Zprávy | Z archivu rubriky

Sněmovna ještě na této schůzi rozhodne o tom, zda se Česká republika zařadí mezi země, kde je kouření na veřejných místech výrazně omezeno. Takzvaný protikuřácký zákon v úterý dolní komora propustila do závěrečné fáze projednávání. Norma, která má omezit prodej alkoholu i tabáku, leží v dolní komoře už téměř dva roky.

Mezi poslanci má i řadu odpůrců, a to hlavně mezi občanskými demokraty. Ke kritikům zákona patří také komunista Karel Vymětal. Ten navrhl zmírnění některých jeho pasáží. Chce například, aby v každém vlaku, respektive ve veřejné drážní dopravě, byla aspoň polovina vozů, v nichž je místo vyhrazené ke kouření. Ve hře jsou například návrhy, které by kouření výrazně omezily i v restauracích, kde by mohli lidé tabáku holdovat jen v prostorách "stavebně oddělených" a řádně větraných. Takové požadavky se ale vůbec nelíbí hostinským, kteří se obávají, že podmínky zákona nebudou schopni splnit, a ztratí tak zákazníky.

Vanda Hybnerová za roli Catherine v Auburnově hře Důkaz v pražském Divadle v Řeznické, Richard Krajčo jako Richie v Penhallově dramatu Láska a porozumění na jevišti pražského Divadla Ungelt či Boris Rösner za titulní roli v Moliérově Lakomci v Národním divadle v Praze mají naději na ceny Thálie. I jejich jména oznámila Herecká asociace jako vyhlašovatel a producent na úterní tiskové konferenci v Praze. Sošky budou předány 26. března.

V činoherním oboru byla dále nominována Jitka Smutná za roli Pokladní v Sigarevově hře Černé mléko (Národní divadlo Praha), Markéta Tallerová za výkon v Ibsenově hře Když my mrtví procitneme (Divadlo F. X. Šaldy Liberec) a Alois Švehlík, který exceluje v inscenaci hry Ernsta Jandla Z cizoty v pražském Divadle Na zábradlí.

Operní porota upozornila na mimořádné umělecké výkony Lívie Ághové (Dvořákův Dimitrij ve Státní opeře Praha), Kataríny Jorda Kramolišové (Belliniho Norma ve Slezském divadle v Opavě), Petra Straky (Janáčkova Její pastorkyňa v Národním divadle Brno) a Dalibora Tolaše (Wagnerův Bludný Holanďan v Divadle J. K. Tyla v Plzni).

V oboru balet, pantomima nebo jiný tanečně-dramatický žánr jsou nominovány Nikola Márová a Zuzana Susová (obě za výkony v Adamově Giselle v pražském Národním divadle) a Charlotta Öfverholmová za roli Loly v představení Lola and Mr. Talk v pražské Arše. Z jejich mužských kolegů pak Miroslav Hradil (Malý pan Friedemann v Divadle J. K. Tyla v Plzni), Richard Kročil (inscenace nazvaná D.M.J. 1953 - 1977 v brněnském Národním divadle) a Michal Štípa (Giselle v Národním divadle Praha).

V muzikálovém a operetním oboru jsou nominovanými Petra Janů (Tři mušketýři v Divadle Broadway Praha), Daniela Šinkorová (Kabaret v Divadle J. K. Tyla v Plzni), Jaromír Meduna (Mam'zelle Nitouche v pražském Divadle ABC) a Dušan Vitázek (Hair v Městském divadle Brno).

Dvanáct nominací směřuje do Prahy, pětkrát zabodovala česká první scéna. Tři nominace má plzeňské Divadlo J. K. Tyla. Celkem se nominace týkají 13 scén, z nichž pět je mimopražských.

Češi možná získají podobný přístup k materiálům komunistické Státní bezpečnosti jako Slováci. Senátoři už připravují zákon, který počítá s vytvořením české obdoby slovenského Ústavu paměti národa. Návrh by měl být hotov do půl roku, uvedl dnes místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS). "Už jsme se o to pokoušeli před třemi čtyřmi lety, teď tu myšlenku oprašujeme. Bereme si vzor mimo jiné z našich přátel ze Slovenska, kteří nás mezitím předběhli," řekl Liška na tiskové konferenci k představení novely trestního zákona, jejímž cílem je dosáhnout výslovného zákazu propagace komunismu jako zločinného hnutí.

Slovenský Ústav paměti národa začal loni zveřejňovat registry svazků bývalé StB. Na Slovensku zveřejněné registry tajné policie zahrnují cizince i některé spolupracovníky StB, kteří v českých seznamech nejsou. České ministerstvo vnitra na základě novely, kterou připravoval i Liška, předloni na jaře vydalo oficiální seznam 75.000 jmen evidovaných spolupracovníků StB. V souladu s nálezem Ústavního soudu z roku 1991 v seznamech nejsou zahrnuti lidé vedení tajnou policií v kategorii důvěrník či kandidát tajné spolupráce a cizinci. Utajené zůstaly i dokumenty, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit bezpečnostní zájmy státu nebo ohrozit lidské životy.

Nejméně o měsíc odložila sněmovna hlasování o návrhu skupiny koaličních poslanců umožnit občanům, aby přímo volili prezidenta. Novelu Ústavy, která s tím počítá, vyřadila dolní komora z programu schůze, kterou v úterý zahájila. Její krok nebyl překvapivý. Poslanci se na přímé volbě dlouhodobě neshodují. O novele teď může sněmovna jednat nejdříve v březnu. Přímou volbu chce podle průzkumů většina občanů. Neodmítá ji ani mnoho politiků. Dosud se ale nedohodli na způsobu, jak by lidé hlavu státu vybírali.

Poslanecká sněmovna se nebude zabývat případem soukromého bytu premiéra Stanislava Grosse. V úvodu schůze neschválila návrh opoziční ODS, aby do programu zařadila mimořádný bod, v jehož rámci by Gross objasnil původ svého majetku. Poslance zajímal hlavně zdroj peněz, jež si Gross na byt půjčil u svého strýce a kolem nichž panují nejasnosti. Mimořádný bod chtěly ODS a KSČM, ale na jeho prosazení neměly dost hlasů. Proti byla ČSSD. Neschválení bodu vyústilo v polemiku opozice a ČSSD, které se přely, zda mělo smysl ho zařadit. Někteří poslanci ČSSD kritizovali média a naznačovali, že kampaň proti Grossovi mohou vést na objednávku.

Několik stovek českých firem se již stalo dodavateli japonských podniků, které působí v ČR, Japonsku či různých zemích světa. České společnosti slaví úspěchy zejména při výběru dodavatelů pro japonské automobilky či elektrotechnické podniky. Novinářům to v úterý na veletrhu dodavatelských příležitostí v Praze řekl generální ředitel vládní agentury na podporu podnikání a investic CzechInvest Radomil Novák. "Na tom, že stovky českých firem uspěly v mezinárodních dodavatelských řetězcích, je nejlépe vidět, že dokáží vyhovět světovým standardům a mohou konkurovat na evropských i světových trzích," uvedl Novák.

Japonské firmy si Českou republiku oblíbily zejména v posledních pěti letech. Celkem přišlo již 150 japonských investorů, kteří se zavázali, že do projektů v ČR investují nejméně 2,5 miliardy dolarů (téměř 60 miliard korun). Japonsko je tak po Německu druhým největším investorem do výroby, výzkumu a vývoje v ČR.

Již počtvrté se stal českým fotbalovým králem záložník Juventusu Turín Pavel Nedvěd. Hned po pondělním vyhlášení výsledků však přiznal, že po třech vítězstvích v minulých letech další triumf neočekával. "Myslel jsem, že přijdou mladí dravci a z prvního místa mě vystrnadí. Spíše jsem věřil Milanu Barošovi či Petru Čechovi," prohlásil fotbalista. Ale adeptů na velkou výhru podle něj bylo víc, než vyplývalo z odhadů před vyhlášením. "V reprezentaci jsme měli skvělou sezonu. Na Euru se prokázal velmi silný tým a byli v něm i další fotbalisté, kteří mohli pomýšlet na vysoké umístění," řekl dvaatřicetiletý fotbalista. Ani trenér Karel Brückner si prý další výhru nepřipouštěl, i když přiznal, že je na to dostatečně sebevědomý. "Neměřím svou kariéru jednotlivými okamžiky, ale pokud mě zvolili jako nejlepšího trenéra mojí kolegové - upozorňuji všichni mladší a i progresivnější -, pak asi mohu být spokojen," řekl. Největší osobností ligy se stal Karel Poborský, který ocenil především fakt, že ho vybrali jeho kolegové - prvoligoví spoluhráči i protihráči. "O anketě rozhodují odborníci a byla by lež tvrdit, že mě to netěší. A nemám rád slova, že v české lize to má fotbalista jednodušší: naše soutěž má pořád svou váhu, je v ní k vidění kvalitní fotbal," svěřil se král Gambrinus ligy. Benjamínkem mezi oceněnými byl Tomáš Jun, který za nejdůležitější fakt loňského roku ze svého pohledu označil, že dostával pravidelně možnost hrát v áčku Sparty. "Odtud už pak nebylo daleko do národního týmu," připomněl největší osobní úspěch loňského roku nejlepší kanonýr české ligy.

Výslovný zákaz propagace komunismu a nacismu jako zločinných ideologií má zavést novela trestního zákona, kterou připravili pravicoví senátoři. Jejich cílem je zrušit slovo komunistická v názvu KSČM a dalších podobných stran. "Jde nám o explicitní vyjádření, že propagace komunismu a nacismu je trestná," řekl v úterý novinářům senátor Jaromír Štětina (za Stranu zelených).

Podle platného zákona za propagaci podobných hnutí, která směřují k potlačení práv a svobod člověka, hrozí jeden rok až pět let vězení. V případě členů organizované skupiny je trest tři až osm let vězení. Autoři novely jejím prostřednictvím ale nechtějí zlikvidovat KSČM ani kriminalizovat její voliče. Chtějí podle Štětiny spíše přimět KSČM k přeměně v moderní levicovou stranu.

Přijetí novely má podpořit petice www.zrusmekomunisty.cz, jejíž podepisování bylo v úterý zahájeno. Její organizátoři získali už několik desítek podpisů od známých odpůrců komunistického režimu. První kolo chtějí uzavřít 25. února. Na tento výroční den komunistického puče v bývalém Československu hodlají uspořádat happening na Staroměstském náměstí v Praze.

Zákaz názvu komunistická je spíš signálem, uvedl člen petičního výboru Ladislav Smoljak. "Pokud tato strana (KSČM) existuje, tak stále říkáme všem lidem, že komunismus je už povolený, že je správný, že je košer. To že se strana jmenuje komunistická, je prostě drzost, protože víme přece, co slovo komunismus znamená. My musíme bojovat proti této ideologii a toto je první krok," prohlásil.

Novelou by se měl Senát začít zabývat na březnové schůzi. Kromě Mejstříka, Štětiny a Lišky novelu podepsali další tři senátoři z Klubu otevřené demokracie a Jitka Seitlová (za hnutí Nezávislí). Podpis předběžně přislíbili i její dvě kolegyně z klubu SNK, Mejstřík o podpoře vyjednává i s lidoveckými senátory. Chce jednat také se sociálními demokraty.

Komunisté považují návrhy pravicových poslanců za nesmyslné a věří, že v parlamentu nenajdou širší podporu. "Já věřím v demokracii a její sílu, která se bezesporu projeví v tom, že neprojdou takovéto nesmyslné návrhy jakkoliv ostrakizovat stranu, která je nejen ex lege čili ze zákona, ale jejíž legitimita je opakovaně posvěcena demokratickými a svobodnými volbami," řekl ČTK předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik.

Ondřej Hoch, který má podpořit žádost bývalého šéfa Centra kuponové privatizace Jaroslava Liznera o obnovu procesu, pracoval pro StB a v roce 1984 byl odsouzen za vyzvědačství pro Irák. StB i Iráčané ho však považovali za nedůvěryhodného. Vyplývá to z dokumentů, které o jeho minulosti shromáždil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.

Lizner v roce 1994 převzal osmimilionový úplatek nastrčený policií a o dva roky později byl odsouzen k šesti letům vězení. V roce 1998 byl podmíněně propuštěn. Lizner tvrdí, že je nevinen, a požádal o nový proces. V prosinci Obvodní soud pro Prahu 7 jeho žádost zamítl, ale Lizner proti verdiktu podal stížnost. Hoch v procesu vystupuje jako bývalý policejní agent a tvrdí, že Lizner je obětí policejní provokace.

Čeští poslanci a senátoři by se podle ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) měli více zapojit do úsilí zrušit americká víza pro české občany. Měli by u svých amerických kolegů usilovat o to, aby se zákon o vízech nevztahoval na Českou republiku. "Bylo by dobré, aby v tom něco udělali," řekl v úterý Českému rozhlasu. Dodal, že v tomto volebním období poslanci za oceán ještě nejeli.

Česká diplomacie usiluje o zrušení víz dlouhodobě, tlak zesílil i se vstupem do EU. Američané zatím jen slíbili, že prověří, jak by se celý systém mohl pro Čechy zjednodušit. ČR je jednou z deseti členských zemí EU, pro něž USA vízový režim aplikují. Podle svých pravidel mohou mít Američané bezvízový styk se zemí, kde konzulární odbory zamítají méně než tři procenta žádostí o vízum. V ČR to podle dostupných údajů v posledních letech bylo přes deset procent ročně. Americké úřady rovněž poukazují na to, že mnoho Čechů v Americe nelegálně pracuje. Američtí turisté pro cesty do České republika víza nepotřebují.