Zprávy | Z archivu rubriky


Poptávka domácích zemědělců po čerpání peněz ze strukturálních fondů EU pravděpodobně převýší nabídku, uvedl na Žofínském fóru ministr zemědělství Jaroslav Palas. Rolníci podle něj dokázali dobře využít již předvstupní program Sapard, který byl přípravou na evropské fondy. Česka republika byla mezi kandidátskými zeměmi premiantem v počtu schválených opatření i uzavřených smluv, prohlásil.

Podpory ze strukturálních fondů mohou farmáři čerpat v rámci programů rozvoje venkova. Zatímco v Horizontálním plánu rozvoje venkova mají na dotace nárok všichni, kteří splňují stanovené podmínky, v tzv. operačním programu se předkládají projekty. První kolo podávání se uzavře na konci května. Je zaměřeno především na podporu nákupu strojů.

Do konce dubna dostali zemědělci na dotacích 5,2 miliardy korun, což je asi trojnásobně více než ve stejném loňském období. Šlo o dorovnání přímých plateb z EU. Od 3. do 17. května pak mohli žádat o unijní přímé dotace a o podpory hospodaření v méně příznivých oblastech. Státní zemědělský intervenční fond dostal zhruba 18.500 žádostí. Balík těchto podpor přesahuje 9,5 miliardy korun. První peníze by měli dostat farmáři na podzim.

Přímé platby z EU mohou farmáři čekat na přelomu roku. Národní obálka obsahuje na tento účel 199 milionů eur, tedy asi 6,4 miliardy korun. Platby jsou čtvrtinové proti úrovni v původních 15 členských zemích a ze státního rozpočtu se dorovnávají přibližně na 48 procent.

Rozhodování Poslanecké sněmovny o tom, zda má vládě předem schválit nasazení českých vojáků v operacích Sil rychlé reakce NATO, se možná neobejde bez problémů. Někteří poslanci si myslí, že dolní komora nasazení českých vojáků podpoří, zejména když budou vysláni pomáhat při ochraně letní olympiády v Aténách. Další ale připustili, že některým z nich by mohlo vadit, že mají dát předem souhlas s nasazením vojáků, aniž by věděli, kam konkrétně je vláda vyšle.

Vláda chce pro druhou polovinu tohoto roku získat souhlas parlamentu s nasazením vojáků předem. V případě žádosti NATO totiž musí armáda vyslat své specialisty na místo během pěti až 30 dnů. Kdyby na souhlas zákonodárců čekala dlouho, nemusela by termín stihnout. Mandát se má týkat jakýchkoli krizových situací ve světě, i olympijských her v Řecku. Součástí aliančních sil je protichemický prapor z Liberce.

"Osobně si myslím, že poslanci budou chtít, aby to nebyl bianco šek kamkoliv kdykoliv," předpověděl místopředseda branného výboru za KDU-ČSL Pavel Severa to, co budou poslanci od vlády chtít, až budou její žádost o nasazení českých vojáků posuzovat.

Poslanci KSČM chtějí vyčkat, pro co konkrétně bude vláda souhlas parlamentu chtít. Podle toho by se rozhodli. Vyplynulo to z vyjádření místopředsedy branného výboru za KSČM Václava Franka. V rozhovoru pro ČTK připustil, že proti případné české pomoci při zajišťování bezpečnosti olympiády by poslanci KSČM nebyli.

Právě poslanci KSČM, ale i část sociálních demokratů a také někteří lidovci patřili v minulosti k odpůrcům vyslání českých vojáků například do misí v Iráku či jinde v cizině. Vládní koalici, která českou pomoc spojencům prosazovala, v podobných případech zachránilo vždy to, že jí při parlamentním hlasování pomohla opoziční ODS.