Zprávy | Z archivu rubriky

Předsednictvo ČSSD chce, aby příštím premiérem byl místopředseda ČSSD a ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek a aby nová vláda byla vytvořena na půdorysu bývalé vládní koalice. Novináře o tom po úterním jednání vedení strany informoval šéf ČSSD a premiér Stanislav Gross. Potvrdil, že poté, co bude znám nový kabinet, podá demisi. "Já chci, aby věc byla vyřešena rychle," řekl Gross. Odpoledne hovořil s prezidentem Václavem Klausem, kterému prý řekl, že ještě během dne očekává "průlomové rozhodnutí". Paroubek uvedl, že ve své vládě by rozhodně rád viděl dosavadního ministra kultury Pavla Dostála, další jména neřekl. Počet ministrů bude podle něj obdobný, "možná minus jedno nebo minus dvě". Nyní je kabinet osmnáctičlenný.

Podle prvních informací však bude mít Gross velké problémy s tím, aby návrh prosadil mezi vlastními poslanci, z nichž někteří se o něm už vyjádřili s nelibostí. Návrh předsednictva by měl v sobotu projednat ještě ústřední výkonný výbor strany. "My jsme řekli, že budeme respektovat návrh ČSSD," reagoval předseda lidovců Miroslav Kalousek předtím na spekulace o Paroubkově kandidatuře. Lidovecký ministr dopravy Milan Šimonovský řekl, že Paroubek je schopen vést vládu. "Má zkušenost z politiky pražského magistrátu, kde ČSSD vládne spolu s ODS. Je to člověk pragmatický, člověk schopný dohody," řekl lidovecký ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

ČSSD původně chtěla nominovat na funkci předsedy vlády diplomata Jana Kohouta, ten to ale dnes odmítl poté, co minulý týden jednání o novém kabinetu zkrachovala na nesouhlasu vedení ČSSD a jejího poslaneckého klubu s navrženou dohodou lídrů tří stran..

Prezident Václav Klaus v úterý podepsal zákon, díky kterému se budou moci společenství vlastníků snadněji dohodnout na opravě střechy, fasády či na rekonstrukci jiných společných částí domu. Novela upravuje některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům. ČTK to v úterý oznámil mluvčí prezidenta Petr Hájek. Návrh, který 23. března schválil Senát, předložila skupina zákonodárců z ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a US-DEU. Podle ní má k uvedeným rozhodnutím stačit souhlas tříčtvrtinové většiny, nikoli všech, jak to zatím zákon vyžadoval. Povinnost získat svolení od každého totiž v praxi vedla k tomu, že se oprava často neuskutečnila.

Skoro každý třetí pracovník v Evropské unii trpí přílišným hlukem v práci, který má často zničující účinek na zdraví. Varovat před podceňovaným nebezpečím má celoevropská kampaň "Stop hluku!", kterou v úterý v Bruselu zahájil komisař Vladimír Špidla. Jako ilustraci nechal v tiskovém sále zaznít 105 decibelů motorové pily. Problém se podle komisaře netýká jen řidičů kamionů či dělníků v těžkém průmyslu. Postižení sluchu jako jedna z nejběžnějších chorob z povolání hrozí i telefonistkám v zákaznických centrech, servírkám, dídžejům či učitelkám. "Průměrný hluk v mateřské školce, což se ví málokdy, je 80,3 decibelu," upozornil Špidla. "Po osmi hodinách na pracovišti s vysokou úrovní hluku jsem se cítil naprosto vyčerpaný, neschopen čehokoliv, co by za něco stálo," připomněl vlastní zkušenosti.

Většina lidí souhlasí s členstvím České republiky v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Zatímco pro účast v NATO se vyslovuje 62 procent Čechů, souhlas s členstvím v EU vyjadřuje ještě o deset procent lidí více. Vyplývá to z březnového průzkumu, který v úterý zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Podobný průzkum provedli také analytici v Maďarsku a na Slovensku. Zjistili, že i v těchto zemích výrazně převažují zastánci členství nad odpůrci. Členství v NATO má největší podporu v Maďarsku, kde se pro ně vyslovuje 68 procent lidí. Evropská integrace má zase nejvíce příznivců na Slovensku - 83 procent veřejnosti. Souhlas s členstvím v EU a NATO vyjadřují podle sociologů častěji muži, mladí lidé ve věku od 15 do 19 let, studenti, osoby samostatně výdělečně činné, lidé s dobrou životní úrovní, respondenti spokojení se současnou politickou situací a voliči ODS. Opačný názor mají zejména lidé starší 60 let, důchodci, respondenti se špatnou životní úrovní, nekvalifikovaní lidé, dělníci, lidé nespokojení se současnou politickou situací a voliči KSČM.

Premiér a předseda ČSSD Stanislav Gross odpoví prezidentovi Václavu Klausovi na jeho výzvu, zda jednání bývalé koalice o nové vládě definitivně ztroskotalo, nejdříve v úterý. Ještě předtím se chce o dalším postupu poradit se svými stranickými kolegy. Stále podle něj platí, že sociální demokracie nabízí lidovcům a unionistům proevropský většinový kabinet bez stranických lídrů. Menšinová vláda, která by ve sněmovně byla závislá na hlasech komunistů, je jedno z řešení, byť mu Gross nedává přednost.

Sociální demokraté prý ale komunisty o schůzku zatím nepožádali. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček ČTK řekl, že je připraven jednat o způsobech řešení vládní krize, ať ho osloví Gross, předseda ODS Mirek Topolánek nebo když svolá lídry parlamentních stran prezident Klaus. "Vyhýbat se jednání nebudu," dodal. Potvrdil také, že se ráno bude politickou situací zabývat kolegium předsedy KSČM. "Od začátku je na stole tato varianta jako záložní i v sociální demokracii," řekl ČTK místopředseda KSČM Jiří Dolejš k menšinové vládě ČSSD s podporou KSČM. Do jaké míry je reálná si prý neodvažuje odhadnout. "My tuto variantu vidíme jako perspektivní," dodal.

Prezident řekl, že místo návrhu na odvolání ministrů chce od Grosse odpověď na svůj páteční dotaz, zda je dohoda ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU o společném kabinetu opravdu mrtvá. Lidovci a unionisté Klausovi odpověděli již před víkendem, odpověď od ČSSD očekával Klaus už v pondělí. Pokud Klaus zjistí, že obnova stojedničkové koalice už není reálná, zahájí rozhovory o prozatímní vládě a přípravě předčasných voleb.

Gross hodlá Klausovi navrhnout odvolání sedmi ministrů, kteří už sami podali demisi. Z Grossova týmu se rozhodli dobrovolně odejít lidovečtí ministři zahraničí Cyril Svoboda, dopravy Milan Šimonovský a životního prostředí Libor Ambrozek, nestranický šéf vládní legislativy Jaroslav Bureš a unionističtí ministři obrany Karel Kühnl, spravedlnosti Pavel Němec a informatiky Vladimír Mlynář. Návrh premiéra na odvolání ministrů je považován za silnější krok než pouhá rezignace. V případě, že premiér navrhne odvolání svých ministrů, mluví ústava jednoznačně: "Prezident odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády". V případě demisí někteří ústavní právníci tvrdí, že prezident je nemusí přijmout. Žádnou časovou lhůtu ale ústava hlavě státu neurčuje ani v jednom případě. Jednání mezi ČSSD, KDU-ČSL a Unií svobody-DEU o možnosti vytvořit novou většinovou vládu v těchto dnech uvázla na mrtvém bodě. Obě menší strany čekají, že sociální demokraté znovu zváží dohodu, kterou společně všechny tři strany uzavřely minulý týden. ČSSD zase očekává ústupky lidovců. Lidovci a unionisté ale opakovaně prohlásili, že začínat od nuly nemá cenu, uzavřená dohoda je podle nich na stole a ustupovat nemají kam.

Preference ČSSD se nadále snižují. V dubnu by podle průzkumu agentury STEM nejsilnější vládní stranu volilo zhruba 12 procent lidí. Ani opoziční strany však z vládní krize netěží a jejich preference rovněž klesají. Nejvíce příznivců má stále ODS, volilo by ji 33,6 procenta oslovených. Druzí jsou komunisté se ziskem 17,6 procenta, čtvrtí s 8,3 procenta lidovci. Mírně posílila US-DEU, má ale jen 2,2 procenta, což nestačí na vstup do sněmovny.

Bývalý novinář Rostislav Rod dnes obdržel 900.000 korun, které před lety prostřednictví Františka Vika půjčil současnému premiérovi Stanislavu Grossovi. Půjčka zajištěná směnkou z roku 1999 měla být splatná v roce 2007, přičemž Vik měl Rodovi vracet o 400.000 korun více, což byl dopředu sjednaný úrok. Vzhledem k tomu, že směnka byla zničena, Rod o očekávaný výnos přišel. ČTK o tom informovala Helena Horová, kterou si spolu s advokátkou Janou Rejžkovou Gross najal na vyřešení majetkových poměrů své rodiny. Na splacení dluhu si premiér a jeho žena vzali úvěr u zlínské kampeličky Moravský peněžní ústav. Peníze si přitom Gross před lety půjčil od Vika a ten od Roda. Rod později prodal směnku předsedovi neparlamentní politické strany Česká pravice Michalu Simkaničovi. Smlouvu o prodeji směnky ale nedávno Simkanič a Rod zrušili. Právě spekulace kolem nejasného financování Grossova bytu stály na začátku současné vládní krize.

Na vojenském letišti v Čáslavi dopoledne přistálo prvních šest stíhaček Jas-39 Gripen, které si Česká republika pronajala na deset let od Švédska. Zbylých osm strojů Švédsko dodá do konce srpna. Podle dohody tři stroje řídili čeští piloti, tři Švédové. Na přistání je doprovodil vojenský transportní letoun An-26 a cvičný L-39 Albatros. Cesta ze středního Švédska do České republiky stíhačkám trvala zhruba hodinu. Letěly podzvukovou rychlostí. Armáda je oficiálně převezme 26. dubna. Gripeny budou mít v Čáslavi svou základnu, zázemí však ještě není zcela hotovo. Podle velitele vojenského letectva Ladislava Minaříka jsou nové hangáry ve stádiu projektů. "Čeká se na stanovisko bezpečnostního úřadu," řekl ČTK. Dodal, že letouny budou zatím umístěny v takzvaných úlech, provizorních úkrytech. Celkem 14 strojů přijde státní pokladnu na 19,6 miliardy korun. Další skoro miliardu bude stát výzbroj - Česko nedávno uzavřelo s USA smlouvu o nákupu protiletadlových střel středního doletu (AMRAAM). Washington zároveň daroval střely krátkého doletu AIM-9 Sidewinder. Hlavním úkolem moderních letounů čtvrté generace bude ochrana vzdušného prostoru v rámci NATO. Stroje nahradí staré sovětské stíhačky MiG-21, kterým letos v červnu končí životnost. Vojsko je používalo od 70. let. Podle Prejzka budou staré stroje vyřazeny a zřejmě nabídnuty k prodeji. Nic konkrétnějšího však říct nechtěl. Veřejnosti se nové letouny poprvé představí při přeletech nad Prahou u příležitosti 60. výročí konce druhé světové války. Pronájem gripenů schválila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) loni v červnu. Švédská strana se zavázala, že součástí smlouvy bude i offsetový program, tedy doprovodné investice ve výši 130 procent ceny letadel. Po uplynutí deseti let si Česko bude moci stroje koupit. Původně se mluvilo o větším počtu letadel, kabinet se ale po povodních v roce 2002 rozhodl k úspornějšímu řešení. Opoziční ODS projekt kritizuje, podle ní je nad finanční možnosti státu.

Světová banka na svém jarním zasedání o tomto víkendu oficiálně přeřadila Českou republiku do skupiny vyspělých ekonomik. Česko se tak stalo po Slovinsku první středo a východoevropskou zemí, která graduovala ze Světové banky a tím byla oficiálně vyřazena ze skupiny rozvojových zemí a přeřadila se mezi vyspělé ekonomiky. Přeřazením ČR mezi vyspělé ekonomiky se změní i postavení Česka v SB. "Česká republika teď už nebude mít nárok na braní si úvěrů ze Světové banky, které už stejně řadu let nečerpala," popsal České televizi a Českému rozhlasu náměstek ministra financí Tomáš Prouza. SB vytkla Česku i nedostatky. Podle Prouzy šlo hlavně o strukturální reformy; důchodového systému a zdravotnictví. "A samozřejmě ta základní otázka: schodky veřejných rozpočtů," dodal.

V nastávajícím fiskálním roce bude SB pokračovat v technické pomoci při analýze ochrany spotřebitelů na českém finančním trhu. Podle Prouzy jde o aktivitu, kterou banka v rámci přípravy metodologických postupů rozvíjí pouze v ČR. Práci dokončí expertní mise banky, která přijede na podzim do Prahy.

České hospodářství by zatím neměl ohrozit nižší růst v Evropě. "Ovšem nastal by obrovský problém, kdyby se do výraznější recese dostalo Německo a kdyby přestala posilovat koruna," soudí Prouza. Za důvody, proč evropské hospodářství zůstává pozadu, označovali účastníci jednání sílící euro a vysoké ceny ropy. "Tiše a nenápadně ale vynechávali možná nejdůležitější důvod, kterým je špatné fungování evropských ekonomik a nedostatek reforem," řekl Prouza.

Česká republika na zahraniční rozvojovou pomoc podle oficiálních statistik vynakládá více prostředků než srovnatelné státy v Evropské unii. Nyní ČR na tuto činnost vydává desetinu procenta HDP, což představuje sumu téměř tři miliardy korun. Trend vývoje rozvojové spolupráce posuzují pozitivně i zástupci nevládních neziskových organizací. Statistika za rok 2004 ukazuje, že republika věnovala na oficiální rozvojovou pomoc 0,1 procenta z HDP. Například Slovensko vydává na rozvojovou spolupráci jen 0,05 procenta svého HDP, Polsko 0,01 procenta a pobaltské státy ještě méně.

"Z nových členských zemí EU je Česká republika jednoznačně největším poskytovatelem, tedy králem, ovšem jednookým mezi slepými, ve srovnání s vyspělými, velkými dárci typu Nizozemsko či skandinávské země," řekl ČTK náměstek ministra zahraničí Petr Kolář. Zmíněné státy vedou unijní žebříček, ale mezi lety 2001 až 2004 podíl rozvojové pomoci v dánském HDP klesl z více než jednoho procenta HDP na necelých 0,9 procenta. "Trendy v objemu i systému rozvojové spolupráce v ČR jsou pozitivní," souhlasí ředitel neziskové humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Podle něj však EU nastavila pro své nové členy kalendář pro zvyšování objemu rozvojové pomoci relativně měkce.