Zprávy | Z archivu rubriky

Na 150 vojáků v sovětských, rumunských a německých uniformách se za podpory těžké techniky v sobotu utkalo v kopcích u obce Strání v okrese Uherské Hradiště. Po zhruba hodinové bitvě se sovětské a rumunské armádě podařilo prolomit obranné postavení Němců a zahnat je na ústup. Tímto způsobem si příznivci vojenské historie připomněli 60. výročí osvobození Uherskobrodska.

V místech, kam v sobotu zavítalo několik tisíc diváků, se v dubnu roku 1945 skutečně odehrávaly těžké boje mezi německou armádou a postupujícími sovětskými a rumunskými jednotkami. Fronta se zde na několik dnů zastavila, a boje si tak vyžádaly smrt 250 Rumunů a zhruba stejného počtu sovětských vojáků. Němců zde zahynulo zřejmě ještě více.

"Na scénáři nás pracovalo několik takřka celý rok. Snažili jsme se v rámci možností co nejvíce přiblížit podobě reálných bojů," uvedl Petr Mikláš z Vojenskohistorického klubu - Divize Bílé Karpaty. Na organizaci se podílel i Klub vojenské historie Maxim z Otrokovic. Účinkovali ovšem příznivci vojenské historie z celé České republiky. "Nás koníček je nesmírně finančně náročný. Na to, aby se na jednom bitevním poli mohlo utkat tolik vojáků a techniky, je vždy potřeba spolupráce mnoha nadšenců," řekl Mikláš. Náročná je podle něho i příprava bojiště, kde se musejí vybudovat obranná postavení, a jednání s úřady. "Místo musí být dočasně vyhlášeno jako střelnice," poznamenal.

Kromě staré vojenské techniky ale mohli návštěvníci obdivovat také tu soudobou. Armáda České republiky se zde prezentovala bojovým vrtulníkem, vozem spojařů či ručními palnými zbraněmi. Svůj zásahový vůz zde představili i vojenští záchranáři.

Vláda Stanislava Grosse díky komunistům přežila hlasování o nedůvěře, je však pod velkým tlakem a má krajně nejistou budoucnost. Její demisi nyní požadují i unionisté. Pokud ji kabinet nepodá, ministři za US-DEU vládu opustí. Z původně tříčlenné koalice si tak zachování Grossovy vlády přejí už jen sociální demokraté. Klíčovou roli komunistů však těžce nesou i někteří členové vlády za ČSSD, kteří zvažují odchod.

Premiér se navíc dostal do sporu s prezidentem. Václav Klaus zatím nepřijal demisi lidovců a chce po Grossovi, aby slíbil, že rekonstruovaný kabinet požádá sněmovnu o důvěru. Premiér míní, že Klaus jde nad rámec svých ústavních pravomocí. Ústava prezidentovi nepředepisuje, kdy má demisi přijmout. Hrozbu dlouhotrvajícího patu mezi premiérem a prezidentem nicméně politologové považují za krajně nepravděpodobnou.

Významné úlohy komunistů v nynější vládní krizi si všímají zahraniční média. Agentura Reuters uvedla, že kabinet se poprvé spolehl na sílu, která byla u moci naposledy za totality. Podle APA se komunisté znovu podílejí na moci, byť nepřímo.

Ekonomové soudí, že menšinová vláda nebude schopna žádných ekonomických reforem a české ekonomice bude spíše škodit. Kabinet podle nich nevydrží déle než do zimy, protože se mu nepodaří prosadit rozpočet na příští rok.

Česká republika se chystá přispět částkou 150.000 eur (asi 4,5 milionu korun) na výcvikovou misi Severoatlantické aliance v Iráku. Příslušný návrh by měl příští středu na zasedání vlády předložit ministr obrany Karel Kühnl. Zda se kabinet bude předlohou skutečně zabývat, však není kvůli pokračující vládní krizi jisté.

Již před několika týdny Česko rozhodlo o vyslání pěti vojenských instruktorů do Bagdádu. Termín jejich odletu ale ještě nebyl stanoven, nejprve se zúčastní přípravného kurzu v Neapoli. Na výcviku zhruba 200.000 příslušníků iráckých bezpečnostních sil se NATO dohodlo na loňském istanbulském summitu. V současné době má Praha své vojáky pouze na jihu Iráku - na základnách Šaíba a Az Zubajr cvičí místní bezpečnostní sbor. Parlament nedávno prodloužil působení devadesátičlenné mise do konce letošního roku. Společně s vojenskými policisty pracuje v zemi i několik chirurgů a zdravotních sester. I jihoirácký kontingent, který je zatím součástí mnohonárodních sil (MNF), by se měl letos začlenit pod velení NATO. Podle Kühnlova mluvčího Andreje Čírtka aliance počítá s tím, že celkové náklady výcvikové mise překročí 22 milionů eur (660 milionů korun) a podílet se na ní budou finančně, materiálně či vysláním instruktorů všech 26 členských zemí NATO.

Setkání prezidentů zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4), tedy České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska, bylo kvůli zhoršení zdravotního stavu papeže Jana Pavla II. odloženo na jiný termín. Oznámila to kancelář polského prezidenta. Prezidenti Aleksander Kwašniewski, Václav Klaus, Ivan Gašparovič a Ference Mádl se měli sejít v neděli a v pondělí v jihopolské Wisle. Měli hovořit především o visegrádské spolupráci, o Evropské unii, o vztazích mezi Evropou a Amerikou a o aktuální situaci na Ukrajině.

Pražská zoologická zahrada v sobotu zahájila 74. sezónu. Slunný den přilákal tisíce lidí. Troja tak zažila dopravní kolaps. Přeplněné autobusy městské dopravy popojížděly v nepřetržitém proudu osobních aut směřujících do blízké botanické zahrady.

Na jižním okraji areálu zoologické zahrady otevřel její ředitel Petr Fejk zcela novou expozici - Dětskou ZOO v podobě statku. Umožňuje malým návštěvníkům bezprostřední kontakt s domácími zvířaty. Všechna je možné krmit granulemi z automatů, k některým je také možno vejít přímo do ohrad.

Na tuto část naváže chystaná expozice nazvaná Příroda kolem nás. Podle pracovnice ZOO Romany Anděrové bude ve voliérách seznamovat s některými druhy ptáků i dalších zástupců tuzemské fauny - ježků, veverek a dalších drobných savců. Za skleněnou stěnou má být mraveniště.

V blízkosti pokračuje výstavba vodního světa s vodními ptáky, opicemi, tapíry a antilopami. Na jaře mají být rovněž podle Fejka hotovy nové expozice tygrů, levhartů, losů a sobů, nový výběh a bazén pro tučňáky a nová restaurace. V ZOO od povodně v roce 2002 vzniklo už osm nových pavilonů, jen loni podle ředitele postupně otevřeli zrekonstruovaný pavilon Afrika zblízka, 16 let uzavřený ptačí pavilon Sečuán, nové expozice plameňáků, pelikánů, jeřábů, dravých ptáků, gepardů, zrekonstruovaný pavilon šelem, vzdělávací centrum a parkoviště s novým jižním vchodem do ZOO. Vypjatý pracovní rok vyvrcholil koncem listopadu otevřením velkoryse koncipovaného pavilonu Indonéská džungle. Zahradu v roce 2004 navštívil téměř milion lidí - přesně 971.833, skoro o 360.000 návštěvníků více než v předcházejícím roce.

Nabídka tradiční romské kuchyně, volba Miss Roma a hudební vystoupení romských kapel připomenou v jihomoravských městech Mezinárodní den Romů, který připadá na 8. dubna. Všechny akce jsou určeny nejen Romům, ale i široké veřejnosti. Zřejmě největší oslavy chystají v Hodoníně. Už v pátek vpodvečer začne na tamním náměstí program romských písní a tanců. V sobotu večer se v Hodonínském kulturním domě bude volit Miss Roma 2005. Dívky se utkají v tradičních disciplínách obdobných soutěží - rozhovoru s porotou, módní přehlídce ve společenském oděvu, promenádě v plavkách a ve volné disciplíně.

Mezinárodní den Romů byl vyhlášen u příležitosti první konference mezinárodní romské unie (IRU), která se konala v začátkem dubna 1971 v Londýně. V roce 1978 se jí pak podařilo prosadit, aby byli Romové jako národ přijati OSN. Při posledním sčítání v Česku se k romské národnosti přihlásilo 11.000 lidí, podle odhadů jich v republice žije asi čtvrt milionu.

Bosé karmelitky vyšly v sobotu z kláštera na Hradčanském náměstí na veřejnost. Činí tak jen ve zcela výjimečných případech, patří totiž k těm řádovým sestrám, které žijí trvale v přísné klauzuře - tedy v naprostém odloučení od světa. Důvodem byla mše za umírajícího papeže Jana Pavla II. v nedaleké Svatovítské katedrále. "Chtěly jsme ho doprovodit na poslední cestě," řekla ČTK představená komunity, sestra Milada. Bosé karmelitky opustily zcela uzavřené prostředí svého společenství kvůli papeži i tehdy, když byl na návštěvě v Praze. Mnoho jiných vážných důvodů k podobnému kroku už není. "Jen když například potřebujeme lékaře nebo si zařídit občanskoprávní záležitosti," uvedla sestra představená.

Na českých hradech a zámcích začíná turistická sezóna. Tyto památkové objekty, z větší části ve státní správě, jichž bývá přístupno na 140, ročně navštíví v posledních letech od jara do podzimu kolem šesti až sedmi milionů lidí. Některé památky se už návštěvníkům otevřely o Velikonocích, další až na začátku dubna. Na hradních a zámeckých nádvořích donedávna ještě ležel metr sněhu. Zima byla letos dlouhá. Mnohé hrady a zámky je v tomto měsíci možné navštívit zatím jen o víkendech a během týdne až od května. Kasteláni pro letošní sezónu nachystali na mnoha místech rozšířené expozice a tradiční zábavné a další doprovodné akce.

Vláda premiéra Stanislava Grosse přišla o dalšího člena. Na úřad vlády doručil v sobotu ráno rezignaci ministr informatiky Vladimír Mlynář. Po třech lidoveckých ministrech, kteří podali demisi ve čtvrtek, se stal čtvrtým členem vlády, který opouští původně osmnáctičlenný kabinet. Další ministři se k tomuto kroku chystají, či jej zvažují.

"Rozhodl jsem se splnit svůj veřejný slib, že podám demisi ihned, pokud Unie svobody nevystoupí z vlády," řekl novinářům předtím, než rezignaci předal řediteli premiérovy kanceláře. Na úřadu se zdržel asi pět minut. Uvedl, že mluvil s Grossem a že spolu ještě budou hovořit. Mlynář by chtěl Grossovi poděkovat za spolupráci. "Vážil jsem si účasti v této vládě, ale na cestě, kterou se tato vláda vydala se Stanislavem Grossem, už ji následovat nemohu," uvedl v narážce na páteční parlamentní hlasování o nedůvěře, jež vláda přežila jen díky komunistům. Mlynář, který není poslancem, poznamenal, že si musí najít zaměstnání. Konkrétní nebyl. Ke svému vztahu k US-DEU řekl, že to bude záležet na jejím dalším počínání.

Další dva unionističtí ministři, spravedlnosti a obrany Pavel Němec a Karel Kühnl zatím demisi nepodali. Vedení US-DEU nicméně v pátek večer dospělo k závěru, že nejlepším řešením politické situace by byla demise celé vlády. Pokud tak kabinet neučiní, rezignují i Němec s Kühnlem.

Zatím nejasný je postoj ministra vnitra Františka Bublana, nominovaného do vlády za ČSSD. Ministr jednal s premiérem a sdělil mu, že setrvání ve funkci zatím dále zvažuje, řekla ČTK jeho mluvčí Radka Kovářová. Během jednání s premiérem podle mluvčí nepadly žádné termíny, protože ministr chce mít čas si své další kroky řádně rozmyslet.

Vládu chce opustit šéf Legislativní rady vlády Jaroslav Bureš, nestraník, jehož nominovala ČSSD. Podobný krok zvažují ministři školství a průmyslu Petra Buzková a Milan Urban (oba ČSSD). Urbanův mluvčí Ivo Mravinac ČTK řekl, že ministr si své působení v kabinetu rozmyslí během příštího týdne. Nejistá je i další vládní kariéra vicepremiéra pro ekonomiku, nestraníka Martina Jahna.

Pražské střední školy se musí každý rok vyrovnávat s úbytkem více než 1000 studentů. Jen letos deváté třídy základních škol opustí o 1300 žáků méně než před pěti lety. Magistrát, který je zřizovatelem středních škol, na situaci reaguje rušením nebo slučováním škol, úpravou skladby a kapacity studijních oborů. Již rozhodl, že letos sloučí 15 středních a speciálních škol. Ne vždy se postup zřizovatele setká s pochopením veřejnosti. Například ve středu demonstrovali studenti proti plánovanému sloučení Střední průmyslové školy strojnické v Novoborské ulici s Integrovanou střední školou technickou v Letňanech. Žáci v Novoborské se obávají třeba toho, že se sníží prestiž školy. Podle prognózy vývoje počtu obyvatelstva v hlavním městě bude muset i nadále míst ve středních školách ubývat. Letos je v Praze přes 49.300 osob ve věku 15 až 18 let, příští rok jich bude téměř o 1000 méně a v roce 2010 bude v této věkové kategorii kolem 39.200 lidí. Pokles bude podle prognózy trvat zhruba do roku 2014, kdy by ve středních školách mělo být jen 32.100 žáků. Pak by mělo studentů přibývat, nicméně jich do roku 2030 nebude tolik jako v současnosti.

Síť škol hlavní město upravuje od roku 2002. Díky slučování nebo rušení škol ušetřilo 26 milionů korun a letos by sloučení škol mohlo přinést úsporu zhruba 18 milionů. Pokud se žáci přesunou ze dvou poloprázdných objektů do jedné budovy, ušetří zřizovatel náklady na provoz jedné z nich a také na platy, protože se tímto krokem může snížit i počet zaměstnanců. Jejich počet se musí kvůli úbytku žáků také snižovat.