Zprávy | Z archivu rubriky

Hlasitý křik poštolek se v těchto dnech ozývá plzeňskými ulicemi i v centru města. Ptáci, kteří patří mezi hojnější sokolovité dravce, jsou podle ornitologů typickou ukázkou toho, jak se původně volně žijící druhy zvířat přizpůsobují krajině pozměněné lidskou činností. Zatímco původně poštolky hnízdily na skalních stěnách, v posledních desetiletích se často stahují do měst. Podle některých odhadů je například v Plzni až sto hnízdících párů, řekl ČTK ornitolog Karel Makoň. Namísto skal si poštolky ve městech vybírají k hnízdění dutiny a výklenky na stavbách, využijí ale i například opuštěné stračí hnízdo. Přestože se živí drobnými hlodavci a ne například holuby, jak se mnozí lidé domnívají, dokážou najít i ve městě dost potravy. "Loví v okrajových částech města, lidé ale také mohli pozorovat poštolky, které lovily myši ve velkých květnících u hlavního vlakového nádraží v centru," popsal Makoň.

Městské poštolky patří podle něj také k jedněm z nejčastějších ptačích pacientů, o které se stará místní záchranná stanice ptactva. Pokud to jde, vrátí ekologové mládě vypadlé z hnízda zpět, jindy je dávají do vhodných hnízd k adoptivním rodinám. V roce 2003 okroužkovali pracovníci stanice mládě poštolky, které vypadlo z hnízda na rušné třídě. Mládě odchovali a vypustili do přírody. Zpětně jim pak přišlo hlášení, že pták byl zřejmě zastřelen a kroužek nalezen až v Maroku, přes 2500 kilometrů od Plzně.

Zatímco čeští představitelé ještě nerozhodli o způsobu ratifikace ústavy Evropské unie, euroskeptický prezident Václav Klaus už s velkou pompou zahájil kampaň za její odmítnutí. Píše to páteční francouzský deník Le Monde. Podnětem k článku byla středeční Klausova prezentace knihy Řekneme své ano nebo ne evropské ústavě.

Klaus, "známý svým hlubokým opovržením k novinářům, neopomněl zdůraznit, že 'v titulku je ano i ne'. V publikaci však není jediná věta, která by byla evropské ústavě příznivá," napsal prestižní list. Kniha obsahuje český překlad analýzy návrhu evropské ústavy od skupiny euroskeptických irských odborníků. Klaus k ní napsal předmluvu, kterou Le Monde označil za "skutečnou obžalovací řeč proti ústavě a proti většině vedoucích evropských představitelů". "Klaus tam předkládá své 'desatero přikázání', nové desky zákona ultraliberálních opozičníků vůči ústavě." Deník tak naráží na to, že Klaus přirovnal nedávno Evropskou unii k někdejší Radě vzájemné hospodářské pomoci. Výtky shrnul v únoru do desatera, jež v Česku i v Evropě vyvolalo velkou polemiku. Francouzský list dále konstatuje, že Klaus je jediný šéf státu v Evropě, který vede kampaň proti ratifikaci ústavy. Píše rovněž, že prezident "bez odstínů pranýřuje stoupence evropské integrace" a že "jeho pamflet se nerozpakuje používat obraty a výrazy, jichž před 'sametovou revolucí' používaly komunistické úřady proti disidentským intelektuálům".

Za zavřenými dveřmi začalo v pátek v Londýně rozhodčí řízení o požadavku japonské investiční banky Nomury na 40 miliard korun. Nomura je od České republiky požaduje kvůli údajnému porušení smlouvy o ochraně investic. Podle mluvčího ministerstva financí Marka Zemana je pozice České republiky stále dobrá a všichni svědci, které stát potřebuje, na slyšení přijedou.

Český stát v roce 2000 uvalil na IPB, která byla původně ve vlastnictví Nomury, nucenou správu a pak ji prodal ČSOB. Nomura tvrdí, že podmínky prodeje IPB byly jednostranně nevýhodné. Podle pražského mluvčího Nomury Jiřího Hrabovského byla IPB jedinou bankou z velké čtyřky (kam patřily ještě KB, ČS a ČSOB), ke které se stát při udělování veřejné podpory ve druhé polovině 90. let obrátil zády. Zástupci státu toto tvrzení a nároky Nomury popírají.

Vedle Londýna spolu vedou obě strany spor také v Curychu, kde se rozhoduje o nároku Nomury na 263 miliard korun.

Ústřední výkonný výbor ČSSD v sobotu rozhodne o tom, zda návrh premiéra Stanislava Grosse na vytvoření vlády staronové koalice bez stranických lídrů má v jeho mateřské straně podporu. Premiér má svým stranickým kolegům oznámit i návrh na svého nástupce v čele kabinetu - nejčastěji se hovoří o diplomatu Janu Kohoutovi.

Mnozí poslanci i krajští politici ČSSD už dali najevo, že jsou spíše pro menšinový kabinet sociálních demokratů. Nelíbí se jim, že by se měli znovu dohadovat s lidovci, kteří podle nich zradili koaliční projekt.

Gross ve čtvrtek připustil, že je za jistých okolností připraven podat demisi. Záleží to na tom, zda se sociální demokraté dokážou s lidovci a unionisty domluvit na jednorázové dohodě, která by vedla ke vzniku "vlády proevropské většiny". Podle ČSSD by v takovém týmu neměli zasednout výrazní zástupci ani jedné strany. Pokud se to nepodaří, hodlá ČSSD vládnout až do řádných voleb v příštím roce v jednobarevné sestavě.

Dny českého fotbalisty Vladimíra Šmicra v anglickém fotbalovém klubu FC Liverpool jsou s největší pravděpodobností definitivně sečteny. Jednatřicetiletému reprezentantovi v létě na Anfield Road skončí smlouva a Šmicrovi podle všeho po šestiletém angažmá už nebude nabídnuto její prodloužení. Ofenzivní záložník ale nemá o nabídky nouzi a není vyloučeno, že se vrátí do francouzského Lensu, odkud v létě roku 1999 právě do Liverpoolu odešel. Na severu Francie by si rád vzpomněl na úspěšné období své bohaté kariéry. Šmicer do Lensu zamířil v roce 1996 po evropském šampionátu v Anglii, v hornickém městě v roce 1998 získal mistrovský titul, zahrál si zde Ligu mistrů i Pohár UEFA a jako nepostradatelná opora tamního mužstva si získal obdiv fanoušků. Už během angažmá v Liverpoolu se Šmicer nechal opakovaně slyšet, že by se do své oblíbené Francie ještě někdy rád vrátil.

Ministerstvo kultury se pokusí prosadit zapsání velkomoravského hradiště v Mikulčicích na Břeclavsku na seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Do projektu se má zapojit některou z velkomoravských památek i Slovensko. "Pak by to byl druhý případ v Evropě, po francouzsko- španělských Cestách do Compostelly, kdy by zápis do seznamu UNESCO měl nadnárodní charakter," řekl ČTK Michal Beneš z ministerstva kultury. Konečný verdikt o zápisu památky z období Velké Moravy by mohl padnout asi za čtyři roky.

Na seznamu světového a kulturního dědictví má Česko 12 pamětihodností. Dvě z nich jsou na jihu Moravy: Lednicko-valtický areál na Břeclavsku a brněnská funkcionalistická vila Tugendhat. Zápis další památky by byl pro Jihomoravský kraj obrovským přínosem, především z hlediska turistického ruchu, řekl ČTK krajská radní Miloš Šifalda. Vedení kraje chce proto s ministerstvem kultury ohledně zapsání památky maximálně spolupracovat, především s odbornou a projektovou agendou.

Česko má šanci na registraci hradiště podle Beneše relativně velkou. "Bedlivě totiž analyzujeme zápis památek do seznamu, proto se snažíme nominovat k UNESCO takovou památku, která vyplní bílá místa v jejím seznamu," uvedl Beneš. Velkomoravské hradiště je podle něj ojedinělou architektonickou památkou. Od registrace pamětihodnosti si stát slibuje větší světové povědomí nejen o samotné památce, ale i o Velké Moravě a jejím přínosu k vytváření civilizované Evropy, míní odborník.

Slovanské hradiště v Mikulčicích je od roku 1962 národní kulturní památkou. Rozprostírá se na ploše 200 hektarů a patří k nejvýznamnějším památkám z období vytváření prvních státních útvarů ve slovanském světě. Plochu památky tvoří vlastní hradiště s předhradími a přilehlou sídelní aglomerací. Hlavní hrad se zvedá téměř sedm metrů nad okolní terén.

Prezident Václav Klaus se zúčastní o víkendu konference v Kataru. Bude mít na ní hlavní projev na téma České zkušenosti s radikální transformací naší společnosti. Konference Doha Development Forum 2005 (Fórum 2005 o rozvoji) je dvoudenním otevřeným mezinárodním fórem, které se koná v katarské metropoli Dauhá. Státníci, ekonomové a intelektuálové na něm budou diskutovat o globálním vládnutí a budování státu v 21. století nebo o celosvětových ekonomických trendech a regionálních vlivech.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek ani první místopředseda strany Jan Kasal nebudou v případné nově zformované vládě tří koaličních stran. KDU-ČSL také nebude požadovat více ministerstev, než měla v koaličním kabinetu Stanislava Grosse, řekl Kalousek. Neupřesnil přitom, zda lidovci budou chtít ve vládě stejná ministerstva, která měli, a zda budou prosazovat i stejné ministry. KDU-ČSL ve vládě zastupují ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, ministr životního prostředí Libor Ambrozek a ministr dopravy Milan Šimonovský. Lidovci se podle Kalouska budou chovat stejně disciplinovaně a stejně uměřeně jako loni v létě, kdy se ČSSD rozhodla vyměnit premiéra Vladimíra Špidlu za Stanislava Grosse.

Deník Právo v pátek uvedl, že ještě předtím, než ČSSD přišla s návrhem na novou podobu vlády, uvažoval údajně Kalousek o tom, že by po Grossově odchodu usedl ve zrekonstruované vládě do křesla ministra financí. Podobné úvahy se objevily již v loňském roce, kdy odcházel Vladimír Špidla a nastupoval Stanislav Gross. Pro ČSSD ale bylo tehdy nepřijatelné přenechat toto klíčové ministerstvo jiné koaliční straně.

Kalousek byl přitom ještě donedávna předsedou sněmovního rozpočtového výboru. V polovině března ale na funkci rezignoval, a to v souvislosti s kauzou kolem bytu své manželky. Novinářům tehdy řekl, že osočení jeho ženy z krácení daně je účelová lež, svým krokem však chce chránit prestiž rozpočtového výboru a KDU-ČSL.

O dva dny později než v Bruselu zahájili v pátek v Praze čeští ochránci zvířat kampaň proti subvencím na export zvířat z Evropské unie na Blízký východ. Stejně jako jejich evropští kolegové žádají, aby komise stáhla návrh na pokračování subvencí pro vývoz dobytka do třetích zemí z rozpočtu na příští rok. Podmínky cesty na jatka a způsob, jakým zvířata přicházejí o život, jsou podle ochránců zvířat v rozporu s evropskými standardy. Je neetické podporovat takové zacházení se zvířaty v jiných zemích, soudí.

Do vývozu hospodářských zvířat z unie dá Brusel ročně asi 60 milionů eur. Od loňského roku se to týká i České republiky, i když nepatří mezi velké vývozce, české překupní firmy loni získaly od EU dotace na vývoz 130 kusů dobytka. V roce 2003 ale bylo z Česka vyvezeno do Libanonu 2931 kusů dobytka na porážku a 408 kusů mladého dobytka, řekla ČTK Dita Michaličková ze Společnosti pro zvířata.

České střední i vysoké školy chrlí absolventy, kteří si potom jen těžko hledají své první zaměstnání, uvedli experti oslovení ČTK. Zatímco ekonomické nebo právnické směry zažívají již léta přetlak, na trhu práce chybějí především lidé s přírodovědným a technickým zaměřením. Málo kvalitních lidí podle odborníků produkuje i učňovské školství. Technicky vzdělaní lidé přitom budou v ČR potřeba stále více. Zatímco dosud do Česka mířily především výrobní firmy, které zde zaměstnávaly z 90 procent dělníky, nově do země směřují investice s vyšší přidanou hodnotou.

Malá oblíbenost přírodovědných a technologických oborů a jejich vyšší náročnost by se měla kompenzovat vyššími výhodami pro studenty, domnívají se experti vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna, kteří připravují Strategii hospodářského růstu. Studenti těchto oborů by mohli pobírat státní stipendia a v případě zavedení školného by odváděli méně. V pracovní verzi Strategie, kterou má ČTK k dispozici, navrhují experti i další řešení. Vysoké i vyšší odborné školy by měly své programy zaměřit i na pracující, v dalším vzdělávání by měli pokračovat i absolventi učňovských oborů. Školy by také mohly být finančně hodnocené podle toho, jak se jejich absolventům bude dařit uplatnit se na trhu práce.

Také podle šéfa ČEZ Martina Romana by měl stát financovat pouze obory, u kterých je jistota, že budoucí absolventi najdou uplatnění. "Nyní stát financuje každého, kdo si řekne," kritizoval na čtvrteční konferenci Frankofonie plošné státní dotace na studentské místo. Jako příklad uvedl, že se již setkal i se studijním oborem "rakvář manažer".