Zprávy | Z archivu rubriky


Kampaň k Evropské ústavě by měla letos a příští rok stát zhruba 218 milionů korun a lidé se o ní dozvědí hlavně prostřednictvím televize a novin. Příslušný návrh předloží na středečním zasedání vlády ministr zahraničí Cyril Svoboda. Kabinet také určí, kdo bude mít kampaň na starost, jaký má mít charakter a v jakém bude rozsahu. Dosud nepadlo definitivní rozhodnutí, zda se Češi o přijetí Evropské ústavy vyjádří ve všelidovém hlasování, nebo o něm rozhodne parlament. Také není jasné, kdy bude Česko o dokumentu hlasovat. V případě, že to bude prostřednictvím referenda, vládní ČSSD navrhuje, aby se hlasování spojilo s parlamentními volbami, plánovanými na červen 2006. Opoziční ODS prosazuje zvláštní referendum pouze k euroústavě. Vláda má také konečně rozhodnout, zda kampaň bude řídit ministerstvo zahraničí nebo například úřad vlády. Největší část prostředků má jít na kampaň do hromadných sdělovacích prostředků, dále na publikace a propagační materiály a na bezplatné informační linky. Poučovat občany o ústavě mají i informační střediska v krajích v rámci projektu Europe Direct. Podle dokumentu ministerstva zahraničí využije vládní strategie zkušenosti z kampaně před vstupem České republiky do EU. Evropská komise nedávno vyjádřila údiv nad tím, že ji Česká republika zatím nepožádala o žádnou podporu při informování občanů o ústavní smlouvě EU, ani jí nesdělila, jak si hodlá počínat. Podle ministerstva zahraničí tak Česko nemůže učinit před tím, než vláda schválí podobu kampaně.

Zvláštní školy by měly vzdělávat jen děti s mentálním postižením. Nemělo by se už stát, že na ně budou přeřazeni žáci, kteří jsou schopni absolvovat základní školu, ale učitelé si s nimi jen nevědí rady, řekl ČTK ředitel ministerského odboru speciálního školství Jiří Pilař. Zvláštní škola také změní název. Musí se přejmenovat na základní školu praktickou. Nařizuje to nový školský zákon, který platí od ledna, a vyhláška o vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Zvláštní školy budou ale ještě nějakou dobu existovat. Ministerstvo jim dalo čas na to, aby zažádaly o přejmenování.

O údajně neoprávněném zařazování dětí do zvláštních škol hovoří zejména Romové. Skupinka Romů z Ostravska si kvůli tomu nyní stěžuje na diskriminaci při vzdělávání u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. "Snažíme se, aby bylo co nejvíce dětí i se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách. Ale když je pedagogové nedokážou vzdělávat, tak mohou být na základě souhlasu rodičů a vyjádření odborníků umístěny do speciální školy," uvedl Pilař. Speciální školy vzdělávají děti s poruchami chování nebo učení.

Ředitelka zvláštní školy v Žatci Zdeňka Hamousová si myslí, že ve zvláštních školách není příliš mnoho dětí, které by na ně nepatřily. "Na naší škole jsme dosud měli jen děti s mentálním postižením," řekla ČTK. Myslí si, že by si ředitelé škol nedovolili zařadit dítě do zvláštní školy neoprávněně. S tím souhlasí i ředitelka speciálních škol v Lounech Beata Kurillová. Podle ní například romské děti ve zvláštních školách automaticky nekončí. Přeřazení dítěte vždy předchází jednání s rodiči, kteří musí s tímto krokem souhlasit, uvedla. Obě ředitelky mají zkušenosti s tím, že za nimi rodiče chodí a žádají je, aby přijaly jejich dítě, i když je schopno základní školu absolvovat. Shodují se, že to rodiče dělají kvůli své pohodlnosti. Zvláštní škola na děti totiž neklade takové nároky a rodiče se s nimi nemusí doma tolik učit. Děti žadatelů absolvují psychologické vyšetření. "Pokud se ukáže, že nemá takové problémy, aby muselo být zařazeno na zvláštní školu, nepřijmeme ho," podotkla Hamousová. Někdy také vrací dítě zpět do základní školy, když je zjevné, že ji s pomocí rodičů zvládne.