Zprávy | Z archivu rubriky


Sjednotit i zjednodušit systém inspekce práce chce vláda novým zákonem, který schválila Poslanecká sněmovna. Na rozdíl od současného stavu zákon přesně definuje přestupky, za které je možné uložit pokutu až dva miliony korun. Navrhovaný zákon, který nyní dostane k projednání Senát, má začít platit od letošního 1. července. Sněmovna působnost inspektorů práce rozšířila i na kontrolu účasti dětí na umělecké tvorbě, při sportu nebo vystupování v reklamě. Pokud by k ní tvůrci neměli povolení od úřadu práce, hrozila by jim pokuta až dva miliony korun, rodičům dítěte až 100.000 korun. Už platný zákon o zaměstnanosti stanoví, že děti mohou takto pracovat s povolením nejvýše deset až 20 hodin týdně podle věku. Proti tomuto omezení se bouřili někteří filmaři.

Rozsah pokut kritizovala v novém zákoně poslankyně opoziční ODS Alena Páralová. "Ohromné rozpětí pokut vytváří další prostor pro korupce. V případě, že si inspektor usmyslí, že malého podnikatele zlikviduje, tak jej prostě zlikviduje," varovala. Zákon podle ní přinese rozmělnění a tím i snížení kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Navrhovaný zákon stanoví, že například za porušení předpisů bezpečnosti práce hrozí firmám i jednotlivcům sankce až 200.000 korun. Dvojnásobně vyšší pokutu by mohli inspektoři uložit za diskriminaci v zaměstnání, půlmilionovou pokutu například za poskytnutí rozdílně velkého platu za stejnou práci. Nejvyšší pokuta hrozí zaměstnavatelům, kteří nevyplácejí mzdu vůbec nebo nutí zaměstnance, aby chodili do práce ve dnech pracovního klidu.

Prezident Václav Klaus se domnívá, že případ financování bytu premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) diskredituje Českou republiku, a to jak navenek, tak i dovnitř. Celá kauza je nesmírně nešťastná, řekl Klaus Českému rozhlasu. "Všichni víme, že nejvíce pěstovaná květinka je důvěryhodnost, kredibilita politiků a politiky. A ta těmito neuvěřitelnými eskapádami, které dnes a denně překvapeně objevíme v novinách, prostě trpí způsobem nesmírným," uvedl Klaus. Mrzí ho, že lidé budou vůči politikům ještě skeptičtější než doposud. "Lidé ještě více mávnou rukou a ještě více budou říkat: no, co to tam nahoře prostě ti lidé dělají, to snad nemůže být ani pravda!" uvedl.

"Já myslím, že pan prezident se vyjádřil paradoxně velmi podobně jako já v Poslanecké sněmovně. Samozřejmě já také uznávám, že ta současná úroveň medializace toho problému není nic, co České republice prospívá," poznamenal Gross k prezidentovu vyjádření. Na dotaz, zda bude podávat další vysvětlení ke kauze, reagoval podrážděně: "Co mám dělat? To si mám vyrobit antidatovanou smlouvu se svým strýcem, abyste byli spokojeni. Já to dělat nebudu. Samozřejmě pokud někdo toto chce, tak to asi každý ví, že to problém není, ale proč bych to dělal?"

Z průzkumu agentury SC&C pro Lidové noviny a šetření agentury Median pro Mladou frontu Dnes vyplývá, že lidé předsedovi vlády v případu financování jeho barrandovského bytu nevěří. Gross přitom v minulosti podle průzkumů veřejného mínění figuroval na předních místech žebříčku nejpopulárnějších českých politiků. Podle průzkumu agentury SC&C si přeje odstoupení současného premiéra téměř 61 procent občanů. Pro asi 39 procent dotázaných naopak nynější aféra kolem financování jeho bytu dostatečným důvodem pro rezignaci není. Podle údajů agentury Median by na základě toho Grossovu rezignaci uvítalo 32 procent voličů, necelých 43 procent lidí by se spokojilo s tím, kdyby premiér předložil důkazy o tom, jak k penězům na koupi bytu přišel. Něco málo přes 25 procent dotázaných se pak domnívá, že Gross by kauzu vysvětlovat neměl, protože do toho nikomu nic není.