Zprávy | Z archivu rubriky


Rakousko by u příležitosti letošních oslav 60. výročí konce války uvítalo smířlivé gesto české vlády vůči příslušníkům německé menšiny. Během své čtvrteční návštěvy Prahy to naznačil rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Připomněl, že i Rakousko se ještě nyní učí na základě vlastních zkušeností z druhé světové války, že ne každý příslušník národnostní menšiny musí být nutně vinen. Stejný přístup by ocenil i u České republiky. "Věřím, že tento rok, když slavíme 60. výročí konce druhé světové války, ... najde Česká republika odpovídající způsob," prohlásil Schüssel.

Gross se k této otázce na tiskové konferenci nevyjádřil. Podotkl jen, že bolavé momenty společné historie nesmí zatěžovat společnou budoucnost obou zemí, i když k některým věcem je nutné se vracet. Již dříve řekl, že na české politické scéně ani ve veřejnosti zatím není shoda, zda by stát měl učinit symbolické gesto usmíření vůči příslušníkům německé menšiny.

Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) má za to, že Česko k takovému gestu v určitém historickém čase dospěje bez výzev. "Víme sami nejlépe, co jsme především sami sobě a i ostatním dlužni. Jde spíš o to, abychom měli možnost sami zvolit okamžik a formu (gesta)," řekl ČTK po setkání se Schüsselem.

S šéfem vídeňské vlády se na Pražském hradě sešel i prezident Václav Klaus. "Během přátelského setkání si oba prezidenti vyměnili názory na ratifikaci evropské ústavní smlouvy ve svých zemích a na reformu daňového a sociálního systému v Rakousku," popsal schůzku Klausův mluvčí Petr Hájek. Čeští politici již několik let hovoří o určité finanční náhradě či humanitárním gestu vůči Němcům žijícím v České republice, kteří za války bojovali proti Hitlerovi. Po válce se za to dočkali málo uznání, mnozí z nich v rámci protiněmecké atmosféry ve společnosti zažili ústrky, byli nuceně přesídleni uvnitř státu a měli srážky z platu. Nikdy se ale pro takový návrh nenašla dostatečná podpora. Rakouští i němečtí politici čekají, že gesto usmíření se dotkne nejen Němců v Česku, ale i lidí, kteří po válce museli opustit Československo.

Vyhnání sudetských Němců na základě takzvaných Benešových dekretů zůstává i 60 let od konce války stínem česko-rakouských vztahů. Rakouská agentura APA ze Schüsselova rozhovoru pro čtvrteční Hospodářské noviny dospěla k závěru, že Vídeň nepodpoří individuální žaloby sudetských Němců u štrasburského soudu. Schüssel ale takovou možnost jen naznačil, zatímco německý kancléř Gerhard Schröder to prohlásil zcela jasně a opakovaně.

Česká mobilní nemocnice na jihu Srí Lanky je téměř připravena, lékaři čekají jen na zbytek jejího vybavení. Fungovat začne v pátek, řekl v pátek ČTK v telefonickém rozhovoru vedoucí liberecké lékařské mise na ostrově Jaromír Dolanský. Zdravotnické zařízení nahradí původní nemocnici, kterou po Vánocích smetla vlna cunami.

"Stany i všechno ostatní je postavené, čekáme jen na kamiony, které mají dovézt zbytek vybavení. Zdržení zavinil obrovský chaos, který tady panuje," řekl Dolanský. V oblasti města Gálla na jihu země je kromě něj dalších 20 členů mise včetně lékařů, zdravotních sester, techniků a kuchařů. Většina z nich přiletěla speciálem ČSA v úterý, průzkumná část je na ostrově již přes týden. Lékaři se mají na tropickém ostrově s vysokou vlhkostí a teplotami kolem 35 stupňů Celsia střídat po měsíci, další členové výpravy budou sloužit v delších turnusech.

Podle Dolanského bude zřejmě nejprve zprovozněna dětská část nemocničního zařízení, po ní bude následovat ambulance a gynekologické oddělení. Na konci ledna zřejmě ještě přiletí lékaři z Hradce Králové s provizorní porodnicí. Celý komplex se podobá vojenským polním nemocnicím. Hlavní organizátor mise, nadace Helping hand, původně počítala s tříměsíčním pobytem na ostrově. Těsně před odletem výpravy ji však srílanské úřady požádaly, aby misi prodloužila na půl roku. Nyní se podle Dolanského mluví dokonce o ročním působení. Počítá se prý i se spoluprácí s místními lékaři. "Chceme zatáhnout jejich lékaře do této činnosti, abychom celou záležitost poněkud zlevnili," dodal šéf mise. Hand for help původně počítala s tím, že samotná akce bez dalších výdajů vyjde na šest milionů korun, nyní je však zřejmé, že účet bude mnohem vyšší. Kromě soukromých sponzorů se na jejím financování podílí i český Senát. Mobilní nemocnice sice začne fungovat v pátek, slavnostně však bude za přítomnosti srílanského ministra zdravotnictví Nimaly Siripaly De Silva otevřena až v sobotu, protože v pátek byl na ostrově muslimský svátek.

Členové sněmovního branného výboru se na středečním jednání neshodli na tom, zda byla existence policejního týmu Mlýn, který podle tisku sbíral informace pro bývalého ministra vnitra Stanislava Grosse, v souladu se zákony. Zatímco ministr vnitra František Bublan řekl, že Gross tým neřídil a že jeho existence byla naprosto legální, poslanci ODS s takovým hodnocením nesouhlasili. Výbor nakonec projednávání věci na několik týdnů přerušil a nestanovil přesný termín, kdy bude diskuse pokračovat. Je možné, že to bude v únoru. Bublana totiž poslanci požádali, aby jim do konce ledna předložil písemnou informaci o týmu Mlýn včetně reakcí na dotazy poslanců. Předseda branného výboru Jan Vidím a jeho místopředsedové se dohodnou, koho kvůli kauze na jednání výboru ještě pozvou. Měli by to být zástupci policie, ale možná i státní zástupci a přímo členové týmu Mlýn.

Podle Bublana se tým Mlýn měl zabývat tím, že při vyšetřování hospodářských kauz unikaly informace k vyšetřovaným lidem. Existovalo podezření, že za úniky stojí policisté. Bublan popřel, že se tým věnoval například kauze Investiční a Poštovní banky nebo televize Nova. Případy, jimiž se tým zabýval, však nechtěl na základě žádosti státního zástupce jmenovat.

Poslanci ODS, kteří patří k hlavním kritikům existence týmu, nebyli po jednání branného výboru s ministrovým vysvětlením spokojeni. Mimo jiné se dožadovali dalších právních analýz, které by umožnily jasně říci, zda existence týmu byla v souladu se zákony. Kritizovali i to, že ani přes výzvy výboru se jeho jednání nezúčastnili zástupci policie. Výbor pozval policejního prezidenta Jiřího Koláře, ten je ale prý v zahraničí.

Dva sněmovní výbory, pro obranu a bezpečnost a zahraniční, ve středu dolní komoře doporučily, aby podpořila prodloužení mise českých vojenských policistů v Iráku do konce roku. Prodloužení mise podpořili podle očekávání zástupci všech stran kromě komunistů, kteří se zdrželi. Očekává se, že podobně dopadne i hlasování celé sněmovny, která má o prodloužení mise rozhodnout v pátek 21. ledna. Senát se pravděpodobně vyjádří do konce ledna. K prodloužení mise je nezbytný souhlas obou komor parlamentu.

O prodloužení mise požádala vláda. Čeští vojenští policisté cvičí irácké kolegy od loňska. Původně to měli dělat do konce prosince, ale parlament prodloužil jejich mandát do konce letošního února kvůli zvýšeným bezpečnostním rizikům, jež se čekají při lednových parlamentních volbách v zemi. Británie a Irák ale Prahu požádaly, aby instruktory po těchto volbách nestahovala. Vláda se proto obrátila na poslance a senátory se žádostí o souhlas s prodloužením mise. Kromě českých vojenských policistů bude po únoru v Iráku i desetičlenný armádní chirurgický tým, jehož vyslání parlament schválil už v prosinci.

Policejní kontingent bude podřízen Výcvikové misi NATO v Iráku. Prodloužení mise bude stát asi 175 milionů korun. Zástupci ministerstva obrany poslance informovali, že zhruba 150 milionů korun chtějí nalézt ve vlastních zdrojích, hlavně v provozních výdajích. Zbytek pokryjí peníze, které byly vyčleněny na výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil v Česku. Výcvik se ale letos neuskuteční a nahradí ho prodloužení mise. Předseda branného výboru Jan Vidím vyzval ministerstvo, aby výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil formálně zrušilo nebo o to požádalo parlament, který ho loni schválil. Branný výbor si od ministerstva vyžádal informaci o tom, kde konkrétně resort získá zmíněných 150 milionů korun na prodloužení mise. Nekonkrétní výroky zástupců ministerstva poslance neuspokojily.

Pokud ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) nepodepíše do konce týdne vyhlášku o úhradách péče, chce si prezident České lékařské komory David Rath stěžovat na "liknavost postupu ministerstva" premiérovi. Rath to v úterý řekl novinářům. Podle něj s předpisem o úhradách souhlasil předseda vlády již před dvěma týdny, ministryně ale s podpisem otálí. Stínový ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek označil Rathovu výzvu za projev nebývalé destrukce vládní autority.

Vyhláška vyvolala spory a napětí mezi komorou, pojišťovnami a lékaři. Má se týkat úhrad péče lůžkové, domácí a u soukromých ambulantních specialistů v letošním prvním pololetí. Předepisuje pojišťovnám růst plateb o tři procenta. ČLK na přijetí předpisu trvá. Tvrdí, že pomůže uspořit a lépe využít peníze. Sdružení soukromých lékařů i Svaz zdravotních pojišťoven ho odmítají. Podle nich by vyhláška výrazně zvýšila dluhy zdravotního pojištění.

Pojišťovny počítají s tím, že letos vyberou o šest procent více peněz než loni. Rath tvrdí, že přesto lékařům nabízejí méně než v roce 2004. Tříprocentní růst příjmů podle vyhlášky by umožnil zdravotníkům modernizovat péči, zkrátit čekací lhůty i zvýšit platy, uvedl prezident ČLK. Dodal, že i pojišťovnám zbudou prostředky na srovnání dluhu. Deficit loni činil osm miliard korun. Svaz zdravotních pojišťoven odhaduje, že kvůli vyhlášce by zadlužení stouplo na 20 miliard.