Zprávy | Z archivu rubriky


Pracovníci generálního konzulátu České republiky v Košicích mají v těchto dnech plné ruce práce. Kromě vybavování běžné agendy už naplno probíhají přípravy na stěhování zastupitelského úřadu, který 1. června po necelých jedenácti letech končí své působení v metropoli východního Slovenska. Zrušení konzulátu z finančních důvodů oficiálně oznámila Praha slovenskému ministerstvu zahraničí 1. dubna letošního roku. Česká republika hodlá místo konzulátu zřídit v Košicích České centrum. Generální konzulát v Košicích je přitom prvním pracovištěm, které bude zavřeno v rámci nové koncepce českého ministerstva zahraničí, informoval generální konzul Vítězslav Pivoňka.

Česká republika má v současnosti ve světě 122 zastupitelských úřadů, včetně velvyslanectví, konzulátů či stálých diplomatických misí, stálých delegací a speciálních zastoupení. Proti zrušení konzulátu v Košicích protestovali primátor města Zdenko Trebuľa i české krajanské spolky. Krajané se totiž obávají, že budou muset cestovat kvůli některým úředním záležitostem až 400 kilometrů na velvyslanectví v Bratislavě. Podle Pivoňky však i v budoucnu bude velvyslanectví vyřizovat konzulární záležitosti také v Košicích. "Jednou měsíčně do Košic přijedou pracovníci konzulárního oddělení z Bratislavy, kteří budou tyto záležitosti vyřizovat v prostorách Českého centra," vysvětlil Pivoňka.

Některé výsledky předběžných propočtů variant důchodové reformy, které vycházely ze zadání jednotlivých parlamentních stran, jsou pro jejich autory z vládního expertního týmu velkým překvapením. Například systém, který by zvolila ČSSD, by mohl vést k téměř trvalým přebytkům, z nichž by se vytvořil velký rezervní fond. Naopak způsob reformy, který navrhli komunisté, by podle předběžných pracovních výsledků mohl vést k dluhu důchodového systému dosahujícímu až 130 procent hrubého domácího produktu. Závěrečnou zprávu tým zveřejní nejpozději v červnu. Většina návrhů parlamentních stran počítá se zavedením nového systému od roku 2007; minimální věk odchodu do důchodu se má časem zvýšit na 65 let.

ČSSD by svůj nový "zásluhový" systém, založený na pomyslných individuálních účtech, v němž by získali překvapivě zejména bohatší lidé, odstartovala v roce 2010. Naopak solidární systém s rovnými důchody ve výši 20 procent průměrné mzdy pro lidi s různými příjmy navrhuje ODS; důchod by však byl nižší, než je nynější životní minimum. Podle jejích představ by lidé později pracovali nejdéle; v roce 2100 by odcházeli do důchodu až v 71 letech. Návrhy unionistů i lidovců stojí, pokud jde o míru solidarity a zásluh, mezi občanskými a sociálními demokraty. Obě strany lidem nabízejí možnost vyvázat si část povinných odvodů na soukromý účet, avšak jen za podmínky, že si připlatí ještě několik procent navíc. Oba návrhy motivují k odkládání odchodu do důchodu, lidovecký zvýhodňuje lidi s dětmi.

Návrhy všech parlamentních politických stran na penzijní reformu mají velké nedostatky, tvrdí ekonomové oslovení ČTK. Nicméně za nejlepší z nich vesměs považují návrhy ODS a lidovců. Analytici tak reagovali na předběžné propočty variant reformy od politických stran, které zveřejnila expertní komise pod vedením Vladimíra Bezděka. "Nepreferovala bych ani jeden návrh, protože každý má závažné nedostatky," řekla ČTK Kateřina Havlíčková z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy. Všechny návrhy pracují buď se zvýšením pojistného na sociální zabezpečení, nebo snížením poměru důchodu a mezd, čímž si výrazně zlehčují zadání, doplnil analytik Patria Online David Marek.