Zprávy | Z archivu rubriky

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) už brzy může začít s bezpečnostní prověrkou premiéra Stanislava Grosse (ČSSD). Předseda vlády v těchto dnech vyplnil desítky stran podrobného dotazníku, který je hlavním východiskem pro práci NBÚ. "Formuláře má už premiér vyplněné. Ve středu se vrátil z Bruselu, odevzdá je zřejmě ve čtvrtek," řekla mluvčí vlády Věra Dušková. Gross v únoru slíbil, že do sjezdu ČSSD, který začíná tento pátek, požádá o bezpečnostní prověrku. Chtěl tím vyvrátit pochybnosti o majetkových poměrech své rodiny. Dušková potvrdila, že premiér požádal o nejvyšší stupeň - přísně tajné. V takových případech trvá prověřování minimálně rok. NBÚ bude prověřovat i Grossovu manželku a známé.

Městský soud v Praze ve středu nařídil ministerstvu vnitra odstranit jméno patriarchy církve československé husitské Jana Schwarze ze seznamu spolupracovníků StB. Už v roce 1994 přitom soud rozhodl, že Schwarz je v seznamu veden neoprávněně. Před jedenácti lety se však nedomohl výmazu svého jména z takzvaného registru svazků. Zatím jeho krycí jméno Cyril lze najít v seznamu zveřejněném ministerstvem vnitra na internetu i v jeho tištěné podobě. V příslušné kolonce je však odkaz upozorňující na rozsudek soudu. Schwarzovu elektronickou registraci musí vnitro odstranit do 30 dnů. Z papírových seznamů, které ministerstvo vydalo, ji již odstranit nejde. Pokud by však vyšly seznamy nové, jeho jméno v nich už nebude. Z registrů svazků vyplývá, že Schwarz byl v březnu 1987 zaveden jako kandidát tajné spolupráce. Kategorie označuje osoby, u kterých StB zvažovala možnou spolupráci. Tito lidé o zájmu bezpečnosti většinou ani nevěděli. V říjnu téhož roku již ale byl veden jako agent, tedy zkušený informátor StB. Celý svazek byl zničen v lednu 1989. "Nevím jak jsem se v seznamech ocitl," řekl patriarcha ČTK. Podle něj byl pod neustálou kontrolou a několik let dokonce nesměl pracovat v kolektivu. Do kontaktu s bezpečností prý přišel v době, kdy byl vězněn na Borech. "Nikdy jsem ale nepodepsal vědomou spolupráci," řekl Schwarz.

Žáci základních škol ani nadále nebudou moci podávat přihlášky na libovolný počet středních škol. Novelu, která k tomu měla otevřít cestu, ve středu sněmovna zamítla. Autoři předlohy z řad poslanců ODS navrhovali i některé další změny, například to, aby střední školy mohly, ale nemusely při přijímání studentů přihlížet k vysvědčení dětí na základní škole. Dolní komora novelu zamítla hlasy ČSSD a komunistů. Nový školský zákon stanoví, že v prvním kole se lze hlásit jen na jednu školu. Vadí to nejen některým rodičům, ale i ODS, jejíž poslanci proto uvedenou novelu předložili a navíc si na znění školského zákona stěžovali u Ústavního soudu. Dříve se mohly děti v prvním kole hlásit na jednu veřejnou a zároveň na soukromou či církevní školu. Nejsilnější opoziční strana je přesvědčena o tom, že nynější zákon omezuje právo na vzdělávání, což je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) ve středu naopak prohlásila, že kdyby parlament předlohu ODS schválil, vyvolalo by to chaos a na střední školy by se dostalo méně studentů než dnes.

Americký velvyslanec William Cabaniss ve středu probíral s bývalým socialistickým premiérem Milošem Zemanem vnitropolitickou situaci v České republice. ČTK to potvrdil expremiér s tím, že ho velvyslanec navštívil na vlastní žádost. O podrobnostech odmítl hovořit s odkazem na to, že zásadně o soukromých návštěvách neinformuje. Koaliční krize, o kterou se zajímají i zahraniční politikové a média, vznikla v Česku v souvislosti se skandálem kolem nejasného financování Grossova bytu a podnikání jeho manželky. KDU-ČSL požaduje Grossovu rezignaci a hrozí, že opustí koalici, zůstane-li premiérem. Zeman je od minulých voleb v důchodu a žije ve staré tvrzi v Novém Veselí na Českomoravské vrchovině.

S blížícím se sjezdem přibývá socialistů, kteří váhají, zda bude vhodnějším předsedou úřadující šéf ČSSD Stanislav Gross, nebo místopředseda Zdeněk Škromach. Tito politici jsou stále jediní, kdo jsou odhodláni utkat se na velikonočním sjezdu v Brně o funkci šéfa strany. Zatímco Gross chce v souladu s evropskými socialisty omezit sociální dávky, Škromach trvá na tradiční solidaritě ČSSD s nemajetnými vrstvami. Vyplývá to z ankety ČTK mezi delegáty sjezdu v krajích. Váhavých socialistů sice přibylo, ale jednoznačně Škromacha podporuje jen zlínská ČSSD. Gross by podle ní však měl zůstat premiérem, protože vláda je úspěšná. O výhodách rozdělení funkce předsedy strany a vlády mezi dva muže je přesvědčen i Škromach. "Nejpřijatelnější by pro nás samozřejmě bylo, kdyby lidovci ustoupili a tato vláda fungovala dál," řekl ČTK předseda zlínské ČSSD František Novosad. KDU-ČSL ale v sobotu dala najevo, že nezůstane v koalici, bude-li Gross premiérem, a že bude se socialisty jednat jen o předčasných volbách.

Více než polovina Čechů si myslí, že odsun sudetských Němců na základě poválečných Benešových dekretů byl spravedlivý. Dvě třetiny lidí také zastává názor, že Benešovy dekrety by měly platit i nadále. Jen sedm procent Čechů by je zrušilo. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Obdobně skončily i ankety provedené v uplynulých letech. Podle pětiny dotázaných byl sice odsun německého obyvatelstva z českých zemí nespravedlivý, ale za minulostí by se měla udělat tlustá čára, aby nezatěžovala současné vztahy. Jen zhruba pět procent Čechů by se za odsun Němců omluvila. Ještě méně, tři procenta občanů, by bývalé osadníky pohraničí odškodnila. Benešovy dekrety ze 40. let minulého století se netýkaly jen Němců, ale i Maďarů. Dokumenty rozhodly o rozdělení zemědělského majetku, zbavil majetku ty, kteří v minulosti získali německé nebo maďarské občanství a další dekret umožnil konfiskaci jejich veškerého majetku. Československo tehdy opustilo kolem tří milionů Němců a 30.000 Maďarů.

Zrychlení adopcí, které má přinést stručná novela občanského soudní řádu, ve středu senátoři beze změn podpořili. Novela ukládá soudům, aby přednostně a co nejrychleji rozhodovaly o tom, zda je k osvojení dítěte nutný souhlas biologických rodičů. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus. Rychlejší práce soudů má podle autorů novely z řad poslanců KDU-ČSL přispět k tomu, aby se malé děti dřív dostaly do náhradních rodin, a nemusely prožít mládí v ústavech. Autoři novely uvedli, že například v roce 2001 bylo osvojeno 545 dětí a žádostí o adopci bylo 2100. V tomtéž roce přitom rozhodnutí soudů poslalo do ústavů 2130 dětí. Ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová již dříve ČTK řekla, že biologičtí rodiče často blokují možnost poslat dítě do náhradní rodiny. Dítě je pak v ústavu až do dospělosti. "I když je o děti v ústavech velmi dobře postaráno, lásku a rodinné zázemí jim nejsou schopni nahradit, ač se snaží sebevíc," uvedla. Připomněla také Úmluvu o právech dítěte, podle níž dítě má vyrůstat v rodinném prostředí.

Bývalý předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla se jako host zúčastní nadcházejícího sjezdu sociální demokracie v Brně. Stejně jako dosud i na vrcholném setkání nejsilnější koaliční strany se nynější evropský komisař bude důsledně vyhýbat komentování domácí politické situace. "To mi nepřísluší," řekl ve středu Špidla novinářům v Bruselu. Ve svém projevu se tak bude expremiér věnovat tématu, který je součástí jeho práce v bruselské exekutivě. "Budu hovořit o lisabonské strategii," uvedl. Tímto termínem se označuje ambiciózní cíl, který měl do roku 2010 učinit z Evropské unie nejvýkonnější ekonomiku na světě při udržení sociálních a ekologických priorit. Ukázalo se ale, že takové vyhlídky jsou příliš optimistické. Lídři EU včetně Špidlova nástupce Stanislava Grosse se proto na dnešním summitu v Bruselu dohodli na skromnějších a reálnějších cílech. Na sjezd ČSSD byl pozván i Špidlův předchůdce v čele vlády a strany Miloš Zeman, který se ale do Brna nechystá.

Český pavilon na světové výstavě Expo 2005 se výrazně odlišuje od ostatních národních pavilonů. Je o tom přesvědčen generální komisař české účasti Vladimír Darjanin. Proto už s napětím očekává první návštěvníky a je zvědav, jak budou na českou interaktivní Zahradu hudby a fantazie reagovat. Expo 2005 v japonské prefektuře Aiči začne ve čtvrtek slavnostním ceremoniálem, dveře výstaviště se pro veřejnost otevřou o den později. "To, abychom byli jiní, se nám povedlo. Něco podobného jinde nemají. Jak to všechno bude fungovat, budeme moci říci po otevření," řekl ve středu Darjanin v telefonickém rozhovoru s ČTK. Fasádu pavilonu zdobí 30.000 dřevěných bodlin, které podle Darjanina ladí s nedalekým lesíkem, na nějž pomyslně navazují. Komisař, který se byl podívat v pavilonech jiných zemí, podotkl, že už vstup do českého pavilonu je odlišný. "Vchází se jakousi mušlí a člověk se ocitne v prostředí, kde jsou hudební nástroje. Například varhany a klavír vydávají zvuk, jako když jsou ponořeny ve vodě," řekl. Interiér má evokovat dětství a vybízí k hrám. Autory budovy jsou například výtvarníci Petr Nikl a Barbora Škorpilová či režisér Jan Hřebejk. Autorem souborného díla je Jiří Černý.

Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS) podala na Českou republiku stížnost k Evropské komisi. ČTK to ve středu sdělil výkonný ředitel asociace Pavol Mazan. Firmám podle něj vadí neprůhlednost stanovení cen a úhrad léků. "Současný systém postrádá jasná pravidla. Brání postupnému zavádění nových účinnějších léků na trh a omezuje přístup pacientů k moderní léčbě," uvedl Mazan. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová po svém nástupu rozpustila kategorizační komisi, v níž odborníci rozhodovali o tom, které léky budou hrazeny ze zdravotního pojištění a kolik za ně pojišťovny zaplatí. Z rozdílu této částky a maximální ceny léku, kterou stanovilo ministerstvo financí, pak vyplýval doplatek pacienta. Rozhodování je nyní v rukou ministryně.