Zprávy | Z archivu rubriky


Ústřední výkonný výbor ČSSD schválil akční program obsahující úkoly, které by ještě měla vláda splnit do parlamentních voleb v roce 2006. ČSSD se shodla na tom, že sníží daně lidem s nízkými a středními příjmy. Nerozhodla však, jakým způsobem to učiní. Konkrétní návrh by měl v příštích týdnech připravit ministr financí Bohuslav Sobotka a poté jej předloží vedení ČSSD a koalici. Daňové změny by měly začít platit od příštího roku. Naopak firmám se již daně za této vlády snižovat nebudou a sazba se příští rok zastaví na 24 procentech. Součástí dlouhodobého programu je také zachování daňové progrese a majetkových daní, uvedl Sobotka. Podle premiéra Stanislava Grosse chce vláda snížit daně proto, aby se vyplatilo pracovat i lidem s nízkými příjmy. Ti dnes mají po zdanění často podobné částky, jako kdyby byli registrováni na úřadu práce a pobírali různé dávky.

Přestože se sociální demokracie na snižování daní dohodla, někteří poslanci v tomto ohledu zůstávají skeptičtí. Podle místopředsedy rozpočtového výboru Michala Krause je na reformu již příliš pozdě, protože občané by si výhody uvědomili až v době, kdy už ČSSD možná nebude u moci. Předseda hospodářského výboru Josef Hojdar se obává toho, aby pokles daní nevedl k omezení jiných sociálních výhod chudých občanů. To však odmítají Sobotka i Gross. Ekonomika podle nich roste rychleji, než stát očekával. Nižší daně prý také podpoří zaměstnanost, a příjmy státu tak nebudou ohroženy.

Premiér Gross ve svém projevu před delegáty programové konference vyzval k tomu, aby strana opustila "utopické a populistické postoje k sociálnímu státu", a aby dogmaticky nelpěla na starých vizích. Podle kuloárových informací se však Grossovým stoupencům přílišný odklon strany doprava nepodařil. Dlouhodobý program tak i nadále obsahuje záruku, že sociální demokracie nezavede školné na státních a veřejných školách ani spoluúčast pacientů.

Možnost, že o přijetí evropské ústavní smlouvy budou rozhodovat lidé v referendu, získává konkrétnější obrysy. Zastáncům parlamentní cesty schvalování euroústavy se v pátek v Senátu nepodařilo dosáhnout zamítnutí návrhu ústavního zákona o tomto plebiscitu, který předložili senátoři opoziční ODS. Předlohou se tak nyní budou zabývat senátní výbory, Senát jako celek by se měl k jejímu definitivnímu schvalování znovu sejít v březnu.

Návrh počítá s tím, že Češi by o pravidlech budoucího fungování Unie rozhodovali ještě před koncem letošního roku. Občanští demokraté by museli pro tento termín získat další strany, neboť například vládní strany chtějí referendum spojit s parlamentními volbami v příštím roce. Právě termín a vhodnost uspořádání referenda dominovaly půldruhé hodiny trvající debatě senátorů nad předlohou. Předseda senátorů ODS Tomáš Julínek uspořádání referenda hájil tím, že euroústava přinese ztrátu určité svrchovanosti českého státu - oslabí suverenitu například v zahraniční a bezpečnostní politice.

Drtivá většina úprav v ústavní smlouvě již byla obsažena v zakládacích smlouvách EU, namítl předseda senátní ústavní komise Jiří Stodůlka (KDU-ČSL). Zapochyboval, zda by lidé v referendu rozhodovali na základě znalosti věci. "Nebudou hrát větší roli zástupné vnitropolitické problémy?" dotázal se.

Julínek to ale tak nevidí. "Všichni určitě věříme, že občané nejsou hlupáci, že existuje i možnost tak šílený text, jako je tato ústava, vysvětlit občanům. Jde z něho vypíchnout ta jasná ustanovení nebo části, které se týkají právě ztráty svrchovanosti České republiky," prohlásil.

Zastánci parlamentní cesty argumentují tím, že ani česká ústava nebyla schvalována v referendu. Podle šéfa Klubu otevřené demokracie Edvarda Outraty (za US-DEU) patří evropská ústava k mezinárodním smlouvám, které schvaluje parlament. Místopředseda této frakce Jan Hadrava (US-DEU) byl naopak pro plebiscit, ovšem za předpokladu, že se uskuteční zároveň s parlamentními volbami. Uspořádání samotného referenda by stálo zhruba 380 milionů korun. Spojení s volbami by bylo pro stát mnohem lacinější, apeloval Hadrava na ODS. Navrhovaná otázka pro referendum zní: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala smluvní stranou Smlouvy o Ústavě pro Evropu, podepsané v Římě v den 29. října 2004, včetně protokolů k ní připojených a jejich příloh?". Ústavní smlouva bude schválena tehdy, pokud odpoví na otázku kladně nadpoloviční většina hlasujících. Povinná účast pro platnost referenda není stanovena.