Zprávy | Z archivu rubriky


Když na přelomu let 1989 a 1990 přebírala demokratická opozice vládu od KSČ, dostala se jí paradoxně do rukou i Státní bezpečnost (StB), jejímž hlavním a jediným úkolem bylo demokracii potlačovat. StB byla zrušena 31. ledna 1990, i po 15 letech svobody však její práce i samotní příslušníci nejsou pouhou historickou epizodou, jak kdysi veřejnost doufala. Podle historika Prokopa Tomka z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu měl na konci 80. let tehdejší Sbor národní bezpečnosti (SNB), zahrnující nejen StB, ale i Veřejnou bezpečnost (VB) a další ozbrojené součásti ministerstva vnitra, téměř 57.000 lidí. U samotné StB jich sloužilo více než 12.500.

Richard Sacher, který se 30. prosince 1990 stal na půl roku ministrem vnitra, do čela resortu nastupoval s jasným cílem. Přetvořit totalitní ministerstvo v demokratickou instituci a zabránit možnému násilnému střetu mezi nově vzniklou vládou národního porozumění a tajnou policií, která do posledních chvil pracovala pro komunistický režim. 12 dní po svém příchodu na ministerstvo vydal první rozkaz oklešťující práci tajné policie. Poslední lednový den pak zrušil celou StB a její příslušníky převedl do zálohy. I přes tento krok musel Sacher na jejich kontrolu nasadit běžné pochůzkáře, kriminalisty i dopravní policisty. Mezi veřejností se totiž začaly šířit zaručené informace, že příslušníci StB se tajně scházejí a chystají převrat. "Dnes to zní možná nadneseně, ale tenkrát jsme se opravdu báli krveprolití," vzpomíná Sacher. Ten se v krizových dnech pohyboval jen s ochrankou, dvě noci strávil kvůli bezpečnosti ve vězení, dostával anonymní výhrůžky a na jeho auto někdo střílel.

Ústřední výkonný výbor ČSSD schválil akční program obsahující úkoly, které by ještě měla vláda splnit do parlamentních voleb v roce 2006. ČSSD se shodla na tom, že sníží daně lidem s nízkými a středními příjmy. Nerozhodla však, jakým způsobem to učiní. Konkrétní návrh by měl v příštích týdnech připravit ministr financí Bohuslav Sobotka a poté jej předloží vedení ČSSD a koalici. Daňové změny by měly začít platit od příštího roku. Naopak firmám se již daně za této vlády snižovat nebudou a sazba se příští rok zastaví na 24 procentech. Součástí dlouhodobého programu je také zachování daňové progrese a majetkových daní, uvedl Sobotka. Podle premiéra Stanislava Grosse chce vláda snížit daně proto, aby se vyplatilo pracovat i lidem s nízkými příjmy. Ti dnes mají po zdanění často podobné částky, jako kdyby byli registrováni na úřadu práce a pobírali různé dávky.

Přestože se sociální demokracie na snižování daní dohodla, někteří poslanci v tomto ohledu zůstávají skeptičtí. Podle místopředsedy rozpočtového výboru Michala Krause je na reformu již příliš pozdě, protože občané by si výhody uvědomili až v době, kdy už ČSSD možná nebude u moci. Předseda hospodářského výboru Josef Hojdar se obává toho, aby pokles daní nevedl k omezení jiných sociálních výhod chudých občanů. To však odmítají Sobotka i Gross. Ekonomika podle nich roste rychleji, než stát očekával. Nižší daně prý také podpoří zaměstnanost, a příjmy státu tak nebudou ohroženy.

Premiér Gross ve svém projevu před delegáty programové konference vyzval k tomu, aby strana opustila "utopické a populistické postoje k sociálnímu státu", a aby dogmaticky nelpěla na starých vizích. Podle kuloárových informací se však Grossovým stoupencům přílišný odklon strany doprava nepodařil. Dlouhodobý program tak i nadále obsahuje záruku, že sociální demokracie nezavede školné na státních a veřejných školách ani spoluúčast pacientů.