Zprávy | Z archivu rubriky


Soud se příští měsíc opět pokusí zahájit proces s lékařem Janem Karasem, který loni v červnu v opilosti srazil autem dvouletou Lucii Šimrovou a vážně ji zranil. Hlavní líčení je naplánováno na 5. dubna, řekla ČTK místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Monika Křikavová. Zdravotní stav Karase, který se před časem podrobil operaci a zůstal hospitalizován, už podle znalců umožňuje, aby se soudního jednání zúčastnil. "Znalec sdělil, že obžalovaný je schopen výslechu," konstatovala Křikavová. Soudce Ondřej Havlín naplánoval podle ní líčení pouze na jeden den, během kterého by chtěl vyslechnout všechny svědky a přečíst i celý spis. Nelze vyloučit ani vynesení rozsudku. Obžaloba viní Karase z těžké újmy na zdraví a ohrožení pod vlivem návykové látky. Hrozí mu šest měsíců až pět let vězení.

Karas dívku srazil začátkem loňského června v areálu vinohradské Fakultní nemocnice. Po kolizi bývalý lékař vinohradského novorozeneckého oddělení gynekologicko-porodnické kliniky tvrdil, že mu selhaly brzdy a alkoholu se napil až po neštěstí. Znalec na brzdách žádnou technickou závadu nenašel. Po nehodě prý Karasovi naměřili 3,28 promile alkoholu. Lékař vypověděl, že se po nehodě napil vodky a požil i léčivý rostlinný přípravek s obsahem alkoholu. Znalec zjistil, že měl při nehodě v krvi prokazatelně 0,9 až 1,63 promile alkoholu. Karasovo auto při havárii přimáčklo dítě ke kolu stojícího nákladního vozu. Podle svědků se lékař snažil ujet. Lucie utrpěla těžká zranění hlavy, vnitřních orgánů a nohy. Při plastických operacích jí byla transplantována kůže na čtvrtinu povrchu těla.

Šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý si zaplatil novinový inzerát, v němž se ohrazuje proti reportážím České televize o firmě své manželky. Text nazvaný Fakta a doklady Vlastimila Tlustého versus lži a spekulace v reportážích Jiřího Hynka vyšel v páteční Mladé frontě Dnes. Podle ceníku stojí takové oznámení, umístěné mimo běžné inzertní stránky listu, zhruba 200.000 korun. "Byla to částka mezi 100.000 a 200.000 korun," uvedl Tlustý. Dodal, že vzhledem k tak vysokým nákladům jde o jednorázovou akci. Inzerát považuje za způsob, jak informovat veřejnost o skutečném stavu věci. Opoziční politik v inzerátu rozebírá tři reportáže redaktora Hynka, odvysílané v pořadu Události ČT. Mluvčí veřejnoprávní televize Martin Krafl již v pondělí ČTK řekl, že televize si za odvysílaným materiálem stojí. Informace, které v reportážích zazněly, považuje Tlustý za účelové lži. "Tento inzerát vychází proto, aby byla veřejnost plně informována a nebyla odkázána jen na účelové manipulace v reportážích redaktora J. Hynka," uvedl Tlustý. Již dříve řekl, že jeho manželka, firma JMTCZ, v jejímž představenstvu Ladislava Tlustá působí, i majitel této společnosti chystají kvůli reportážím ČT právní kroky. O podání žaloby uvažuje i Tlustý. Česká televize zpochybnila původ majetku společnosti JMTCZ. Tlustý v pondělí zveřejnil účetní doklady, které podle něj prokazují, že informace televize jsou nepravdivé. Ohradil se i proti reportáži naznačující, že mohl zneužít funkci šéfa dozorčí rady České konsolidační agentury. Společnost JMTCZ totiž získala úvěr od banky ovládané skupinou PPF, kterou konsolidační agentura určila vítězem lukrativního tendru, uvedla televize.

Unikátní projekt, který svým širokým historickým záběrem nemá obdoby v Evropě a pravděpodobně ani ve světě, spustila v pátek česká parlamentní knihovna. Jde o zveřejnění dostupných pramenných materiálů vztahujících se k dějinám českého sněmovnictví. Veřejnost se tak může seznámit například s obsahem Břetislavových dekretů, které svým původem sahají až do roku 1039. Vlastními podněty pro vznik projektu nazvaného České sněmy byly, a stále jsou, vysoká ocenění dosavadních výsledků digitalizace českých a slovenských parlamentárií a jejich zpřístupnění veřejnosti. Projekt bude v konečné podobě obsahovat dokumenty z počátků českého sněmovnictví a jeho vývoje do začátku 15. století, materiály z českých sněmů v době husitské do poloviny 15. století, dokumenty z období stavovské monarchie do počátku 17. století a také z období habsburského absolutismu do roku 1848. Zájemci si také v budoucnu budou moci prohlédnou některé archiválie naskenované do digitální podoby. Různorodost zpřístupňovaných historických dokumentů je dána hlavně skutečností, že sněmovnictví v českých zemích se pro starší období povahou svých materiálů značně liší od období moderního, kdy se začaly pořizovat skutečné stenografické zápisy. Ve starších obdobích se zapisovaly jen výsledky jednání, usnesení, artikule, které se však všechny nedochovaly. V raném období existence českého státu rozhodnutí sněmů nahrazovala vyhlášená rozhodnutí knížat na shromážděních šlechty (například již zmíněná Břetislavova dekreta z roku 1039). I v pozdějším období byla vydávána panovnická rozhodnutí s povahou zákonů, které podle dnešních zvyklostí přijímá parlament, ale sněmy je tehdy neschvalovaly.