Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Václav Klaus v úterý podepsal zákon, díky kterému se budou moci společenství vlastníků snadněji dohodnout na opravě střechy, fasády či na rekonstrukci jiných společných částí domu. Novela upravuje některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům. ČTK to v úterý oznámil mluvčí prezidenta Petr Hájek. Návrh, který 23. března schválil Senát, předložila skupina zákonodárců z ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a US-DEU. Podle ní má k uvedeným rozhodnutím stačit souhlas tříčtvrtinové většiny, nikoli všech, jak to zatím zákon vyžadoval. Povinnost získat svolení od každého totiž v praxi vedla k tomu, že se oprava často neuskutečnila.

Většina lidí souhlasí s členstvím České republiky v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Zatímco pro účast v NATO se vyslovuje 62 procent Čechů, souhlas s členstvím v EU vyjadřuje ještě o deset procent lidí více. Vyplývá to z březnového průzkumu, který v úterý zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Podobný průzkum provedli také analytici v Maďarsku a na Slovensku. Zjistili, že i v těchto zemích výrazně převažují zastánci členství nad odpůrci. Členství v NATO má největší podporu v Maďarsku, kde se pro ně vyslovuje 68 procent lidí. Evropská integrace má zase nejvíce příznivců na Slovensku - 83 procent veřejnosti. Souhlas s členstvím v EU a NATO vyjadřují podle sociologů častěji muži, mladí lidé ve věku od 15 do 19 let, studenti, osoby samostatně výdělečně činné, lidé s dobrou životní úrovní, respondenti spokojení se současnou politickou situací a voliči ODS. Opačný názor mají zejména lidé starší 60 let, důchodci, respondenti se špatnou životní úrovní, nekvalifikovaní lidé, dělníci, lidé nespokojení se současnou politickou situací a voliči KSČM.

Předsednictvo ČSSD chce, aby příštím premiérem byl místopředseda ČSSD a ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek a aby nová vláda byla vytvořena na půdorysu bývalé vládní koalice. Novináře o tom po úterním jednání vedení strany informoval šéf ČSSD a premiér Stanislav Gross. Potvrdil, že poté, co bude znám nový kabinet, podá demisi. "Já chci, aby věc byla vyřešena rychle," řekl Gross. Odpoledne hovořil s prezidentem Václavem Klausem, kterému prý řekl, že ještě během dne očekává "průlomové rozhodnutí". Paroubek uvedl, že ve své vládě by rozhodně rád viděl dosavadního ministra kultury Pavla Dostála, další jména neřekl. Počet ministrů bude podle něj obdobný, "možná minus jedno nebo minus dvě". Nyní je kabinet osmnáctičlenný.

Podle prvních informací však bude mít Gross velké problémy s tím, aby návrh prosadil mezi vlastními poslanci, z nichž někteří se o něm už vyjádřili s nelibostí. Návrh předsednictva by měl v sobotu projednat ještě ústřední výkonný výbor strany. "My jsme řekli, že budeme respektovat návrh ČSSD," reagoval předseda lidovců Miroslav Kalousek předtím na spekulace o Paroubkově kandidatuře. Lidovecký ministr dopravy Milan Šimonovský řekl, že Paroubek je schopen vést vládu. "Má zkušenost z politiky pražského magistrátu, kde ČSSD vládne spolu s ODS. Je to člověk pragmatický, člověk schopný dohody," řekl lidovecký ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

ČSSD původně chtěla nominovat na funkci předsedy vlády diplomata Jana Kohouta, ten to ale dnes odmítl poté, co minulý týden jednání o novém kabinetu zkrachovala na nesouhlasu vedení ČSSD a jejího poslaneckého klubu s navrženou dohodou lídrů tří stran..

Skoro každý třetí pracovník v Evropské unii trpí přílišným hlukem v práci, který má často zničující účinek na zdraví. Varovat před podceňovaným nebezpečím má celoevropská kampaň "Stop hluku!", kterou v úterý v Bruselu zahájil komisař Vladimír Špidla. Jako ilustraci nechal v tiskovém sále zaznít 105 decibelů motorové pily. Problém se podle komisaře netýká jen řidičů kamionů či dělníků v těžkém průmyslu. Postižení sluchu jako jedna z nejběžnějších chorob z povolání hrozí i telefonistkám v zákaznických centrech, servírkám, dídžejům či učitelkám. "Průměrný hluk v mateřské školce, což se ví málokdy, je 80,3 decibelu," upozornil Špidla. "Po osmi hodinách na pracovišti s vysokou úrovní hluku jsem se cítil naprosto vyčerpaný, neschopen čehokoliv, co by za něco stálo," připomněl vlastní zkušenosti.

Pražský arcibiskup Miloslav Vlk jako jediný Čech bude společně s více než stovkou kardinálů od pondělí vybírat ve Vatikánu nejvyššího představitele katolické církve. Připojte se k celosvětovým modlitbám, a naplňte tak svou spoluzodpovědnost za volbu nového papeže i za budoucnost církve, vyzval české věřící v pastýřském listu, který se v neděli četl v katolických kostelech. Vstup kardinálů do konkláve považuje český katolický primas za velmi závažnou chvíli, a prosí proto o modlitby, oběti a půsty, aby volba byla šťastná.

Svět podle Miloslava Vlka cítí vliv, který na něj zesnulý papež Jan Pavel II. měl, ale není schopen dobře pochopit kořeny tohoto vlivu. "Často vidí církev jako velkou světovou organizaci či instituci světského charakteru a nevidí i její duchovní rozměr," upozornil kardinál ve svém listu na skutečnost, že církev spoléhá nejen na člověka s jeho lidskými dary, ale i na Boží působení a vliv Ducha svatého. "Papežova smrt a pohřeb ukázaly, že jeho pontifikát byl jedinečnou historickou událostí, která nemá v dějinách církve obdoby. Je možné říci, že zemřelý papež byl největším papežem v dějinách církve," prohlásil kardinál Vlk.

Na vojenském letišti v Čáslavi dopoledne přistálo prvních šest stíhaček Jas-39 Gripen, které si Česká republika pronajala na deset let od Švédska. Zbylých osm strojů Švédsko dodá do konce srpna. Podle dohody tři stroje řídili čeští piloti, tři Švédové. Na přistání je doprovodil vojenský transportní letoun An-26 a cvičný L-39 Albatros. Cesta ze středního Švédska do České republiky stíhačkám trvala zhruba hodinu. Letěly podzvukovou rychlostí. Armáda je oficiálně převezme 26. dubna. Gripeny budou mít v Čáslavi svou základnu, zázemí však ještě není zcela hotovo. Podle velitele vojenského letectva Ladislava Minaříka jsou nové hangáry ve stádiu projektů. "Čeká se na stanovisko bezpečnostního úřadu," řekl ČTK. Dodal, že letouny budou zatím umístěny v takzvaných úlech, provizorních úkrytech. Celkem 14 strojů přijde státní pokladnu na 19,6 miliardy korun. Další skoro miliardu bude stát výzbroj - Česko nedávno uzavřelo s USA smlouvu o nákupu protiletadlových střel středního doletu (AMRAAM). Washington zároveň daroval střely krátkého doletu AIM-9 Sidewinder. Hlavním úkolem moderních letounů čtvrté generace bude ochrana vzdušného prostoru v rámci NATO. Stroje nahradí staré sovětské stíhačky MiG-21, kterým letos v červnu končí životnost. Vojsko je používalo od 70. let. Podle Prejzka budou staré stroje vyřazeny a zřejmě nabídnuty k prodeji. Nic konkrétnějšího však říct nechtěl. Veřejnosti se nové letouny poprvé představí při přeletech nad Prahou u příležitosti 60. výročí konce druhé světové války. Pronájem gripenů schválila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) loni v červnu. Švédská strana se zavázala, že součástí smlouvy bude i offsetový program, tedy doprovodné investice ve výši 130 procent ceny letadel. Po uplynutí deseti let si Česko bude moci stroje koupit. Původně se mluvilo o větším počtu letadel, kabinet se ale po povodních v roce 2002 rozhodl k úspornějšímu řešení. Opoziční ODS projekt kritizuje, podle ní je nad finanční možnosti státu.

České Sdružení přátel piva se stalo třináctou přistupující organizací Evropské unie pivních spotřebitelů. Ta byla založena v roce 1990 organizacemi z Velké Británie, Nizozemska a Belgie a hájí tradiční technologie a pivovary a usiluje o zvyšování pivní kultury v Evropě. "Sdružení přátel piva tyto ideje též sdílí. Proto již rok vedlo vyjednávání o tomto vstupu, které byla v pátek definitivně potvrzena," uvedl předseda sdružení Tomáš Erlich. Organizace je pokračovatelem Strany přátel piva, která vznikla v roce 1990 a měla 12.000 členů. Dvakrát podle Erlicha neúspěšně kandidovala ve volbách. V roce 1997 pak došlo k přeměně na apolitické sdružení. To má dnes zhruba 1500 členů, mezi než patří pivovarské osobnosti, odborníci i příznivci z řad konzumentů pěnivého moku. Sdružení mimo jiné vyhlašuje různá ocenění, například pivovar a minipivovar roku, sládka roku i pivo roku mezi jednotlivými kategoriemi. Pořádá také různé sportovní akce a pivní přehlídky.

Trasa A pražského metra by měla být v budoucnu prodloužena ze současné konečné Dejvická do Ruzyně přes Motol. Úsek s osmi stanicemi bude dlouhý přes 14 kilometrů, náklady na výstavbu se nyní odhadují na 38 miliard korun, řekl dnes novinářům primátor Pavel Bém (ODS). Stavět by se mělo po etapách, zahájení výstavby se předpokládá kolem roku 2010. Dosud nebylo jasné, kam by měla trasa A z Vítězného náměstí vést. Bylo několik variant. Podle původní měla linka končit ve Zličíně, další předpokládaly přímější vedení trasy na ruzyňské letiště. Na nynějším vedení metra přes Motol se dohodli zástupci města se starosty městských částí na západě metropole. Návrh předpokládá, že z Dejvické povede metro přes Červený vrch, Veleslavín, Petřiny, Motol, Bílou Horu, Dědinu a Dlouhou míli na letiště. "Opustili jsme myšlenky dojít na letiště nejkratší trasou," podotkl primátorův náměstek Jan Bürgermeister (ODS). Hlediskem pro návrh byly rozvojové možnosti na severozápadě města a obsluha nyní zastavěných území, dodal.

Premiér a předseda ČSSD Stanislav Gross odpoví prezidentovi Václavu Klausovi na jeho výzvu, zda jednání bývalé koalice o nové vládě definitivně ztroskotalo, nejdříve v úterý. Ještě předtím se chce o dalším postupu poradit se svými stranickými kolegy. Stále podle něj platí, že sociální demokracie nabízí lidovcům a unionistům proevropský většinový kabinet bez stranických lídrů. Menšinová vláda, která by ve sněmovně byla závislá na hlasech komunistů, je jedno z řešení, byť mu Gross nedává přednost.

Sociální demokraté prý ale komunisty o schůzku zatím nepožádali. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček ČTK řekl, že je připraven jednat o způsobech řešení vládní krize, ať ho osloví Gross, předseda ODS Mirek Topolánek nebo když svolá lídry parlamentních stran prezident Klaus. "Vyhýbat se jednání nebudu," dodal. Potvrdil také, že se ráno bude politickou situací zabývat kolegium předsedy KSČM. "Od začátku je na stole tato varianta jako záložní i v sociální demokracii," řekl ČTK místopředseda KSČM Jiří Dolejš k menšinové vládě ČSSD s podporou KSČM. Do jaké míry je reálná si prý neodvažuje odhadnout. "My tuto variantu vidíme jako perspektivní," dodal.

Prezident řekl, že místo návrhu na odvolání ministrů chce od Grosse odpověď na svůj páteční dotaz, zda je dohoda ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU o společném kabinetu opravdu mrtvá. Lidovci a unionisté Klausovi odpověděli již před víkendem, odpověď od ČSSD očekával Klaus už v pondělí. Pokud Klaus zjistí, že obnova stojedničkové koalice už není reálná, zahájí rozhovory o prozatímní vládě a přípravě předčasných voleb.

Gross hodlá Klausovi navrhnout odvolání sedmi ministrů, kteří už sami podali demisi. Z Grossova týmu se rozhodli dobrovolně odejít lidovečtí ministři zahraničí Cyril Svoboda, dopravy Milan Šimonovský a životního prostředí Libor Ambrozek, nestranický šéf vládní legislativy Jaroslav Bureš a unionističtí ministři obrany Karel Kühnl, spravedlnosti Pavel Němec a informatiky Vladimír Mlynář. Návrh premiéra na odvolání ministrů je považován za silnější krok než pouhá rezignace. V případě, že premiér navrhne odvolání svých ministrů, mluví ústava jednoznačně: "Prezident odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády". V případě demisí někteří ústavní právníci tvrdí, že prezident je nemusí přijmout. Žádnou časovou lhůtu ale ústava hlavě státu neurčuje ani v jednom případě. Jednání mezi ČSSD, KDU-ČSL a Unií svobody-DEU o možnosti vytvořit novou většinovou vládu v těchto dnech uvázla na mrtvém bodě. Obě menší strany čekají, že sociální demokraté znovu zváží dohodu, kterou společně všechny tři strany uzavřely minulý týden. ČSSD zase očekává ústupky lidovců. Lidovci a unionisté ale opakovaně prohlásili, že začínat od nuly nemá cenu, uzavřená dohoda je podle nich na stole a ustupovat nemají kam.

Česká republika na zahraniční rozvojovou pomoc podle oficiálních statistik vynakládá více prostředků než srovnatelné státy v Evropské unii. Nyní ČR na tuto činnost vydává desetinu procenta HDP, což představuje sumu téměř tři miliardy korun. Trend vývoje rozvojové spolupráce posuzují pozitivně i zástupci nevládních neziskových organizací. Statistika za rok 2004 ukazuje, že republika věnovala na oficiální rozvojovou pomoc 0,1 procenta z HDP. Například Slovensko vydává na rozvojovou spolupráci jen 0,05 procenta svého HDP, Polsko 0,01 procenta a pobaltské státy ještě méně.

"Z nových členských zemí EU je Česká republika jednoznačně největším poskytovatelem, tedy králem, ovšem jednookým mezi slepými, ve srovnání s vyspělými, velkými dárci typu Nizozemsko či skandinávské země," řekl ČTK náměstek ministra zahraničí Petr Kolář. Zmíněné státy vedou unijní žebříček, ale mezi lety 2001 až 2004 podíl rozvojové pomoci v dánském HDP klesl z více než jednoho procenta HDP na necelých 0,9 procenta. "Trendy v objemu i systému rozvojové spolupráce v ČR jsou pozitivní," souhlasí ředitel neziskové humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Podle něj však EU nastavila pro své nové členy kalendář pro zvyšování objemu rozvojové pomoci relativně měkce.