Zprávy | Z archivu rubriky

Firma Denna Production, jejíž jedinou majitelkou je manželka premiéra Stanislava Grosse Šárka, koupila loni v březnu obytný dům v Praze 9. Zaplatila za něj 5,9 milionu korun. Společnost zakoupila nemovitost dva měsíce poté, co ji Grossová založila. Informuje o tom pondělní vydání týdeníku Respekt. Informace o nákupu domu přichází na světlo v době, kdy předseda vlády čelí ostré kritice kvůli nejasnému původu peněz na koupi luxusního bytu na Barrandově. "Všechno je čisté, všechno je v pořádku, ale víc vám k tomu neřeknu. Mám s novináři špatné zkušenosti," odpověděla Grossová na dotaz Respektu, kde peníze na koupi domu získala. Radiožurnálu sdělila prostřednictvím SMS: "Jde o komerční projekt mé firmy. Jak je u takovýchto projektů běžné, je na tento podnikatelský záměr dohodnut komerční úvěr, z něhož byl hrazen nákup nemovitosti. Firma Denna má účetnictví vedené dle platných právních předpisů a tento projekt je realizován v souladu s nimi." Podle Respektu ze zápisu v katastru nemovitostí vyplývá, že cena byla zaplacena v hotovosti a ve smlouvě neexistuje žádný závazek, který by prokazoval, že si firma Denna půjčila u banky. Na projektu se s Šárkou Grossovou podílí také její přítelkyně Libuše Barková. Ta koupila dva sousední domy a obě ženy mají plán, jak celý prostor za desítky milionů korun přestavět na luxusní bytový komplex, píše týdeník.

Na Olšanských hřbitovech v Praze se v neděli zpívalo při kytaře. To členové sdružení Werichovci přišli v mrazivém slunečném dopoledni uctít památku herce, dramatika, spisovatele, autora písňových textů a překladatele Jana Wericha, od jehož narození právě uplynulo sto let. Přišli vyjádřit obdiv k nadčasovosti jeho textů a výroků. Chvíli poté je vystřídali zástupci nadace Život umělce Viktor Preis a Jiří Novotný a z pamětníků například Ivo Niederle, Josef Somr, Stanislav Fišer a Gustav Heverle. U pomníku, kde je vedle Werichových ostatků i popel Jiřího Voskovce, se objevila také kytice ministra kultury.

Werich s Voskovcem mají společný hrob na Olšanech od roku 1990. Desky na zemi, které místo jejich posledního odpočinku označovaly, byly provizoriem, ale přetrvaly tam 13 let. U zrodu myšlenky hrob důstojně označit byli kolegové z Divadla ABC Jaroslava Adamová, Stella Zázvorková a Miroslav Horníček. Nadace Život umělce pak vyhlásila sbírku, návrh na náhrobek vypracoval akademický sochař Vladimír Preclík zdarma. "Patřil jsem mezi širší okruh Werichových přátel a několikrát jsem ho portrétoval," uvedl sochař. První busta vznikla tajně a nakonec zmizela v nenávratnu, když s ní jedna ze ctitelek emigrovala. Jan Werich zemřel 31. října 1980 ve věku 75 let. Jiří Voskovec ho v USA přežil o osm měsíců.

Ředitelé nemocnic si v otevřeném dopise stěžují předsedovi vlády Stanislavu Grossovi na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP). Členové Asociace českých a moravských nemocnic jsou přesvědčeni, že VZP porušuje platné právní předpisy, když jim nabízí jiné platby za péči, než stanovilo ministerstvo zdravotnictví svou vyhláškou. Mluvčí VZP Jiří Suttner ČTK řekl, že pokud nemocnice s návrhem nesouhlasí, mohou o podmínkách úhrad jednat. "Toto je náš návrh, právo vyjádřit se mají oba smluvní partneři," podotkl. Ředitelé připomínají, že ještě nebyla ukončena jednání mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami o způsobu a výši úhrady, přesto územní pracoviště VZP odmítají faktury na předběžné úhrady ve výši stanovené vyhláškou. "Direktivně vyžadují fakturovat nižší částku, ve výši jedné šestiny úhrady prvního pololetí 2004," uvádí se v dopise. Ředitelé zpochybňují právo pojišťoven předpis takto vykládat, odkazují na právní stát a chtějí, aby Gross využil autority a vlivu funkce předsedy vlády a zasadil se o nápravu. VZP se všemi osmi zaměstnaneckými pojišťovnami úhradovou vyhlášku napadla. Nemocnicím předpis zaručuje růst úhrad o tři procenta. Podle pojišťoven však budou působit i další vlivy, a tak platby stoupnou více a nynější devítimiliardový dluh pojištění může stoupnout až k 20 miliardám. Pojišťovny připravují pro senátory podklady pro ústavní stížnost na špatné rozhodnutí státu. Nevylučují ani to, že se budou soudně domáhat náhrady škody. Ředitelé nemocnic tvrdí, že nárůst úhrad představuje jen zlomek předpokládaného nárůstu výběru pojistného. Podle nich pojišťovny na platby mít budou, navýšení chtějí využít ve prospěch pacientů.

Opoziční ODS navrhne na schůzi sněmovny do programu mimořádný bod - premiér Stanislav Gross by měl objasnit původ peněz na svůj byt. Občanští demokraté přitvrdili - původně chtěli premiéra pouze interpelovat. V neděli místopředsedkyně ODS a sněmovny Miroslava Němcová řekla, že interpelace v tuto chvíli už není postačující. "Interpelace má vymezený čas a já myslím, že kauza už přerostla do takových rozměrů, že je potřeba se ptát premiéra naprosto vážně a on musí vyložit bez vytáček karty na stůl," prohlásila. Schůze sněmovny začíná v úterý. Místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová naopak považuje interpelaci za dostačující. Interpelace jsou na programu sněmovny ve čtvrtek. "Nemám důvod premiérovi nevěřit," řekla. Němcová soudí, že Grossovy problémy vrhají neblahé světlo na celou zemi, české akcie na burze klesají. Premiérovi vytýká, že si jeho výroky protiřečí. "Ve chvíli, kdy toto přesahuje do té míry, že to poškozuje Českou republiku, samozřejmě otázka jeho odstoupení je naprosto jasná a objevuje se zde," dodala.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) má v evidenci i pojištěnce, kteří již nežijí. Pokud jsou to děti či důchodci, stále na ně dostává od státu pojistné. Podle mluvčího pojišťovny Jiřího Suttnera prý není možnost, jak tyto případy odhalit. Nelze tak ani odhadnout, kolik takových případů může být. Chyba je podle VZP na straně matrik jednotlivých městských a obecních úřadů, které jí smrt pojištěnců nenahlašují. "Pokud tu informaci nemáme, pak opravdu je nám líto, ale toho pojištěnce vedeme dál mezi živými," řekl v ČT Suttner. V případě, že pojistné za pojištěnce platí stát, odvádí pojišťovně z rozpočtu 600 korun měsíčně. O problému chce v nejbližší době jednat s vedením VZP ministryně zdravotnictví Milada Emmerová.

Jednou z takzvaných "mrtvých duší" v evidenci je i dívka, která zemřela před osmnácti lety krátce po porodu. Její matka se chce nyní obrátit na Nejvyšší kontrolní úřad, aby prošetřil, v jakém stavu je evidence pojištěnců VZP. Mluvčí Suttner ČTK sdělil, že v tomto případě jde o "klasický případ", který nemůže pojišťovna ovlivnit. Databázi pojištěnců převzala od státu při svém vzniku v roce 1992. V té již musela být dívka evidována jako živá. Zákon VZP neumožňuje informace od matrik zpětně zjistit. Nejvyšší kontrolní úřad by měl podle Suttnera zaměřit svou pozornost spíše než na pojišťovnu na matriky, zda plní svou povinnost oznámit úmrtí pojištěnce.

Krátké pietní shromáždění při příležitosti 110. výročí narození novináře Ferdinanda Peroutky se v neděli konalo před jeho někdejším pražským bydlištěm v Matoušově ulici. Uctít památku legendárního komentátora přišlo ke smíchovskému domu několik desítek lidí, včetně místopředsedy Senátu Petra Pitharta a Peroutkovy rodiny. Na závěr ceremoniálu byla Peroutkovi za doprovodu hudby vojenské posádky odhalena pamětní deska. "V tomto domě žil a odsud musel odejít," zní nápis na desce, kterou zdobí publicistova karikatura od Adolfa Hoffmeistera. Ve svém projevu ocenil Pithart vedle profesionálních kvalit především statečné občanské postoje, které Peroutkovi neumožnily zůstat a pracovat v domácím prostředí. Za protektorátu odmítl Peroutka kolaborovat s nacisty, v roce 1948 unikl do exilu před komunistickým režimem. Do Československa už se nevrátil. Peroutka působil za první republiky jako šéfredaktor týdeníku Přítomnost a byl důvěrníkem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1939 Peroutku zatklo gestapo a následně byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald. Po roce 1945 kriticky vystupoval proti sílícím totalitním tendencím v československém politickém životě. V dubnu 1948 emigroval, zemřel roku 1978 v New Yorku. "Oba režimy, které ho donutily odejít, nesnesly modus vivendi člověka tak svobodomyslného, jakým byl Peroutka," uvedl Pithart. I v zahraničí Peroutka přispíval do řady periodik, deset let vedl také československé oddělení Rádia Svobodná Evropa. Ostatky novináře, kritika, dramatika a spisovatele byly převezeny do Prahy a uloženy na vyšehradském hřbitově až v roce 1991.

Petr Ibl nebude kandidovat na místo šéfa sněmovního klubu ČSSD, ačkoli je mezi čtyřmi lidmi nominovanými na tuto funkci. Ibl řekl, že ho navrhl jeden z poslanců. On však o tento post neusiluje. O vedení sociálnědemokratické frakce se tedy v pondělí utkají Michal Kraus, Zdeněk Koudelka a Miloš Melčák. Ibl se nehodlá ucházet ani o funkci místopředsedy. Bývalý šéf poslanců ČSSD Ibl v lednu rezignoval a opakovaně tvrdil, že už o místo ve vedení frakce usilovat nebude. Jeho nominace proto zaskočila i poslance. Ibl z funkce odešel poté, co práci klubu kritizoval premiér a předseda strany. Stanislav Gross není spokojen s vedením frakce a s tím, že ze 70 poslanců ČSSD je aktivní jen malá část. Ibl Grossovy argumenty částečně uznal, na druhou stranu ale členům vedení ČSSD a ministrům vyčetl, že s poslanci málo komunikují, a ti pak ve sněmovně tápou. Sociální demokraté mají v pondělí vybírat i místopředsedy klubu, měli by být čtyři. O tyto funkce projevilo zájem 13 kandidátů. Otázkou je, zda se sociálním demokratům podaří vybrat nového předsedu klubu již v pondělí 7. února. K jeho zvolení je nutná nadpoloviční většina všech poslanců ČSSD, nikoli jen většina přítomných zákonodárců. "Vzhledem k tomu, že volit se bude v pondělí, kdy řada poslanců není ve sněmovně, tak asi v prvním volebním kole nebude zvolen nikdo," odhadl již dříve Koudelka.

Premiér Stanislav Gross v sobotu podle očekávání získal nominaci na funkci šéfa sociální demokracie i od své mateřské, tedy středočeské organizace ČSSD. Vede tak nad svým soupeřem o vedení strany Zdeňkem Škromachem 11:1. Ministr práce ale nic nevzdává a říká: na březnovém sjezdu může být všechno jinak. Jednání středočeské ČSSD maratón nominačních konferencí uzavřelo. Škromach v uplynulých týdnech získal podporu jen ve Zlínském kraji, dva ze 14 regionů se nepřiklonily k nikomu. Grossovi nahrává i podpora, kterou dávají kraje Bohuslavu Sobotkovi - od Středočechů získal další nominaci na post prvního místopředsedy strany. Ministr financí je považován za Grossova spojence ve snaze změnit ČSSD po vzoru britských labouristů tak, aby byla přijatelnější pro střední vrstvy. Škromach se stal symbolem levicového křídla v ČSSD. "Volí nás lidé práce," řekl. Tito voliči podle něj chtějí bezplatné školství i zdravotnictví a své jistoty na důchod. Škromacha podporuje expremiér Miloš Zeman, který naopak kritizuje Grosse.

Gross, Škromach a například i Sobotka v sobotu volali po ukončení veřejných rozmíšek sociálních demokratů. Škromach míní, že by to nemělo být na úkor vnitrostranické plurality názorů. "My musíme válčit s ODS, ne sami mezi sebou," dodal.

Přímá volba prezidenta, odškodnění obětí okupace Československa z roku 1968 a registrované partnerství osob stejného pohlaví budou cílem předloh, o jejichž přijetí by mohla Poslanecká sněmovna rozhodnout v příštích dvou týdnech. Při schůzi, kterou zahájí v úterý, by měla hlasovat také o zavedení registračních pokladen a o zákonu, který by zakázal kouření na veřejných místech a omezil prodej tabáku a alkoholu. Měla by hlasovat i o předloze, která by umožnila, aby stát za finanční náhradu v krajním případě vyvlastnil firmě Themos restaurační budovu v areálu Národního divadla v Praze. Poslanci mají hlasovat též o návrhu veřejných zasedání parlamentních vyšetřovacích komisí, novele zákona o konkursu a novele zákona o spotřebních daních, která by zdražila cigarety.

O programu schůze rozhodnou poslanci v jejím úvodu. Otazníky visí nad přímou volbou prezidenta a odškodněním obětí okupace z roku 1968. Na přímé volbě se poslanci neshodují dlouhodobě. Je proto možné, že více než dva roky starý návrh skupiny koaličních poslanců zamítnou, či odloží. Ani na odškodnění obětí okupace z roku 1968 se sněmovna zatím neshodla.

Očekává se, že schůze bude opět příležitostí pro slovní měření sil mezi opozicí a koalicí. Například opoziční ODS již oznámila, že využije tradičních parlamentních interpelací k tomu, aby donutila premiéra Stanislava Grosse ozřejmit nejasnosti kolem peněz, které si půjčil na nákup bytu.

Český premiér Stanislav Gross pojede v příštích měsících na oficiální návštěvu Británie. O návštěvě, o programu sociálních demokratů i o Iráku hovořil v sobotu telefonicky se svým britským protějškem Tonym Blairem. Britský premiér Grossovi poděkoval za lednové rozhodnutí parlamentu prodloužit pobyt české vojenské policie v Iráku do konce roku. Gross uvedl, že Blair jako šéf tamních labouristů nabídl spolupráci na tvorbě programu české sociální demokracie. Stranicky spřízněný Blair dokonce připravuje videopozdrav pro delegáty březnového sjezdu ČSSD, kde Gross bude usilovat o předsednické křeslo. "My jsme se hlavně dohadovali na schůzce, kterou podnikneme během několika málo měsíců v Londýně," řekl úřadující předseda sociálních demokratů. Gross se netají tím, že britští labouristé a jejich politický styl jsou pro něj velkou inspirací. Také on chce ČSSD přiblížit středním vrstvám obyvatelstva. "Samozřejmě na řadu věcí máme podobné názory. Myslím si, že je velmi dobré, že nabídl spolupráci na programových záležitostech sociální demokracie," podotkl Gross. Předseda české vlády v rozhovoru zdůraznil, že další rozvoj evropské integrace a zlepšování transatlantických vztahů jsou hlavními prioritami zahraniční politiky české vlády, doplnil Luboš Šikula z tiskového odboru vlády.