Zprávy | Z archivu rubriky


Předsednictvo ČSSD chce, aby příštím premiérem byl místopředseda ČSSD a ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek a aby nová vláda byla vytvořena na půdorysu bývalé vládní koalice. Novináře o tom po úterním jednání vedení strany informoval šéf ČSSD a premiér Stanislav Gross. Potvrdil, že poté, co bude znám nový kabinet, podá demisi. "Já chci, aby věc byla vyřešena rychle," řekl Gross. Odpoledne hovořil s prezidentem Václavem Klausem, kterému prý řekl, že ještě během dne očekává "průlomové rozhodnutí". Paroubek uvedl, že ve své vládě by rozhodně rád viděl dosavadního ministra kultury Pavla Dostála, další jména neřekl. Počet ministrů bude podle něj obdobný, "možná minus jedno nebo minus dvě". Nyní je kabinet osmnáctičlenný.

Podle prvních informací však bude mít Gross velké problémy s tím, aby návrh prosadil mezi vlastními poslanci, z nichž někteří se o něm už vyjádřili s nelibostí. Návrh předsednictva by měl v sobotu projednat ještě ústřední výkonný výbor strany. "My jsme řekli, že budeme respektovat návrh ČSSD," reagoval předseda lidovců Miroslav Kalousek předtím na spekulace o Paroubkově kandidatuře. Lidovecký ministr dopravy Milan Šimonovský řekl, že Paroubek je schopen vést vládu. "Má zkušenost z politiky pražského magistrátu, kde ČSSD vládne spolu s ODS. Je to člověk pragmatický, člověk schopný dohody," řekl lidovecký ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

ČSSD původně chtěla nominovat na funkci předsedy vlády diplomata Jana Kohouta, ten to ale dnes odmítl poté, co minulý týden jednání o novém kabinetu zkrachovala na nesouhlasu vedení ČSSD a jejího poslaneckého klubu s navrženou dohodou lídrů tří stran..

Světová banka na svém jarním zasedání o tomto víkendu oficiálně přeřadila Českou republiku do skupiny vyspělých ekonomik. Česko se tak stalo po Slovinsku první středo a východoevropskou zemí, která graduovala ze Světové banky a tím byla oficiálně vyřazena ze skupiny rozvojových zemí a přeřadila se mezi vyspělé ekonomiky. Přeřazením ČR mezi vyspělé ekonomiky se změní i postavení Česka v SB. "Česká republika teď už nebude mít nárok na braní si úvěrů ze Světové banky, které už stejně řadu let nečerpala," popsal České televizi a Českému rozhlasu náměstek ministra financí Tomáš Prouza. SB vytkla Česku i nedostatky. Podle Prouzy šlo hlavně o strukturální reformy; důchodového systému a zdravotnictví. "A samozřejmě ta základní otázka: schodky veřejných rozpočtů," dodal.

V nastávajícím fiskálním roce bude SB pokračovat v technické pomoci při analýze ochrany spotřebitelů na českém finančním trhu. Podle Prouzy jde o aktivitu, kterou banka v rámci přípravy metodologických postupů rozvíjí pouze v ČR. Práci dokončí expertní mise banky, která přijede na podzim do Prahy.

České hospodářství by zatím neměl ohrozit nižší růst v Evropě. "Ovšem nastal by obrovský problém, kdyby se do výraznější recese dostalo Německo a kdyby přestala posilovat koruna," soudí Prouza. Za důvody, proč evropské hospodářství zůstává pozadu, označovali účastníci jednání sílící euro a vysoké ceny ropy. "Tiše a nenápadně ale vynechávali možná nejdůležitější důvod, kterým je špatné fungování evropských ekonomik a nedostatek reforem," řekl Prouza.

Hrad Pernštejn na Brněnsku se pomalu vzpamatovává z požáru, který v něm v pátek zničil bývalou sýpku. V objektu byl depozitář s téměř tisícem historických předmětů. Památkáři dnes začali s inventurou. Do dvou dnů zjistí, co vše je nenávratně ztraceno. Statik potvrdil, že objekt s vyhořelou střechou má pevné zdivo, a začal pracovat na plánech na jeho zastřešení. Příčiny neštěstí nejsou zatím známy. Policie by je měla zjistit do dvou měsíců. Způsobené škody se předběžně odhadují na přibližně 100 milionů korun. Důsledky požáru budou známy až po inventuře, při níž vznikne soupis zničených věcí. Z hořícího objektu se kastelánovi s manželkou podařilo v poslední chvíli vynést sbírku grafik, cínového nábytku a církevních monstrancí. Mezi tím, co bylo zachráněno, je také olejomalba hradu z konce 16. století. V depozitáři bylo 300 obrazů a přes 500 kusů nábytku. Z věcí, které v budově zůstaly, nic nezbylo. Ve shořeništi se podařilo najít jen staré kružítko a železné násady klempířských kladívek. Vše ostatní pohltily plameny. Zničily i měděná kování nábytku, která se vlivem velkého žáru v objektu roztekla. Jen na stavební části zničeného objektu se škoda odhaduje na 50 milionů korun. Přestože náměstek ministra kultury Zdeněk Novák ČTK řekl, že stát by měl najít peníze na opravy, památkáři chtějí k získání potřebné částky také pomoci.

Požár vzplál v pátek ráno v centrální části hradu, a to v objektu bývalé sýpky, která tvoří čtvrtou bránu rozlehlého komplexu. Úzké hradní uličky hasičům ztěžovaly zásah. Boj s požárem trval 25 hasičským jednotkám 12 hodin. Gotický hrad je ukrytý v lesích Českomoravské vrchoviny. Patřil pánům z Pernštejna, kteří po staletí ovlivňovali politiku českého království. Objekt ročně navštíví 70.000 turistů. Je v něm pět návštěvnických tras. Oheň žádnou z nich neponičil.

Na vojenském letišti v Čáslavi dopoledne přistálo prvních šest stíhaček Jas-39 Gripen, které si Česká republika pronajala na deset let od Švédska. Zbylých osm strojů Švédsko dodá do konce srpna. Podle dohody tři stroje řídili čeští piloti, tři Švédové. Na přistání je doprovodil vojenský transportní letoun An-26 a cvičný L-39 Albatros. Cesta ze středního Švédska do České republiky stíhačkám trvala zhruba hodinu. Letěly podzvukovou rychlostí. Armáda je oficiálně převezme 26. dubna. Gripeny budou mít v Čáslavi svou základnu, zázemí však ještě není zcela hotovo. Podle velitele vojenského letectva Ladislava Minaříka jsou nové hangáry ve stádiu projektů. "Čeká se na stanovisko bezpečnostního úřadu," řekl ČTK. Dodal, že letouny budou zatím umístěny v takzvaných úlech, provizorních úkrytech. Celkem 14 strojů přijde státní pokladnu na 19,6 miliardy korun. Další skoro miliardu bude stát výzbroj - Česko nedávno uzavřelo s USA smlouvu o nákupu protiletadlových střel středního doletu (AMRAAM). Washington zároveň daroval střely krátkého doletu AIM-9 Sidewinder. Hlavním úkolem moderních letounů čtvrté generace bude ochrana vzdušného prostoru v rámci NATO. Stroje nahradí staré sovětské stíhačky MiG-21, kterým letos v červnu končí životnost. Vojsko je používalo od 70. let. Podle Prejzka budou staré stroje vyřazeny a zřejmě nabídnuty k prodeji. Nic konkrétnějšího však říct nechtěl. Veřejnosti se nové letouny poprvé představí při přeletech nad Prahou u příležitosti 60. výročí konce druhé světové války. Pronájem gripenů schválila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) loni v červnu. Švédská strana se zavázala, že součástí smlouvy bude i offsetový program, tedy doprovodné investice ve výši 130 procent ceny letadel. Po uplynutí deseti let si Česko bude moci stroje koupit. Původně se mluvilo o větším počtu letadel, kabinet se ale po povodních v roce 2002 rozhodl k úspornějšímu řešení. Opoziční ODS projekt kritizuje, podle ní je nad finanční možnosti státu.