Zprávy | Z archivu rubriky


Traumata z druhé světové války ještě 60 let po jejím konci v Evropě přežívají a promítají se i do praktických mezinárodních vztahů. Je o tom přesvědčen politolog Bohumil Doležal, který proto inicioval mezinárodní výzvu Evropskému parlamentu, aby učinil praktické kroky vedoucí k uzavření této kapitoly světových dějin v duchu smíření.

Evropa je podle Doležala stále v jistém smyslu rozdělena na vítěze a poražené, což znesnadňuje její jednotný postoj vůči globálním nebezpečím, která se ve světě objevila. "V myslích Evropanů by mělo zakotvit vědomí, že Evropa dnes představuje po všech stránkách plnoprávné společenství národů a států," uvedl. Evropský parlament by proto měl přijít s iniciativou, která by umožnila reflexi nad některými spornými otázkami, a přispěla tak ke smíření s minulostí. "Výzva nebagatelizuje německé zločiny, ale mezi evropskými státy a státy euroatlantického okruhu by neměly zůstávat nevyřčené věci narušující jejich vztahy," řekl Doležal. V této souvislosti připomněl například vystěhování německých obyvatel ze zemí východní Evropy po skončení války nebo chování ruských vojsk vůči lidem v poražených státech. "Uvedl bych také plošné bombardování německých měst na konci druhé světové války, které nemělo praktický smysl a způsobilo strašlivé oběti na životech," doplnil s tím, že výzva je mezinárodní a každý signatář má svůj subjektivní názor na tuto kapitolu dějin.

Senátor Zdeněk Bárta (KDU-ČSL) si od výzvy slibuje, že napomůže přesnému popsání a zamyšlení nad minulými událostmi. Evropský parlament by podle něj mohl například dotovat publikace, pořádat setkání a konference. "K 60. výročí konce války jsou to praktické kroky, které by mohly vést ke snazšímu dialogu, sousedství uvnitř Evropské unie," řekl Bárta ČTK.

Pod otevřený dopis se podepsali například také poslanci Táňa Fischerová, Svatopluk Karásek, biskup Václav Malý, kněz Tomáš Halík, maďarský poslanec Zsolt Németh a Támás Deutsch, bývalý evropský komisař Franz Fischler nebo jeden z možných kandidátů na papeže, vídeňský kardinál Christoph Schönborn. "Chápu to jako kamínek do mozaiky v procesu smíření," řekl ČTK další ze signatářů, mluvčí České biskupské konference Daniel Herman.

Sedm ministrů z osmnáctičlenného týmu Stanislava Grosse už podalo demisi - tři lidovci, tři unionisté a nestraník Jaroslav Bureš. Všichni zůstávají ve vládních křeslech, dokud prezident Václav Klaus jejich rezignace nepřijme. Po krachu dohody o většinové vládě bývalé koalice opět ožila úvaha o demisi vlády jako celku, kterou už dvakrát předložili svým kolegům ministři za Unii svobody-DEU. Zatím se o jejich návrhu nehlasovalo. Pokud by ale nadpoloviční většina členů vlády, tedy přinejmenším deset ministrů, souhlasila s kolektivní rezignací, premiér by rozhodnutí kabinetu musel respektovat. Kdyby se tedy k sedmi odstupujícím ministrům přidali ještě tři další z řad zástupců ČSSD, mohli by společně demisi prosadit. Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) považuje za možné východisko ze stávající krize dohodu všech demokratických parlamentních stran na dočasné vládě, tlumočila ČTK její slova mluvčí Michaela Lagronová. Rozumným řešením by podle ní byla i demise současné vlády. O svých dalších krocích se ale rozhodne podle toho, s jakými návrhy přijde premiér. S "komunisty v zádech" nechtějí vládnout vedle Buzkové ani ministr průmyslu Milan Urban, ani dva nestraníci - ministr vnitra František Bublan a vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.

"Pokud by se vláda kolektivně rozhodla, že demisi podá, premiér by musel její rozhodnutí respektovat," řekl ČTK Václav Pavlíček z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Prezident podle něj nemůže demisi vlády odmítnout. "Prezident může udělat jenom to, že pověří vládu, aby vykonávala své funkce až do doby jmenování nové," dodal znalec ústavního práva. Podle jiných názorů ale prezident musí demisi vlády přijmout jen tehdy, pokud by sněmovna zamítla žádost kabinetu o vyslovení důvěry, nebo pokud by mu vyslovila nedůvěru. Třetím případem, který nedává vládě ani hlavě státu manévrovací možnosti, je situace po sněmovních volbách - stará vláda automaticky odstupuje po ustavující schůzi nově zvolené dolní komory. V ostatních případech nemusí prezident demisi vlády přijmout a může se pokusit situaci řešit politickými prostředky, uvádí se v komentáři ústavy z roku 1997.

Premiér a předseda ČSSD Stanislav Gross reagoval na páteční prezidentovo stanovisko opakovanou výzvou bývalým koaličním partnerům ke vzniku proevropské vlády bez stranických špiček. "Opakovaně vyzýváme KDU-ČSL a US-DEU k vytvoření proevropsky orientované nekomunistické vlády bez účasti stranických špiček. Jsme připraveni aktivně se účastnit jednání, pokud je prezident svolá," tlumočila ČTK Grossovo stanovisko mluvčí ČSSD Lucie Orgoníková. Nic dalšího podle ní premiér ke Klausovu prohlášení nedodal. Lidé z vedení ČSSD zatím většinou mlčí.

Z dosavadních vyjádření některých sociálních demokratů je ale zřejmé, že ČSSD by se podle nich měla pokusit o menšinovou vládu. Například místopředseda ČSSD a ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek si myslí, že právě menšinová vláda je v tuto chvíli přijatelným řešením, uvedl to pro Český rozhlas. "Neříkám, že je to řešení, kterému já dávám přednost nebo z něj jásám, ale řešení to je. Tady na konferenci Visegrádu jsme s kolegou ze Slovenska, hovořili o zkušenostech, které mají s menšinovou vládou na Slovensku. Menšinová vláda je tam více než rok a funguje to," řekl Paroubek. Ve Varšavě se účastní konference ministrů odpovědných za místní rozvoj zemí visegrádské čtyřky.

Dohodu, kterou politici vládních stran uzavřeli v noci na čtvrtek, smetly ze stolu stranické orgány sociální demokracie. Proti se údajně postavil i Gross. Sociální demokraté mají pocit, že jejich vyjednávači příliš ustoupili lidovcům, které měli v novém kabinetu znovu zastupovat i dosavadní ministři a místopředsedové KDU-ČSL Libor Ambrozek a Milan Šimonovský.

Českomoravský fotbalový svaz nového předsedu nenašel. Páteční hlasování skončilo patovou situací, když česká komora trvala na Vlastimilu Košťálovi a moravská na Pavlu Mokrém. Třetí kandidát Ivan Hašek vypadl už v prvním kole. Podle stanov musí být do osmi týdnů svolána nová valná hromada.

Ani dohodovací řízení mezi zástupci obou komor Českomoravského fotbalového svazu nového předsedu neurčilo. Košťál v patové situaci navrhl, aby se v posledním kole uskutečnilo jen jedno hlasování napříč celým spektrem bez ohledu na komory. Mokrý řekl, že s tímto návrhem souhlasí, což by jeho rivalovi vzhledem k většímu počtu českých hlasujících otevřelo cestu ke zvolení. Ale moravští účastnici valné hromady dali na schůzce, při níž hrál prim olomoucký ředitel Jiří Kubíček, jasně najevo, že je taková změna pro ně nepřijatelná.

Delegáti v české komoře už předtím dali přednost obchodníkovi před bývalým hráčem a kontinuitě před radikálním řezem. Hašek dostal v prvním kole od delegátů z Čech jen 31 hlasů, zatímco Košťál 85. Jen deset hlasů získal v české komoře Mokrý, zato podle očekávání triumfoval na Moravě.

Volební projevy trojice kandidátů se nestaly ostrou názorovou přestřelkou a ve srovnání s předvolební diskusí nepřinesly žádné nové myšlenky. Hašek vyzval delegáty k zásadní a nikoli jen kosmetické změně. Košťál i Mokrý se snažili udělat za korupcí tlustou čáru.

"Máte možnost tvářit se, že se nic neděje, nebo nazvat domácí poměry pravým jménem. Fotbal potřebuje změnu a veřejnost na ni čeká. Minimálně část vedení by měla dostat červenou kartu," hřímal z volební tribuny bývalý reprezentační kapitán Ivan Hašek. Prohlásil, že chce všem vrátit radost z fotbalu, slíbil okresům a krajům větší podíl na řízení a klubům, že pro ně svaz bude servisní organizací, jednající bez arogance. "Mám partnery, kteří jsou připraveni do fotbalu investovat," řekl Hašek.

Ani to delegáty nepřesvědčilo. Zvláště když Košťál vzápětí jeho přísliby o zdvojnásobení příjmů pro fotbal označil za populistické vzdušné zámky. Stejně tak rezolutně odmítl projekt třetího uchazeče Mokrého, který už před valnou hromadou hovořil o možnosti prodat marketingovou firmu STES zájemci, který slibuje vyšší příjmy. "Touto cestou se v marketingu vydal hokej, a to je pro nás varováním," řekl Košťál. Bývalý šéf Sparty poděkoval svým soupeřům za vcelku korektně vedený boj. Pozastavil se jen nad tím, že se někdo chce vynést do výše na vlně korupce. "Jak dlouho ještě bude pokračovat házení všech do jednoho pytle a sebepoškozování fotbalu?" položil Košťál řečnickou otázku a řekl, že si na rozdíl od Haška nemyslí, že by náprava měla trvat osm let.

V podobném duchu hovořil i Mokrý. "Není fér ukazovat fotbal jako žumpu v zemi, kde je korupce pravidlem a kde se s ní setkáváme všude v běžném životě. Nejsme horší než okolní společnost, je čas bránit fotbal," prohlásil Mokrý. Proti Košťálovým vizím obchodníka postavil heslo: "Musíme vydělávat peníze, abychom mohli hrát, ne hrát fotbal, abychom vydělávali." Podobný slogan "Byznys pro fotbal a ne naopak" použil v souboji se svým konkurentem i Hašek.

Ničivý požár zachvátil v pátek gotický hrad Pernštejn na Brněnsku. Oheň vzplál z neznámých příčin v bývalé sýpce v centrální části hradu, ve které měli památkáři depozitář s asi 800 historickými předměty - zejména s nábytkem a obrazy. Plameny objekt zcela zničily. Škody se odhadují na sto milionů korun. Požár je tak jednou z největších katastrof, s nimiž se čeští památkáři v uplynulých letech potýkali. Složitý boj s požárem trval 12 hodin. Nikdo nebyl zraněn, řekl mluvčí jihomoravských hasičů.

Pernštejn je ukryt v lesích Českomoravské vrchoviny. Hrad vznikl ve 13. století a patřil pánům z Pernštejna, kteří po staletí ovlivňovali politiku českého království. O starobylosti hradního komplexu svědčí i jeho úzké uličky. Právě těmi se v pátek cisterny hasičů nemohly protáhnout. Do boje s plameny bylo povoláno 25 hasičských jednotek, které vytvořily půl kilometru dlouhé vedení z hadic. Jen tak se podařilo dopravit vodu z prvního až na čtvrté nádvoří hradu. Úsilí hasičů ale nezabránilo proboření střechy. Trosky zasypaly uskladněný mobiliář.

Požár vzplál nad ránem. Všiml si jej náhodný kolemjdoucí. V objektu by měla být protipožární čidla. Zda fungovala, ukáže až nadcházející vyšetřování. V objektu ve čtvrtek pracovali podlaháři. Vyšetřovatelé nyní budou muset zjistit, zda neštěstí nezavinili svojí neopatrností.

Na 50 milionů korun se odhadují škody na zničené budově. Na dalších 50 milionů lze předběžně vyčíslit ztráty vzniklé zničením a poškozením cenných předmětů z depozitáře, řekl ČTK náměstek ministra kultury Zdeněk Novák, který přijel na hrad pomoci s mapováním vzniklých škod. Stát podle něj sice nalezne peníze na opravu objektu, zničené předměty jsou ale nenahraditelné. Oprava hradu leží na bedrech státu; památky totiž nemohou být kvůli své nevyčíslitelné kulturní a historické ceně pojišťovány.

Pernštejnský kastelán s manželkou se pokusil z hořícího objektu vynést v poslední chvíli vše, co se dalo. Zachránil tak alespoň cínové nádobí, církevní monstrance a grafiky. V depozitu byly předměty z 18. a 19. století z mnoha moravských památek. Nebyl mezi nimi mimořádně vzácný předmět. "Každého kusu je ale škoda," řekl ČTK Jiří Ilias z brněnského památkového ústavu.