Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Stanislav Gross v sobotu uvedl, že aféru kolem koupě svého bytu považuje v podstatě za uzavřenou a že nevidí žádné rozpory ve vysvětlování pozadí případu. "Rozpory samozřejmě budou dělat ti, kteří v tuto chvíli nechtějí přiznat, že se trochu zmýlili... Já už k tomu mohu těžko co říci," řekl ministerský předseda novinářům. Část peněz na byt získal Gross od svého strýce, jemuž je prý půjčil bývalý novinář Rostislav Rod. "Jsem rád, že se pan Rod rozhodl, že nebude lpět na tom, aby zůstal v anonymitě, protože mně samozřejmě ten závazek do značné míry komplikoval život," poznamenal premiér. Předseda středočeské ČSSD Richard Dolejš podotkl, že záležitost považuje za "cílenou kampaň", která má poškodit Grosse i stranu. Podle něho nezbývá než premiérovi věřit.

Na nejasnosti kolem financování Grossova bytu počátkem roku poprvé upozornila Mladá fronta Dnes (MfD). Zástupce šéfredaktora Robert Čásenský uvedl, že informace o půjčce od Roda jsou již třetí verzí celé kauzy. Někdejší redaktor MfD Rod v pátek prohlásil, že Grossovu strýci Františkovi Vikovi půjčil v roce 1999 částku 900.000 korun splatnou za osm let. Vik pak půjčil synovci, nyní premiérovi, 1,2 milionu na koupi luxusního bytu na pražském Barrandově. Výše úroku podle Roda byla výhodná pro něj i pro Vika. Gross podle televize Nova oznámil, že jeho strýc Rodovi zaplatí na úrocích 400.000 korun. Peníze, které Vik Grossovi půjčil ze svého, už premiér vrátil, dodala Nova. Rod uvádí, že peníze získal z prodeje akcií společnosti MAFRA, která je vydavatelem deníku MfD. V polovině ledna Gross MfD řekl, že mu 1,2 milionu na koupi luxusního bytu na Barrandově půjčil jeho strýc. Když se ukázalo, že na to nemohl našetřit, přišel Vik s verzí, že i on si musel půjčit, a to u příbuzných z ciziny. Jejich jména ale neřekl. Podle mluvčí vlády Věry Duškové Gross věděl, že si jeho strýc půjčil, jméno skutečného věřitele ale neznal. Zpravodaji BBC premiér ale řekl, že zná identitu některých dárců, kteří jeho strýci poskytli peníze.

Přímá volba prezidenta, odškodnění obětí okupace Československa z roku 1968 a registrované partnerství osob stejného pohlaví budou cílem předloh, o jejichž přijetí by mohla Poslanecká sněmovna rozhodnout v příštích dvou týdnech. Při schůzi, kterou zahájí v úterý, by měla hlasovat také o zavedení registračních pokladen a o zákonu, který by zakázal kouření na veřejných místech a omezil prodej tabáku a alkoholu. Měla by hlasovat i o předloze, která by umožnila, aby stát za finanční náhradu v krajním případě vyvlastnil firmě Themos restaurační budovu v areálu Národního divadla v Praze. Poslanci mají hlasovat též o návrhu veřejných zasedání parlamentních vyšetřovacích komisí, novele zákona o konkursu a novele zákona o spotřebních daních, která by zdražila cigarety.

O programu schůze rozhodnou poslanci v jejím úvodu. Otazníky visí nad přímou volbou prezidenta a odškodněním obětí okupace z roku 1968. Na přímé volbě se poslanci neshodují dlouhodobě. Je proto možné, že více než dva roky starý návrh skupiny koaličních poslanců zamítnou, či odloží. Ani na odškodnění obětí okupace z roku 1968 se sněmovna zatím neshodla.

Očekává se, že schůze bude opět příležitostí pro slovní měření sil mezi opozicí a koalicí. Například opoziční ODS již oznámila, že využije tradičních parlamentních interpelací k tomu, aby donutila premiéra Stanislava Grosse ozřejmit nejasnosti kolem peněz, které si půjčil na nákup bytu.

Ústecká soudkyně Hana Vondráčková se rozhodla k 30. dubnu odejít do starobního důchodu. Podle předsedkyně ústeckého okresního soudu Eleonory Studničné původně slíbila, že bude soudit do konce roku, než se vrátí její kolegyně z mateřské dovolené. "Poté, co ji ministr spravedlnosti Pavel Němec poslal před kárný senát Nejvyššího soudu, se rozhodla odejít dřív," řekla ČTK Studničná. Vondráčkovou se ČTK nepodařilo zastihnout.

Vondráčkovou zprostil loni kárný senát pražského vrchního soudu obvinění z nečinnosti ve sporu o zajištění kontaktu syna s jeho otcem Lubošem Paterou. Němec ale podal proti verdiktu odvolání, protože byl přesvědčen o tom, že Vondráčková při své práci vážně pochybila a zaslouží nejméně důtku.

"Vzdání se funkce je právem každého soudce. Ministerstvo spravedlnosti nemůže hodnotit důvody, které k tomu paní soudkyni Vondráčkovou vedly," řekl ČTK mluvčí ministerstva Petr Dimun. Odvoláním ke kárnému senátu Nejvyššího soudu podle něj ministerstvo pouze obhajovalo svůj právní názor na danou kauzu.

Studničná podotkla, že kvůli tomuto kroku ministra přijde okresní soud o soudce se 460 nerozhodnutými opatrovnickými věcmi. Podle tabulek by měl mít její soud 26 soudců. Na ústeckém okresním soudu je jich ale kvůli mateřským dovoleným a stážím jen 21. "Podle počtu podaných žalob a obžalob bychom měli mít 31 soudců," zdůraznila. "Ministr Němec hodlá prosadit navýšení počtu soudců a jeho snahou bude, aby doplnil právě stavy na severu Čech," řekl Dimun.