Zprávy | Z archivu rubriky


Některé výsledky předběžných propočtů variant důchodové reformy, které vycházely ze zadání jednotlivých parlamentních stran, jsou pro jejich autory z vládního expertního týmu velkým překvapením. Například systém, který by zvolila ČSSD, by mohl vést k téměř trvalým přebytkům, z nichž by se vytvořil velký rezervní fond. Naopak způsob reformy, který navrhli komunisté, by podle předběžných pracovních výsledků mohl vést k dluhu důchodového systému dosahujícímu až 130 procent hrubého domácího produktu. Závěrečnou zprávu tým zveřejní nejpozději v červnu. Většina návrhů parlamentních stran počítá se zavedením nového systému od roku 2007; minimální věk odchodu do důchodu se má časem zvýšit na 65 let.

ČSSD by svůj nový "zásluhový" systém, založený na pomyslných individuálních účtech, v němž by získali překvapivě zejména bohatší lidé, odstartovala v roce 2010. Naopak solidární systém s rovnými důchody ve výši 20 procent průměrné mzdy pro lidi s různými příjmy navrhuje ODS; důchod by však byl nižší, než je nynější životní minimum. Podle jejích představ by lidé později pracovali nejdéle; v roce 2100 by odcházeli do důchodu až v 71 letech. Návrhy unionistů i lidovců stojí, pokud jde o míru solidarity a zásluh, mezi občanskými a sociálními demokraty. Obě strany lidem nabízejí možnost vyvázat si část povinných odvodů na soukromý účet, avšak jen za podmínky, že si připlatí ještě několik procent navíc. Oba návrhy motivují k odkládání odchodu do důchodu, lidovecký zvýhodňuje lidi s dětmi.

Návrhy všech parlamentních politických stran na penzijní reformu mají velké nedostatky, tvrdí ekonomové oslovení ČTK. Nicméně za nejlepší z nich vesměs považují návrhy ODS a lidovců. Analytici tak reagovali na předběžné propočty variant reformy od politických stran, které zveřejnila expertní komise pod vedením Vladimíra Bezděka. "Nepreferovala bych ani jeden návrh, protože každý má závažné nedostatky," řekla ČTK Kateřina Havlíčková z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy. Všechny návrhy pracují buď se zvýšením pojistného na sociální zabezpečení, nebo snížením poměru důchodu a mezd, čímž si výrazně zlehčují zadání, doplnil analytik Patria Online David Marek.

Tři čtvrtiny lidí v České republice si myslí, že nevyjasněné majetkové či finanční operace by měly vést v případě politika k jeho rezignaci i tehdy, když není zřejmé, zda byl, či nebyl porušen zákon. Rozhodně pro odstoupení je zhruba každý druhý, přesně 44 procent lidí. Vyplývá to z březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Téměř jednoznačně se pak lidé shodují v tom, že politik by měl odstoupit v případě, že byl odsouzen za trestný čin, ať už v souvislosti s výkonem své politické funkce, či nikoli. Relativně nejtolerantněji lidé naopak přistupují k manželské nevěře. Za pádný důvod k odstoupení to považuje jen každý čtvrtý.

Ze čtyř dlouhodobě nejsilnějších politických stran v České republice lidé nejlépe hodnotí ODS. V březnovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění ji dotázaní nejčastěji uváděli jako stranu, která podporuje rozvoj podnikatelské sféry, má výrazné politické osobnosti, je zárukou demokratických poměrů, dokáže zajišťovat zájmy země v zahraničí a má ekonomický program umožňující růst. ČSSD lidé podle průzkumu velmi silně vnímají jako stranu, která zaměřuje svůj program na sociálně slabé. Podle respondentů nejčastěji vyvolává zbytečné konflikty KDU- ČSL. Jen o něco nižší, stále však nadpoloviční počet odpovědí uváděl jako konfliktní strany ČSSD a ODS. Komunistům přisuzuje konfliktní jednání 38 procent dotázaných. Průzkum nezjistil mezi jednotlivými stranami významnější rozdíl v případě negativního tvrzení, že se stará jen o získání moci. S tímto tvrzením lidé spojují všechny strany, podíl souhlasných odpovědí se pohyboval v rozmezí od 64 do 74 procent.