Zprávy | Z archivu rubriky

Výslovný zákaz propagace komunismu a nacismu jako zločinných ideologií má zavést novela trestního zákona, kterou připravili pravicoví senátoři. Jejich cílem je zrušit slovo komunistická v názvu KSČM a dalších podobných stran. "Jde nám o explicitní vyjádření, že propagace komunismu a nacismu je trestná," řekl v úterý novinářům senátor Jaromír Štětina (za Stranu zelených).

Podle platného zákona za propagaci podobných hnutí, která směřují k potlačení práv a svobod člověka, hrozí jeden rok až pět let vězení. V případě členů organizované skupiny je trest tři až osm let vězení. Autoři novely jejím prostřednictvím ale nechtějí zlikvidovat KSČM ani kriminalizovat její voliče. Chtějí podle Štětiny spíše přimět KSČM k přeměně v moderní levicovou stranu.

Přijetí novely má podpořit petice www.zrusmekomunisty.cz, jejíž podepisování bylo v úterý zahájeno. Její organizátoři získali už několik desítek podpisů od známých odpůrců komunistického režimu. První kolo chtějí uzavřít 25. února. Na tento výroční den komunistického puče v bývalém Československu hodlají uspořádat happening na Staroměstském náměstí v Praze.

Zákaz názvu komunistická je spíš signálem, uvedl člen petičního výboru Ladislav Smoljak. "Pokud tato strana (KSČM) existuje, tak stále říkáme všem lidem, že komunismus je už povolený, že je správný, že je košer. To že se strana jmenuje komunistická, je prostě drzost, protože víme přece, co slovo komunismus znamená. My musíme bojovat proti této ideologii a toto je první krok," prohlásil.

Novelou by se měl Senát začít zabývat na březnové schůzi. Kromě Mejstříka, Štětiny a Lišky novelu podepsali další tři senátoři z Klubu otevřené demokracie a Jitka Seitlová (za hnutí Nezávislí). Podpis předběžně přislíbili i její dvě kolegyně z klubu SNK, Mejstřík o podpoře vyjednává i s lidoveckými senátory. Chce jednat také se sociálními demokraty.

Komunisté považují návrhy pravicových poslanců za nesmyslné a věří, že v parlamentu nenajdou širší podporu. "Já věřím v demokracii a její sílu, která se bezesporu projeví v tom, že neprojdou takovéto nesmyslné návrhy jakkoliv ostrakizovat stranu, která je nejen ex lege čili ze zákona, ale jejíž legitimita je opakovaně posvěcena demokratickými a svobodnými volbami," řekl ČTK předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik.

Ondřej Hoch, který má podpořit žádost bývalého šéfa Centra kuponové privatizace Jaroslava Liznera o obnovu procesu, pracoval pro StB a v roce 1984 byl odsouzen za vyzvědačství pro Irák. StB i Iráčané ho však považovali za nedůvěryhodného. Vyplývá to z dokumentů, které o jeho minulosti shromáždil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.

Lizner v roce 1994 převzal osmimilionový úplatek nastrčený policií a o dva roky později byl odsouzen k šesti letům vězení. V roce 1998 byl podmíněně propuštěn. Lizner tvrdí, že je nevinen, a požádal o nový proces. V prosinci Obvodní soud pro Prahu 7 jeho žádost zamítl, ale Lizner proti verdiktu podal stížnost. Hoch v procesu vystupuje jako bývalý policejní agent a tvrdí, že Lizner je obětí policejní provokace.

Čeští poslanci a senátoři by se podle ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) měli více zapojit do úsilí zrušit americká víza pro české občany. Měli by u svých amerických kolegů usilovat o to, aby se zákon o vízech nevztahoval na Českou republiku. "Bylo by dobré, aby v tom něco udělali," řekl v úterý Českému rozhlasu. Dodal, že v tomto volebním období poslanci za oceán ještě nejeli.

Česká diplomacie usiluje o zrušení víz dlouhodobě, tlak zesílil i se vstupem do EU. Američané zatím jen slíbili, že prověří, jak by se celý systém mohl pro Čechy zjednodušit. ČR je jednou z deseti členských zemí EU, pro něž USA vízový režim aplikují. Podle svých pravidel mohou mít Američané bezvízový styk se zemí, kde konzulární odbory zamítají méně než tři procenta žádostí o vízum. V ČR to podle dostupných údajů v posledních letech bylo přes deset procent ročně. Americké úřady rovněž poukazují na to, že mnoho Čechů v Americe nelegálně pracuje. Američtí turisté pro cesty do České republika víza nepotřebují.

Telekomunikační firma Eurotel zaplatila pokutu 48 milionů Kč, kterou jí v květnu 2002 uložil za zneužití dominantního postavení na trhu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Vrchní soud v Olomouci povinnost platit pokutu ve stejném roce odložil až do ukončení přezkumného řízení. Žalobu Eurotelu proti ÚOHS poté loni v prosinci zamítl Nejvyšší správní soud, který případ převzal. ČTK to řekl předseda úřadu Josef Bednář. Vysvětlil, že společnosti Eurotel a Radiomobil v letech 2000 a 2001 účtovaly zákazníkům za jednu minutu volání do sítě třetího operátora na trhu, Českého Mobilu, více než za volání mezi sebou navzájem. "Tímto byl porušen zákon o ochraně hospodářské soutěže k újmě Českého Mobilu a spotřebitelů," zdůraznil Bednář. Za protisoutěžní jednání úřad pokutoval v červnu 2002 také Radiomobil, nyní T-Mobile, a to 15 miliony korun v samostatném správním řízení. "Operátoři účtovali svým zákazníkům o jednu až deset korun více v závislosti na tarifu," vysvětlil tehdy Bednář rozdílnou sankci. Český Mobil podle ÚOHS jednáním konkurentů nezískal takový počet nových zákazníků, jako by získal při rovné soutěži.

Nejvyšší správní soud vyhověl žalobě telekomunikační firmy T-Mobile proti pokutě 15 milionů korun od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. ČTK o tom v úterý informovala mluvčí soudu Sylva Dostálová. Žalobu firmy Eurotel, jež za stejný prohřešek dostala pokutu 48 milionů Kč, ale soud již loni v prosinci zamítl.

Bezbrankovou remízou skončil první letošní zápas českých fotbalových reprezentantů do 21 let. V přípravném utkání, které vedení svazu narychlo dohodlo po zrušení duelu v Turecku, nastoupili svěřenci trenéra Ladislava Škorpila v úterý v mrazivém počasí v Praze na Strahově proti druhému celku v prvoligové tabulce Teplicím. Na zmrzlém, ale přesto kvalitním terénu si oba celky vypracovaly v prvním poločase několik šancí, ale střelci při zakončení selhali. Zápas měl vyrovnaný průběh i po přestávce. Největší šanci v druhé půli měl střídající Bednář, ale proti náhradníkovi Kolářovi v teplické brance neuspěl ani on.

Vláda ve středu rozhodne, zda bude u prodeje Českého Telecomu pokračovat ve výběrovém řízení, nebo zvolí prodej akcií na kapitálových trzích. Kabinet bude posuzovat pět nabídek, které mu v pondělí doporučila meziresortní komise. ČTK to řekl mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Podle expertů je pravděpodobné, že vláda bude pokračovat v jednání se strategickými zájemci.

Nabídky společností za balík 51 procent akcií Telecomu se podle zdroje ČTK pohybují od 60,9 miliardy do 71,3 miliardy korun. Mezi zájemci o státní podíl jsou firmy Belgacom, Swisscom, Telefónica a finanční konsorcia Blackstone/CVC/Providence a PPF/J&T/Inlay.

Podle vicepremiéra pro ekonomiku Martin Jahna vypadají předběžné nabídky na privatizaci většinového podílu v Českém Telecomu slibně a vláda by měla v tomto způsobu privatizace pokračovat. Fond národního majetku očekává, že zájemci podají závazné nabídky nejpozději 29. března.

Premiér Stanislav Gross v úterý před poslanci odmítl veškerá nařčení ohledně nejasného původu peněz, za něž si pořídil byt. Prohlásil, že si nechá udělat prověrku od Nejvyššího bezpečnostního úřadu. Nechá také finančním úřadem prověřit firmu své manželky, bude žalovat Mladou frontu Dnes a Respekt, které podle něj neinformují o případu pravdivě, a zasadí se o urychlenou přípravu zákona o střetu zájmů. "Jste asi všichni svědky v médiích kampaně, která probíhá v tuto chvíli proti mé osobě. Tato kauza, která v tuto chvíli probíhá intenzivně na stránkách některých médií, tak může, a v tom dávám za pravdu svým kritikům, do určité míry poškodit kredit České republiky," řekl před poslanci Gross.

Česká hokejová reprezentace odletěla v úterý do Stockholmu, kde se bude snažit po jedenácti letech opět vyhrát Švédské hokejové hry. Hlavnímu kouči pro závěrečný turnaj letošní série Euro Hockey Tour Ondřeji Weissmannovi sice z původní nominace vypadly dvě hvězdy Milan Hejduk a Patrik Eliáš, přesto český tým myslí na celkový triumf. Také jen úspěch může český tým dostat do boje o celkový triumf v EHT. Weissmann bude sázet na zkušenost. Deset hráčů z třiadvacetičlenného kádru má dohromady doma 18 zlatých medailí z mistrovství světa, dvě z olympijských her v Naganu a Jiří Fischer navíc vlastní prsten za vítězství ve Stanleyově poháru. V týmu je 17 hokejistů, kteří v minulém ročníku hráli v NHL. "Na zkušenost se můžeme spolehnout," řekl kouč před odletem.

Česká republika je v tabulce EHT třetí s čtyřbodovým mankem na Finsko a pětibodovým na vedoucí Rusko. První dva týmy si zahrají v dubnu o celkové vítězství, zbývající duo čeká souboj o třetí místo. Pro některé hokejisty mohou být Švédské hry velkou příležitostí, aby přesvědčili, že si zaslouží hrát na mistrovství světa v Rakousku.

Lednová inflace výrazně zpomalila, ceny zboží a služeb v Česku za poslední rok vzrostly o 1,7 procenta. Lidem se zvýšily náklady na bydlení, ale méně než v loňském lednu. Podražily také léky a lyžařské zájezdy, naopak zlevnilo zejména oblečení a pohonné hmoty. Nízká inflace spolu s posilující korunou otevírají prostor pro další pokles úrokových sazeb České národní banky, míní ekonomové. Růst cen zpomalil více, než předpokládal trh i ČNB. Z hlediska celé Evropské unie je inflace v Česku podprůměrná.

"Ceny klesají zejména tam, kde funguje silná konkurence, nebo se výrazněji projevuje kurz koruny," řekla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Silná koruna zlevňuje dovážené spotřební zboží a potraviny, elektroniku i pohonné hmoty. Nízký růst cen tak spolu s posilující korunou vytvářejí prostor pro další pokles úrokových sazeb. Ke snížení úroků na dvě procenta může podle ekonomů dojít již koncem února, kdy bude bankovní rada o nastavení měnové politiky rozhodovat poprvé v novém složení.

Grémium romských regionálních představitelů požaduje kvůli změně sociálních dávek svolání mimořádného zasedání romských zástupců na vládní půdě. Podle něj hrozí v ČR podobné nepokoje, jaké vypukly loni po snížení dávek na Slovensku.

Vláda minulý týden souhlasila s tím, aby životní minimum v budoucnu zahrnovalo jen peníze na osobní potřebu. Částku na bydlení by vyplácely obce. Minimum pro jednotlivce by tak kleslo z nynějších 4300 na 2870 korun. Pro další dospělé v rodině by bylo ještě nižší, stejně tak i pro děti. Pokud by lidé práci bezdůvodně odmítali, připadlo by jim jen 2100 korun.

Podle grémia je rozhodnutí vlády jen "krůčkem" k tomu, aby v ČR nastala podobná situace jako před rokem na Slovensku. Někteří Romové tam na snížení dávek reagovali rabováním, musela zasahovat armáda. "Možná si dost Romů a romských zástupců neziskových organizací dostatečně neuvědomuje, co to (rozhodnutí vlády) pro nás, Romy, znamená, co tyto změny přinesou, jaký dopad to bude mít a co vše z toho může vyplynout," uvedl výkonný tajemník grémia Ladislav Bílý. Podle něj se více než 80 procent Romů nachází v hmotné nouzi již od roku 1993.

Mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková ČTK již dříve řekla, že změna systému dávek nemá chudé poškodit. Má lidi přimět k aktivnímu hledání práce.