Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika a Rakousko mají potenciál k oživení středoevropského kulturního prostoru, který by se mohl stát politickým, hospodářským a duchovním centrem Evropy. V rozhovoru pro ČTK to řekla nová rakouská velvyslankyně v České republice Margot Klestilová-Löfflerová. Vdova po loni zesnulém rakouském prezidentovi Thomasi Klestilovi, jejíž pověřovací listiny minulou středu přijal prezident Václav Klaus, chce zvláštní pozornost věnovat přeshraniční a regionální spolupráci. "Mám v úmyslu navštívit všechny kraje a vytyčit význam Rakouska. V rozšiřující se EU mají regiony pro lid důležitý identifikační význam," uvedla velvyslankyně. Jako pozitivní příklad takové spolupráce uvedla nedávnou ratifikaci dohody o zaměstnávání občanů v příhraničních oblastech obou zemí a dohody o praktikantech. Pro zaměstnávání českých pracovníků v Rakousku však platí sedmileté přechodné období, a mezi oběma státy tak není zatím naplněna zásada volného pohybu pracovních sil v rámci EU. V celoevropské souvislosti je podle rakouské velvyslankyně nutné vnímat rovněž společné infrastrukturní projekty, jako je například výstavba železniční trati do Summerau, která by měla zlepšit spojení mezi Prahou a Lincem a kterou podporuje EU. Ani jaderná politika, vůči níž se Rakušané staví s nedůvěrou zejména kvůli temelínské elektrárně, není pouze bilaterální problém, domnívá se Klestilová-Löfflerová. "Celý tento komplex otázek by měl být projednáván na evropské úrovni, obzvláště co se týče zavedení bezpečnostního standardu, který je platný v celé Evropě," poznamenala. Doplnila, že příhraniční jaderné elektrárny existují také v ostatních státech sousedících s Rakouskem - v Německu, Švýcarsku, na Slovensku, v Maďarsku a Slovinsku.

Senátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina ve čtvrtek podali na komunisty trestní oznámení kvůli šíření třídní zášti. Opírají se o články v časopisu mladých komunistů Mladá pravda, které podle nich obsahují výzvy ke svržení demokracie. I když oznámení podali na neznámé pachatele, obviňují Komunistický svaz mládeže a KSČM, "že tuto činnost podporují", řekl novinářům Štětina. "Na mnoha místech v těchto tiskovinách vyzývají autoři článků k třídní nenávisti a k praktické aplikaci marxismu-leninismu. Z toho při žalobě vycházíme, neboť jsme se poučili u Vladimíra Iljiče Lenina v jeho stěžejním díle Stát a revoluce, že použití násilí je hlavní praxí leninismu," prohlásil.

Komunisté se případného stíhání neobávají, oznámení na ně není první. "V žádném případě naše strana nepřekračuje žádné zákony, pracuje v souladu s Ústavou," řekla ČTK mluvčí strany. Komunistický svaz mládeže na internetových stránkách označil oznámení "za součást demagogické antikomunistické kampaně a další z mnoha pokusů o plíživou fašizaci české společnosti". Třídní boj podle svazu v současné společnosti existuje nezávisle na komunistech. "Komunisté pouze chtějí vytvořením kvalitativně vyšší, spravedlivější, efektivnější formy společnosti - komunismu - třídní boj odstranit," uvádí svaz.

Štětina podotkl, že nechá na rozhodnutí policie a soudu, kdo má pravdu. "Jsem zvyklý na reakce členů strany, kteří také říkají, že nás pověsí na kandelábr. Je potřeba a čas zastavit ten komunistický nápor, protože komunistická strana už ze samé podstaty je nedemokratická. To, že tvrdí, že je demokratickou stranou a vzdává se násilí, to je lež," tvrdí. Důkazem je podle něj právě Mladá pravda, jejíž redakce sídlí na stejné adrese jako Ústřední výbor KSČM. Časopis je ministerstvem kultury registrovaný měsíčník, svaz mladých komunistů je občanským sdružením.

Vlajky na půl žerdi, to bude patrně nejvýraznější projev dne smutku, který vláda vyhlásila kvůli pátečnímu pohřbu papeže Jana Pavla II. V poledne se také v celé zemi rozezní kostelní zvony. Kulturní instituce zásahy do svých programů většinou neplánují.

Rozhodnutí vlády vychází ze zákona o užívání státních symbolů. Právě na základě tohoto předpisu kabinet ministerstvům, ústředním orgánům státní správy a ostatním správním úřadům nařídil vyvěsit vlajky na půl žerdi. Na znamení smutku visí černé prapory od počátku týdne také na církevních budovách.

Česká republika nemá žádný zvláštní zákon, který by upravoval, jak má den smutku či státní smutek vypadat. Jeho průběh vyhlašuje vláda. Den smutku letos vyhlásila už podruhé, 5. ledna Češi uctili oběti ničivého zemětřesení v jihovýchodní Asii. Pieta mívá většinou formu tří minut ticha a vyvěšení vlajek na půl žerdi. Rozezní se i sirény a kostelní zvony. Takto občané České republiky uctili v minulosti kromě obětí vln cunami v Asii i zemřelé při teroristickém útoku v Madridu loni v březnu.

V pátek se kulturní program v metropoli nemění. K hudebním akcím patří vyprodaný koncert Anety Langerové ve Velkém sále Lucerny. Ve vysočanské Sazka Areně zase zazpívá britský zpěvák Robert Plant. Představení nezrušila ani pražská divadla. Hraje se normálně a uskuteční se i připravené premiéry. Zároveň skončí pražská část festivalu filmu, televize a videa Febiofest. Kvůli pohřbu papeže však byla zrušena většina oslav plánovaných v ulicích jihomoravských měst k Mezinárodnímu dni Romů.

Česká televize ještě zvažuje, zda svůj program v souvislosti s vyhlášeným dnem smutku neupraví. Papežův pohřeb bude vysílat v přímém přenosu. Přímé vstupy z pohřbu chystá i Radiožurnál. Pro všechny stanice Českého rozhlasu platí také doporučení jeho šéfů, aby adekvátně upravily výběr hudebních příspěvků. Televize Prima přeruší v poledne na krátký okamžik své vysílání.

Zástupci vlády by mohli podepsat smlouvu se španělskou Telefónicou o prodeji 51,1 procenta akcií Českého Telecomu již příští týden v úterý. Podle místopředsedy FNM Pavla Kuty jde však zatím o pracovní termín, který nebyl definitivně potvrzen. "Všechny technické záležitosti kolem prodeje Českého Telecomu zajišťuje FNM a ministerstvo financí proti jeho postupu nic nemá," reagoval pro ČTK mluvčí resortu Marek Zeman. Vedení Českého Telecomu odmítlo vstup nového vlastníka komentovat. Vláda ve středu rozhodla, že prodá státní podíl v Telecomu Telefónice za 82,6 miliardy korun.

Pokud vláda příští týden smlouvu podepíše, nebude nejsilnější opoziční strana ODS podle stínového ministra průmyslu a obchodu Martina Římana podnikat kroky k jejímu zrušení. "My ani moc možností nemáme. Nebudeme vykřikovat, že se má podepsaná smlouva zrušit. Nějaká jistota právního a investičního prostředí tady musí být," řekl ČTK. Říman dodal, že vláda v současné situaci neměla mandát tak velký obchod uskutečnit, navíc bez konzultací s dalšími politickými stranami. Cena podle něj mohla být vyšší, protože jen hodnota dceřiného Eurotelu je podle jeho názoru přes 60 miliard korun. Podle členů vlády a většiny ekonomů naopak výnos předčil očekávání a považují prodej Telecomu za úspěch.

Podle analytika Patria Finance Tomáše Gaťka by se v případě pádu vlády celá transakce zřejmě výrazně zpozdila, protože podpis některého z ministrů by měl figurovat pod smluvní dokumentací. "Pokud vláda padne, tak se celý proces prodlouží do jmenování nového kabinetu," řekl ve středu ČTK.

Po podpisu smlouvy musí akvizici schválit Evropská komise a tuzemské regulační úřady. Uzavření transakce předpokládá ministr financí Bohuslav Sobotka v polovině letošního roku. Peníze stát použije na financování fondů dopravy a bydlení, sanaci ekologických škod, úhradu ztrát České konsolidační agentury a nastartování penzijní reformy. ODS navrhuje, aby stát na zvláštní účet pro penzijní reformu převedl co největší část výnosu.

Premiér a šéf ČSSD Stanislav Gross ve čtvrtek připustil, že je ochoten vzdát se vládní funkce. Sociální demokraté současně vyzvali lidovce a unionisty k jednorázové dohodě o vytvoření proevropské vlády, v níž nebudou významní představitelé ani jedné ze tří stran. V čele nového kabinetu, který by dovedl zemi až k řádným volbám v příštím roce, by stál opět sociální demokrat, řekl novinářům Gross po jednání předsednictva a poslaneckého klubu ČSSD. Lidovci i unionisté stanovisko ČSSD uvítali, KDU-ČSL však považuje své zastoupení ve vládě za suverénní rozhodnutí strany.

"Česká strana sociálně demokratická nabízí jednorázovou dohodu tří parlamentních stran, která umožní vznik vlády proevropské většiny, ve které nebudou významní představitelé politických stran a v jejímž čele bude předseda vlády nominovaný Českou stranou sociálně demokratickou," uvedl premiér. Dodal, že na funkci premiéra by rezignoval poté, co by projekt nové vlády byl připraven a rozhodující politici by ho garantovali. Gross řekl, že sos sám by současně vybral jiného sociálního demokrata, který by ministerský tým sestavil. "Je to podmínkou dohody," řekl šéf poslanců ČSSD Michal Kraus. I pro příštího premiéra platí podmínka, že to nemůže být významný funkcionář ČSSD.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek ČTK řekl, že vnímá velmi pozitivně, že v ČSSD padla jako reálná varianta demise premiéra Stanislava Grosse. "Setrvává naše stanovisko, že za nejlepší variantu pokládáme pokračování koalice 101 s jiným předsedou vlády nominovaným ČSSD. Pokud se ČSSD rozhodne do nové vlády nedelegovat vyšší stranické funkcionáře, budeme to vnímat jako její suverénní personální rozhodnutí. KDU-ČSL si ponechá vlastní suverénní rozhodování a jsme samozřejmě připraveni k intenzivnímu jednání," řekl.

Hlavní odpovědností nového kabinetu by podle Grosse bylo přijetí evropské ústavní smlouvy. ČSSD předpokládá, že tento scénář musí ještě v sobotu posvětit ústřední výkonný výbor strany, dohoda by mohla být hotova do příštího zasedání vlády.