Zprávy | Z archivu rubriky


Těžké chvíle čeká domácí nejvyšší fotbalovou soutěž, která zvedne v sobotu odpoledne svou jarní oponu. Korupční aféra ještě deset měsíců po jejím vypuknutí není zcela uzavřena a není vůbec vyloučeno, že budoucí kroky disciplinární komise budou mít na tabulku první ligy větší vliv než výsledky 112 zápasů, které do konce soutěže zbývají. Vidět to je nejlépe na případu tří klubů, které už bodový odpočet postihl. Zatímco Slovácko a Opavu čeká zoufalý boj o holé prvoligové bytí, Liberci se hodně zkomplikovala jeho výborně rozehraná sezona, na jejímž konci měla být účast v předkole Ligy mistrů, možná i útok na neohroženou pozici Sparty.

Jarní liga má před startem řadu otázek, ale ta největší je podle všeho už zodpovězena: mistrem bude Sparta. Shodli se na tom i prvoligoví trenéři, které krátce před ligovým startem oslovila ČTK. "S devítibodovým náskokem čtrnáct kol před koncem se titul neztrácí, zvlášť při tak nabitém kádru," zněla nejčastější odpověď, kterou trenéři zhodnotili reálnou situaci v čele soutěže.

Právě o Liberci se spekulovalo, že díky své síle by ještě mohl sparťanům mistrovské plány zkomplikovat, ale po šestibodové ztrátě se to zdá být vyloučeno. Na paty půlmistra tak mohou šlapat nejspíše už jen Teplice, jenže ty trápí produktivita, o níž svědčí, že nejlepším kanonýrem během zimní pauzy byl defenzivní záložník Jiří Sabou.

Všichni odborníci se proto shodují, že svým největším soupeřem může být jen Sparta sama. Prosincová revolta fanoušků po nečekané změně trenérů se zdá však zdá být už zažehnána a nový kouč Jaroslav Hřebík podle všeho velmi záhy našel ideální sestavu, která by měla bez zaváhání titul vrátit na Letnou. Sám Hřebík o současném kádru tvrdí, že je silnější, než jaký býval v době jeho působení v roce 2001.

Aspirantů na pohárové pozice je naopak celá řada. S plánem znovu dobývat Evropu se netají vedle Teplic v Olomouci, Liberci, Ostravě a především ve Slavii, která však více problémů než na trávníku bude mít s tím, jak v současně ekonomické krizi dokáže přežít možná nejhorší chvíle své bohaté historie.

Jenže slávisté nejsou v ekonomických problémech sami a jaro bude velkou zkouškou, jak se současnou krizí dokážou kluby vyrovnat. Blšany s Opavou do jara nastoupí s hrozbou hráčské rebelie, pokud nebudou znovu pravidelně dodržovat mzdové požadavky fotbalistů, a ani jiné kluby si nemohou zrovna vyskakovat.

Není dokonce vyloučeno, že právě prázdné pokladny budou nakonec určující v tom, kdo ligu nakonec opustí, protože sportovní a ekonomické výsledky jdou s výjimkou Slavie a Mladé Boleslavi většinou ruku v ruce. Na základě prvoligové tabulky mají po šestnáctém kole nejblíže k propadu Opava a Slovácko, ale vyhráno určitě nemají ani zdaleka v Českých Budějovicích, Blšanech či Příbrami.

Ani sama záchrana ale ještě nemusí pro ekonomicky slabší kluby v současné situaci znamenat klid. Při vzpomínce, jak některé celky obtížně obhajovaly licenci pro jaro, nemusí být sestupový rébus vyřešen ani ve chvíli, kdy bude letošní ligový ročník uzavřen.

Indické pohyblivé písky a francouzské majáky vystavují od čtvrtka v Bruselu čeští výtvarníci Roman Kameš a Miloš Sikora, kteří se v galerii Futurart účastní čtrnáctidenní mezinárodní výstavy. Kromě dvojice českých umělců zde svá dílka představují i malíři a sochaři z Francie, Belgie, Itálie či Španělska. "Tato sbírka se jmenuje indické pohyblivé písky," řekl ČTK na vernisáži Kameš o souboru jednoduchých kreseb v modropískových barvách. V Indii jsem strávil několik let a nyní zpracovávám celou tamní krajinu - hory, monzunový déšť i pohledy z vrcholků hor skrze mraky, vysvětlil poněkud tajemný název výtvarník, který od roku 1973 žije v emigraci v Paříži. Vycházím z evropské abstraktní malby, v poslední době ale přebírám také vlivy z indické a tibetské malby, uvedl Kameš. Asijský původ nemá ostatně jen myšlenka obrazu, nýbrž i použitý materiál. Podklad tvoří "ruční papír z východních Himalájí", na kterém je nanesena modrá tempera a "dva druhy jílu, respektive naplavenin z řeky Indus, kterému se říká markalak", řekl.

I druhý z českých malířů, Miloš Sikora, působí nyní hlavně ve Francii. "Mám prostě teď takové námořní období," uvedl na dotaz, proč na všech jeho vystavených plátnech figurují majáky. "Nedávno jsem také kvůli rakovině strávil sedm měsíců v nemocnici a najednou mě začaly bavit majáky. Někdo mi pak říkal - to máš z toho, že jsi viděl naději," dodal.