Zprávy | Z archivu rubriky


Přímá volba prezidenta, odškodnění obětí okupace Československa z roku 1968 a registrované partnerství osob stejného pohlaví budou cílem předloh, o jejichž přijetí by mohla Poslanecká sněmovna rozhodnout v příštích dvou týdnech. Při schůzi, kterou zahájí v úterý, by měla hlasovat také o zavedení registračních pokladen a o zákonu, který by zakázal kouření na veřejných místech a omezil prodej tabáku a alkoholu. Měla by hlasovat i o předloze, která by umožnila, aby stát za finanční náhradu v krajním případě vyvlastnil firmě Themos restaurační budovu v areálu Národního divadla v Praze. Poslanci mají hlasovat též o návrhu veřejných zasedání parlamentních vyšetřovacích komisí, novele zákona o konkursu a novele zákona o spotřebních daních, která by zdražila cigarety.

O programu schůze rozhodnou poslanci v jejím úvodu. Otazníky visí nad přímou volbou prezidenta a odškodněním obětí okupace z roku 1968. Na přímé volbě se poslanci neshodují dlouhodobě. Je proto možné, že více než dva roky starý návrh skupiny koaličních poslanců zamítnou, či odloží. Ani na odškodnění obětí okupace z roku 1968 se sněmovna zatím neshodla.

Očekává se, že schůze bude opět příležitostí pro slovní měření sil mezi opozicí a koalicí. Například opoziční ODS již oznámila, že využije tradičních parlamentních interpelací k tomu, aby donutila premiéra Stanislava Grosse ozřejmit nejasnosti kolem peněz, které si půjčil na nákup bytu.

S velkou nevolí přijali zprávy o chystaném zrušení Generálního konzulátu České republiky v Košicích představitelé české menšiny na východním Slovensku. Generální konzulát téměř každý den vyřizuje telefonáty a dotazy lidí, kteří se vyptávají na zrušení úřadu. Nicméně generální konzul Vítězslav Pivoňka k tomu neřekl ČTK nic bližšího s odůvodněním, že informace v této záležitosti je oprávněno poskytovat pouze ministerstvo zahraničí v Praze.

"Je to velmi špatné. Konzulát totiž neplnil pouze konzulární povinnosti, ale pomáhal také při pořádání různých akcí a prezentaci české kultury. Pro krajany byl jakousi oázou České republiky na východě Slovenska," řekl ČTK Pavel Doležal, který předsedá Českému spolku na Slovensku, největšímu krajanskému sdružení Čechů v SR.

Podle Doležala má existence generálního konzulátu v Košicích opodstatnění také z toho důvodu, že na východ Slovenska jezdí stále velké množství českých občanů na dovolené. Připomněl, že konzulát byl vždy nápomocen českým občanům, kteří se během pobytu na východě Slovenska dostali do nesnází. Jako příklad uvedl zejména úrazy českých občanů ve Vysokých Tatrách, kde jich loni také jedenáct zemřelo.

Na východě Slovenska žije podle dostupných údajů asi osm až deset tisíc lidí, kteří se hlásí k české menšině. "Mnozí z nich si právě v Košicích vyřizovali různé doklady a teď budou muset jezdit do Bratislavy nebo do České republiky," dodal Doležal. "Byli bychom rádi, kdyby se s tím přece jen dalo ještě něco udělat," poznamenal.

Strýc premiéra Stanislava Grosse František Vik si údajně část peněz, které půjčil svému synovci na koupi bytu, vypůjčil od někdejšího novináře Rostislava Roda. Rod v pátek oznámil ČTK, že peníze získal z prodeje akcií společnosti MAFRA. Tato společnost je vydavatelem deníku Mladá fronta Dnes (MfD), v němž Rod pracoval. Na případ Grossova bytu začátkem roku poprvé upozornila shodou okolností právě MfD.

Rod podle svého prohlášení Grossovu strýci půjčil, protože oba žili v Jihlavě a Vikova manželka jej učila na základní škole. Uvedl také, že úrok v tomto obchodě byl větší, než jaký nabízely banky. "Zda o mně pan Gross věděl nebo ne, to opravdu netuším. Z obchodního hlediska to není podstatné. Peníze jsem půjčil panu Vikovi a od něj také očekávám, že mi je v určeném datu splatí," uvedl Rod. Mluvčí vlády Věra Dušková ČTK řekla, že Gross věděl, že si jeho strýc půjčil, jméno skutečného věřitele ale neznal. "Je to pro něj novinka," uvedla.

Premiér čelil v posledních dnech výzvám médií i opozice, aby vysvětlil nejasný původ peněz. Rod po dohodě s Vikem se proto rozhodl zveřejnit okolnosti jejich vzájemného obchodu. "Jmenuji se Rostislav Rod a nikdy jsem nechtěl o tomto běžném obchodě veřejně mluvit. Situace kolem celé věci však nabyla takových rozměrů, že jsem se rozhodl upustit od svého původního rozhodnutí," vysvětlil Rod.

Na nejasnosti kolem pořízení Grossova bytu upozornila MfD v polovině ledna. Gross listu nejdříve řekl, že mu 1,2 milionu na koupi luxusního bytu na Barrandově půjčil jeho strýc. Poté, co se ukázalo, že na to nemohl našetřit, přišel Vik s verzí, že i on si musel půjčit, a to u příbuzných z ciziny.

"Tyto peníze jsem mu (Vikovi) půjčil proti směnce já. Pokud se někdo ptá, kde jsem tyto prostředky získal, potom prohlašuji, že z prodeje akcií společnosti MAFRA a.s., tedy společnosti, která je vydavatelem Mladé fronty Dnes. Patřím mezi novináře, kteří tento deník v roce 1990 založili a vybudovali," uvedl Rod. Peníze podle něj skutečně pocházejí z ciziny, jak tvrdí Vik - akcie MAFRA a.s. koupily francouzské a posléze německé firmy.

Kvůli podezřelým okolnostem, za jakých si předseda vlády a ČSSD pořídil bydlení, se jej příští týden chystají na schůzi sněmovny interpelovat občanští demokraté. Místopředseda ODS Ivan Langer v pátek řekl, že by bylo lepší, kdyby Gross vysvětlil původ peněz na byt ještě před jednáním dolní komory. "Současný stav neprospívá nejen jemu osobně, nejen sociální demokracii, ale také prestiži celé České republiky," uvedl.

Ústecká soudkyně Hana Vondráčková se rozhodla k 30. dubnu odejít do starobního důchodu. Podle předsedkyně ústeckého okresního soudu Eleonory Studničné původně slíbila, že bude soudit do konce roku, než se vrátí její kolegyně z mateřské dovolené. "Poté, co ji ministr spravedlnosti Pavel Němec poslal před kárný senát Nejvyššího soudu, se rozhodla odejít dřív," řekla ČTK Studničná. Vondráčkovou se ČTK nepodařilo zastihnout.

Vondráčkovou zprostil loni kárný senát pražského vrchního soudu obvinění z nečinnosti ve sporu o zajištění kontaktu syna s jeho otcem Lubošem Paterou. Němec ale podal proti verdiktu odvolání, protože byl přesvědčen o tom, že Vondráčková při své práci vážně pochybila a zaslouží nejméně důtku.

"Vzdání se funkce je právem každého soudce. Ministerstvo spravedlnosti nemůže hodnotit důvody, které k tomu paní soudkyni Vondráčkovou vedly," řekl ČTK mluvčí ministerstva Petr Dimun. Odvoláním ke kárnému senátu Nejvyššího soudu podle něj ministerstvo pouze obhajovalo svůj právní názor na danou kauzu.

Studničná podotkla, že kvůli tomuto kroku ministra přijde okresní soud o soudce se 460 nerozhodnutými opatrovnickými věcmi. Podle tabulek by měl mít její soud 26 soudců. Na ústeckém okresním soudu je jich ale kvůli mateřským dovoleným a stážím jen 21. "Podle počtu podaných žalob a obžalob bychom měli mít 31 soudců," zdůraznila. "Ministr Němec hodlá prosadit navýšení počtu soudců a jeho snahou bude, aby doplnil právě stavy na severu Čech," řekl Dimun.