Zprávy | Z archivu rubriky


Předsedou představenstva fotbalové Slavie Praha a.s. se stal Angličan Matthew Collecott, finanční ředitel firmy ENIC, která je majoritním vlastníkem klubu. Na čtvrteční valné hromadě dosavadní sedmičlenné představenstvo odstoupilo a bylo zvoleno nové, složené pouze ze tří členů. Collecottovými kolegy se stali Vladimír Leška a Tomáš Rosen. Leška byl členem předchozího představenstva coby generální ředitel klubu, v novém vedení se z toho předchozího jako jediný udržel a rovněž dosavadní funkci bude vykonávat i nadále. Rosen dosud působil v dozorčí radě klubu.

Delegáti valné hromady se podle předpokladů dohodli i na navýšení základního kapitálu Slavie z 22,4 milionu korun minimálně o 400 milionů, na něž majoritní vlastník ENIC použije vlastní pohledávky. Nová dozorčí rada bude šestičlenná, do jejího čela byl zvolen předseda předchozího představenstva Miroslav Ondříček. Pět míst je již obsazeno, šesté je podle Lešky připraveno pro zástupce nového strategického partnera.

Collecott na tiskové konferenci zdůvodnil nepříznivou finanční situaci klubu investicemi do stadionu, špatnými výkony mužstva a korupčním skandálem v českém fotbalu. "Ve finále budeme muset dojít k tomu, že platy hráčů se budou odvíjet od jejich výkonů," řekl. "Pokud budou hráči loajální a podávat kvalitní výkony, zaslouží si odměnu," řekl nový předseda představenstva. Dodal, že současné kontrakty s hráči budou nadále platit, ale nové již budou uzpůsobeny současným podmínkám.

Indické pohyblivé písky a francouzské majáky vystavují od čtvrtka v Bruselu čeští výtvarníci Roman Kameš a Miloš Sikora, kteří se v galerii Futurart účastní čtrnáctidenní mezinárodní výstavy. Kromě dvojice českých umělců zde svá dílka představují i malíři a sochaři z Francie, Belgie, Itálie či Španělska. "Tato sbírka se jmenuje indické pohyblivé písky," řekl ČTK na vernisáži Kameš o souboru jednoduchých kreseb v modropískových barvách. V Indii jsem strávil několik let a nyní zpracovávám celou tamní krajinu - hory, monzunový déšť i pohledy z vrcholků hor skrze mraky, vysvětlil poněkud tajemný název výtvarník, který od roku 1973 žije v emigraci v Paříži. Vycházím z evropské abstraktní malby, v poslední době ale přebírám také vlivy z indické a tibetské malby, uvedl Kameš. Asijský původ nemá ostatně jen myšlenka obrazu, nýbrž i použitý materiál. Podklad tvoří "ruční papír z východních Himalájí", na kterém je nanesena modrá tempera a "dva druhy jílu, respektive naplavenin z řeky Indus, kterému se říká markalak", řekl.

I druhý z českých malířů, Miloš Sikora, působí nyní hlavně ve Francii. "Mám prostě teď takové námořní období," uvedl na dotaz, proč na všech jeho vystavených plátnech figurují majáky. "Nedávno jsem také kvůli rakovině strávil sedm měsíců v nemocnici a najednou mě začaly bavit majáky. Někdo mi pak říkal - to máš z toho, že jsi viděl naději," dodal.