Zprávy | Z archivu rubriky


Česká armáda v úterý oficiálně převzala první mobilní verzi pasivního sledovacího systému Věra. Unikátní zařízení dokáže sledovat najednou až 200 cílů do vzdálenosti zhruba 450 kilometrů a zjistit jejich polohu a výšku s přesností 50 až 300 metrů. Samo je přitom nezaměřitelné. Výrobek společnosti ERA Pardubice patří podle odborníků ke světové špičce. Radiolokátor je ve výzbroji 53. centra pasivních a sledovacích systémů a elektronického boje v Plané na Českobudějovicku.

"Velmi laicky se dá funkce Věry vysvětlit asi takto: Stojím- li na louce a dívám se proti okraji temného lesa, kde stojí postava s baterkou, tak tu postavu nevidím. Když rozsvítí baterku, vidím, zhasne-li ji, nevidím. Věra pracuje přesně na tomto principu. Letadlo něco vysílá, Věra ho vidí a je schopna ho zaměřit," řekl ČTK obchodní ředitel společnosti ERA Pardubice Milan Bernard. V odborné terminologii Věra pracuje na základě časově hyperbolického systému.

Podle náčelníka štábu armádního velení společných sil Jiřího Jančíka je Česká republika momentálně vedoucím státem v oblasti pasivních sledovacích systémů v rámci států NATO. Souvisí to s její specializací v rámci aliance. "Systém nám umožňuje zjišťování vzdušných objektů v našem prostoru bez toho, že by samy vyzařovaly elektromagnetickou energii. Může zaměřit i takzvané nezjistitelné cíle. Jeho úkolem je pasivně přijímat signály vysílané jakýmikoliv objekty ve vzduchu, na zemi či vodní hladině. Pro armádu jeho zavedení znamená doplnění systému aktivního zjišťování cílů," řekl Jančík.

Podle dostupných informací o vojenskou Věru projevilo zájem několik zemí, například Spojené státy, Čína, Malajsie a Vietnam. Zatímco dohoda o vývozu jednoho exempláře do USA je již uzavřena a nic mu nebrání, s exportem do Číny nesouhlasilo ministerstvo zahraničí. Bernard nevyloučil další žádosti o licence, podrobnosti však odmítl uvést.

Při slavnostním ceremoniálu ve Vyškově se v úterý vedení české armády rozloučilo se svými vůbec posledními příslušníky základní vojenské služby. Zhruba 500 vojáků odejde do civilu 22. prosince, a armáda se tak stane plně profesionálním ozbrojeným sborem. Všeobecná branná povinnost platila pro mladé muže z českých zemí od roku 1858. Se stovkami dosluhujícím příslušníků základní vojenské služby se za mrazivého počasí rozloučil v areálu vyškovských kasáren náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Konec prezenční služby označil za historický okamžik i nutnost. Ochota nastupovat do základní vojenské služby se podle něj snižovala, a na to se muselo reagovat stejně jako na fakt, že armáda je modernizována a vybavována stále sofistikovanějšími přístroji.

Jako poděkování armády všem odvedencům, kteří v branné moci sloužili od založení Československa a vzniku České republiky, dostali vybraní vojáci diplomy a dýku s vyrytým věnováním. Mnozí z vojáků, které oslovila ČTK, se netajili tím, že k odvodu šli právě proto, že budou posledními "záklaďáky" v historii.

Po ukončení prezenční služby čeká podle Štefky armádu náročná výcviková etapa profesionálů. "Příští rok je rokem stabilizace, kdy přestaneme konečně hýbat s lidmi, útvary a materiálem a kdy se začnou secvičovat všechny druhy a formy profesionálních jednotek," uvedl generál. Podle armádní koncepce by české vojsko v roce 2006 mělo dosáhnout takzvaných počátečních operačních schopností, tedy schopnosti rychle a účinně zasáhnout při řešení jakéhokoli ozbrojeného konfliktu v zahraničí. Výcvik profesionálních vojáků bude soustředěn výhradně do Vyškova. Na rozdíl od "záklaďáků" čeká budoucí profesionály výcvik fyzicky i psychicky obtížnější.