Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident republiky Václav Klaus při příležitosti 60. výročí povstání vězňů v koncentračním táboře Buchenwald varoval před změnami v hodnocení druhé světové války. Podle něj přibývá pokusů historii přepisovat. "Jsou od nás vyžadována stále nová smiřovací gesta, která de facto stavějí viníky a oběti války na stejnou úroveň, či je dokonce zaměňují," řekl prezident na Pražském hradě v projevu k bývalým vězňům nacistických táborů. Historii podle něj nelze přepsat, ani napravit. Jedinou cestou je smířit se s minulostí, dodal. V pondělí uplyne 60 let od vzpoury buchenwaldských vězňů a osvobození tábora americkou armádou. V táboře, založeném v roce 1937 u Výmaru v Durynsku, zemřelo do konce druhé světové války přes 50.000 lidí.

"Stále znovu se setkáváme s pokusy dívat se na minulost ahistoricky, s pokusy pomíjet vztah příčin a následků, s pokusy k tragickému období války a k období těsně po ní přistupovat s optikou jakési symetrie utrpení. Touto cestou se někteří snaží obcházet otázku viny za rozpoutání válečných hrůz, pomíjet souvztažnost zločinu a trestu, stavět viníky do role obětí a v neposlední řadě historii přepisovat," řekl ve čtvrtek Klaus.

Mezi čtvrt milionem lidí vězněných v Buchewaldu byly i tisíce Čechů, například malíř Josef Čapek či novinář a publicista Ferdinand Peroutka. Podle jednoho z bývalých vězňů Miloslava Moulise byl sice Buchenwald místem nepopsatelných hrůz, ale lidé, kteří pocházeli z různých míst Evropy, se dokázali spojit a časem vytvořili silnou ilegální organizaci. "Podařilo se vytvořit lepší podmínky pro život - bez vzájemné solidarity by to nebylo možné," uvedl v projevu.

Rychlé přijetí eura by Českou republiku, Polsko a Maďarsko mohlo poškodit, kdyby tyto země neposílily své ekonomiky a neomezily deficity veřejných rozpočtů a zadluženost. Uvádí se to ve studii ekonomů České národní banky. Předčasný "závod o euro" by mohl být dosti nákladným podnikem, uvedli podle agentury Reuters autoři studie Aleš Bulíř a Kateřina Šmídková. Počítačové simulace podle studie naznačují, že česká koruna, maďarský forint i polský zlotý budou mít problém zůstat v úzkém kurzovém rozpětí takzvaného ERM-2, kde musí kandidáti eura strávit nejméně dva roky. Kromě kritéria stability směnného kurzu musí kandidáti splňovat podmínky u inflace, deficitu veřejných financí, státního dluhu a dlouhodobých úrokových sazeb. To však mohou být pro postkomunistické ekonomiky stále velmi těžké úkoly. "Snaha o splnění konvergenčních kritérií příliš brzy může poškodit konkurenceschopnost české, maďarské a polské ekonomiky," uvádí studie. Její zjištění souhlasí se společným postojem ČNB a vlády, podle něhož by spěch do režimu ERM-2 mohl být před vyřešením vysokých rozpočtových deficitů riskantní. Studie zjistila, že předčasné napojení středoevropských měn na euro by vedlo k nadhodnocení jejich kurzů, což by ekonomikám uškodilo. Hlavními výsledky zbrklého kroku bylo nahromadění dluhů a narušení zahraniční konkurenceschopnosti. Podmínkou hladkého přijetí eura jsou tak zdravé rozpočty a silná ekonomika. "Výsledky naznačují, že postup k euru si bude vyžadovat buď přísnější fiskální politiku než za volného kurzu, nebo mnohem rychlejší růst hrubého domácího produktu a exportu," uvádí studie. Česká republika s Maďarskem plánují kvůli vysokému rozpočtovému schodku vstup do eurozóny až v roce 2010. Slovensko naopak počítá s dřívějším vstupem v letech 2008-09. Ještě dříve chtějí z nových členů EU přijmout euro menší země jako Kypr, Malta, Slovinsko a tři pobaltské republiky. Polští činitelé za cílový termín vstupu do pásma eura často prohlašují rok 2009.

Zásah pražských strážníků proti účastníkům demonstrace za odstoupení premiéra Stanislava Grosse byl oprávněný, ale nebyl přiměřený. ČTK to ve čtvrtek řekl primátorův náměstek Rudolf Blažek. Zástupci magistrátu a městské policie se sešli s organizátory protestu ve středu. Organizátoři dokonce tvrdí, že se jim za incident omluvili. "Byla vyjádřena omluva všem účastníkům demonstrace. Byla vyjádřena omluva konkrétním osobám," uvedli svolavatelé Darek Dupal a Erik Matouš v tiskové zprávě, v níž přístup vedení města a městské policie ocenili. Z Blažkova vyjádření ale vyplynulo, že omluva nebyla. "Bylo jim řečeno, že uznáváme, že zásah byl neadekvátní, a zajistíme, aby se věc neopakovala," řekl Blažek. Primátor Pavel Bém, který schůzku s organizátory svolal, nechtěl jejich vyjádření vůbec komentovat.

Konflikt mezi demonstranty a strážníky se odehrál minulý týden na Václavském náměstí. Účastníci protestu tam postavili reproduktory a mikrofon, aniž měli povolení k záboru prostranství. Strážníci zasáhli a některé věci jim zabavili. Podle Blažka nebylo správné, že strážníci věc řešili násilnou formou za asistence psovodů. Organizátoři protestu uvedli, že zabavená zvuková technika bude urychleně vrácena majiteli a přestupkové řízení proti svolavateli bude zastaveno. Podle Blažka se budou podnikat kroky, aby řízení neskončilo sankcí. "To ale nemůžeme slíbit," podotkl náměstek. Řízení totiž vede radnice Prahy 1. Incidentem se zabývala inspekce městské policie, podle níž strážníci zákon neporušili. Na základě trestního oznámení podaného na městskou policii případ vyšetřuje státní policie.

Devět nemocnic spravovaných Moravskoslezským krajem by od příštího roku mohlo fungovat jako akciové společnosti. Dosud jsou nemocnice příspěvkovými organizacemi. Kraj si od transformace nemocnic slibuje především zlepšení jejich hospodaření, řekl novinářům náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jiří Veverka. Kraj chtěl nemocnice na akciové společnosti změnit už v předchozím volebním období, ale nepodařilo se mu to. Krajští zastupitelé nejprve loni v dubnu rozhodli o převodu nemocnic na akciové společnosti, o dva měsíce později ale kvůli opoziční KSČM a ČSSD a některým koaličním zastupitelům nakonec zastupitelstvo samotné založení akciových společností odmítlo. Současná koalice tvořená zástupci ODS a KDU-ČSL ale tvrdí, že návrh podpoří. Veverka uvedl, že kraj má podstatně více zkušeností než při prvním projednávání. Podle něj se v krajích, kde akciové společnosti dosud nefungují, zhoršují hospodářské výsledky. Hospodaření nemocnic fungujících jako obchodní společnosti se prý naopak zlepšilo. Kraj, který bude jediným akcionářem nově vzniklých akciových společností, bude moci nadále rozhodovat o vývoji nemocnic, podotkl Veverka. Kraj bude mít své zástupce i v dozorčích radách. Každá nemocnice bude muset zpracovat obchodní plán, který bude posuzovat rada kraje. Podle Veverky tak nebude možné, aby nemocnice rušily například nerentabilní oddělení. Zastupitelstvo by o změně právní formy nemocnic mělo rozhodovat 28. dubna.

V Londýně začne v pátek slyšení v arbitráži kvůli pádu Investiční a Poštovní banky. Bývalý vlastník IPB, japonská investiční banka Nomura, žádá po České republice 40 miliard korun kvůli údajnému porušení smlouvy o ochraně investic. ČTK o tom informoval mluvčí Nomury Jiří Hrabovský. Stát v roce 2000 uvalil na českou banku nucenou správu a následně ji prodal ČSOB. Podmínky prodeje byly podle Nomury jednostranně výhodné pro ČSOB. Zástupci státu však taková tvrzení popírají a tvrdí, že tehdy byl prodej banky nejlepším řešením. Podle Hrabovského však IPB byla jedinou bankou z velké čtyřky (kam patří ještě KB, ČS a ČSOB), ke které se stát při udělování veřejné podpory ve druhé polovině 90. let obrátil zády. "Přestože Nomura v této situaci vyvinula maximální úsilí a předložila státu několik variant řešení, stát všechny odmítl," uvedl mluvčí. Hrabovský předpokládá, že závěrečný verdikt v celém sporu padne do konce roku 2005. Arbitři musejí nejprve rozhodnout o vině či nevině žalované strany, tedy o tom, zda se český stát skutečně dopustil nekorektního jednání vůči investorovi v IPB a Nomuru poškodil. V případě výroku o vině se pak bude zabývat otázkou, v jakém rozsahu bylo poškození a jaká má být spravedlivá kompenzace, tedy kolik má Česká republika Nomuře zaplatit. Spor u londýnského arbitrážního soudu není mezi Českem a Nomurou jediný. ČR žaluje Nomuru kvůli porušení smluvních závazků v kauze IPB o 263 miliard korun v Curychu.