Zprávy | Z archivu rubriky


Premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) mrzí, že prezident Václav Klaus odmítl jmenovat 32 čekatelů na funkci soudce. Je jim totiž méně než třicet let a podle Klause jsou na tak zodpovědnou funkci příliš mladí. Předseda vlády se obává, aby odmítnutí kandidáti neodešli z justice do advokacie či jiných oborů. Politici ODS naopak prezidentův postup schvalují.

O věkové hranici pro jmenování soudců hovořili v diskusním pořadu televize Prima i stínová ministryně spravedlnosti ODS Eva Dundáčková a místopředseda sněmovny za KSČM Vojtěch Filip. Oba hlasovali pro zákon, který stanovuje pro jmenování soudců hranici 30 let. Podle přechodného ustanovení se ale omezení netýká právníků, kteří byli justičními čekateli v době přijetí zákona. "Na kroku pana prezidenta mi vadí, že si osobil víc práva, než sám má, protože my jsme tu věkovou hranici stanovili pro ty, kteří nastupují od přijetí zákona do cyklu justičních čekatelů," řekl Filip. Podle něj měli být čekatelé jmenováni. Dundáčková uvedla, že by budoucí soudci měli procházet selektivním výběrem, aby se jimi stali jen ti, kteří prokázali vysokou odbornost a míru schopnosti soudit. "Nemělo by být automatické, že kdo se stane soudním čekatelem, stane se jednoho dne i soudcem," poznamenala.

Předseda Soudcovské unie Jaromír Jirsa Primě řekl, že je rozhodnutí prezidenta protiústavní a doufá, že se čekatelé obrátí na Ústavní soud. Soudcům i ministerstvu spravedlnosti vadí, že prezident se rozhodl pouze na základě věku a podle nich nehodnotil odbornou stránku kandidátů. Právě justičními čekateli chtělo ministerstvo vypomoci některým krajům, které se potýkají s nedostatkem soudců. Soudcovská unie se snaží dlouhodobě o vznik soudcovské samosprávy, která by se podílela na jmenování justičních funkcionářů. Soudci podle Jirsy uvažují o založení soudcovské rady, která by omezila zasahování moci exekutivní do moci soudní.

Největší soukromá síť zdravotnických zařízení v Japonsku, společnost Tokushukai by ráda do dvou let postavila v Praze či jiném městě České republiky nemocnici. Skupina českých lékařů a dalších odborníků tento týden mapovali v Japonsku možnosti spolupráce. Vedle stavby zbrusu nového zařízení padl také návrh, že by japonská společnost převzala některou z již existujících českých nemocnic, jejíž běh však není bez problémů. V úvahu připadá také varianta, že by Japonci mohli některé z českých zdravotnických zařízení vybavit těmi přístroji, kterých je v Česku nedostatek.

K zásadám, které si zaměstnanci opakují denně společně s ostatními při ranních poradách, patří bezpodmínečná ochota pomoci pacientovi či nepřijímání jakýchkoliv dárků. "Jsme tu pro pacienty, ne oni pro nás," zní sborově každé ráno ve všech nemocnicích Tokushukai. Právě tento dril a vůbec způsob práce specifický pro japonskou kulturu může vyvolat otázku, zda má stejná koncepce šanci fungovat i třeba v českém prostředí. Personál nemocnic Tokushukai v zahraničí tvoří totiž zdravotníci z příslušné země, kteří absolvovali v Japonsku školení a roční stáž. Podle českých odborníků jsou nemocnice Tokushukai srovnatelné s kvalitními českými okresními nemocnicemi. Rozdíl vidí v tom, že díky dostatku techniky a personálu jsou vyšetření, na něž v Česku mnohdy existuje pořadník, prováděna bez čekacích lhůt. Vstup Japonců do českého zdravotnictví by považovali za pozitivní také proto, že by do této oblasti přibyl konkurenční prvek.