Zprávy | Z archivu rubriky


Světová banka na svém jarním zasedání o tomto víkendu oficiálně přeřadila Českou republiku do skupiny vyspělých ekonomik. Česko se tak stalo po Slovinsku první středo a východoevropskou zemí, která graduovala ze Světové banky a tím byla oficiálně vyřazena ze skupiny rozvojových zemí a přeřadila se mezi vyspělé ekonomiky. Přeřazením ČR mezi vyspělé ekonomiky se změní i postavení Česka v SB. "Česká republika teď už nebude mít nárok na braní si úvěrů ze Světové banky, které už stejně řadu let nečerpala," popsal České televizi a Českému rozhlasu náměstek ministra financí Tomáš Prouza. SB vytkla Česku i nedostatky. Podle Prouzy šlo hlavně o strukturální reformy; důchodového systému a zdravotnictví. "A samozřejmě ta základní otázka: schodky veřejných rozpočtů," dodal.

V nastávajícím fiskálním roce bude SB pokračovat v technické pomoci při analýze ochrany spotřebitelů na českém finančním trhu. Podle Prouzy jde o aktivitu, kterou banka v rámci přípravy metodologických postupů rozvíjí pouze v ČR. Práci dokončí expertní mise banky, která přijede na podzim do Prahy.

České hospodářství by zatím neměl ohrozit nižší růst v Evropě. "Ovšem nastal by obrovský problém, kdyby se do výraznější recese dostalo Německo a kdyby přestala posilovat koruna," soudí Prouza. Za důvody, proč evropské hospodářství zůstává pozadu, označovali účastníci jednání sílící euro a vysoké ceny ropy. "Tiše a nenápadně ale vynechávali možná nejdůležitější důvod, kterým je špatné fungování evropských ekonomik a nedostatek reforem," řekl Prouza.

Hrad Pernštejn na Brněnsku se pomalu vzpamatovává z požáru, který v něm v pátek zničil bývalou sýpku. V objektu byl depozitář s téměř tisícem historických předmětů. Památkáři dnes začali s inventurou. Do dvou dnů zjistí, co vše je nenávratně ztraceno. Statik potvrdil, že objekt s vyhořelou střechou má pevné zdivo, a začal pracovat na plánech na jeho zastřešení. Příčiny neštěstí nejsou zatím známy. Policie by je měla zjistit do dvou měsíců. Způsobené škody se předběžně odhadují na přibližně 100 milionů korun. Důsledky požáru budou známy až po inventuře, při níž vznikne soupis zničených věcí. Z hořícího objektu se kastelánovi s manželkou podařilo v poslední chvíli vynést sbírku grafik, cínového nábytku a církevních monstrancí. Mezi tím, co bylo zachráněno, je také olejomalba hradu z konce 16. století. V depozitáři bylo 300 obrazů a přes 500 kusů nábytku. Z věcí, které v budově zůstaly, nic nezbylo. Ve shořeništi se podařilo najít jen staré kružítko a železné násady klempířských kladívek. Vše ostatní pohltily plameny. Zničily i měděná kování nábytku, která se vlivem velkého žáru v objektu roztekla. Jen na stavební části zničeného objektu se škoda odhaduje na 50 milionů korun. Přestože náměstek ministra kultury Zdeněk Novák ČTK řekl, že stát by měl najít peníze na opravy, památkáři chtějí k získání potřebné částky také pomoci.

Požár vzplál v pátek ráno v centrální části hradu, a to v objektu bývalé sýpky, která tvoří čtvrtou bránu rozlehlého komplexu. Úzké hradní uličky hasičům ztěžovaly zásah. Boj s požárem trval 25 hasičským jednotkám 12 hodin. Gotický hrad je ukrytý v lesích Českomoravské vrchoviny. Patřil pánům z Pernštejna, kteří po staletí ovlivňovali politiku českého království. Objekt ročně navštíví 70.000 turistů. Je v něm pět návštěvnických tras. Oheň žádnou z nich neponičil.

Na vojenském letišti v Čáslavi dopoledne přistálo prvních šest stíhaček Jas-39 Gripen, které si Česká republika pronajala na deset let od Švédska. Zbylých osm strojů Švédsko dodá do konce srpna. Podle dohody tři stroje řídili čeští piloti, tři Švédové. Na přistání je doprovodil vojenský transportní letoun An-26 a cvičný L-39 Albatros. Cesta ze středního Švédska do České republiky stíhačkám trvala zhruba hodinu. Letěly podzvukovou rychlostí. Armáda je oficiálně převezme 26. dubna. Gripeny budou mít v Čáslavi svou základnu, zázemí však ještě není zcela hotovo. Podle velitele vojenského letectva Ladislava Minaříka jsou nové hangáry ve stádiu projektů. "Čeká se na stanovisko bezpečnostního úřadu," řekl ČTK. Dodal, že letouny budou zatím umístěny v takzvaných úlech, provizorních úkrytech. Celkem 14 strojů přijde státní pokladnu na 19,6 miliardy korun. Další skoro miliardu bude stát výzbroj - Česko nedávno uzavřelo s USA smlouvu o nákupu protiletadlových střel středního doletu (AMRAAM). Washington zároveň daroval střely krátkého doletu AIM-9 Sidewinder. Hlavním úkolem moderních letounů čtvrté generace bude ochrana vzdušného prostoru v rámci NATO. Stroje nahradí staré sovětské stíhačky MiG-21, kterým letos v červnu končí životnost. Vojsko je používalo od 70. let. Podle Prejzka budou staré stroje vyřazeny a zřejmě nabídnuty k prodeji. Nic konkrétnějšího však říct nechtěl. Veřejnosti se nové letouny poprvé představí při přeletech nad Prahou u příležitosti 60. výročí konce druhé světové války. Pronájem gripenů schválila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) loni v červnu. Švédská strana se zavázala, že součástí smlouvy bude i offsetový program, tedy doprovodné investice ve výši 130 procent ceny letadel. Po uplynutí deseti let si Česko bude moci stroje koupit. Původně se mluvilo o větším počtu letadel, kabinet se ale po povodních v roce 2002 rozhodl k úspornějšímu řešení. Opoziční ODS projekt kritizuje, podle ní je nad finanční možnosti státu.

Premiér a předseda ČSSD Stanislav Gross odpoví prezidentovi Václavu Klausovi na jeho výzvu, zda jednání bývalé koalice o nové vládě definitivně ztroskotalo, nejdříve v úterý. Ještě předtím se chce o dalším postupu poradit se svými stranickými kolegy. Stále podle něj platí, že sociální demokracie nabízí lidovcům a unionistům proevropský většinový kabinet bez stranických lídrů. Menšinová vláda, která by ve sněmovně byla závislá na hlasech komunistů, je jedno z řešení, byť mu Gross nedává přednost.

Sociální demokraté prý ale komunisty o schůzku zatím nepožádali. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček ČTK řekl, že je připraven jednat o způsobech řešení vládní krize, ať ho osloví Gross, předseda ODS Mirek Topolánek nebo když svolá lídry parlamentních stran prezident Klaus. "Vyhýbat se jednání nebudu," dodal. Potvrdil také, že se ráno bude politickou situací zabývat kolegium předsedy KSČM. "Od začátku je na stole tato varianta jako záložní i v sociální demokracii," řekl ČTK místopředseda KSČM Jiří Dolejš k menšinové vládě ČSSD s podporou KSČM. Do jaké míry je reálná si prý neodvažuje odhadnout. "My tuto variantu vidíme jako perspektivní," dodal.

Prezident řekl, že místo návrhu na odvolání ministrů chce od Grosse odpověď na svůj páteční dotaz, zda je dohoda ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU o společném kabinetu opravdu mrtvá. Lidovci a unionisté Klausovi odpověděli již před víkendem, odpověď od ČSSD očekával Klaus už v pondělí. Pokud Klaus zjistí, že obnova stojedničkové koalice už není reálná, zahájí rozhovory o prozatímní vládě a přípravě předčasných voleb.

Gross hodlá Klausovi navrhnout odvolání sedmi ministrů, kteří už sami podali demisi. Z Grossova týmu se rozhodli dobrovolně odejít lidovečtí ministři zahraničí Cyril Svoboda, dopravy Milan Šimonovský a životního prostředí Libor Ambrozek, nestranický šéf vládní legislativy Jaroslav Bureš a unionističtí ministři obrany Karel Kühnl, spravedlnosti Pavel Němec a informatiky Vladimír Mlynář. Návrh premiéra na odvolání ministrů je považován za silnější krok než pouhá rezignace. V případě, že premiér navrhne odvolání svých ministrů, mluví ústava jednoznačně: "Prezident odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády". V případě demisí někteří ústavní právníci tvrdí, že prezident je nemusí přijmout. Žádnou časovou lhůtu ale ústava hlavě státu neurčuje ani v jednom případě. Jednání mezi ČSSD, KDU-ČSL a Unií svobody-DEU o možnosti vytvořit novou většinovou vládu v těchto dnech uvázla na mrtvém bodě. Obě menší strany čekají, že sociální demokraté znovu zváží dohodu, kterou společně všechny tři strany uzavřely minulý týden. ČSSD zase očekává ústupky lidovců. Lidovci a unionisté ale opakovaně prohlásili, že začínat od nuly nemá cenu, uzavřená dohoda je podle nich na stole a ustupovat nemají kam.