Zprávy | Z archivu rubriky


Evropská unie se podle viceguvernéra České národní banky Miroslava Singra zahlcuje nařízeními a regulací. Singer to řekl v Praze na konferenci o takzvané lisabonské strategii, tedy desetiletém programu rozvoje unie. Tlak na liberalizaci a urychlení reforem však podle něj roste a nyní si to prý více uvědomuje i sama unie. Podle českého eurokomisaře Vladimíra Špidly je ale Evropská unie efektivní. "Tvrdí se, že EU je byrokratická. To je omyl, ve skutečnosti je největším zdrojem debyrokratizace v Evropě," řekl ČTK. Jako příklad uvedl zrušení celních kontrol na hranicích po vstupu České republiky do EU nebo volný trh, který prý také snižuje potřebu úředníků.

EU před pěti lety vyhlásila takzvanou lisabonskou strategii, podle níž měla do roku 2010 předehnat Spojené státy a stát se nejvýkonnější ekonomikou světa. V poločase se však nyní ukázalo, že se mezera mezi EU a USA ještě zvýšila, a Brusel nyní přemýšlí, jak dál. Podle Singra si EU vytyčila příliš mnoho špatně definovaných cílů, jež byly často protichůdné, takže se nedařilo plnit žádný z nich. Chtěla zároveň štědrý sociální stát, přísné ekologické normy i ekonomický růst a konkurenceschopnost. Podle ekonomů se unie v dalších letech potřebuje soustředit na několik klíčových priorit, mezi něž patří podpora infrastruktury, malých a středních podniků, vědy a výzkumu a vzdělání. Stěžejní bude také otevírání obchodu, liberalizace a deregulace síťových odvětví.

České ženy, děti i senioři trpí násilím v rodině. Velká část "obětí" se situaci bojí řešit, a spolehlivých údajů proto není dostatek. Podle Národní zprávy o rodině, kterou tento týden zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí, se počet týraných nicméně rok od roku zvyšuje. Podle reprezentativního výzkumu násilí na ženách provedeného Sociologickým ústavem Akademie věd ČR téměř 38 procent žen zažilo někdy v životě nějakou formu násilí ze strany partnera.

Podobná situace je také u dětí. Ty se buď bojí událost oznámit, nebo nevědí, kde si stěžovat, a nemají komu se svěřit. Děti ovšem trpí násilím nejen jako oběti, ale i jako svědci. Na to upozorňuje Světová zdravotnická organizace, která přítomnost dětí při násilí považuje za psychické týrání. Podle údajů občanského sdružení ROSA byly děti v roce 2002 svědky domácího násilí mezi partnery u 74 procent jejich klientek. Počet týraných dětí prudce roste. Zatímco v roce 1994 bylo podle pramenu ministerstva práce a sociálních věcí evidováno 560 týraných dětí, v roce 2002 to již bylo přes 1200.

Násilí na starších rodinných příslušnících se většinou projevuje v zanedbání péče. Známé jsou ale i případy napadení dětmi či vnoučaty i samotného útoku mezi partnery. Ze zkušeností je známo, že častější než fyzické je týrání psychické. Statistická data v této oblasti však chybí. Staří lidé nechtějí z citových důvodů o svých potížích hovořit a tím spíše je řešit přes policii nebo soud. Mnozí se také bojí.