Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Stanislav Gross chce v takzvané společenské smlouvě určit osm základních úkolů, které by vláda měla dokončit do konce volebního období. Za priority označil návrh důchodové reformy, přípravy na přistoupení k euru, zdravotnictví, přijetí euroústavy, boj s nezaměstnaností, transparentnější prostředí, spravedlivější sociální systém a národohospodářskou strategii. Podle ODS je to jen další trik, jak odvrátit pozornost od Grossových problémů a krize vlády. Gross v nedělním diskusním pořadu České televize (ČT) uvedl, že společenská smlouva na rozdíl od programového prohlášení vlády zužuje priority, na které se ministři mají soustředit v 15 měsících zbývajících do řádných voleb. "Novost" dokumentu spočívá podle něj i v tom, že do jeho přípravy chce zapojit občany. Lidovci ani unionisté zatím podle České televize s premiérem o společenské smlouvě nejednali. "Krize nevznikla kvůli programu koaliční vlády. Krize vznikla kvůli příjmům z prostituce v premiérově rodině. To nová společenská smlouva může těžko změnit," řekl ČT předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Mírnější postoj v této věci zaujali unionisté. "Já myslím, že o této smlouvě na koaličních jednáních můžeme hovořit, ale nám připadá v této chvíli nejdůležitější dodržovat koaliční dohodu," řekl ČT předseda poslaneckého klubu US-DEU Vlastimil Ostrý. Místopředseda sněmovny za KSČM Vojtěch Filip ČT řekl, že se domnívá, že společenskou smlouvou je vládní prohlášení. "Nevím, jestli tím naznačuje (Gross), že vláda bude měnit vládní prohlášení, bude znovu žádat o důvěru," uvedl. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová v televizi řekla, že Gross si bere občany jako nedobrovolná rukojmí. Smlouva mezi politiky a veřejností podle ní vzniká tím, když voliči dají ve volbách hlas konkrétní straně s konkrétním programem. A to Gross neudělal, uvedla.

Cukrovarnická britsko-francouzská společnost Eastern Sugar podle pondělního vydání týdeníku Euro požaduje po České republice v arbitráži zhruba 100 milionů eur, tedy asi tři miliardy korun. Firma, jež v Česku provozuje tři cukrovary, viní stát z diskriminačního přidělování kvót na výrobu cukru a z toho, že neochránil trh s cukrem před nelegálními dovozy, uvedl týdeník. Rozhodci arbitrážního řízení už byli podle Eura jmenováni. Českou republiku zastupuje ve sporu právní kancelář Weinhold Legal. Podle ministerstva zemědělství nemá firma Eastern Sugar nárok na odškodnění. "Přidělení produkčních kvót na cukr podle nařízení vlády bylo svými kritérii spravedlivé pro všechny účastníky cukerného pořádku v ČR," sdělilo ministerstvo ČTK. "Nařízení vlády vycházelo ze snížené národní kvóty předepsané EU a kroky Eastern Sugar mohou být obavou z budoucnosti. Reforma cukerního pořádku, která v EU proběhne do konce roku 2006, totiž může přinést další snížení cukerné kvóty, a tím i snížení výrobních kapacit a snížení ploch cukrové řepy," uvedlo ministerstvo zemědělství. Limity pro výrobu cukru stanovuje vláda. Pro kvótový rok 2003/2004 byl podle informací ČTK rozdělen národní limit zhruba 455.000 tun mezi osm společností. Eastern Sugar ČR, Moravskoslezské cukrovary a dvě další větší firmy si proti předchozímu období pohoršily. Zbylé čtyři naopak dostaly přidáno.

Premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) mrzí, že prezident Václav Klaus odmítl jmenovat 32 čekatelů na funkci soudce. Je jim totiž méně než třicet let a podle Klause jsou na tak zodpovědnou funkci příliš mladí. Předseda vlády se obává, aby odmítnutí kandidáti neodešli z justice do advokacie či jiných oborů. Politici ODS naopak prezidentův postup schvalují.

O věkové hranici pro jmenování soudců hovořili v diskusním pořadu televize Prima i stínová ministryně spravedlnosti ODS Eva Dundáčková a místopředseda sněmovny za KSČM Vojtěch Filip. Oba hlasovali pro zákon, který stanovuje pro jmenování soudců hranici 30 let. Podle přechodného ustanovení se ale omezení netýká právníků, kteří byli justičními čekateli v době přijetí zákona. "Na kroku pana prezidenta mi vadí, že si osobil víc práva, než sám má, protože my jsme tu věkovou hranici stanovili pro ty, kteří nastupují od přijetí zákona do cyklu justičních čekatelů," řekl Filip. Podle něj měli být čekatelé jmenováni. Dundáčková uvedla, že by budoucí soudci měli procházet selektivním výběrem, aby se jimi stali jen ti, kteří prokázali vysokou odbornost a míru schopnosti soudit. "Nemělo by být automatické, že kdo se stane soudním čekatelem, stane se jednoho dne i soudcem," poznamenala.

Předseda Soudcovské unie Jaromír Jirsa Primě řekl, že je rozhodnutí prezidenta protiústavní a doufá, že se čekatelé obrátí na Ústavní soud. Soudcům i ministerstvu spravedlnosti vadí, že prezident se rozhodl pouze na základě věku a podle nich nehodnotil odbornou stránku kandidátů. Právě justičními čekateli chtělo ministerstvo vypomoci některým krajům, které se potýkají s nedostatkem soudců. Soudcovská unie se snaží dlouhodobě o vznik soudcovské samosprávy, která by se podílela na jmenování justičních funkcionářů. Soudci podle Jirsy uvažují o založení soudcovské rady, která by omezila zasahování moci exekutivní do moci soudní.