobce. Je to nátlak na nezávislost rozhodování v tomto sporu a je to zásah do práva žalobce na spravedlivý proces," vysvětlil Kalvoda to, proč se Diag chce obrátit na Ústavní a evropský soud.

Komise podle Šedivé vyšetřuje případ tak, jak jí umožňuje její jednací řád. "To, jestli jsme nezávislá a vyšetřovací komise, posoudí celý parlament po předložení závěrečné zprávy (komise)," řekla ČTK Šedivá. Dodala, že komise má právo podat návrh na stíhání, zatím to ale neudělala. Současná ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) nemá podle svých slov o zjištěních sněmovní komise zatím žádné informace. "Různé parlamentní komise - zřízené za jiným účelem - byly dílem úspěšné, dílem neúspěšné, dílem třeba nevyřešily vůbec nic. Záleží případ od případu," řekla ministryně. Očekává, že výsledky se dozví při jejich představení ve sněmovně.

Pře se společností Diag Human, která v ČR obchodovala s krevní plazmou, začala v 90. letech. Po nepříznivém vyjádření tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara z obchodu sešlo. Za poškození dobrého jména musel stát firmě zaplatit téměř 327 milionů. Od roku 1998 se spor týká náhrady škody, která mohla Diagu kvůli stopnutí obchodu vzniknout. Podle Kalvody se "správně uvažuje" o miliardách korun, sumu neupřesnil. Za šest let podle Diagu vzrostly úroky z žalované částky o víc než dvě miliardy.

Až do poslední možné chvíle hodlá vedení fotbalového svazu tajit kandidáty, kteří se budou oficiálně ucházet o post předsedy ČMFS na valné hromadě, jež se uskuteční 15. dubna. Po pátečním jednání výkonného výboru to oznámil předseda svazu Jan Obst. Ten poprvé prohlásil, že nehodlá kandidovat nejen na předsednický post, ale ani na žádnou další funkci. Podle Obsta budou jména kandidátů v přísném utajení až do 25. března proto, aby všichni měli rovnocenné podmínky v přípravě na volbu. V čem spočívá výhoda či nevýhoda těch, kteří ohlásí kandidaturu dříve, však nevysvětlil. "Jen chceme, aby všichni kandidáti byli známi veřejnosti najednou. Pokud ale některý z nich podání oficiální kandidatury oznámí veřejně, nemůžeme mu bránit," reagoval první muž českého fotbalu na námitky, že rozhodnutí může být chápáno jako další pokus svazu tajit důležité informace.

Generální sekretář svazu Petr Fousek uvedl, že se o celé záležitosti široce diskutovalo. "Na jednání bylo jednomyslné mínění, že se jména zatím zveřejňovat nebudou," uvedl funkcionář. Jenže účastníci jednání to tak jednoznačně netvrdí: o návrhu ohledně zveřejnění kandidatur se údajně vůbec nehlasovalo. I proto zřejmě Obst se svým zástupcem Pavlem Mokrým ještě během páteční tiskové konference připustili, že rozhodnutí nemusí být konečné. "Možná, že celou věc ještě přehodnotíme," prohlásil Obst, jenž hodlá celou věc předložit svým kolegům na dalším únorovém zasedání.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zakázal Lesům ČR, aby jakkoliv omezovaly či znemožňovaly výkon podnikatelské činnosti svých smluvních partnerů. Vyplývá to z předběžného opatření, které úřad vydal dnes v rámci správního řízení se státním podnikem. Lesy ČR musí podnikatele také o tomto verdiktu neprodleně a průkazně informovat. "Proti rozhodnutí lze podat rozklad, ten však nemá odkladný účinek," řekl ČTK Kristián Chalupa z tiskového odboru ÚOHS.

Antimonopolní úřad současně Lesům uložil, aby bez předchozího projednání s ním neuzavíraly nové smlouvy na provádění pěstebních činností a prodejů i nákupů dříví. Podnik minulý týden oznámil, že smlouvy jsou neplatné kvůli rozporům některých pasáží se soutěžním právem, ÚOHS s ním však zahájil správní řízení ve věci možného zneužití dominantního postavení. Lesnické společnosti tak budou zatím pracovat ve státních lesích podle smluv, které uzavřelo bývalé vedení státního podniku Lesy ČR. Podle mluvčího firmy Lubomíra Šálka rozhodne o platnosti dohod soud, lesnické a dřevařské firmy však stále trvají na tom, že se nic na smlouvách nezměnilo. Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství se již na pokračování prací v lesích podle stávajících smluv dohodla i s ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem.

Lesy ČR chtěly změnit obchodní vztahy tak, aby kontrolovaly větší část obchodu se dřevem. Firma spravuje asi polovinu lesů v zemi a ročně vytěží zhruba 7,5 milionu metrů krychlových dřeva. Změny ale vyvolaly nevoli lesnických firem a také odborů, které kritizují údajně chaotický postup Lesů ČR a nevýhodnost nových smluv. Ministr Palas ve snaze uklidnit situaci ve středu odvolal generálního ředitele LČR Kamila Vyslyšela a předsedu dozorčí rady LČR, lidoveckého poslance Jana Grůzu.