Zprávy | Z archivu rubriky


Dřevěná deska modlitební knížky pocházející zřejmě z 16. století, na které odborníci při konzervaci objevili otisk písma i zbytky pergamenu, se stala v těchto dnech středem zájmu pracovníků olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Archeologové ji nalezli před šesti lety v hrobě pod základy kostela svatého Marka v Litovli na Olomoucku. Nyní se k ní vrátili, neboť chtějí při zkoumání využít nových technických možností.

Objevená památka je zbytkem milodaru, který archeologové našli u pasu pohřbené osoby. "Osobnost byla pohřbená na čestném místě v kostele. Muselo se jednat o významného a bohatého člověka, jinak se totiž lidé běžně pohřbívali vedle kostela. Nalezená deska modlitební knížky by nám mohla pomoci zpřesnit dataci pohřbu a získat informace o totožnosti mrtvého," řekl ČTK archeolog Pavel Šlézar. Desky modlitební knížky byly vyšívané stříbrem. Pokud se prokáže její vznik ve 30. letech 16. století, musela být kniha produktem samých počátků knihtisku.

U kosterních pozůstatků se nacházel také vzácný prsten s vyřezávaným kamenem v podobě Turka. "V 16. století v Litovli probíhala renesanční přestavba kostelů a v pramenech se uvádí, že nadaci na tyto práce založil soukeník Lorenc Lang. Byla to jedna z nejvýznamnějších postav té doby ve městě a domnívám se, že nalezené kosterní pozůstatky by mohly patřit jemu," doplnil Šlézar. Kosterní pozůstatky nyní zkoumají antropologové.

Automobilka Škoda Auto meziročně zvýšila nezdaněný zisk o 91,3 procenta na loňských 4,815 miliardy korun. Firma to ve čtvrtek oznámila na výroční tiskové konferenci.

Škoda Auto loni exportovala vozy a náhradní díly v hodnotě přes 131 miliard korun do téměř 90 zemí světa. Podílem 7,7 procenta na celkovém vývozu České republiky si udržela pozici největšího českého exportéra.

Nejprodávanější modelovou řadou byla loni Fabia s 247.600 vozy, automobilka zvýšila prodeje octavií o 9,7 procenta na 181.683 vozů. Z toho 39.734 připadalo na novou octavii, kterou začala firma uvádět na trh až v průběhu roku. Prodeje superbu poklesly proti roku 2003 z 23.135 na 22.292 aut. V západní Evropě přes všeobecnou stagnaci automobilového trhu zvýšila Škoda prodeje o dvě procenta na 240.672 vozů. V ČR snížila prodeje o 9,6 procenta na 64.676 vozů. Posílila ovšem svůj tržní podíl z 47,7 procenta v roce 2003 na loňských 48,5 procenta. Škoda zaznamenala růst prodejů ve Španělsku, Dánsku a Švédsku, ale pokles ve Francii, Velké Británii, Itálii a Rakousku.

Předseda představenstva Detlef Wittig na čtvrteční tiskové konferenci vyjádřil spokojenost s dosaženými výsledky loňského roku, ale Škoda Auto je podle něho zatím na půli cesty k vytčeným cílům. Členové představenstva zdůraznili, že se ukázalo správné strategické rozhodnutí po zavedení nové octavie vyrábět dále starší Škodu Octavia Tour. Zájem o oba modely potvrzuje fakt, že automobilka loni prodala octavií o téměř 16 procent více než v roce 2003.

Akademie věd podpořila výzkum všech typů kmenových buněk, včetně embryonálních odvozených z lidských blastocyst. Současně považuje za nezbytné, aby urychleně vznikla legislativní úprava, která by regulovala výzkum s přihlédnutím k právním úpravám zemí Evropské unie, stojí ve stanovisku, které ve čtvrtek ČTK poskytl tiskový odbor akademie.

Akademie podporuje tento výzkum za podmínek, že derivace nových linií lidských embryonálních kmenových buněk bude možná pouze z takových blastocyst, pro které již neexistuje přímé léčebné použití a které byly vědomě a se souhlasem darovány pro výzkumné účely po splnění všech zákonných předpisů. Pravidla regulace výzkumu musí být výsledkem společné práce vědců, lékařů, etiků a právníků a musí zaručovat vysokou úroveň základního i klinického výzkumu a laboratorní praxe při dodržení všech etických zásad a zákonných omezení, uvádí se ve stanovisku.

Zákon, který určí pravidla pro výzkum na lidských embryonálních buňkách, už vládní legislativci připravují. Ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad Univerzity Karlovy Eva Syková ČTK před dvěma týdny řekla, že návrh dostala k vyjádření. Syková reagovala na udělení licence k takovému výzkumu ve Velké Británii. Dostal ji tvůrce první klonované živé bytosti, ovce Dolly, Ian Wilmut. Zdůraznila, že jde o přenos buněčných jader, a nikoliv o reprodukční klonování. To evropská legislativa zakazuje a nepočítá s ním podle Sykové ani návrh českého zákona.