Zprávy | Z archivu rubriky


Nástupce Stanislava Grosse ve funkci premiéra Jiří Paroubek ukončil jednání s ministry za ČSSD o jejich setrvání ve vládě. Jako posledního ujistil o další spolupráci ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Novinářům řekl, že o jméno nástupce Vladimíra Mlynáře v čele ministerstva informatiky požádal šéfa Unie svobody Pavla Němce do pátečního večera.

Z dosavadních ministrů za ČSSD nezasedne v Paroubkově kabinetu pouze Jaroslav Palas. Mohl doplatit na to, že na březnovém sjezdu ČSSD označil Grosse za "vyhořelé palivo". Výběrem Paroubek naplnil očekávání, podle nichž bude jeho kabinet "Grossovou vládou" bez Grosse. "Když to někdo říkám, předpokládám, že to říká ODS, tak jim v tom nebudu bránit," konstatoval k tomu Paroubek. Včetně unionistického ministra informatiky Vladimíra Mlynáře a bezpartijního ministra bez portfeje Jaroslava Bureše, kteří již dříve podali demisi, tak po vládní krizi opustí své funkce tři ministři.

Paroubek v pátek potvrdil, že ministerstvo průmyslu bude dál vést Milan Urban, i když se spekulovalo o tom, že ho nahradí jeho náměstek Martin Pecina. Ministerstvo zemědělství má po Palasovi řídit poslanec Petr Zgarba. Paroubek také vybral svého nástupce do čela ministerstva pro místní rozvoj. Podle očekávání se jím stal poslanec Radko Martínek. Nic se nezmění na ministerstvech zahraničí, dopravy a životního prostředí, která budou dál řídit lidovci Cyril Svoboda, Milan Šimonovský a Libor Ambrozek. Na ministerstvech obrany a spravedlnosti zůstanou unionisté Karel Kühnl a Pavel Němec. Také v čele ministerstva informatiky bude ministr za unii. US-DEU údajně vybírá z trojice nezávislých kandidátů, podle neoficiálních informací jimi jsou Arnošt Traxler, Libor Kudláček a Vladimír Smejkal.

Ve vládních křeslech, která obsadí sociální demokracie, zůstane ministr kultury Pavel Dostál a ministr financí Bohuslav Sobotka. Paroubek již dříve předpověděl, že jeho pozice spíš posílí. Může to znamenat, že by se mohl stát vicepremiérem. Už ve čtvrtek se přes výhrady k jejich práci Paroubek domluvil na dalším působení ve vládě s ministryní školství Petrou Buzkovou, vicepremiérem Martinem Jahnem a ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou, její setrvání v kabinetu Paroubek podmínil řadou úkolů, což v pátek zopakoval. Dál bude v ministerské funkci za sociální demokracii pokračovat nestranický ministr vnitra František Bublan. Vedle Martínka a Zgarby bude nováčkem kabinetu za ČSSD bezpartijní právník Pavel Zářecký, který už podle čtvrtečních jednání nahradí Bureše v křesle ministra bez portfeje a čele legislativní rady vlády. Dohromady tak s unionistou, s jehož nominací čeká nejmenší vládní strana na výsledek sobotního jednání socialistů, bude mít nová vláda čtyři nové tváře.

Čtyřikrát v historii mistrovství světa zavítal hokejový svátek do Vídně a pouze jednou se čeští či českoslovenští reprezentanti vraceli bez medaile. Při vídeňské premiéře v roce 1967 totiž skončili čtvrtí, naopak o deset let později vybojovali zlato. Titul mistrů světa přivezli Češi z rakouské metropole i v roce 1996, o devět let dříve získali jejich českoslovenští předchůdci bronzové medaile.

Především poslední vídeňský šampionát v roce 1996 byl z české strany jedním z nejpovedenějších vůbec. Svěřenci trenéra Luďka Bukače ztratili během celého turnaje jediný bod za remízu s Norskem, s ostatními soupeři si poradili s nebývalou lehkostí a po jedenácti letech se mohli znovu radovat z titulu mistrů světa. V základní skupině nastříleli Češi 27 branek a s přehledem si zajistili první místo. Ve čtvrtfinále smetli Německo 6:1, v semifinále přejeli obdobným výsledkem celek USA (5:0). Finálové drama s Kanadou vyřešil za stavu 2:2 gól Martina Procházky v poslední minutě třetí třetiny. Vítězství českého týmu pak ještě zpečetila trefa Jiřího Kučery do prázdné branky.

To o 19 let dříve byla cesta ke zlatu mnohem zapeklitější. V základní části MS 1977 skončilo Československo až třetí, ve finálové skupině si však svěřenci dvojice Karel Gut, Ján Starší poradili jak s favorizovanými Sověty (4:3), tak s nepříjemnými Švédy (2:1). Po ostudné porážce s Kanadou v poměru 2:8 se zdálo být vše ztraceno, avšak díky překvapivé výhře Švédska nad SSSR spadlo zlato do klína Československu.

V roce 1987 českoslovenští hokejisté už tolik štěstí neměli. V první fázi šampionátu nestačilo omlazené mužstvo v čele s výborným brankářem Dominikem Haškem pouze na suverénní "sbornou", ve finálové skupině nejdříve remizovalo se Švédskem 3:3, poté porazilo Kanadu 4:2. Ještě sedm minut před koncem závěrečného utkání se SSSR bylo Československo mistrem světa, potom ale Sověti otočili výsledek z 0:1 na 2:1 a na svěřence koučů Staršího a Františka Pospíšila zbyl "jen" bronz.

O dvacet let dříve skončili českoslovenští hráči při vídeňské premiéře ještě o stupínek hůř. Důvodem byl především fakt, že nedokázali porazit ani jednoho protivníka ze silné pětky, kam kromě Československa patřily ještě Sovětský svaz, Švédsko, Kanada a Finsko. Tečku za neúspěšným vystoupením týmu, v němž nechyběly hvězdy typu Václava Nedomanského či Jozefa Golonky, udělala hromadná bitka v závěrečném duelu s vítěznými Sověty.

Předseda Evropského parlamentu Josep Borrell odpoví až příští týden na dopis českého prezidenta Václava Klause. ČTK to sdělil jeho mluvčí Jacques Nancy. Podle nejmenovaného zdroje v EP se v pátek na odpovědi v Borrellově sekretariátu pracovalo, nebyl však dokončen její překlad do češtiny. Nancy ČTK ještě dopoledne tvrdil, že Borrell v pátek zajisté odpoví.

Klaus v dopise označil kritiku svých názorů na Evropskou unii a ústavní smlouvu ze strany místopředsedy EP Aleja Vidal-Quadrase a předsedy ústavního výboru EP Jo Leinena za urážlivou a vyzval Borrella, aby k tomu zaujal stanovisko. Oba europoslanci se dopustili "hrubých urážek vůči mé osobě, jakožto demokraticky zvolenému prezidentu České republiky", napsal Klaus.

"Kdyby byl napsal mně, s radostí bych mu odpověděl. Napsal však Borrellovi a jsem přesvědčen, že dostane odpověď od něj," řekl v pátek večer Vidal-Quadras ČTK. Hněvivá Klausova reakce ho překvapila. "Debatu začal on tím, že napsal onu předmluvu k textu profesora Coughlana. Pochopili jsme z toho, že chce diskutovat. Jeho velmi ostré a agresivní názory dělaly dojem, že si přeje vyvolat spor, zvedli jsme tedy onu rukavici, což je v demokracii něco zcela přirozeného." Ukázalo se však, pokračoval, že Klaus nechápe rozdíl mezi úlohou prezidenta jako hlavy státu a politika. Pokud si myslí, že zastupuje celou Českou republiku a všechny její občany, nemá se plést do sporů. A pokud se do nich pustí, na což má plné právo, nemůže se dovolávat postavení prezidenta. "Prostě nechápe rozdíl mezi těmito dvěma rolemi." Španělský konzervativec si také nemyslí, že by se mělo s Klausem diskutovat jen na české půdě. "O evropských věcech se má mluvit v celé unii a my europoslanci jsme představiteli nejen svých voličů, ale všeho evropského lidu. Pokud jsem tedy nějak přispěl k rozvoji oné debaty, jsem tomu rád, protože naším úkolem je se starat, aby lidé ústavní smlouvu znali, aby o ní přemýšleli a měli možnost si o ní se znalostí věci udělat názor."

Nancy řekl, že Borrell příští týden odpoví také na dopis europoslanců Jana Zahradila (ODS) a Vladimíra Železného (klub Nezávislí/Demokraté), kteří se před časem pozastavili nad Leinenovými výroky ohledně Klausových názorů na euroústavu v rozhovoru pro Lidové noviny.

Grémium ČSSD v pátek akceptovalo výsledky formování nové vlády. Osud formované koaliční vlády v čele s Jiřím Paroubkem mají ale v rukou aktéři sobotního jednání Ústřední výkonného výboru ČSSD. I když jednání zdaleka nebude formální, všeobecně se předpokládá, že většina členů výboru jen mírně pozměněný kabinet ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU podpoří, i když někteří se skřípěním zubů. Nasvědčuje tomu doporučení předsednictva ČSSD i vyjádření regionálních politiků strany.

Optimistou je i Paroubek, jehož nominaci na premiéra má výbor potvrzovat. Předpokládá, že výbor by neměl mít výhrady ani k dalšímu personálnímu složení vlády. Největší námitky se ale přesto budou zřejmě týkat opětovného jmenování ministrů za KDU- ČSL, byť se vzdali místopředsednických funkcí ve straně v souladu s někdejšími požadavky ČSSD na vládu bez lídrů stran. Sociální demokraté viní lidovce z rozpoutání vládní krize a rozpadu kabinetu šéfa ČSSD Stanislava Grosse, který byl kritizován za nevyjasněné majetkové poměry své rodiny. Některým členům ČSSD proto není moc pochuti obnovení vládního spojenectví s křesťanskými demokraty. I krajští představitelé strany ale úterní dohodu o staronové koaliční vládě označovali jako východisko z vleklé vládní krize. Někteří jako "nejlepší možné", jiní jako "nejméně špatné".

Pokud by ústřední výkonný výbor dohodu odmítl, přiblížil by tím dozajista variantu předčasných voleb do sněmovny, které by ČSSD podle průzkumů voličských preferencí nevyhrála, a ztratila by tak velkou část vlivu. Sjezd sociálních demokratů na konci března sice vyzval představitele strany, aby v případě rozpadu vládní koalice pokračovali v plnění volebního programu ČSSD prostřednictvím menšinové vlády, současně je ale vyzval i k tomu, aby zabránili konání předčasných voleb.

Prezident Václav Klaus navíc již oznámil, že vznik menšinové vlády ČSSD bez předem sjednané podpory by nebyl ochoten umožnit. Tuto podporu by sociální demokraté mohli dostat jen od komunistů, spolupráci s nimi na vládní úrovni mají ale sjezdem zakázánu.