Zprávy | Z archivu rubriky

Zpěvačka Helena Vondráčková vyhrála soudní spor s časopisem Rytmus Života. Loni v článku nazvaném Pravda o mém dítěti zveřejnil nepravdivou informaci o tom, že Vondráčková před mnoha lety dobrovolně podstoupila interrupci. Časopis se musí zpěvačce omluvit a zaplatit jí 250.000 korun. Podle manžela Vondráčkové Martina Michala je zpěvačka s rozsudkem spokojena. Upozornil však, že tímto verdiktem spory jeho ženy s Rytmem života nekončí. U soudu jsou další žaloby na více než padesát článků, které v tomto časopise o nich vyšly.

Ministr financí a první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka je nejdůvěryhodnějším představitelem politické strany. V březnu Sobotkovi věřilo 38 procent oslovených. Naopak šéfové ČSSD a KDU-ČSL Stanislav Gross a Miroslav Kalousek si výrazně pohoršili. Grossovi nyní důvěřuje 19 procent oslovených, Kalouskovi 20 procent. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Sobotka se stal nejdůvěryhodnějším mezi představiteli politických stran poprvé. Oproti lednovému průzkumu si polepšil o 11 procent. O druhou pozici se dělí předseda a místopředseda občanských demokratů Mirek Topolánek a Pavel Bém. Oba získali důvěru 35 procent občanů. Premiér Gross od letošního ledna ztratil polovinu z tehdejších 38 procent. Ještě počátkem roku 2003, kdy byl místopředsedou strany a ministrem vnitra, mu věřilo 72 procent lidí. Stejný podíl oslovených mu letos v březnu vyslovil nedůvěru. Kalousek přišel od ledna o deset procent a nyní mu věří každý pátý. Nedůvěru mu v průzkumu CVVM vyslovilo 63 procent oslovených. Výraznější vzestup zaznamenali sociologové také u předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a prvního místopředsedy US-DEU a ministra obrany Karla Kühnla. Oba si polepšili o sedm procent a skončili na šestém, respektive sedmém místě. Nejdůvěryhodnějším z vedení KDU-ČSL je místopředseda strany a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, který skončil čtvrtý se ziskem 34 procent. Jeho kolega Jan Kasal je na žebříčku o čtyři příčky níže.

Jedním z kandidátů na funkci ministra zahraničí v případné proevropské vládě je i bývalý evropský komisař Pavel Telička. Uvedl to Jan Kohout, který by se měl stát předsedou kabinetu. Zatím ale není jasné, zda taková vláda vůbec vznikne, protože ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU se na ní zatím nejsou schopny dohodnout. I kdyby se strany na vzniku této vlády dohodly, je otázka, zda by byl Telička přijatelný pro lidovce, kteří ho tvrdě kritizovali už v době, kdy byl eurokomisařem. Dosud se v souvislosti s ministerstvem zahraničí nejčastěji spekulovalo o velvyslanci při OSN Hynkovi Kmoníčkovi.

Sociální demokracie dál odmítá předčasné volby a chce se s bývalými koaličními partnery dohodnout na proevropské vládě. Před středečním klíčovým jednáním ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU to po schůzi předsednictva ČSSD řekl první místopředseda strany Bohuslav Sobotka. V kabinetu by podle něj mělo být co nejvíce nových tváří, "zejména na straně" bývalých koaličních partnerů ČSSD. Sobotka řekl, že sociální demokracie nehodlá jednostranně ustupovat. ČSSD jako východisko z krize vidí vznik proevropského kabinetu v čele s diplomatem Janem Kohoutem (ČSSD). Ve vládě by nebyli zastoupeni lídři stran bývalé koalice a byla by omezena role stranických sekretariátů. Lidovci návrh zatím odmítli jako pokus o posvěcení vlády ČSSD a KSČM. Přejí si uzavřít koaliční smlouvu, podle níž by za vládu nesly politickou odpovědnost partnerské strany. Navíc nevidí důvod, proč by v kabinetu nemohli pokračovat jejich dosavadní ministři.

V ústecké části Předlice se v úterý večer popralo několik stovek Romů. Situaci na místě uklidňovala policie. Podle mluvčí ústeckého okresního policejního ředitelství Veroniky Beranové policisté důvod hromadné rvačky neznají. Na místě bylo 200 až 500 Romů. Dva Romové utrpěli lehčí zranění. Kvůli udržení pořádku na místě policisté hlídkují. Městská policie posílila počet hlídek i v Předlicích, kde bydlí početná romská komunita.

Předseda opozičních občanských demokratů Mirek Topolánek navrhuje tzv. generální dohodu, která by umožnila vytvoření "technokratické" vlády bez KSČM. Tento kabinet by vznikl na základě dohody stran bývalé vládní koalice a ODS. Jeho hlavním úkolem by bylo připravit předčasné volby do sněmovny společně s referendem o euroústavě. O návrhu už Topolánek informoval prezidentova kancléře Jiřího Weigla a předsedu vlády a ČSSD Stanislava Grosse, s šéfem lidovců Miroslavem Kalouskem jednal o návrhu osobně. Mluvčí Hradu Petr Hájek řekl, že o návrhu byl po schůzce Topolánka s Weiglem informován prezident Václav Klaus. Topolánek při středečním setkání se starosty a hejtmany připustil, že jednání ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU může přinést vznik nové vlády s podporou těchto stran. To by ale bylo podle Topolánka jen pokračováním dosavadního vládnutí. Další variantou je i to, že si Gross "zadá s komunisty" a vytvoří menšinový kabinet, poznamenal Topolánek.

Japonské panenky, loutky a figurky z nejrůznějších materiálů představuje veřejnosti pražské Náprstkovo muzeum. Výstava obsahuje na 200 exponátů z konce 19., ale i 20. století. Jsou zde vystaveny panenky vyrobené z ručního papíru, z papírové hmoty, loutky soustružené ze dřeva v severních japonských prefekturách, figurky podomácku vyrobené, dekorativní loutky v krásných oděvech i panenky ze sbírky Joe Hlouchy a dalších cestovatelů. Mezi exponáty jsou panenky, které se vystavují v japonských domácnostech 3. března, kdy se slaví svátek děvčátek. Znázorňují vždy císaře a císařovnu, které doprovázejí dvorní dámy a hudebníci. Umístěny bývají na pódiu potaženém červenou látkou. Mají symbolizovat zdárný vývoj všech malých dívek v rodině. Návštěvníci se seznámí i s tím, jak si japonské děti v minulosti hrály.

Šéf české diplomacie Cyril Svoboda ve čtvrtek v Paříži převezme cenu pro evropskou politickou osobnost roku. Bude vůbec prvním laureátem tohoto ocenění. Cenu Evropská osobnost roku mu udělí pařížský Institut politických studií, jedna z prestižních francouzských a evropských univerzit. Svou volbu zdůvodnil přínosem českého ministra zahraničí k evropské integraci. Součástí slavnostního ceremoniálu v prostorách univerzity bude také diskuse na téma budoucnosti Evropské unie, směřování evropské integrace od roku 2004 a přijetí evropské ústavní smlouvy. Svobodovi ocenění předá francouzská novinářka a spisovatelka Christine Ockrentová, která Institut politických studií vystudovala.

Vláda schválila záměr ministerstva obrany, které chce nakoupit až 234 nových transportérů. Zřejmě největší armádní zakázka přijde státní pokladnu na více než 20 miliard korun. Podle náměstka ministra obrany pro vyzbrojování Jaroslava Kopřivy by vojsko mohlo první stroje obdržet za dva roky. Dodávka transportérů bude trvat čtyři až pět let, vojáci by tak měli mít vozový park v této kategorii kompletně obnovený nejpozději v roce 2012. Podle dřívějších informací odpovídaly potřebám armády tři základní typy transportérů: švýcarská vozidla Piranha společnosti Mowag, rakouské stroje Pandur od firmy Steyer- Daimler-Puch a finské transportéry Patria. Nové stroje musí splňovat řadu požadavků. Vzhledem k tomu, že je vojsko hodlá nasadit i v zahraničních misích, budou muset být například přepravitelné ve vojenských velkokapacitních letadlech. V plánu je pět základních verzí, na které se budou montovat různé nástavby. Nové stroje nahradí osmikolové obrněné transportéry OT-64, které jsou ve výzbroji armády 40 let.

Vláda se ve středu už podruhé zabývala návrhem unionistických ministrů, aby kabinet jako celek podal demisi. Rozhodnutí o dobrovolném odchodu ale stejně jako před týdnem nepadlo. Mluvčí vlády Věra Dušková řekla, že o návrhu US-DEU na kolektivní rezignaci ministři jednali, ale kabinet žádné usnesení nepřijal. Unionisté trvají na tom, že jejich ministři odejdou buď spolu s celou vládou Stanislava Grosse, nebo podají demise sami. Ze tří zástupců US-DEU v Grossově týmu už demisi podal ministr informatiky Vladimír Mlynář. Ministr obrany Karel Kühnl i spravedlnosti Pavel Němec chtějí rezignovat do konce týdne, pokud vláda nepodá demisi jako celek.