Zprávy | Z archivu rubriky


Ústřední výkonný výbor ČSSD schválil vznik obměněné koaliční vlády, v jejímž čele bude místopředseda strany Jiří Paroubek. Jeho nominaci potvrdila drtivá většina členů výboru. Dohodu o budoucí vládě vzápětí schválil i poslanecký klub ČSSD. Zhruba desítka jeho členů, kteří chyběli, ale ještě neslíbila dát novému kabinetu důvěru. Váhají například poslanci Vladimír Laštůvka a Jan Kavan, dlouhodobý kritik spolupráce ČSSD s lidovci. Podle kuloárových informací jim vadí opětovná nominace lidovce Cyrila Svobody do čela ministerstva zahraničí. Podle Paroubka jsou ale oba poslanci realistickými politiky, "takže vědí, že alternativou k této vládě jsou jenom předčasné volby". Paroubkova vláda se od Grossovy zřejmě nebude příliš lišit programově ani personálně. Změnit se má vedení jen čtyř ministerských úřadů. Až bude nová vláda jmenována, bude mít 30 dní na to, aby požádala sněmovnu o vyslovení důvěry.

Novou smlouvu o spolupráci podepíší šéfové stran vládní koalice asi v úterý ráno. Týž den by pak dosavadní premiér a předseda ČSSD Stanislav Gross mohl doručit na Hrad demisi kabinetu a prezident Václav Klaus by mohl jmenoval Paroubka novým ministerským předsedou. Představitelé lidovců a unionistů rozhodnutí sociálních demokratů uvítali.

Opoziční občanští demokraté pokládají Paroubkovu vládu za udržovací a podle šéfa strany Mirka Topolánka se budou připravovat na řádné volby do sněmovny v červnu 2006. Také komunisté nejsou rozhodnutím ČSSD překvapeni, neboť další experimenty s vládou by asi byly příliš riskantní, řekl ČTK místopředseda KSČM Jiří Dolejš. KSČM podle něj čeká na to, zda všech 101 poslanců vládních stran dá důvěru nové vládě. "My pouze opakujeme, že nemáme důvod dávat hlasy koalici při hlasování o důvěře," uvedl Dolejš.

Čeští komunisté chtějí "prorazit blok zkompromitovaných politických stran" a rehabilitovat ideu socialismu. Prohlásil to předseda KSČM Miroslav Grebeníček na mezinárodní konferenci komunistických a levicových stran v Praze. Do hotelu Olympik se sjeli zástupci stran z 32 zemí světa, zejména z Evropy, ale také Číny, Severní Koreje nebo Vietnamu. Grebeníček vystoupil s více než půlhodinovým projevem, v němž se zmínil o údajném falšování událostí 20. století. Hovořil také o tom, že si komunistická strana v Československu poté, co se ujala moci v zemi, založila na budoucí problémy tím, že přijala sovětský model společnosti a jeho "nepřijatelné praktiky". Měl na mysli například politické procesy. Komunistické ideály jsou podle něj živé a přitažlivé.

Proti setkání komunistů demonstrovaly před hotelem dvě desítky lidí. Svolavateli demonstrace Janu Šináglovi se nelíbí, že v Česku zasedá 15 let po sametové revoluci "špička světového komunismu", a společně s dalšími to chtěl dát veřejně najevo. Mezi demonstranty byl i bývalý důstojník Bezpečnostní informační služby (BIS) Vladimír Hučín, který je obžalován z několika trestných činů. Podle obžaloby například vyvolával v lidech pocit ohrožení levicovým extremismem a nelegálně držel zbraně. Na demonstraci přišel i Milan Paumer, člen skupiny bratrů Mašínových, kteří v 50. letech vedli ozbrojený odpor proti komunistickému režimu. Rozhořčení nad setkáním zástupců levicových stran tento týden vyjádřili i představitelé Konfederace politických vězňů.

Po 60 letech zažilo město Aš znovu střelbu a rachocení bojové techniky. V rámci oslav 60. výročí konce druhé světové války se na Goethově náměstí odehrála rekonstrukce příjezdu amerických vojsk do města a jejich střet s německou obranou. Rekonstrukce zhruba odpovídala skutečným událostem, řekl ředitel Ašského kulturního střediska Josef Týma. Zúčastnilo se jí několik klubů bojové historie z celé republiky. Přijeli i fandové vojenské historie z Německa.

Hlasitá střelba a dunění těžké pásové techniky se ozývaly i na poli v Ořechově u Brna. Na 400 členů armádních klubů si tam zhruba hodinovou rekonstrukcí připomnělo boje Rudé armády s wehrmachtem při osvobozování Brna před 60 lety. K ohlušující palbě nadšenci použili přes 15.000 slepých nábojů. Bojovým scénám přihlížely skoro 3000 diváků. Novinkou oproti předchozím ročníkům byly mohutné tankové příkopy, které nadšenci vytvořili pomocí bagrů. Při tankové bitvě u Ořechova padlo asi 960 sovětských a rumunských a 275 německých vojáků. Střelba obec z 80 procent zničila. Dvacet obyvatel zahynulo, zbořeno bylo 176 domů. Událost ve vesnici připomíná památník.

Spanilou jízdou historických vojenských vozidel oslavili v Žamberku 60. výročí ukončení druhé světové války. Městem projížděly posádky v dobových uniformách na motocyklech, v džípech i za volanty velkých nákladních vozidel. Do šestitisícového města v podhůří Orlických hor se sjela řada pamětníků protifašistického odboje. Uctili památku žambereckého rodáka, generála Josefa Knopa, jemuž zde odhalili pamětní desku. Knop se narodil v Žamberku v roce 1909. Začátkem druhé světové války se účastnil bojů ve Francii. Po pádu Francie absolvoval v Anglii kurzy pro zvláštní jednotky včetně parašutistického výcviku. Po přesunu na východní frontu velel II. polnímu praporu československé samostatné brigády v SSSR, jehož vojáci jako první vstoupili 6. října 1944 na území okupovaného Československa a stali se hrdiny dukelské operace. I když získal vysoká vyznamenání, v roce 1949 byl ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen k doživotnímu žaláři. Propuštěn byl až na prezidentskou amnestii v roce 1962. Zemřel předčasně roku 1966 ve věku 57 let na následky válečných útrap a věznění.