Zprávy | Z archivu rubriky


Sociální demokraté, lidovci a unionisté se ani v úterý nedohodli na tom, jak by mohla vypadat jejich společná vláda. Znovu se sejdou ve středu večer. Předmětem sporu mezi KDU-ČSL a ČSSD je způsob fungování kabinetu a obsazování ministerských křesel. "Lidová strana nepřijala náš návrh na vytvoření proevropské vlády, která by byla založena více na expertním principu," řekl první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Lidovci podle něj trvali na účasti svých tří ministrů v novém týmu. To však socialisté odmítají. Ministři, kteří se podle ČSSD podíleli na rozpadu minulé vládní koalice, by neměli tvořit oporu nové vlády, soudí socialisté. "Myslím si, že by se to obtížně vysvětlovalo," uvedl Sobotka. Vyjednavači podle něj nehovořili o jménech, ale o koncepci, podle níž by se nový kabinet sestavoval. "Naším cílem není jednání protahovat, předpokládám, že středa může být posledním dnem," uvedl Sobotka. Vychází prý z toho, že již byly položeny na stůl všechny argumenty.

Místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda řekl, že účastníci jednání si sdělili stanoviska a jednání bylo přerušeno. "Za KDU-ČSL tady je velmi silná vůle vytvořit smluvní dokument o budoucí spolupráci tří politických stran," řekl Svoboda.

Optimističtí byli při odchodu ze Strakovy akademie unionisté. Stanoviska se podle místopředsedy unie Karla Kühnla sbližují. "Rozešli jsme se v dobrém. Každá dobrá věc potřebuje čas," dodal.

Nová proevropská vláda by podle návrhu ČSSD měla mít 15 členů. Sociální demokraté by v ní obsadili křeslo premiéra a dalších deset křesel, menší strany dohromady čtyři - lidovci stejně jako unionisté by získali dvě ministerské funkce. Budoucímu předsedovi vlády by přitom všechny tři strany nabídly širší seznam možných kandidátů na ministry - ČSSD alespoň 25, KDU-ČSL a US-DEU každá minimálně osm adeptů. Uvádí se to v návrhu, který vyjednávači ČSSD předložili v úterý svým bývalým koaličním partnerům. Především lidovcům se ale takový model nezamlouvá a žádají obvyklou koaliční smlouvu.

Nynější vláda Stanislava Grosse má 18 křesel, ČSSD v ní má dvanáct členů včetně premiéra, obě menší strany po třech ministrech. Sociální demokrat Jan Kohout, kandidát na budoucího premiéra, by se ve svém týmu zřejmě obešel bez ministra pro informatiku, vicepremiéra pro ekonomiku a ministra bez portfeje. Kohout by podle návrhu ČSSD z nabídky stran podle "odborných a dalších kritérií" vybral ministry a navrhl, které úřady mají řídit. ČSSD počítá s tím, že v případě uzavření dohody tří stran i prezidenta republiky Gross podá demisi a nahradí ho Kohout. Nový ministerský tým by vedl zemi až k řádným volbám v červnu 2006. Strany by se měly zavázat, že jejich poslanci vysloví vládě důvěru a že se spolu s kabinetem zasadí o ratifikaci evropské ústavy a rozpočtu na příští rok.

Dárcovské SMS slaví první narozeniny. Od 12. dubna 2004 jich lidé poslali více než tři miliony. To představuje zhruba 81 milionů korun pro ty, kdo potřebují pomoc a podporu. ČTK to sdělila Simona Pohlová z Fóra dárců. Nejvíce charitativních krátkých textových zpráv přišlo ve prospěch lidí postižených loni v prosinci přírodní katastrofou v jihovýchodní Asii. Sešlo se jich 1,7 milionu. Na pomoc slovenským Tatrám, které loni poničila vichřice, poslali lidé 300.000 zpráv. Do sbírky pro znevýhodněné děti Pomozte dětem přispělo 267.000 lidí. V současnosti lze zasílat dárcovské zprávy, nazývané DMS, 39 neziskovým organizacím různého zaměření. Pomoc prostřednictvím mobilních telefonů existuje ve světě již delší dobu a lidé pomáhají většinou jednorázově jednotlivým projektům. Podle ředitelky Fóra dárců Pavlíny Kalousové také Češi v minulých letech mohli několikrát přispět na jednotlivé sbírky. Před rokem však vznikl v ČR systém DMS, do kterého se mohou zapojovat neziskové organizace. Česko je unikátní v tom, že do systému se zapojili všichni mobilní operátoři. DMS je projekt občanského sdružení Fórum dárců a Asociace provozovatelů mobilních sítí. Dárcovské SMS získaly letos mezinárodní cenu Asociace mobilní komunikace v Cannes jako jeden ze čtyř nejlepších projektů, které prostřednictvím mobilních telefonů pomáhají potřebným. Stejný systém bude brzy zahájen i na Slovensku, zájem o něj projevily také Bulharsko, Británie a Německo.

Česká republika bude moci vypouštět v příštích třech letech 97,6 milionu tun skleníkových plynů ročně. Podle sdělení mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Iva Mravinace to je výsledek jednání mezi českými představiteli a zástupci Evropské komise ohledně tzv. Národního alokačního plánu, který musí mít schválený každý stát Evropské unie. Definitivně by měla komise plán schválit v úterý. Česká republika původně navrhovala o deset milionů tun více, komise naopak požadovala o 7,6 milionu tun méně. Místopředseda vlády Martin Jahn říká: "Komise napřed vyjádřila ochotu akceptovat 95 milionů tun; experti pak zvedli toto číslo na 96,8 milionu a nyní jsme se ustálili na 97,6 milionu tun. Je to pro nás ještě přijatelné číslo. Jeho schválení komisí považuji za velmi pravděpodobné." "Výsledný kompromis mezi požadavkem Bruselu a ČR je pro nás plně přijatelný," uvedl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. "Toto množství by v příštích letech mělo stačit na to, aby české firmy nemusely nakupovat povolenky a měly zajištěno i dostatečné množství povolenek pro rozvoj," řekl ČTK náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina.

"Tato dohoda je pozitivnější než požadavek Evropské komise, ale horší než původní návrh České republiky. Bereme to jako fakt s kterým se musíme vypořádat," uvedl mluvčí výrobce elektřiny společnosti ČEZ Ladislav Kříž. V případě nižšího objemu povolenek by podle průmyslníků firmy mohly tratit. Při objemu 91,6 milionu tun, který před rokem původně navrhovalo ministerstvo životního prostředí, například společnost ČEZ předpovídala nutnost uzavření až jedné elektrárny. Evropská komise má tendenci snižovat návrhy všech států na objem emisních povolenek a obvykle nepřipouští velké změny oproti svým výpočtům. Polsku seškrtala jeho plán o 16 procent a nepřistoupila na žádné zvýšení, Slovensko si vyjednalo jen malou změnu oproti jejímu návrhu. Systém obchodování s povolenkami platí v EU od 1. ledna a národní alokační plány měla komise schválit do konce loňského roku. Zatím je nemají ČR, Řecko a Itálie. Poslední dvě zmíněné země ještě nedospěly do konečného stadia jednání jako Česko. Alokačními plány se řídí rozdělování povolenek mezi podniky. Ty pak musejí na konci každého kalendářního roku vrátit tolik povolenek, kolik škodlivin vyprodukovaly, zbytek mohou prodat na trhu EU. Národní plány hlídá Evropská komise, aby zamezila státům nadhodnocováním očekávaného objemu emisí nepovoleně podporovat firmy. Systém je součástí mechanismů, s nimiž počítá Kjótský protokol, který stanovuje limity pro vypouštění skleníkových plynů.