Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr pro místní rozvoj a zároveň místopředseda ČSSD Jiří Paroubek i předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek jsou pro rychlé dokončení prodeje státního podílu v Českém Telecomu. Naopak předseda komunistů Miroslav Grebeníček míní, že vláda by o transakci neměla rozhodovat již příští týden. "Myslím si, že těch 51 procent (státních akcií v Telecomu) můžeme prodat," řekl Paroubek v diskusní pořadu TV Nova Sedmička. "Já v tuhle chvíli neznám žádný důvod, proč by to nemělo být schváleno," přidal se jeho protivník v debatě Kalousek. Oba politici příznivě hodnotili cenovou nabídku 83 miliard korun, kterou za 51procentní státní podíl dala španělská Telefónica. Vláda by měla o odstátnění Telecomu zřejmě jednat ve středu 6. dubna. "Myslím, že vláda se tím bude zabývat ve středu," uvedl dále Paroubek. Privatizaci telekomunikačního operátora chce však vládní ČSSD podle něho konzultovat i s opozicí. "Myslím, že je to nezbytné, protože situace se změnila, my jsme minoritní vládou v této chvíli," vysvětlil Paroubek.

Šéf komunistů Miroslav Grebeníček se však v pořadu České televize Otázky Václava Moravce postavil proti rychlému prodeji Telecomu. "My se obecně držíme zásady zastavit výprodej prosperujících podniků, usilovat o snížení vlivu zahraničního rozhodování v ekonomice ČR," řekl. Z hlediska reálného stavu je podle něho nyní především důležité, kam půjdou peníze za Český Telecom. "Vláda by však neměla o prodeji Telecomu příští týden rozhodovat, protože v tak hektické době je to zkratovité," řekl dále s tím, že pokud bude zájem, hodlá KSČM o situaci jednat.

Premiér Stanislav Gross v neděli vpodvečer oznámil, že jeho vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Zároveň vyzval prezidenta Václava Klause, aby podle jeho návrhů urychleně obměnil vládu. Gross novinářům řekl, že kabinet bude plnit svůj program a nebude dělat personální ani programové ústupky komunistům.

Vicepremiér Martin Jahn krátce před Grossovým oznámením prohlásil, že zůstane v rekonstruované vládě jen tehdy, pokud kabinet požádá o důvěru. Hlasování o důvěře požaduje také prezident Václav Klaus a některé strany, hlavně lidovci. Klaus v pátek řekl, že nepřijme demisi lidoveckých ministrů a nejmenuje jejich nástupce dříve, než Gross veřejně slíbí, že s rekonstruovanou vládou předstoupí před parlament a požádá o důvěru.

Rozložení politických sil v parlamentu ukazuje, že stejně jako při pátečním hlasování o nedůvěře rozhodne i tentokrát o osudu vlády především postoj 41 opozičních komunistů. Oslabený Grossův kabinet však už nemá ve sněmovně nadpoloviční většinu hlasů.

K žádosti o vyslovení důvěry Grosse a vládu nic nezavazovalo, jde o politické rozhodnutí, k němuž se vlády obvykle uchylují ve chvíli, kdy si potřebují ověřit svou sílu. Například předchozí vláda Vladimíra Špidly požádala parlament o důvěru, když koalice prohrála boj o obsazení křesla prezidenta. Sněmovna vysloví vládě důvěru tehdy, když kabinet podpoří nadpoloviční většina hlasujících poslanců. Záleží proto vždy na tom, kolik poslanců se hlasování účastní. To umožňuje různé taktizování a politické obchody.

Kdyby zůstala vláda ČSSD a US-DEU, opírala by se ve sněmovně o 80 hlasů z celkem 200. Její odpůrci, tedy ODS, KDU-ČSL a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík, by jich dali dohromady 79. Kdyby všech 41 poslanců KSČM opustilo při hlasování jednací sál, poměr sil mezi vládou a opozicí by byl 80 ku 79 a vláda by důvěru získala. Dostala by ji i tehdy, kdyby se KSČM účastnila hlasování a podpořila kabinet. Když by se ale hlasování zdržela, nebo byla proti důvěře, vláda by ji nezískala.

Jiné by to bylo v případě, že by US-DEU vládu opustila a kabinet by se opíral jen o 70 poslanců ČSSD. Proti by stálo 89 hlasů ODS, KDU-ČSL, US-DEU a Vrbíka. Tady by neúčast komunistů při hlasování nic nevyřešila - i kdyby se hlasování neúčastnili, poměr sil mezi vládním táborem a opozicí by byl 70 ku 89. Převahu opozice by ještě umocnilo, kdyby se k ní komunisté přidali. Vláda by v této situaci získala důvěru jen tehdy, kdyby poslanci KSČM hlasovali spolu s ČSSD, čímž by dohromady měli 111 hlasů proti 89 opozičním.