Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Václav Havel vyjádřil "absolutní podporu" zahájené odvetě USA za zářijové teroristické útoky na New York a Washington. "Je na místě klidná trpělivost, není důvod k panice," zdůraznil na mimořádné tiskové konferenci prezident. Podle Havla jsou chvíle, kdy si "naše svobody" žádají určité oběti. Pokud se lidé chtějí svým svobodám a civilizačním hodnotám těšit, musí být připraveni tyto hodnoty bránit i se zbraní v ruce, uvedl prezident. Akce byla podle Havla připravována dlouho a promyšleně. "Není to útok na Afghánistán, není to útok na islám, není to útok proti žádnému národu ani proti nějakému náboženství. Je to ochrana civilizačních hodnot, které spojují mnoho náboženství, mnoho kultur, mnoho zemí, které spojují celý svět," prohlásil prezident.

Mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl ČTK řekl, že prezident se krátce po zahájení útoku sešel s americkým velvyslancem v ČR Craigem Stapletonem. Krafl ale uvedl, že ani Havlovi nikdo předem z USA o útoku netelefonoval.

Podle vicepremiéra Vladimíra Špidly se čeští představitelé dozvěděli o útoku USA na Afghánistán v neděli odpoledne. "Z diplomatických kruhů jsme už krátce po poledni věděli, že se situace odehraje," řekl Špidla v České televizi. Potvrdil to i ministr zahraničí Jan Kavan po mimořádné schůzce s vládními kolegy.

Mluvčí vlády Libor Rouček řekl, že ČR byla na možnost vojenského útoku Spojených států na Afghánistán připravena. "Na všechny eventuality je vláda připravena. Spojené státy a spojenci mají plnou podporu České republiky, nejenom politickou a morální, ale i vojenskou," tlumočil mluvčí stanovisko premiéra Zemana. Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus v první reakci na útok uvedl, že "použití síly je vždy velmi smutnou věcí". "V tomto případě je ale evidentní, že je použití síly nezbytné," tlumočil ČTK Klausovu reakci jeho poradce Ladislav Jakl. Klaus podle něj také vyjádřil přesvědčení, že tyto kroky Spojených států budou úspěšné a splní svůj cíl.

Zahájení útoku USA na Afghánistán nebude pro Českou republiku znamenat zavedení přísnějších bezpečnostních opatření. Novinářům to po mimořádné schůzce s vládními kolegy řekl ministr vnitra Stanislav Gross. Ministři bezpečnostních resortů a ministr zahraničí Jan Kavan nyní čekají na aktuální zprávy tajných služeb, které by je měly informovat o souvislostech útoku USA na základny teroristů v Afghánistánu. Podle zpráv, které jim zpravodajci poskytnou, ministři rozhodnou, kdy bude zasedat meziresortní krizový štáb.

Česká republika je v souvislosti s odvetou USA za teroristické útoky připravena poskytnout NATO jeden letoun TU-154 pro přepravu lidí a materiálu. Letoun by mohl také doprovázet letadla s monitorovacím systémem AWACS. Televizi Nova to řekl ministr vnitra Stanislav Gross. "Severoatlantická aliance, respektive Spojené státy požádaly o pomoc v podobě dopravních letadel, dopravního letectva, takže ministerstvo obrany po dohodě s předsedou vlády (Milošem Zemanem) učinilo na základě této výzvy nabídku, že jsme připraveni Severoatlantické alianci dát k dispozici jeden letoun TU-154 na přepravu materiálu a osob a doprovod letounů AWACS," oznámil Gross.

Kvůli teroristickému útoku na USA vláda připravuje novelu zákona o zpravodajských službách, kterou chce posílit jejich pravomoci. Vyplynulo to z vyjádření ministra vnitra Stanislava Grosse a jeho stínového protějšku z ODS Ivana Langra v pořadu Nedělní partie televize Prima. Podle Grosse je nutné kompetence tajných služeb kvůli boji s terorismem posílit, Langer označil jejich nynější pravomoci za dostatečné. Vysloužil si tím od Grosse poznámku, že buď "nerozumí věci", nebo nemá dostatečné informace. Novela v navrhované podobě podle Langra představuje "ohrožení svobody každého z nás", neboť v případě jejího schválení by mohly zpravodajské služby například zjišťovat od lékařů informace o zdravotním stavu či podrobnosti o telefonních hovorech kteréhokoliv občana. "Pokud by došlo k něčemu takovému, pak bych musel říkat, že díky této vládě zvítězili teroristé a že jsme prohráli všichni. O to teroristům vlastně jde, abychom změnili svůj život a vzdali se svobody," prohlásil Langer. Podle něj novela povede k vytváření policejního státu. Gross k jeho výtkám poznamenal, že právě Langer inicioval při přijímání azylového zákona úpravu, podle níž bude moci Bezpečnostní informační služba zjišťovat informace o telefonování z mobilních telefonů.

Jaderná elektrárna Dukovany na Třebíčsku zatím nepřijala žádná dodatečná bezpečnostní opatření. "Bezpečnostní opatření byla zvýšena v průběhu minulých tří týdnů a zatím není důvod je dále stupňovat," řekl po zahájení útoku USA na Afgánistán mluvčí elektrárny Petr Spilka. V okolí elektrárny je od minulého pátku zavedena omezená letová zóna, do které mohou letadla vstupovat jen na zvláštní povolení oblastního střediska řízení letů. Omezená zóna se vztahuje na území ve tvaru kružnice o poloměru 12 námořních mil od elektrárny a dosahuje výšky 2900 metrů.

Po teroristických útocích v USA Státní úřad pro jadernou bezpečnost nařídil v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín nejvyšší bezpečnostní opatření ve fyzické ochraně. V případě nebezpečí jsou Dukovany připraveny zastavit i štěpnou reakci svých čtyř reaktorů. Vzdušný prostor nad elektrárnou střeží radary i z nedaleké základy v Náměšti nad Oslavou. Tam byl přesunut i protiletadlový raketový pluk ze Žatce. K odklonění narušitelů omezeného prostoru jsou připraveny vzlétnout pohotovostní vojenská letadla z Českých Budějovic nebo z Čáslavi.

Pracovat v zahraničí by chtělo 16 procent Čechů, 12 procent Maďarů a až 40 procent Poláků produktivního věku. Výsledky studie poskytla ČTK společnost PricewaterhouseCoopers. Takový pohyb pracovních sil by podle PwC mohl pomoci zmírnit rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovníků v členských státech Evropské unie. Studie odhaduje, že pokud by neexistovala žádná imigrační omezení, chtěly by se z Polska, ČR a Maďarska do zemí Evropské unie do roku 2006 přestěhovat asi 1,6 až 2,4 miliónu lidí v produktivním věku. Tato míra pohybu pracovních sil je mnohem vyšší, než uváděla většina dosavadních studií zkoumajících možné dopady volného pohybu pracovních sil po rozšíření Evropské unie. PwC je přední světovou organizací poskytující odborné poradenské služby. Zaměstnává přes 150.000 lidí ve 150 zemích.

Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) a místopředseda sněmovny Ivan Langer (ODS) soudí, že souhlas s případným sestřelením útočícího civilního letadla by měl být v kompetenci ministra obrany. Oba to v neděli řekli novinářům. Podle Grosse ministerstvo obrany připravuje materiál, který by měl tuto věc řešit. Také vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) v neděli řekl, že případný rozkaz k likvidaci civilního letadla ovládaného sebevražednými teroristy by ministr obrany zřejmě mohl vydat již za současné legislativní situace.

Český právní řád podobně jako mezinárodní úmluva nedovoluje sestřelit sebevražedně útočící civilní letadlo. Určité oprávnění pro takovýto krok ale skýtá ustanovení trestního zákona o krajní nouzi. "To říká, že čin jinak trestný, kterým se odvrátí mnohem vážnější bezprostřední ohrožení na životech, je beztrestným," uvedl Rychetský. Vláda ho požádala, aby analyzoval český právní řád. Analýza bude podle Rychetského hotova v pondělí. Teroristy by podle Rychetského v budoucnosti mělo být možné odsoudit na více let, než dovolují sazby současného českého práva. "Při rekodifikaci trestního práva bude na místě s horními hranicemi trestních sazeb u těch nejzávažnějších zločinů výrazně hnout, nevylučuji, že na dvojnásobek," konstatoval. Vicepremiér dodal, že hranice trestů se zvýší i u jiných trestných činů.

Ministr Gross neví o tom, že by na území ČR působily teroristické organizace. Má nicméně informace "o lidech, kteří mohli být nebo byli ve styku s osobami, které třeba mají přímé vazby do některých výcvikových táborů (teroristů) nebo tímto směrem".

Spojené státy americké a Velká Británie zahájili v neděli vojenské operace proti cílům afghánského vládního hnutí Taliban a výcvikovým táborům teroristické sítě radikála Usámy bin Ládina Al-Káida, která se prostřednictvím katarské satelitní televize přihlásila k útokům na USA 11. září. Bin Ládin poté ve videonahrávce odvysílané katarskou televizí pochválil Boha za útoky z 11. září v New Yorku a ve Washingtonu.

Americký prezident George Bush ve svém projevu v televizi CNN prohlásil, že se ke Spojeným státům v útoku na Afghánistán připojila Británie. Útok není veden jen na vojenské cíle, ale i na další strategické objekty, které by mohly pomoci Talibanu v jeho ofenzívě. Hlavní město Kábul je pod mohutným raketovým útokem. V afghánské metropoli jsou slyšet mohutné výbuchy a protiletadlová palba. Útok směřoval i na jihoafghánské město Kandahár, kde sídlí šéf afghánské opozice a skrývat by se tam měl i terorista Usáma bin Ládin.

Epidemiologové, hygienici a soukromí lékaři prodělají podle ministra vnitra Stanislava Grosse školení o tom, jak vypadají příznaky postižení biologickými látkami, například morem či snětí slezinnou (antraxem). Ministr Gross to uvedl v nedělním pořadu televize Prima Nedělní partie v souvislosti s opatřeními přijímanými po teroristických útocích na USA. "V tomto státě je bohužel dneska pouze několik lékařů, kteří vědí", jak takové příznaky vypadají, poznamenal Gross. Informační kampaň pro všechny občany by podle ministra pouze vedla k zahlcení lékařských ordinací. Grossův stínový protějšek a místopředseda ODS Ivan Langer školení lékařů označil za správné.

Vnitro podle Grosse pro občany připraví do dvou týdnů informace, jak se zachovat při krizové situaci v případě teroristického útoku. Ministr i Langer nedoporučili občanům kupovat nyní plynové masky vzhledem k tomu, že jejich filtry neposkytují univerzální ochranu před chemickými zbraněmi. Gross v této souvislosti poznamenal, že ČR je schopna zajistit prostředky individuální ochrany pro 35 až 36 procent obyvatel, což je podle něj mnohem více než například v Německu. Situací v civilní ochraně (CO) se bude zabývat i vláda, podle Grosse je nutné přizpůsobit současnou bezpečnostní situaci možnostem a kapacitám "z hlediska CO".

České aerolinie po zahájení útoku USA na Afghánistán nezrušily žádný ze svých letů a zatím létají podle platného letového řádu. "Sledujeme aktuální zprávy o otevření či uzavření jednotlivých vzdušných prostorů, přes které směřují naše linky a jsme připraveni reagovat," řekl ČTK mluvčí ČSA Daniel Plovajko. Podle jeho slov v neděli ČSA neměly plánovaný let do žádné arabské země.

ČSA zavedly na svých linkách zpřísněná bezpečnostní opatření po sérii teroristických leteckých útoků na Světové obchodní středisko a Pentagon 11. září. V čem opatření spočívají, aerolinie nespecifikovaly.

Ministr školství Eduard Zeman zatím neví, odkud získá dvě miliardy korun, aby o ně mohl navýšit rozpočet vysokých škol. Ve čtvrtek po dlouhotrvající kritice rektorů přislíbil, že se bude snažit peníze získat ze státního rozpočtu. "Stále ještě je reálná naděje, že se tyto prostředky podaří najít. Odkud budou, zatím není zřetelné, možností je několik," řekl v sobotu novinářům po semináři sociálních demokratů o školské politice.

Ministr Zeman, kterému vysoké školy hrozí stávkou, trvá na tom, že rektorům peníze neslíbil, pouze jim řekl, že o tyto finance bude usilovat. Poslance, senátory, starosty a školské pracovníky, kteří se sešli na semináři, přesvědčoval o tom, že resort školství plní závazky, které ČSSD dala.

Poslanecká sněmovna by se přepracovaným návrhem zákona mohla v prvním čtení zabývat na přelomu listopadu a prosince. Původní verzi zákona vrátila sněmovna vládě na jaře k přepracování. Učinila to přes varování ministra školství, že tím vzniknou problémy. Ministr tvrdil, že jeho resort nestihne zákon přepracovat a udělá pouze dílčí novely. Ústřední výkonný výbor ČSSD ale koncem června rozhodl, že ministr má zákon znovu předložit co nejdříve. Podle vedení ČSSD má mít podobu, která by zajišťovala rovnost přístupu ke vzdělání.

Dva muži arabského původu s libanonskými cestovními pasy, kteří se školili na trenažéru Českých aerolinií (ČSA), rozhodně podle české tajné služby nejsou teroristy a nejsou na ně nijak napojeni. Mluvčí ČSA Daniel Plovajko v sobotu rozhlasové stanici BBC řekl, že tajné služby to zjistily již minulý týden. Deník Mladá fronta Dnes přinesl ve svém sobotním vydání informaci, že si muži loni zaplatili hodiny na trenažéru Boeingu 737 Českých aerolinií. Podle Plovajka nyní tajné služby prověřují všechny piloty i renomovaných zahraničních aerolinek, kteří se na trenažéru školili.

Vedoucí školicího střediska Miloš Kvapil pro Mladou frontu Dnes uvedl, že si Libanonci výuku objednali jako zpestření dovolené v České republice a platili hotově. To podle deníku vzbuzuje podezření. Jak dále uvádí, oba Libanonce, ale i další klienty ze zahraničí, si nechaly ČSA prověřit cizineckou policií. Prověrka ukázala, že nikdo z podezřelých cizinců není na seznamu mezinárodně hledaných osob, píše dále list. Po útocích na USA se však ukázalo, že v seznamech tehdy nebyl ani žádný z teroristů, kteří později útok spáchali, připomněl deník. Kvapil k tomu podotkl, že po událostech z 11. září ČSA proškoluje pouze vlastní piloty a letce z leteckých společností, které si lekce zaplatí.

Školení na trenažéru věrně simuluje let s letouny Boeing, a to i v případě požáru motorů. Lze na něm navolit start a přistání na mnoha velkých světových letištích a také let s plným či prázdným strojem. Hodinová lekce zájemce stojí 400 dolarů (přibližně 15.000 korun).