Zprávy | Z archivu rubriky


Ústřední vojenská nemocnice v pražských Střešovicích po několikaletém úsilí získala jako první zařízení ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci, která je známkou špičkové péče a bezpečí pro pacienty. "Museli jsme změnit celkovou filozofii přístupu k pacientovi. Tři a půl roku jsme tvrdě pracovali," řekl při slavnostním převzetí certifikátu ředitel nemocnice Štefan Brunclík.

Experti společnosti Joint Commission International, která ocenění uděluje, postupně sledovali na 1500 parametrů. Hodnotilo se téměř všechno - od kvality lékařské péče přes komfort pacientů až po evakuační plány. Střešovická nemocnice splnila více než 99 procent požadavků. Zařadila se tím k šesti desítkám nemocnicím ve světě, které již tuto akreditaci mají. Asi nejzásadnější novinkou bylo zavedení jednotného chorobopisu, což snižuje riziko omylu. Pacienti nosí plastové náramky, které slouží k jednoznačné identifikaci. Lékaři i sestry se museli naučit srozumitelně vysvětlovat nemocným, jaké je jejich onemocnění, jak bude probíhat léčba a jak do ní může zasáhnout sám pacient. Klasické vizity, při nichž lékaři řeší problémy nemocného před ostatními pacienty, vystřídaly diskrétní rozhovory v soukromí vyšetřovny. Získání akreditace je pro nemocnici velký úspěch, ale i závazek. Každé tři roky bude muset dokázat, že jí certifikát náleží právem. Slavnostního předání akreditace se zúčastnili i prezident Václav Klaus a americký velvyslanec v Praze William Cabaniss.

Evropa stárne a tento trend s sebou přináší spoustu nových, dosud neřešených problémů, výzev a nebezpečí. Za pár let se vedle stárnutí objeví nový jev, úbytek obyvatelstva. Pokud se něco nestane, začne se Evropa vylidňovat, se všemi důsledky pro její ekonomiku a pro život jejích obyvatel. Takovou perspektivu vykreslila Evropská komise v "zelené knize", kterou předložil komisař Vladimír Špidla. Jejím cílem je bít na poplach a vyvolat v celé EU širokou debatu, jak tomuto trendu čelit. Poznatky z ní shrne komise do "bílé knihy", jež bude už obsahovat návrhy pro legislativní a jiná opatření na úrovni Evropské unie.

Zelená kniha řeší převážně dva problémy. Prvním je nedostatečná porodnost - žádná země v EU nedosahuje dnes už normální míry reprodukce, zhruba 2,1 dítěte na jednu ženu. Na úplně nejnižší příčce (1,17 dítěte na ženu) se ocitla Česká republika, spolu s Kyprem, těsně pod Slovenskem. "Demograficky to znamená, že za jednu generaci, tedy za 26 let, bude v Česku o polovinu matek méně než dnes. Klesá to prudce. A je třeba si uvědomit, že společnost, která nemá děti, nemůže být v rovnováze a stabilitě," soudí Špidla. Druhý projev demografického vývoje, výrazné stárnutí, se projeví v tom, že ubude dětí a mládeže, přibude starších pracovníků a zejména pak starých a velmi starých lidí v důchodovém věku. Zatímco dnes je v EU zhruba 16 procent lidí ve věku nad 65 let, bude to v roce 2030 už 23 procent a v roce 2050 přes 30 procent. Podle Špidly tento vývoj vyvolá dalekosáhlé změny v systémech zdravotní a sociální péče, ale i v dalších oblastech, jako je urbanistika či veřejná doprava.